LenysekC
přečtené 406
Spřádači snů
2022,
Barbara Erskine
Potvrdilo se mi, že Erskinová už není pro mě. Dřív mě bavila moc, ale teď nějak nevím, proč. Tahle kniha konkrétně byla až moc zašmodrchaná - což by nevadilo, pokud by k tomu byl důvod, ale on se žádný neobjevil. Vlastně za celou dobu se člověk nedozvěděl, ani proč se to dělo zrovna těm dvěma, ani jestli je to v jejich životě nějak posunulo, nic. Nehledě na to, že ta linka z minulosti byla taky trochu nelogická - ono jí došlo až po osmi letech, že jí otec mohl o smrti Elisedda lhát??? A potom znovu uvěřila, že je mrtvý, aby si to za pár let zase rozmyslela a jela ho hledat domů? Ani vztahy lidí v současnosti nebyly o nic lepší, nechtěla bych v takových žít. Prostě ne, Erskinovou už ne.... celý text
Láska pod parou
2015,
J. Lynn (p)
Napad dobry, ale trochu me prekvapilo, ze ty jeji deprese jsoi zpusobene chemickou nerovnovahou. Tata alkac, ale na ni se to nijak neodrazilo? Ale no taaak... I tzv. "normalni" milujici rodice dokazou krute ublizovat, jen proto, ze jim bylo ublizovano taky a nic jineho neznaji, prijde jim to jako standard. U nas se tomu venuje napr. Zdenka Sip Stankova (za chvili ji vyjde kniha Deti jsou taky lidi). Andy mela rozhodne par takovych traumat v zasobe. Kdyz uz se nekdo rozhodne psat osvetu, ocenila bych, kdyby si k tomu nejdriv vic nastudoval.... celý text
C. G. Jung – Život v knihách
2013,
Sonu Shamdasani
Jsem rozpolcená. Na jednu stranu nádhera - na pohled i na omak. Na stranu druhou - co se tou knihou vlastně chtělo říct? Někdy to bylo jako prohrabování se Jungovou pozůstalostí, kdy jen slastně ócháte s každou další knihou, kterou berete do ruky, a s každou další takovou knihou si v hlavě tvoříte obrázek toho, kdo dotyčný asi byl. Ale při takovém prohrabování nutně přijde chvíle, kdy vám budou chybět znalosti pro celkové pochopení toho souboru. Spousta věcí unikne, protože vaše zájmy jsou prostě jiné nebo ne tak hluboce studované. Probíráním takových pozůstalostí se živím. A dostat do ruky takovou knihovnu, tak jsem rozpolcená úplně stejně. Protože je jasné, že tam jsou poklady, ale zároveň nad tím nemůžete strávit zbytek života a nemáte na všechno místo. A tak vyzobete to nejnejnej, co si schováte pro sebe, pak to nej, co dáte do prodeje, a zbytek s těžkým srdcem dáte k rozebrání a věříte, že se to tímto způsobem dostane do rukou přesně tomu, komu má. A přesně takhle se cítím po dočtení. Něco rezonuje, něco jsem ani při nejlepší vůli neudržela v hlavě.... celý text
Šéf
2018,
Vi Keeland
V tomhle žánru asi lepší průměr. Čtivé, ale velmi jednoduché. Na druhou stranu o to tady asi jde, že. A asi poprvé se shoduje borec na obálce s popisem v knize, to je plus :)... celý text
Rytíř ve zlaté zbroji
2008,
Jude Deveraux (p)
Četla jsem na základě doporučení kamarádky. A i zdejší recenze byly pochvalné, tak jsem to zkusila, když se mi dostala do ruky. Ale paní Deveraux asi není pro mě. Já chápu, že lidi mají různé slabosti a nejsou dokonalí. V dobře napsané knize to člověk chápe a fandí jim, aby to překonali. Ale tady? Dougless byla prostě úplná pipka a Nicholas namyšlenej blbec. A nic víc. Nějaké posuny v myšlení? Vývoj? Přehodnocení? Ne. Prostě neustálé přetahování o moc, o to, kdo má pravdu, kdo má právo být uraženej... Jak pětiletí na písku. A to nemluvím o tom, jak strašně jsem jim to nevěřila. Nic. Ani lásku a vášeň, ani strach, ani zmatení. Příliš rychle lítali z jednoho do druhého. A vrcholem bylo, jak si pořád vykali...... celý text
Spánek rozumu plodí příšery
2020,
Aleš Palán
Po literární stránce opět velmi dobré. Pan Palán má dar. Ale tentokrát mě moc nezaujaly fotky, respektive působily hrozně depresivně. Ne kvůli rouškám, ale spíš kvůli tomu, jak do skoro každého záběru vlezlo nějaké grafiti, oprýskaná zeď a nikde žádná příroda, jen beton, asfalt, odpadky. Ale úplně nejvíc mě neuspokojil pan Konvalinka. Ačkoli několikrát zopakuje, jak je důležitá rozmanitost názorů, stejně hned vzápětí řekne, že ty špatné by zakázal. Nabádá ke kritickému myšlení, ale když některý jeho kolega přesně tohle udělá a dojde k jinému závěru, hned šíří nebezpečné bludy. Ne, takhle svoboda prostě nevypadá. A povinné očkování, protože nemám právo nakazit jiné? To taky není svoboda. Svoboda je zvážit svou situaci, rozmyslet se, jak moc chci riskovat nákazu, a podle toho se aktivně chránit. Sám sebe. Ne že budu někoho k něčemu nutit.... celý text
Chůze
2010,
Henry David Thoreau
Tak krátký text a tolik střídajících se pocitů. Někdy jsem si říkala, že je génius. Jindy magor. A pak zase: jak se sakra dostal od tohohle k tamtomu? Nevím, jestli bych si s Thoreauem rozuměla, ale rozhodně víc takových bláznů na svět!... celý text