Mairiel
přečtené 269
O princi Čekankovi
2008,
Patrik Ouředník
Jedna z mých nejoblíbenějších dětských knih, jež byla poprvé vydána roku 1993. Pamatuji si na zvířata s divnými jmény, na kapitolu napsanou celou jednou větou, na ilustrace vytvořené nástrojem tužka v MS Malování (nejlepší! snad jsou i v tom novém vydání). Zpětně oceňuji svou dětskou intuici, která sáhla zrovna po této knize, protože se můžu chlubit, že jsem Patrika Ouředníka četla už když mi bylo osm =) (a vydrželo mi to dodnes)... celý text
Strážci občanského dobra
2010,
Petra Hůlová
Má první kniha autorky. Přečteno jedním dechem, od prvotních rozpaků jsem zapadla do té alternativní reality socialistického budovatelského ráje, ze kterého mě vytrhl až (opět poněkud rozpačitě) absurdní závěr. Při čtení jsem zkoumala své vlastní vztahy k postavám, zejména k vypravěčce-hrdince jsem cítila občas až nemístné porozumění. Pěkný náznak satiry na současnou společnost, sice ne plně využitý, ale rozhodně s potenciálem. (Když jsem nad knihou a zejména jejím závěrem s odstupem času přemýšlela, přišlo mi, že to psaní už Hůlovou nějak přestalo bavit a tak to potřebovala rychle a pokud možno vtipně utnout.)... celý text
Antologie běloruských povídek
2006,
* antologie
Průřez současnou povídkovou tvorbou běloruských autorů, u nás jinak neznámých. Povídky jsem četla na přeskáčku a náhoda tomu chtěla, že jsem si přečetla pohromadě všechny povídky s tématem vesnice - vesnice, kde žijí udřené ženy, starci a opilci, ale kde se přesto (občas) najdou zdroje humoru. Kromě toho je v povídkách zpracování mnoho historických, současných i ahistorických témat, ze kterých pro mě nejvíce ční lyrická Zabíjačka (jediná povídka staršího data, ze 70. let myslím), satira na Lukašenkovu vládu Řád bílé myši a romantický příběh 1896. Celá kniha ale stojí za přečtení a doufám, že rozšiřování povědomí o běloruské literatuře bude pokračovat.... celý text
