LuciusWlk
přečtené 207

Rozsudek ráže 9
2009,
Michael Connelly
Vynikající knížka. Moje první seznámení s advokátem Hallerem, přišlo na základě filmového zpracování knihy Advokát, a bylo více než příjemné. Kniha byla samozřejmě o kus lepší než film. Druhý příběh advokáta, jenž má svou kancelář na zadním sedadle Lincolnu, nezklamal. Autor opět rozehrál hru, plnou zajímavých zvratů, postav. Příběh není dlouhý, je svižný a do knihy se dá velmi rychle začíst. Prostředí soudní síně je perfektní.... celý text

Hrdinové
2011,
Joe Abercrombie
V podstatě se jedná jen o výsek nějaké bitvy v nějaké válce. Neříkám, že to je špatné. Říkám, že to je nudné. Alespoň já se prokousával velice pomalu a mnohdy se vůbec nesoustředil na text. Což se mi stává výjimečně. Ale číst pořád dokola totéž a v podstatě nic zásadního se nedozvědět, je terno. Je jen škoda, že je to mé první seznámení s autorem, od něhož mám nachystanou ještě celou trilogii První zákon. Snad to bude lepší.... celý text

Agent bez minulosti
2002,
Robert Ludlum
Tuto knihu si, myslím, užije čtenář pouze v případě, že se úplně oprostí od filmu. Film a kniha jsou totiž dvě celkem odlišné věci. To je navíc složitější v případě reedice, kde je přebal v podstatě marketingově filmový. Kniha je zajímavá, nápaditá, příběh nádherně zamotaný. Je třeba si ale uvědomit, že byl psán v roce 1979. Tehdejší tajná služba a agenti a prostředky a vlastně všechno, bylo poněkud jiné. Trochu úsměvné, pro dnešní dobu. Filmoví scénáristé si v podstatě vzali jen hrubou kostru, jména a místa a vše zasadily do moderní doby, přičemž vynechali hlavní nosnou část příběhu a nahradily jej vlastním. Přesto, že mě kniha nějak zásadně nenudila, příliš nadšený nejsem. Uvědomují si ale, že onen film, mé podvědomí pořád nějak nahlodával, což mě bezesporu ochudilo o lepší „zážitek“ s knihou.... celý text

Růže pro Algernon
2011,
Daniel Keyes
Co k tomuto titulu napsat? Myslím, že slova těžko vyjádří pocit, který se dostaví po dotčení knihy. Ale vezmu to popořádku. Opět jsem skočil do vody neprobádané, pouze na doporučení. Nejprve jsem se upřímně zhrozil nad slohem a měl jsem za to, že tento e-book je hloupý vtip. Dokonce jsem skočil někde do půlky knihy a… tak jsem začal znovu a záhy pochopil. Začátek mě opravdu bavil, zápisky byly „vtipné“ takovým svým způsobem. Nechci prozradit víc, než je nutné, tak jen snad, že mě příběh znepokojoval tím, jak se vyvine konec. Příběh je to určitě neuvěřitelný, plný emocí a v závěru jsem byl celkem silně emocionálně zlomený. Jednoduše jsem měl na krajíčku. Je to jedna s těch knih, na kterou jen tak nezapomenu. Bravurní hra se slovy!... celý text

