Margarett_Lindd
přečtené 56

Dva v šinkansenu
2024,
Marie Machytková
Dřív by mě číst cestopis vůbec nelákalo. Ale v poslední době jim přicházím na chuť. Od autorky jsem dříve četla její první knihu "Sama v Tokiu", i když si ji už úplně do detailu nepamatuji (budu si muset přečíst znovu). Nicméně, je vidět, že se velmi posunula, i když to opravdu neměla/nemá jednoduché. Autorčin styl psaní mi velmi sedí. Poslechla jsem si i její vstupy do rádia přímo z Japonska a takhle z poslechu mi je velmi sympatická. Chvílemi se kniha nese spíš v takovém, řekla bych, filozofování a úvahách o životě. Jindy zase doplněna historie daného místa. Její novinářská profese se zkrátka nezapře. Jediné, co bych snad na knize vytkla, ale i na první, je, že mi tam chybí nějaké ty fotografie. Případně mapa, kudy s Ondřejem putovali. Přijde mi, že to k cestopisům zkrátka patří. Jinak se mi kniha moc líbila můžu ji doporučit všem, co se zajímají o Japonsko i po jiné stránce než popkulturní nebo jej jen zkrátka touží navštívit. Trochu mě mrzí celkové hodnocení. Myslím si, že si kniha zaslouží lepší, tak snad to případné čtenáře neodradí.... celý text

Sedm schodů k moci
2023,
Josef Klíma
Jako první jsme viděla seriál, tudíž, jako jiní, zde píšící, mě děj nepřekvapil. To je trochu škoda. Jinak, politická témata sice úplně nevyhledávám, ale právě seriál se mi moc líbil. Trochu jsem se tedy bála, že vzhledem k délce knihy, se děj strašně potáhne. A kupodivu ne, četlo se to moc dobře. Ani jsem nepostřehla, jak rychle kniha utíká. Charaktery jednotlivých postav byly skvěle vykreslené. Anička mě doslova vlezla do hlavy. Ta její proměna je až nruvěřitelně uvěřitelná. Celkově to prostředí politiky. Je znát, že autor opravdu ví, o čem píše. Určitě si od něj přečtu další díla.... celý text

Kandidát na přítele
2024,
Alexis Hall
Po nějaké době jsem potřebovala nějakou oddychovku, takže jsem se na knihu těšila. I se mi líbila. Bavil mě Lucův humor, několikrát jsem se dost nasmála. A celkově humor jak Lucových, tak Oliverových přátel. Jen Luc s Oliverem mě k sobě tak nějak úplně nesedli, ale nějak mě to vůbec nevadilo. Ale taky, jak už tady psali jiní čtenáři, občas jsem měla problém s dialogy, kdo zrovna mluví. Musela jsem si někdy daný text přečíst několikrát, abych se chytla. Celkově se mi ale kniha líbila. Taková fajn odechovka, určitě ji nezatracuji a časem si přečtu i další na podobné téma, od jiného autora, až bude nalada. Tím myslím knihu "Překvapivý následník". Hodnotím tedy jako lepší průměr.... celý text

Noční obřad
1990,
Josef Klíma
Tato povídka mě kupodivu mile překvapila. Neměla jsem od ní přílišného očekávaní, ale autor pěkně vykreslil ponurou atmosféru podmračeného skotského venkova. Povídku Autor napsal v roce 1990 a do té doby je zařazená, takže z dnešního pohledu mě přišla spíš úsměvná, ale přesto mě velmi bavila. Námět sice nebyl nikterak originální, ale četla se hezky. Nejvíc mě snad pobavily, což vzhledem době vydání, asi není nikterak neobvyklé, byly vysvětlivky, hlavně týkajících se anglických výrazů. Jako taková jednohubka, třeba na cestu, naprosto ideální. Pokud máte rádi trochu té záhady. Určitě si přečtu i nějaké jiné autorovo dílo, spíš nějakou knihu, než povídku.... celý text

