lounovad
přečtené 140
Poslední léto
2024,
Dorota Ambrožová
Za mě prostě průměr, nesdlím to nadšení kritiků ani čtenářů. Takových knih jsem četla stovky. A přijde mi trochu ulítlé vyzdvihávat, že kniha neřeší sociální problémy. Ale co čekat od české literární kritiky... Není to špatná kniha, ale není ani nijak výjimečná...... celý text
Narušení děje
2024,
Emma Kausc
Kdybych mohla, přidala bych půl hvězdičky. Hlavní problém s tímhle textem je podle mě nedostatečná redakce. Emma Kausc má šílený, ale opravdu šílený talent, vlastně bych řekla, že takhle ze současných autorek nikdo neuvažuje. Možná ale právě studiem v Anglii trochu přišla o schopnost psát nekostrbaté věty v češtině, některé konstrukce přímo křičí anglismy. Děj samotný kniha spíš nemá, což za mě není vůbec špatně. Ohledávání zmizelé partnerky, osobní, rodinné i české paměti mě bavilo, je to hodně sebaldovský text, v něčem mi připomíná i knihy Maggie Nelson (snad se někdy dočkáme překladu). Co je za mě ale opravdu problém jsou některé pasáže, obzvlášť dialogy, které působí úplně šroubovaně, jako bychom četli učebnicové ukázky a autorka nám na nich demononstrovala, o čem teď chce psát, co vše ví a co vše na stránkách dokáže. Bez nich by byl text mnohem lehčí, klidně bych se nebála říct, že by to byla i kniha roku. Jeden příklad za všechny je několik dialogů, kdy jiné postavy autofikční Emmu nepřímo chválí, obdivují její schopnosti, nikdy se k ní nevyjadřují kriticky. To je něco, co dobrý editor podchytí, není to chyba autorky, bohužel nakl. Host asi zrovna na tomhle talentu potřebovalo šetřit, aby peníze mohli nasypat do pí Mornštajnové a spol. Trochu umělá mi přišla část s americkou herečkou a ledovcem. Ano, klimatická krize je závažný problém a v literatuře se na můj vkus řeší až příliš málo. Tady mi ale připadá spíš jako šperk, pozadí, na kterém se odehrávají příběhy bohatých, krásných, úspěšných a přesto stále smutných lidí, kteří neví co se sebou. A už samo o sobě nezní tak inovativně. Nu, co dodat. Těším se, s čím Kausc přijde příště a až si nakladatel uvědomí, jaký talent má v rukou a bude se textu trochu víc věnovat, škrtat a dopisovat... Zatím je to takový příslib do budoucna, i když musím říct, že na můj vkus trochu příliš křečovitý.... celý text
Hranatá legenda Filip Turek
2024,
Filip Turek
Knihu jsem se snažila přečíst, protože věřím, že musíme sledovat i ty osobnosti, se kterými nesouhlasíme a snažit se tak pochopit, co na nich druhé fascinuje. Tady jde ale o čistou onanii nad vlastním odrazem, příběh muže, co sbírá drahé věci, štve ho všechno jiné a protože je velký muž, rád dělá brm brm a založil si na tom celou osobnost. No potěškoště... celý text
Slepé skvrny: O chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti
2019,
Daniel Prokop
Letnice
2024,
Miroslav Hlaučo
Já úplně chápu, proč se do této knihy česká kritika zamilovala. Postavy se jmény Odysseus, odkazy na jiné texty a především postmoderní hravost a magický realismus. Prostě to, na co jsme zvyklí z čítanek. Pokud ale na jiné texty kladou otázku „Co přináší nového?“, tak co nového přináší Letnice? Kromě úplného začátku mi přišlo, že text vlastně není o ničem. Někde v polovině už mě přestal bavit, je to takové útěkářství. Literatura pro lidi, co hledí především na estetiku. A já si vždycky říkala, že v těch nejsilnějších textech (nakonec i v těch hravých Marquezových), musí být něco aktuálního, něco, co jde cítit, že autora tlačí a pálí. Tady jsem žádný takový pocit neměla. A to pan hlaučo psát umí, a moc dobře, o tom pochyb není...... celý text