Noční klub. Díl druhý
2003,
Jiří Kulhánek
Druhá kniha nočního klubu mě bavila ještě o něco více. Děj je poněkud ultimativnější, krev vytéká při čtení i ze samotných stránek (čtečky), a lidská populace snad viditelně prořídla. Mám pocit, že kniha nemá nudné místo a celý příběh je zajímavě poskládán a dobře ukončen. Úsměvné jsou momenty, kdy se např. hlavni postava strachuje o nevinné životy čtyř civilistů, aby vzápětí rozmetal hromadu „nevinných“ policistů?! :). Nicméně, příběh má šmrnc, je svižný, určitě není předvidatelný (pokud předtím nepročtete všechny možné i nemožné diskuse a anotace. To už pak ani nemusíte snad číst knihu, natož házet moudra o předvidatelnosti), místy předimenzovaný, ale rozhodně dobře odvyprávěný. –------------------------------------ Série: Noční klub. Ani nevím, jestli označení série pro dvě knihy je to pravé, ale budiž. Kulhánkův noční klub je pro mě překvapení, a to velmi příjemné. Nepídil jsem se po obsahu, nečetl recenze a tak jsem do Kulhánkových vod skočil nepoznamenaný a ničím neovlivněný. Mám zato, že díky tomu jsem si tyto knihy užíval. V první knize se hlavní postava a děj zajímavě vyvíjí, i když musím říct, že dějový zvrat v první třetině knihy mě celkem vyděsil, do čeho jsem se to zase pustil. Tenhle pocit mě naštěstí po několika dalších stránkách opustil a naopak začal bavit. Začátek příběhu, potažmo první kniha, je v podstatě jednoduchý a přímočarý. Kulhánkův styl vyprávění naopak velice čtivý a zábavný. S druhou knihou děj přidává na tempu, příběh je více promyšlený a destruktivní. Hlavní postava přebírá iniciativu a Tarantino by chrochtal blahem, nad množstvím krve a létajících kusů těl. Příběh se nějak zásadně nepředbíhá a tak jsem neměl sebemenší ponětí, kdo nakonec koho zradí , nebo kdo komu pomůže apod. V podstatě jsem nemel ani chuť, nebo potřebu o tom přemýšlet a pouze jsem se nechal unášet příběhem. Závěru nemám co vytknout, naopak mě velmi potěšilo, že kniha nekončí zkráceným doslovem, ale „sadisticky“ pěkným dořešením všech křivd. Hůl zlomenou, nad českými autory jsem provizorně slepil a jen doufám, že další knihy, popřípadě autoři mě nedonutí ji opět lámat. Velmi sympatické je, že se Kulhánek nesnažil s tohoto díla dělat něco víc, než zábavně oddechovou záležitost, která mě velmi bavila. Mít z knihy dobrý pocit a těšit se na další stránky je jednoduše to, co od čtení očekávám a je jedno jakého žánru. Až budu mít chuť na nějaké životní moudra, sáhnu po klasice.... celý text

Noční klub. Díl první
2002,
Jiří Kulhánek
První kniha Nočního klubu je pro mě příjemným překvapením. Česká tvorba mě většinou moc nenadchla (možná jen špatným výběrem), ale Kulhánková kniha je příkladnou ukázkou, abych nad českými autory nelámal hůl. Příběh je celkem poutavý, nádherně vymyšlený a perfektně odvyprávěny. Nová vlna upířích příběhu mě upřímně děsí, ale zde je i tento prvek vymyšlený zajímavě a „poutavě“. Moc jsem se nezajímal o anotaci a nechal se přesvědčit vysokým hodnocením. Příběh mě proto opravdu překvapoval, především, když se úvodní děj a postavy nečekaně zlomí a… Vyprávění je velmi svižné a zábavné a po první knize se nadšeně pouštím do knihy druhé.... celý text

Achája III
2008,
Andrzej Ziemiański
Poslední kniha trilogie Achája je trochu diskutabilní záležitost. Na jednu stranu výborně popsané vojenské tažení a jednotlivé bojůvky, které ale místy nečekaně degraduje srovnáním s moderní armádou. Autor se navíc doslova vyžíval v popisech situací tak hodně, že děj, který mohl být opravdu úderný, se natahoval a natahoval a očekávané velké finále, jenž je v podstatě celou knihou, tak vyšumělo do nějakého konce. Celá dějová linka s čarodějem se bohužel ukázala jako plochá a v podstatě šlo pouze o berličku jiné postavě a filozofické vysvětlování tohoto světa. –----------------------------------------------------------------------------------------------------- Achája, jako trilogie. Autor měl pravděpodobně velkou chuť napsat trilogii za každou cenu. Zatím co první dva díly jsou relativně kompaktní, třetí je v podstatě závěr zbytečně natažený do samostatné knihy. Celý příběh měl krásný potenciál, je zde spousta originálních nápadů a zajímavých myšlenek, které si zasloužily rozvést a více propracovat a zapracovat do děje. Příběh by byl zajímavější, pestřejší. Takto je v podstatě kolem příběhu velké množství „omáčky“, která je, bohužel, místy bez chuti. Epilog je zajímavé vyvrcholení a v podstatě všechny důležité postavy jsou zde vylíčeny až do svého konce. Autor se však rozhodl napsat další čtyři díly, což, vzhledem k tomu, že vím, jak všichni dopadnou, nemám moc potřebu číst, pokud u nás vůbec vyjdou. Mohlo se jednat o velmi svižné dílo, kruté, vulgární, surové, plné vynikajících popisů soubojů. Škoda!... celý text