Tma
2018,
Jozef Karika
Tak tady Karika nezklamal, narozdíl od Hlubiny. Jsem ráda, že většina Karikových knih není nějak extra dlouhá, a zbytečně rozvláčná. Knihu jsem tedy četla podruhé, po několika letech a úplně jsem zapomněla, jak Karika vykreslil mrazivou atmosféru. Sice jsem věděla, jak tedy kniha dopadne, asi podobně, jako většina, co jsem četla, tragicky. Konec mě tedy při prvním čtení překvapil, teď už ne. Celkově Tmu hodnotím jako jednu z těch velmi zdařilých, co jsem od Kariky četla.... celý text

Takoví normální #přátelé
2019,
Sarah Alderson
I přes slušné hodnocení jsem neměla od knihy velké očekávání. Asi za to může, za mě, opravdu nepovedená obálka. Nicméně, nakonec mě překvapila. Děj měl spád a četl se velmi dobře. I vývoj děje mě několikrát překvapil. Jediné, co snad můžu vytknout, je, že závěr mě přišel naprosto nelogický. Na druhou stranu, nikdy jsem neměla co dočinění s vyšetřováním. Takže se mi nechce věřit, že i když se tedy mělo jednat o vraždu v sebeobraně, tak by kriminalisté neprohledali kompletně celý dům, kvůli důkazům. Tím m pádem i místnost, kde Lizzie věznila Beccu. Ale kdo ví, opravdu nejsem odborník.... celý text

Trhlina
2017,
Jozef Karika
Trhlina byla první kniha, kterou jsem od Kariky četla, na doporučení. A byla jsem upřímně nadšená natolik, že jsem ji následně přečetla několikrát. S porovnáním s ostatními Karikovými díly je jiná a o to zajímavější. Navíc se mi u jeho knih obecně líbí, místa, do kterých jsou příběhy, zasazené. Baví mě pak mít při ruce mapu a sledovat spolu s hrdiny, kde se zrovna pohybují.... celý text

Deník ctihodné prostitutky
2009,
Chrysiida Dimoulidou
Vzhledem k názvu knihy jsem čekala něco trochu jiného. Respektive, že hlavním tématem bude vyprávění hlavní hrdinky o jejím působení v nevěstincích a podrobné líčení, jak to na takovýchto místech fungovalo. Tedy, ne že by tam nic takového nebylo, jen, jsem zkrátka čekala, že to bude ta hlavní a nejobsáhlejší část díla. Přesto netvrdím, že bych byla vyloženě zklamaná. Kniha je i tak zajímavá a čte se velmi dobře. Takže si s čistým svědomím můžu doporučit.... celý text

Hrad ve Skotsku
2022,
Julie Caplin
Hrad ve Skotsku jsem četla podruhé a jedná se o jeden z mých oblíbenějších dílů. Skotská Vysočina je jedno z míst, které se chystám letos navštívit. Příběh je v podstatě stejný, téměř ve všech autorčiných knihách. Jednoduchá romantická zápletka, kdy se na začátku hlavní aktéři nesednou až se na konci dají dohromady. To doplněné o velmi zdařilé popisy lokalit a jídla. Kniha není nijak převratné dílo, ale je milá a ideální k odpočinku. A jak už to bývá, některé díly jsou lepší a některé slabší. Hrad beru jako jeden z těch zdařilejších.... celý text

Hospůdka v Praze
2024,
Julie Caplin
Na tenhle díl jsem byla hodně zvědavá a předem lehce skeptická. Sice autorka Prahu a ČR několikrát navštívila, ale vždy jen na relativně krátkou dobu, tak jsme si říkala, zda spíš z knihy nebudu mít pocit, že se jedná o jakéhosi turistickeho průvodce po Praze. A taky že jo, alespoň mě to tak přišlo. A k tomu jedna velká reklama na různé podniky. Nějak si nevybavuji, že by to v jiných příbezích bylo v takové míře. Ale možná se jen pletu. A taky mi tu moc nesedl ten název ''Hospůdka". V jiných knihách se název nějak spojuje s konkrétním místem, kolem kterého se příběh točí, tady jem si nějak nevšimla. Nicméně, určitě to paní Caplin nezazlívám, když člověk v dané lokalitě delší dobu nežije, tak snad ani není možné místo pořádně poznat i jinak. Přečetla jsem všechny knihy a samozřejmě, v tomhle případě taky hraje velkou roli to, že sama pocházím z Prahy. Takže, i když u ostatnich dílů je to v podstatě stejné, tak mi to zkrátka tak nepřijde, protože danou lokalitu neznám nebo jsem ji navštívila na krátkou dobu, a tudíž jsem ji nemohla pořádně poznat. Jinak, celkově se mi kniha líbila, časem si ji určitě přečtu znovu, až bude nálada. Jediné, co mě snad trošku rozčilovalo (a to není chyba autorky, ani překladatelky), že pro jména českých postav nikdy nebyly použity počeštelé domácí podoby nebo zdrobněliny (např. Jan a Michaela). Závěrem, od knihy jsem dostala přesně to co jsem čekala, žádné veledílo, ale milý příběh, plný cestování a jídla, kdy už od začátku víte, jak dopadne, takže snad ani nemůže urazit. Mám moc ráda, jak autorka popisuje dané lokality a chutě. Takže určitě doporučuji.... celý text

