Lina_Šlorová
přečtené 84

Dračí věštba
2018,
Tui T. Sutherland
Abychom to uvedli na pravou míru - kniha je určena pro děti. A jelikož to byla právě tato série, která mě roku 2018 přivedla ke čtení knih, jsem do ní blázen i na prahu dospělosti. Když jsem ještě měla čas trochu žít, dohledávala jsem si všemožné komiksy, fanfikce, fanarty, animace... dokonce jsem se pokoušela číst i další knihy z anglické série Wings of Fire (bohužel, angličtinu stále ještě neovládám tak, jak bych chtěla). První díl série je vyprávěn Hliňákem (Clay), nejstarším dráčetem osudu. S nevlastními sourozenci je držen v jeskyni a čeká na den, kdy budou mít povinnost zachránit svět, jak se o tom píše v proroctví. Co mě mrzí a zároveň trochu štve, jsou jména. Ano, v kategorii, do jaké je série zařazena, by někomu možná mohly vadit anglická jména, jenže ta česká zní naprosto příšerně. A taky obálky. Ty dopadly snad nejhůř ze všech. Bylo by opravdu jednoduché vzít ty krásné 2D obálky anglických knih, ale né, my si to uděláme těžší a šerednější, ať jsme originální! Jo, a taky mi dost vadila Hrozena (Peril), ale to je jen malý detail. Co se týče kladů, je jich celá řada. Krásný fantasy dračí svět s jasnou (i nejasnou) minulostí, druhy, návyky a proroctvími, která ovlivňují životy hlavních hrdinů. Je opravdu skvělé, že každé dráče má opravdu jinou osobnost, ale stále se mají rádi i přes to všechno, co je čeká. Celkově... děj perfektní. Naprosto. Pořád se něco dělo, ale ne, že by to bylo přeplácané, ale prostě ta akce tam opravdu seděla. Nominace na nejlepší postavu? Vede Poštolka (Kestrel) a Tsunami (Tsunami). Nejlepší ship? Pardon, Hrozena a Hliňák se podle mého k sobě nehodí, díky moc. Jednoduše řečeno, je to fakt materiál, který nemůžete minout a jen tak vynechat, jestliže jste fanoušci draků a nevšedních epických fantasy.... celý text

Polibek bez duše
2022,
Jennifer L. Armentrout
Tak. Do rukou se mi konečně dostala kniha od Armentroutové. Velké nadšení však vystřídala ledová sprcha v podobě zklamání. Jelikož já stoprocentně patřím do cílové skupiny, mohu říci, že chování hlavní hrdinky, která by měla být ve stejném věku jako já, bylo skoro jako mé chování ve třinácti letech. Bohužel, tento fakt se podepsal i na stylu psaní a délce vět, aby tomu lidé v "teen" věku dostatečně rozuměli. Holky mezi sebou řešily normální "holčičí" věci. Však to znáte... první lásky, první sex, nějaké erotické představy, spory mezi barbínou třídy a hlavní hrdinkou... to všechno to mělo. Layla byla... eh. Naivní, trochu tuctová, s jasným konfliktem a s ještě jasnějším darem ve vínku. Možná to bylo právě tím, že byla opět jednou z těch "naprosto nejvyvolenějších z vyvolených", celý svět jí celý její život lhal a bla, bla, bla... (opravdu, potřebujeme číst pořád dokola větu "Jsi jediná, kdo může zachránit svět, jsi to ty, jen ty, a nikdo jiný"?). Navíc ten detail, že je "mula" (vysvětl. kříženec) mi taky nějakým způsobem vadil, a to se mi často nestává. Roth by mohl být světlem na konci tunelu s jeho skvělými sarkastickými poznámkami a autorčiným odkazem na moji oblíbenou písničku "Paradise city", ale nakonec to ani on nezachránil. Stal se z něj princ démonů, opět zachraňoval hlavní hrdinku vždy a všude, což by bylo samozřejmě v pořádku, kdyby to nedělal při každém konfliktu. A když už jsme u těch konfliktů, ten jeden, který byl klasifikován jako "hlavní", (kdy Zayn zázračně prozřel a rozhodl se taky zapojit do dění a nebýt pořád jenom slepičí prdelkou, kdy Roth se rozhodl být příkladem hodného démona a kdy Layla zázračně získala podobu Strážce a démona v jednom a všichni tři si najednou hráli na hrdiny, jakoby vůbec nebojovali v tělocvičně střední školy s nějakým šíleným démonem a hromadou dalších fanatických Strážců), byl napsán tak moc informativně, že jsem si vlastně ani neuměla představit, co se tam odehrává a nemohla jsem ani s tím Rothem soucítit, přestože šlo o jednu z mála postav, které mi jakž takž nelezly na nervy. Ale dost hatů. Teď vám zkusím dát důvod, proč by vás kniha mohla oslovit: krásná obálka, konflikt andělé x démoni, docela rychlé tempo. I když se kniha četla docela svižně, nebylo to kvůli jejímu obsahu, nýbrž mé touze ji už konečně dočíst a vrátit do knihovny, abych se jí zbavila. Ve spoustě chvílí jsem si říkala, jestli právě nečtu nějakou pochybnou fanfikci na Teen Wolf nebo Twilight. Nakonec jsem se po dlouhé pauze ale rozhodla, že druhému dílu dám šanci mě v tomto názoru a hodnocení buď utvrdit, nebo mi jej vyvrátit.... celý text