Achája II
2005,
Andrzej Ziemiański
Druhá kniha je o chloupek zajímavější než první. Děj nabírá na zajímavosti, intriky se začínají projevovat a o překvapení není nouzi. Výborně popsané souboje nedovolí knihu odložit a přímo vtahují do děje. Na druhou stranu linka s čarodějem je poňekud plochá a mnohdy předlouhé filozofické rozhovory začínají nudit. Na třetí stranu je ale nutno říct, že autorovy myšlenkové pochody jsou chytře vpraveny do děje! Rozdělení prvního a druhého dílu je trochu necitlivé, nebo spíše zbytečné. Působí dojmem rozseknuté knihy v polovině věty. Tomu moc nerozumím, ale... Upřímně jsem natěšený na finále. ------------------------------------------------------------------------------------------ …Když vedle ní usedl, popadla ho za ruce a se smíchem ho strhla na sebe. Oba přikryla a začala mu rozepínat kazajku. Byla nesmírně zvědavá na jeho tělo. Třicet kroků odtud, v táboře, Choří lidé vstávali zpoza pytlů, za kterými se dosud schovávali. „Kurva, lidi.“ Nejtlustší muž, s dlouhými zrzavými vousy, ze všech sil třeštil oči, aby viděl ve světle pochodně zaražené do země nějaké podrobnosti. „Vidíte totéž, co já?“ „Nevím, co vidíš,“ vypískl blonďáček s dlouhou puškou v ruce. „Ale podle mě šéf… do prdele… právě jebá netvora.“ „A to jsi chtěl šéfa probodnout, Garrakhu. Že je mladíček a holobrádek. Tak teď běž a něco mu proveď, kurva!“ „Neser!“ Garrakh si škubal zrzavé vousy. „To mi v žádné putyce neuvěří!“ „Vidíš! Mladíček, pochcánek, šílenec. Zavedl nás do zkázy. Prošli jsme půl Strašlivého lesa, netvoři nám vybili všechny soumary, a on… Krucinál… popadl netvora a zjebal ho! Normálně zjebal!“ Veškera chátra, najatí dezertéři a bandité, obdivně vrtěli hlavou. „To je vůdce! To je bojovník,“ opakoval Garrakh, který se nemohl vzpamatovat. „Jenže nám to nikdo neuvěří, do prdele!“... celý text