Dominika na cestě Japonskem
2021,
Dominika Gawliczková
Na Dominiku jsem narazila náhodou, když jsem byla v kině na dokumentu/ cestopisu o cestě Austrálií až do Východního Timoru. Byla jsem na knihu zvědavá a musím říct, že jsem se opravdu bavila. Japonsko je zkrátka úplně jiný svět, který snad není možné nikdy pořádně poznat a pochopit, pokud člověk není Japonec. Dominika má přesně styl humoru, který mi sedí. Mnohokrát jsem se smála. Eskapády bere pěkně s nadsázkou. Baví mě, jak několikrát zmíní, svojí povahu, obzvláště, že je nevrlá a jak řeší situace. Často jsem měla pocit, že si budeme povahově hodně podobné. Určitě si přečtu I její putování Jižní Amerikou a Kyrgyzstánem a třeba vyrazím, až bude mít někde přednášku.... celý text

Čáry
2009,
Rjú Murakami
Na R. Murakamiho jsem narazila náhodou a už teď vím, že si určitě přečtu i další díla. Kniha nebude pro každého. Má se jednat o otevřenou kritiku japonske společnosti, kdy autor ukazuje odvrácenou tvář japonské společnosti, plné násilí, drog a osamělosti. Chvílemi je opravdu hodně drsná. Styl vyprávění je velmi zajímavý. Kniha nemá hlavního hrdinu. Jednotlivé příběhy jsou krátké a vždy koncem kapitoly se předává pomyslná štafeta další postavě. Ty se jen náhodně setkávají v nočním Tokiu. Originál knihy vyšel v roce 1998 a český překlad 2009. Je to naprosto nepodstatné, ale z nějakého neznámého důvodu mě potěšilo, když v pátém příběhu byla zmínka o ČR. Zajímalo by mě, jestli to tak je opravdu i v tom originále, ale věřím, že ano.... celý text

Páni mají radši Sukuby
2011,
Jill Myles
Na knihu jsem se těšila. Říkala jsem si, že to bude vtipné erotické fantasy, ideální k odpočinku, ale nakonec mě zas tak nebavila. O to víc, když tam velkou roli hraje zaměstnání hlavní postavy, které mám velmi ráda. Téma je vtipné a vcelku originální, ale vlastně ani nevím, čím to je, že mě nakonec až tak nenadchla. Nejspíš mi jen nesedla hlavní postava Jackie. Ale zase mě bavila rivalita mezi Zaenem a Noem (snad ti dobře skloňuji). Jinak ma kniha rychly spád a dobre se čte. Takže i tak si chci přečíst další dva díly. Hodnotím jako průměr.... celý text

Hlubina
2023,
Jozef Karika
Karikovi knihy mám velmi ráda, a sem tam si některou přečtu znovu. Ale tahle mě nakonec zas tak neoslovila. Cca. první dvě třetiny byly skvělé. Jako vždy nepříjemná a mrazivá atmosféra a dobře vykreslené prostředí. Hlavní hrdina je absolutně nesympatický, ale od čtení to neodradí. Nicméně, v momentě, kdy se děj překlopí do "duchařské" sféry, tak ztrácí na kvalitě. Chvílemi jsem se i v ději ztrácela a nutila jsem se do pokračování. Mnohem víc děsivější, než samotné paranormální prvky mě přišli popisy a praktiky tehdejšího režimu. Co určitě dodává na celkové atmosféře je, že text je psaný v ich-formě. Celkově knihu hodnotím jako zatím nejslabší z těch, co jsem dosud od Kariky četla.... celý text