Dopisy ztraceným
2019,
Brigid Kemmerer
Dopisy ztraceným je kniha, ke které se pravidelně vracím. Její krásná, jednoduchá obálka mě nalákala v knihovně, když mi bylo kolem dvanácti let, tedy někdy po jejím prvním českém vydání, a od té doby na ní nedám dopustit a horlivě ji doporučuji každému, kdo si potrpí na YA romány. Příběh, který se točí kolem dvou osob - Juliet a Declana, je tak emotivní, smutný, krásný, originální, ale i šťastný, že pokaždé, když jej znovu čtu, slzy si neodpustím. Opravdu. Považuji ho za nejlepší dílo od Kemmererové, (i když dvojka je o mém oblíbenci Revovi, nepřijde mi tak vydařená, aby trumfla toto). Všechny postavy jsem si naprosto zamilovala a i když jsem knihu četla už nespočetněkrát, vždy jsem znovu cítila ty emoce, vždy jsem se znovu divila nad zvraty a vždy jsem znovu plakala s Juliet na hřbitově s Declanem Murphym. Opravdu, zde není co vytknout. Ze srdce doporučuji, fakt to stojí za to.... celý text

Ohař & liška
2024,
Frost Kay
Po knize Ohař a Liška jsem pokukovala v knihkupectvích už hodně dlouho. Zejména po její krásné obálce od Adély Stopky. Anotace slibovala epickou fantasy knihu, která měla být na jedno dopoledne. Slibovala elfy, měniče, války království... Ale v tomto díle jsme se bohužel dočkali pouze těch měničů. Strašně mi chybělo nějaké prozkoumávání světa. Ano, Tempest měla se svým životním příběhem potenciál. Měl ho i Pyre. Jenže mi to nějak.. nevím, nějak mi to nefungovalo. Možná to bylo kvůli tomu, jak dlouho byla Tempest zavřená v chatrči. Možná to bylo kvůli tomu, že od jejího příchodu se změnilo pramálo. Možná to bylo proto, že jsem doufala v trochu něco jiného. Jinak docela pohodové, nenáročné čtení. Doufám, že se věci dají do pohybu s dalším dílem. A doufám, že i ta romantika, která je zatím jen letmo naznačená, se trochu vyvine.... celý text

Mráz
2024,
C. N. Crawford
Kniha se možná četla dobře a možná má uchvacující obálku a docela dobrý start, který jsme možná ještě u fantasy románu neviděli, ale jak postupně děj ubíhá dál, zjistíme, že to, co vlastně čteme rozhodně nebude zlatým hřebem naší knihovničky, ale dost možná jejím dnem. A ještě před tím, než sama začnu kritizovat knihu, bych se vrátila ke komentáři od Cara.17, která tu shrnula skoro všechno, co shrnuto být mělo. Abych to upřesnila, jsem cílovka, Young adult, takže mohu říct že píchání, šoustání, nevěra a hodně sexuálních fantazií do žánru YA patří. Podívejte se někdo na After, staví na tom celá série a pořád dokola to opakuje. Četl tu někdo Skleněný trůn? Tam je píchání spousta. Přeci jen, cokoli, co není E.L.James a Katee Robert prochází úplně v pohodě. Bože, ví někdo, co čtou v knihovně třináctky? Jasně že jsme všichni chodili do oddělení 15+ jakmile jsme se dozvěděli, co je sex a "dospělost". Tak, tohle bych měla. A teď k dílu. Hlavní hrdinka Ava mi ze začátku seděla. Bohužel, jen ze začátku. I ten vílí král, Torin byl docela fajn, ale asi jsem už těch romantasy s temnými sarkastickými fešáky přečetla moc, nebo byl ve výsledku jen slabým archetypem, co neumí ovládnout své touhy a musí hlavní hrdinku opíchat, nebo mu přeskočí. Nebo alespoň tak vystupoval. Souboj o jeho ruku byl skutečně fraška, jak jej popisovala už na začátku Ava a fraškou zůstal do konce. Opravdu, kdo vymýšlel ty úkoly? V tomhle se to dost podobalo knize Prázdné sliby a bylo by to téměř totožné až na to, že Mráz je podprůměrný, zatímco Lexi Ryanová se se svojí knihou popasovala natolik, abych ji zařadila do průměru. Vzhledem k tomu, že vše v knize je nakonec medializované zvědavými diváky z lidského světa, nevyhneme se divným a trapným rozhovorům a pohovorům. Vážně, tohle se sem nehodilo, možná bych byla radši, kdyby tu ten prvek nebyl a autoři se s tím popasovali lépe. No nic no, smůla. A nebyl by to dramatický zvrat, aby Torin neměl tajemství! Wow, skvělý. Čekala jsem něco lepšího. Prostě... ani nevím, co jsem čekala. Jediné, co si z knihy odnáším je divný pocit a ještě divnější vzpomínka na divnej konec.... celý text