Achája
2004,
Andrzej Ziemiański
Po Sapkowskem je Ziemansky druhý polský autor fantasy, jehož knihy stojí za povšimnutí. Achája je určitě velice vydařený román, nádherně čtivý, nápaditý a zábavný. Na druhou stranu také krutý a velmi svižný. Autor své fantazii meze neklade, staví příběh pozvolna, tedy několik dějových linek, které se nakonec někde setkají. Svým hrdinům nakládá, co se do nich vleze, byť jsem občas zapřemýšlel, jestli by se to dalo ještě vydržet. V knihách je hold možné vše :)) Mimochodem, jsem rád, že mě byl objasněn původ virových nákaz! :) --------------------------------------------------- A jeden úryvek, který mě upřímně rozesmál: „Všichni se dneska rozhodli sáhnout si na vlastní život, což taky učinili.“ „Cože?“ „Pět z nich se zastřelilo vlastními kušemi, z toho tři poprvé nemířili dobře a museli znovu nabít, aby mohli střílet. Jeden do sebe střelil čtyřikrát, než zamířil dobře a zabil se…“ Hylen polkl. Oči mu vystoupily z důlků. Napřáhl ruku nad stolem. „Dej to sem!“ zavrčel. Velitel vložil měšec do nastavené dlaně. Hylen zavrtěl hlavou a četl dál. „Jeden cizinec se ale musel hrozně nenávidět. Nejprve vystřelil z kuše ve snaze střelit se do srdce, ale nemířil dobře a zasáhl se do nohy zezadu. Potom se praštil pažbou kuše a nakonec si zasadil sedmnáct ran nožem do hrudního koše, ovšem hlavně do zad…“ „Pobodal se do zad, kurva?!!! Nožem?!!!“ „…potom vytrhl z plotu pozlacenou tyčku a začal se s ní mlátit, jak potvrdili svědci…“ „Dej,“ zaúpěl Hylen a opět natáhl ruku. „…nakonec v nenávisti ke svému životu se sebevrah vyšplhal na zeď obklopující park a skočil na travu, až vypustil ducha…“ „Bohové!“ zařval Hylen. „Vždyť ta zeď… Ta… zídka je vysoká dva lokty! Vyšplhal a skočil na… Trávu? To jsi nemohl troubo, aspoň napsat, že narazil hlavou na nějaký kořen?“ „Tam kořeny nejsou.“ Hylen potřetí napřáhl ruku pro měšec. Teprve potom dokument podepsal, ale hrozně přitom klel a nadával. „Příště, pitomče, napiš, že kořen tam byl, ale potom ho zloději ukradli. Ták..“... celý text

Oceán na konci uličky
2013,
Neil Gaiman
Oceán je román, který přečtete za jeden den. Příběh, který mě polapil a já si jej prožil do poslední stránky. Nechal jsem se vtáhnout do myšlení dětského světa a usmíval se nad pravdami, kterými jsme si myslím, prošli v tomto věku všichni. Příběh je opět nádherně jednoduchý a promyšlený, pozvolna se odvíjející a temně podmanivý a jak jinak než úžasně odvyprávěný. Gaiman je sázka na jistotu nevšedního příběhu, originálního a poutavého. Ani zde tomu není jinak. Oceán na konci uličky je kouzelný příběh. Příběh, který voní, jako krásná vzpomínka.... celý text

Ani sami bohové
1992,
Isaac Asimov
Pěkný román, rozdělený do tří kapitol, přičemž se každá odehráva někde jinde. Prostřední je úžasně vymyšlený svět a i po těch letech nádherně originální. Celý příběh je kompaktní, logický, vysvětlený, zkrátka tak, jak je u Asimova zvykem. Román, který měl být původně povídkou vznikl na základě neexistujícího chemického prvku, kolem kterého autor vystavěl fungující příběh.... celý text

Ztracený symbol
2010,
Dan Brown
Ztracený symbol je nádherně svižná kniha. V podstatě od samotného začátku se děj rozletí a zastaví se až na konci. Román je tentokráte spíše mystický, ale symbologie je velice sypatická a věcná. Jsem rád, že Brown upustil od šablonovitého stavění příběhu, kdy předchozí čtyři knihy byly jako přes kopírák, jen s odlišným příběhem. Jistou stejnotu si sice kniha zachovává, ale jinak tu letmou změnu vítám z povděkem. Kniha se četla sama a svižně.... celý text

Chromý bůh
2012,
Steven Erikson (p)
Tato neuvěřitelně dlouhá pouť je bohužel ukončena. A ukončena famózně. V podstatě vše potřebné bylo dovysvětleno a nějakým způsobem vyřešeno, byť ne vždy příjemně. Myslím, že kniha neměla nudnější místa. Kniha je jednoduše smršť událostí, dějů, dobíhajících příběhů s předešlých knih, výborného napětí, humoru, akce. Až je mi líto, že to končí. I když, Je zde ještě Esslemont a jeho podání Malazu a nakonec se můžeme těšit, co nám Erikson naservíruje nyní. :)) /// Série Malazska Kniha Padlých: Začátek série se se čtenářem nemazlí. Jste vhození do rozjetého vlaku, do příběhu bez vysvětlování, do absolutně nového světa, jehož vlastní zákonitosti by vydali na vlastní knihu. Buď to ustojíte a budete odměněni, nebo odpadnete. A jako by toho nebylo málo, druhá kniha je asi nejslabší s celé série. Ale poté následuje lavina brutálně vyjímečných knih s nádherně vzestupnou křivkou. Záplava postav, které budete milovat. Událostí, o kterých se vám bude zdát. Rozluštění, se kterých se točí hlava. Armády, kde je snad každý cvok a do které bych bez váhání vstoupil, jen abych byl jejich součástí. A závěr, jak jinak než fenomenální rozdělený do dvou knih. Což ostatně není na škodu, protože devět je jako konec bez vrcholu. Deset, je konečné číslo. Deset tisíc stran příběhu. Toto je Malaz!... celý text