Poslední rituál
2007,
Yrsa Sigurðardóttir
Za mě naprostá spokojenost. Zkusila jsem, pro mě, nový žánr a překvapivě mile mě potěšilo, jak se dobře četl. Jedná se o druhou knihu tohoto žánru, kterou jsem četla, ale teprve až teď můžu s klidem říct, že si určitě přečtu další. Detektivky jsem nikdy nevyhledávala a už ne ty severské, teď se to možná obrátí. Kniha se čte velmi dobře. Obsahuje i celkem dost historie, což u tohoto žánru asi není úplně běžné, ale za mě fajn. Je sice pravda, že jsem asi čekala, že případ bude asi trochu víc ujetý, ale asi lépe, že tomu tak není. Snad jen ta jména a názvy. Ne že by mi vadily, to k tomu patří, ale s výslovnosti dost "bojuji". Snad nejsem jediná. Určitě doporučuji všem, co mají rádi tenhle žánr. Od autorky si přečtu i další díly a určitě zkusím u jiné autory.... celý text

Hlubina
2001,
Steve Alten
Tak tohle bylo skvělé pokračování prvního dílu. Vůbec jsem neměla pocit, že se jedná o zbytečně natahování. Děj měl spád a překvapivě, i když se příběh převážně odehrával ze dvou pohledů, tak jsem se ani neztácela v příběhu, jak se mi celkem často stává u jiných autorů. Překvapivě, narozdíl od předchozího dílu, jsem u tohohle neměla pocit, že si autor dělá legraci, a děj od cca. druhé poloviny sklouznul v "béčkovou komedii". Už se těším, až se dostanu k dalšímu pokračování a věřím, že příběh neztratí na kvalitě.... celý text

Vzkříšení
2010,
Steve Alten
Jak už to často bývá, tak navazující díly bývají slabší, přesto jsem se, podle popisu, na tenhle díl těšila víc než na první. Ale bohužel, nakonec jsem z něho nebyla tak nadšená. I do čtení jsme se musela od cca. druhé třetiny nutit. Jako všechny, zatím přečtené, Altenovy knihy, se opět četla velmi dobře. Velmi se mi líbilo, jak si autor vymyslel fungování běžných věcí v budoucnu (snad je to srozumitelné). Spousty věcí by mě nenapadlo. Děj měl i několik překvapivých momentů, ale nakonec jsem celkově nebyla tak nadšená jako u jiných autorových knih. Asi za to hlavně může, jak jsem již už zmiňovala u prvního dílu, to mimozemské vysvětlení. Hodnotím jako průměr.... celý text

Panství
2009,
Steve Alten
Na tuhle knížku jsem se celkem těšila. Respektive, zaujali mě autorovi knihy o Megovi a záhada jezera Loch Ness. Tak jsem byla zvědavá, jak se popasuje se záhadou Mayského kalendáře. Tak první polovina knihy mě velmi bavila. Četla se velmi dobře, jako předchozí díla, co jsem od autora četla, ale ta mimozemská linka mě nakonec nezaujala. Trochu jsem tedy předpokládala, že to takhle nějak autor vysvětlí, ale přece jen, jsem doufala, že to bude trochu jinak. Celkově tedy hodnotím knihu dobře, jako takový lepší průměr.... celý text

Vila v Itálii
2024,
Julie Caplin
Autorka opět nezklamala. Moc milé a nenáročné počtení. Ideální odpočinkové dílo, u kterého čtenář nemusí přemýšlet a jen v klidu "vypnout". Na téhle sérií mám moc ráda, jak autorka umí popisovat místa. A tady se mi prostředí obzvlášť líbilo. Sice se autorka ve všech knihách drží prakticky stejné šablony, tudíž bych asi nezvládla číst víc jak dvě tyto knihy za sebou, přesto je mám moc ráda a už se těším na další. Jediné, co mi snad trochu vadilo, že mě Ernestova rodina přišla až moc "sluníčková", tedy až na Raphaela. Ale k těmhle knihám to asi zkrátka patří a celkový dojem mi to nepokazilo. Určitě se časem ke knize vrátím.... celý text