matej9766
přečtené 87
Poslední zkouška
2016,
Hans Rosenfeldt (p)
Žák: "Pane učiteli, pane učiteli, k čemu mi to jako v životě bude?" Učitel: "Může se stát, že se tě na to někdo zeptá a když nebudeš vědět, tak ti k čelu přitlačí jateční pistoli" Žák: ":-O" Jedná se o nejlepší knihu v sérii. Určitě patří k tomu lepšímu, co si v tomto žánru můžete přečíst. Více v mé recenzi: http://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/uceni-v-mladi-je-moudrost-ve-stari-7626... celý text
Vážka
2014,
Michel Bussi
Zápletka knihy je velmi povedená, ale zasloužila by si trošku lepší zpracování. Kniha má pomalý rozjezd. Postavy jezdí z místa na místo a nic moc se neděj. V druhé pulce nastane přeci jen zlepšení, děj dostane spád a věci se hýbou do předu. Finále knihy považuji za povedené, i když rozuzlení bylo pro mě předvídatelné. Knihu berou jako žánrovou oddechovou. Nejedená se o bůhví jak chytré krimi, ale ani o zklamání.... celý text
Ready Player One - Hra začíná
2012,
Ernest Cline
Výborná kniha. Nevyrůstal jsem v 80 letech, neznám všechny seriály, hry, hudbu a filmy o kterých auto píše a i přesto jsem se u čtení knihy královsky bavil. Příběh mě ihned chytil a pustil až na konci knihy. Hrdinové mi přišli sympatičtí a hlavní padouch dostatečně charismatický i když se objevuje pouze okrajově. Cline do knihy vměstnal spoustu zajímavých nápadů. Narazíme i na nějaké to morální pomrknutí a kritiku dnešní společnosti. Autor je někdy až příliš popisný, ale to je jediná věc na celé knize, kterou bych vytkl. Polehčující okolností je, že se jedná o první a dosud jedinou Clineho knihu. Ready player one - Hra začíná doporučují všem milovníkům dobrých knih. Kniha má spád, napětí a podaření epické finále. Doufám, že autor neusne na vavřínech a napíše nějaký další příběh plný podobně originálních nápadů. Zajímavé komentáře: Djkoma, LimedkaMikki, Sykysan... celý text
Němá dívka
2015,
Hans Rosenfeldt (p)
Hned na začátek chci zmínit, že Němá dívka je určitě lepší, než předchozí díl, Hrob v horách. Stále mám však pocit, že se autoři více zaměřují na rozvíjení vztahů mezi vyšetřovateli a zanedbávají samotnou kriminální část. První kniha v tomto ohledu je tedy stále nepřekonaná. Samotná zápletka není vůbec špatná. Ale měl jsem pocit, že sní autoři správně nepracují. Vyšetřovatelé se stále pohybují v kruhu a pak zničeho nic případ vyřeší. Pokud to vezmu do důsledků, tak k vyřešení zločinu stačilo položit otázku dvěma správným lidem. Co ale musím pochválit je finální twist, který jsem opravdu nečekal. To se povedlo. Z této série zkrátka začínám mít pocit, že ji čtu abych věděl co se dále stane mezi hlavními hrdiny. A ne, protože mám rád kriminální příběhy. Což asi není špatně, protože jednotlivé osudy postav jsou dobře rozehrány a těším se co bude dál. Hlavně konec s Billym dává tušit, že se budou dít ještě zajímavé věci. Ale z celku zkrátka nemám tak dobrý pocit jako u knih od Jo Nesba. Knihu doporučuji hlavně fanouškům série. Myslím, že noví čtenáři by měli určitě začít prvním dílem. Protože pokud čekáte dobré krimi, budete zklamáni. Pokud čekáte pokračování psychologického románu z minulého dílu, budete spokojeni. Zajímavé komentáře: pankaplan, soukroma,... celý text
Silo
2014,
Hugh Howey
Vzhledem k tomu, že se kniha pyšní zlatou nálepkou bestseller, tak jsem čekal více. Kniha se hodně vleče. Měl jsem problém se do knihy vůbec začíst, ze začátku se často střídají postavy a vy nemáte komu fandit. Pak se již autor trochu uklidní, ale místo střídání hrdinů, vytrhává z děje střídáním událostí. Které mi přišli hodně necitlivé. Konec se mi zdál zrychlený a určitě nevysvětlil vše co kniha slibovala. Nejvíce zklamaný jsem však z toho, že nějaké velké tajemství v podstatě neexistuje (z výjimkou toho, co se stalo před postavením sila). Na konci nás tedy nečeká žádné šokující odhalení, ale spíše spousta otázek. Za co ale musím knihu pochválit je popis motivů jednotlivých postav. Není zde nic černobílé. Nakonec ten Bernard nebyl až tak zlý. Knihu doporučuji fanouškům žánru, ostatní asi moc nechytne. I když se podle mě jedná o průměrnou knihu, tak mě dokázala nalákat na druhý díl s názvem Turnus. Který se odehrává před postavením sila. V knize se o této době tak hezky tajemně mluví, že mě zajímá co se vlastně stalo. Zajímavé komentáře: opic 12, MartinL, 12kelpie... celý text