Prach snů
2011,
Steven Erikson (p)
Malazská sága tímto dílem vstupuje do velkolepého finále, rozděleného do dvou knih. Po Lederu se armáda pobočnice Tavore vydává na další pouť. Pouť do království Kolanse. Lovci kosti ale musí projít přes Pustiny, což vzhledem k sbíhání všech myslitelných sil právě do oblasti Pustin...Válka bohů, bezkonkurenční a oblíbené postavy, hromadné umírání a znovuzrození, obrovské válečné tažení, intrikování a postrkování. To vše jako příprava pro finále. Bitva o svět začala!... celý text

Krvavá lázeň
2002,
Mika Waltari
Krvavá lázeň je vynikající román. Životní příběh mladého Fina Mikaela Karvajalky ( tedy, první půlka. Druhé pokračování je Šťastná hvězda ), kdy mladý Mika v církevně rozbouřené Evropě hodlá najít a naplnit poslání božské prozřetelnosti. Netroufám si říct, že je Krvavá lázeň lepší než Sinuhet, nebo Etrusk. Je ale přinejmenším stejně čtivý, báječně napsaný a zajímavě odvyprávěný. Velmi zábavné je charakterizování hlavní postavy Mikaela a jeho společníka Anttiho. Kdy Mika je ten studovaný a chytrý, zatím co Antti hloupý a jednoduchý silák. Své postavení fakticky přijímají, přesto, že Antti je mnohem inteligentnější, respektive věcnější.... celý text

Šógun
2000,
James Clavell
Šógun je neuvěřitelně kulturně konfrontační kniha. Setkávají se zde dvě diametrálně odlišné kultury 17.století, tedy Evropské křesťanství a Japonský šintoismus a zen buddhismu. Autor zde velice čtivou formou vypráví fiktivní příběh na základě skutečných historických faktů. Vzájemná nevraživost, porozumění, politické intriky, stejně jako romance, napětí, nevypočitatelnost jednotlivých hrdinů. Kniha má nádherně propracovaný děj, neuvěřitelný spád a dynamiku, bez nudných pasáží. Srovnání "špinavě vyspělé" Evropy s všudypřítomnými Božími vlezdoprdelkáči a "čistě filozofující" Japonsko prostě nemá chybu. Kniha je fenomenální a popravu zaujala čestné místo na piedestalu oblíbených knih. Čtenářův cukr a bič.... celý text

Pýcha a předsudek
2008,
Jane Austen
Pýcha a předsudek je jedna z nejkrásnějších knih, jaké jsem četl. Je až s podivem, že mě romantika tak zaujala, ale kniha má své osobité kouzlo. Příběh je v podstatě jednoduchý, ale tím více příjemný, s morálním nadhledem a vynikajícími postavami. Elizabeth je jednoduše kouzelná a pan Bennet bezesporu nejvtipnější.:) Dlouho jsem neměl tak dobrou náladu po dočtení knihy. --------------------------------------------------------------------------------------- Stejnojmenný film na motivy knihy: Zde jsem možná udělal chybu, když jsem si film pustil hned po dočtení knihy. Bez mírného odstupu působí děj uspěchaně a zkratkovitě. Jinak ale nemám moc co vytýkat. Vynikající obsazení, K. Knightley byla vážně kouzelná, nádherná kamera i scenérie. Scénář, který neochudí diváka o nic podstatného. Výtku bych si neodpustil snad u ztvárnění pana Benneta, který mohl být více "noblesnější". Film je tedy vynikající a věrnou alternativou pokud nechcete číst, nicméně, kniha je kniha.... celý text

