marcha
přečtené 330
Tajný spolek hladových žen
2020,
Lara Williams
Přemýšlím, proč tady tolik čtenářů má s Tajným spolkem takový problém. Možná proto, že tato kniha mate anotací, referencemi i obálkou. Není totiž ani tak "vtipná, divoká a zábavná", jako smutná, depresivní a lehce nechutná. Ale není špatná! (až na tu redakční práci, bohužel...)... celý text
Stručné dějiny Hnutí
2018,
Petra Hůlová
Nečte se to snadno, a to nejen kvůli kostrbatému jazyku, který je použitý jako prostředek dokreslení kostrbatého myšlení hlavní hrdinky... Ale ne všechny knihy tu jsou pro oddech, pobavení či poučení. Tahle vyvolává spoustu otázek a lehké mrazení v zádech...... celý text
Logoz aneb Robert Holm, marketér dánský
2019,
David Zábranský
Inteligentní, vtipné, nápadité, ironické, aktuální... bohužel trochu moc rozvleklé.
Vytěženej kraj
2019,
Veronika Bendová
Trochu zklamání. Na knihu jsem se těšila, už proto, že z "vytěženýho kraje" pocházím. A odtud asi i pramení moje zklamání. Kniha se kraji podle mne vůbec nedostala pod kůži, klouže po povrchu. Spousta témat je načnuto, ale nedotaženo. Stejně schématicky jako k hlavním postavám (světaznalému sympaťákovi Hugovi a urputně emancipované Iře) a jejich příběhu autorka přistupuje k severním Čechám, které si to věru nezaslouží. A to pomíjím vyložené úlety, jako je odpolední cesta na otočku z Ústí na Sauersack - to je skoro dvakrát tak daleko jako z Ústí do Prahy a po nesrovnatelně horších silnicích! To by ovšem bylo jedno, nicméně z toho plyne, že tato dvě místa lze těžko házet do jednoho pytle co se historie, nálady a současné situace týče. Zatímco z Ústí lze (s trochou nadsázky) dojíždět do Prahy za prací, z Přebuzi jste - zejména v zimě - rádi, když se za stejnou dobu dokodrcáte do Sokolova... Nakonec mě nejvíc bavily ty odkazy na filmy a seriály na severu točené...... celý text
Linie krásy
2012,
Alan Hollinghurst
Uchvátil mě styl, jakým je kniha napsaná. Vyprávěný takovým jazykem by mě bavil snad jakýkoliv příběh...
Zlodějka mýho táty
2019,
Petra Hůlová
Sugestivní a brilantní vykreslení bezvýchodnosti situace, kdy každý má právo na štěstí, ale ta štěstí se navzájem vylučují... pro každého tady lze mít pochopení, ale fungovat to nemůže... Narozdíl od řady jiných komentujících mne ta lehce dystopická linie vyprávění hodně bavila. Bez ní by to pro mne bylo ke konci už ubíjející a na jedno brdo. Petra Hůlová prostě umí!... celý text