Kruh
2015,
Bernard Minier
Kniha Kruh navazuje na knihu Mráz. Opět se setkáváme s komisařem Martinem Servázem, který tentokrát řeší případ zavražděné učitelky ve studentském městečku Marsac. Výborná sychravá atmosféra první knihy se povedla autorovi zhmotnit i zde. Zasněžené Pyreneje nahrazují deštivé Pyreneje. Pokud se tedy čtenářům líbil Mráz, tak se jim jistě bude líbit i druhý případ. Příběh je nyní více osobní. Serváz se vrací, vyřešit vraždu do městečka Marsac, ve kterém studoval a nyní studuje jeho dcera. Hlavním podezřelým je syn, jeho školní lásky. Navíc se zdá, že s případem má nějakou spojitost i sériový vrah Julian Hirtman. Řekl bych, že se Bernard Minier inspiroval od Jo Nesba a jeho Přízraku. Samotný příběh je velmi dobře zvládnutý. Kniha je napínavá od začátku do konce a nemá takřka žádná hluchá místa. Konec není překombinovaný jako v první knize a je celkově uvěřitelný. Jediný nedostatek bych viděl v tom, že Martin přežije naprosto všechno. Také mi vadili některé jeho citové výjevy. Rozumím ale tomu, že ho autor chtěl udělat lidštějším. V knize se vrací většina známých z prvního dílu, výjimkou je psycholožka Diana Bergová. To mi přijde jako škoda. Třeba se objeví v příštím díle. Naprosté absolutorium si ovšem zaslouží intermezza. Těch je v knize jen pár, ale jsou naprosto skvělé. Jejich finální rozuzlení je dech beroucí. Dost mě to překvapilo a navnadilo na další díl. Knihu doporučuji všem, kterým se žánr krimi líbí. Samozřejmě je lepší nejprve si přečíst první díl, aby čtenář všemu dobře porozuměl. Ale autor myslí i na ty, kteří první díl nečetli a hlavní události původního případu zmiňuje. Mě se kniha velmi líbila a již se těším na další díl s názvem Tma.... celý text
Budoucnost
2015,
Dmitry Glukhovsky
I když kniha byla místy zdlouhavá, přišla mi velmi zajímavá. Aktuální témata mísí s problémy světa, který nám není v určitých bodech až tak vzdálený. Ve městech budoucnosti tvořených gigantickými mrakodrapy se na sebe tísní sedmnáct miliard lidí. Jedním z nich je i Jan "717" Nachtigall, který patří mezi nesmrtelné starající, se o dodržování pravidla početí. Život za život. Země je jen pro dokonalé, staří a děti nejsou vítaní. Nemoc a smrt patří minulosti, budoucnost lidem. Tím vším se Jan Nachtigall řídí. Takto byl v internátě pro mladistvé vychován. Takto začíná svůj příběh, který popisuje takřka celý jeho život. Není klasický hrdina, dalo by se říci, že je spíše padouch. Ze začátku knihy jsem ho nesnesl, postupně jsem se dostal do stavu, kdy ho nemám rád a na konci jsem ho toleroval. Je kým je. A za to patří autorovi Dmitry Glukhovsky velké uznání. Protože v tomto světě není nic černobíle. Nejsou zde hrdinové ani padouši. Jsou tu lidé, jejich touhy, klady i zápory. Můžete sympatizovat s jedněmi nebo druhými, Ale správná volba neexistuje. Čtenáři, kteří o této knize vědí nejméně, budou na konci nejvíce spokojení. Pro mě to byla první kniha od Dmitry Glukhovsky a i když jsem při čtení pozoroval několik nedostatků, tak promyšlenost, věrohodnost a uvěřitelnost světa i jednotlivých charakterů mě uhranulo. Samozřejmě kniha by se dala o polovinu zkrátit, ale to nic nemění na faktu, že tento příběh by jste si měli přečíst. Protože tato kniha není o hrdinech ale především o lidech.... celý text