Jméno růže
2005,
Umberto Eco
Musím se přiznat, že mě kniha potrápila. Především začátek byl urputně fádní a číst mě nutily jen nadšené ohlasy ze všech stran (nechtěl jsem být za barbara, který by nedočetl Eca) a potom fakt, že rozečtenou knihu prostě musím dočíst.:) Román naštěstí stále nabíral na zajímavosti a já začal vnímat i ostatní roviny Ecova díla. V knize je, pominu-li detektivní linku, obrovské množství životních pravd a filozofických faktů, které mistrně skloubil v jeden celek společně s historickým přehledem. Musím, uznat, že celá kniha skutečně působí dojmem, jako by tu dobu vypravěč, nebo autor, chce - li, skutečně prožil. Pokud bych chtěl polemizovat nad příběhem jako takovým, jen mě utvrzuje ve zvrhlosti církve jako celku, kde lidé, věřící v Boha a Boha zastupující a na Boha se odvolávající, nestoudně zavraždily neuvěřitelné množství nevinných lidí. A pokud Bůh skutečně existuje s veškerou svou všemohoucností a proti tomuto nezasáhl, pak s tímto souhlasil? Toto už však ale patří do jiných rozprav. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Stejnojmenný film na motivy knihy: I přes to, jak je film vychvalován, nemůžu, v přímém kontrastu s knihou, nějak obdivně jásat. Herecké obsazení, mrazivá atmosféra, hudební podkres, jsou jistě pozitiva snímku. Na druhou stranu, je zde v podstatě použita je ona detektivní stránka knihy a to navíc notně upravená a bohužel, ne zrovna pozitivně. Ecouv román je ale soubor mnohem více rovin, které dělají knihu tak výjimečnou, což se převést na plátno nepodařilo a pravděpodobně to ani není možné. Ten kdo knihu nečetl, může být spokojen a věřím že bude. Hodnocení tohoto snímku o tom jasně vypovídá. Ale kniha a film jsou bohužel dvě různé věci a byť je předloha daná, rozdíl je, bohužel, propastný.... celý text

Advokát
2006,
Michael Connelly
Advokát je nádherně čtivá knížka. Kniha má pozvolný rozjezd, ale jakmile autor nastíní celou situaci, děj začne gradovat a držel mou pozornost, bez slepého místa, až do samého konce. Po dlouhé době jsem si vychutnal knížku, která mě nutila číst, dokud nedočtu. Přesto, že jsem to od tohoto titulu nečekal. Ať už to bylo mým oblíbeným soudním prostředím, anebo autorovým stylem psaní, já jsem nadmíru spokojen. ----------------------------------------------------------------------------------------- Film na motiv knihy: Obhájce: Musím se přiznat, že jsem už dlouho neviděl tak skvělý snímek s prostředí americké justice. V poslední době. Film má šťávu, šmrnc, spád, skvělé obsazení, vynikající hudební podkres. Tedy, se superlativy se to nemá přehánět, ale tady jsem si smlsnul. Od filmu vesměs očekávám, že mě chytne v prvních minutách a vyplivne sežvejkaneho pár minut po závěrečných titulcích. Tak přesně toto se sice nestalo, ale spokojeny jsem víc než dost. Dobrá práce je třeba ocenit!!!... celý text

Hořící drát
2010,
Jeffery Deaver
Z knížky jsem měl pocit, jako by už neměl Deaver v této sérii co nabídnout. Vymyšlené je to dobře, jak jinak, Lincoln válí a jeho dedukce je odzbrojující. Celý děj, potažmo tři čtvrtiny knihy ale šlape v zavedených kolejích, které byly v některých minulých případech mnohem propracovanější a napínavější. Závěr samozřejmě překvapení, jenže to celou knihu nezachrání a tak Hořící drát zapadá spíše do průměru případů Lincolna Rhyma, což je i tak na poli literárním v podstatě nadprůměr.... celý text