Marmarek
přečtené 187
A neřekl jediné slovo / Biliár o půl desáté
1988,
Heinrich Böll
Biliár super, A neřekl... trochu slabší, ale taky dobré. Sice trochu moc křesťanské, ale vlastně hezky a snesitelně, přičemž není opominuta kritika církve jakožto instituce :) Pěkná práce s jazykem, připomínalo mi to Ulehni v temnotách od Styrona, což jsem četl nedávno.... celý text
Jiskra
2023,
Linda Boström Knausgård
Super. Tvorbu manžela neznám, ale z toho, co jsem přečetl, mě na jedné straně napadala Sylvia Plath a na druhé jiné úsporné severské autorky, např. Helle Helle. V něčem obyčejné, na přeskáčku vyprávěné, ale místy i velmi působivé a zároveň nadhled si udržující. Překvapivé množství věcí zhuštěné na poměrně malém prostoru. Doporučuji.... celý text
Kůže
2023,
Jevgenija Někrasovа
Přečteno krátce po Ráně od Vasjakiny. V něčem podobné, minimálně v tom, že autorky jsou poučeny ohledně poststrukturalistických a feministických teorií. Zvláštní nádech magického realismu. Uprostřed příběhu trochu došel dech, ale pak se opět rozběhl, jen bylo trochu otravné opakování, že ta a ta hrdinka je v kůži té druhé. Někdy to až ztěžovalo uvědomit si, která je která.... celý text
Poslední průvodce Prahou
2023,
Ivan Diviš
Krásné. Takové všednodenní, ale právě to všednodenní se nenávratně mění a mizí. těším se na něco takového o devadesátkách :)
Ulehni v temnotách
1974,
William Styron
Na prvotinu super. Za mě dobrá nechronologická kompozice, absurdní kontrasty, existenciální úzkosti, kritika amerického jihu, psychopatologie postav, jen je to místy až trochu moc ukecané a zasloužilo by proškrtat. Proto asi jedna hvězdička dolů. Ale velmi doporučuji. Ani jedna postava není úplně sympatická, ale stejně s nimi člověk soucítí...... celý text
Les bohů
1980,
Balys Sruoga
Super věc, krásně ironický pohled na absurditu koncentračního tábora. Je i dobře, že to není většinu knihy chronologické, ale spíš po tématech. Zprvu jsem se bál, že se v tom množství jmen ztratím, ale vlastně není moc potřeba si je pamatovat... :)... celý text
Historie skoro detektivní
1961,
Miroslav Ivanov
Souhlas prakticky se vším z komentáře Sandika. S Českým pitavalem se to nedá srovnat a s Tajemstvím RKZ už vůbec ne. Poslední dvě kapitoly jsou hodně propagandistické a obdobným způsobem se ždímá i Božena Němcová. To, jestli Babička vyšla na jaře, nebo až v létě, je opravdu pseudozáhada a kapitola zřejmě slouží jen k tomu, aby tam autor mohl přetisknout svůj článek z Květů... Pátrat po skutečných lidech podle jmen postav z románů je celkem nesmysl, co na to říct. Nejlepší první dvě kapitoly, celkem šla i ta o Máchovi.... celý text
Montaigne
2023,
Stefan Zweig
Zajímalo by mě, jestli nebyl Montaigne nakonec inspirací pro Dona Quijota :D Jste deset let zavření s knihami v baráku a pak si vyjedete do světa... Některé věci jsem nevěděl, zdá se ale, že dohromady není moc co vyprávět. Zajímavé spíš jako Zweigova terapie před smrtí. Škoda, že chybějí některé ty citáty a rukopisné poznámky, i když by asi nebyl takový problém je doplnit (na druhou stranu, citace ve francouzštině a angličtině jsou možná zbytečně duplicitní). V anotaci na zadních deskách je také napsáno "v jedenácti kapitolách", i když je jich devět. Buď někdo neumí římské číslice, nebo mi něco uniká...... celý text
Strata
1997,
Terry Pratchett
Platí to, co pro Temnou stranu: nedoceněná kniha. Úvahy o empatii a o tom "jak moc cizí některé věci mohou být", jsou zde geniální. Styčné body s Temnou stranou i se Zeměplochou jsou fajn, pád přes okraj se nám tu objevuje už potřetí (nebo poprvé :)). Kungové a Mixové by si zasloužili víc prostoru, i když takhle je to možná vlastně lepší. Zajímavé je i zvláštní, neateistické vyznění, když si vezmu, jak k podobným tématům přistupuje Pratchett jinde. Hadati o komentář pode mnou píše, že se příběh odehrává v budoucnosti. Vlastně ne... řekl bych, že je to tak trochu jako s Hvězdnými válkami... kdysi dávno. To se ovšem jen naznačí. Proč 4 hvězdy? Je to pro mě přeci jen trochu slabší než Temná strana, zejména mi z toho trochu okatě vyčnívá snaha natáhnou příběh tím, že je nutné putovat od okraje ke středu. Zde jsou asi některé nejnudnější pasáže.... celý text
3 hry : generační ikony ve střední Evropě
2013,
Martina Pecková Černá
Líbila se mi zejména Kolečkova hra a nápad u hry třetí, která je ale možná příliš rozvolněná... i druhá hra podle mě ale stojí za přečtení (či za vidění). Zajímavé úvody k hrám.... celý text
