MayaBu
přečtené 410
Uvnitř mé hlavy: Co když jsem si tě vymyslela?
2016,
Francesca Zappia
Přijde mi zvláštní napsat, že jde o oddechovou knihu, protože samotné téma příliš oddechové není. Každopádně velice čtivá a zábavná kniha o síle přátelství a samozřejmě taky o schizofrenii.... celý text
Naděje pro Fleetwood
2019,
Stacey Halls
Ohledně této knihy jsem měla velká očekávání a jsem ráda, že mě nezklamala. Celé vyprávění má těmnější (místy až tísnivou) a lehce záhadnou atmosféru, máme tu tvrdohlavou hlavní hrdinku odhodlanou bojovat (nejen) za sebe (což v Anglii na počátku 17. století není hračka). Rychle se to četlo, ale zároveň se do jazyka motaly starší výrazy, což u beru u tohoto žánru vždy jako plus! Za mě hezké 4⭐, líbilo se mi to, ale mooožná si myslím, že ten námět měl potenciál ještě na víc...... celý text
S pokorou a nadějí
2021,
Becky Chambers (p)
Kouzelná záležitost. Tuto novelu jsem přečetla na jeden zátah poté, co jsem se do vyprávění opravdu ponořila, jelikož autorčin styl psaní mi neskutečně sedl. Sci-fi není žánr, ke kterému bych zatím měla bůhvíjaký vztah, spíš ho pomalu objevuji. S pokorou a nadějí jsem ovšem měla po přečtení nadšených zahraničích recenzí vyhlídnuté už v originále, načež jsem tedy jásala při zjištění, že bude český překlad. Tenhle příběh o kráse vědy a vědění mi učaroval. Na malém prostoru toho bylo mnoho... byť v tomto případě nečekejte příliš děje, stojí to spíš na výborných popisech. Nelze jinak než doporučit!... celý text
Úzkosti a jejich lidé
2020,
Fredrik Backman
Je to správně praštěné a úžasně... lidské. Příběh se všelijak kroutí a o postavách se člověk dozvídá nové a nové informace s každou kapitolou. Čtení tedy jednak zábavné, ale také místy k zamyšlení. (Jde o první knihu, kterou jsem od Backmana četla a myslím, že nebude poslední.)... celý text
Královna ohně
2016,
Anthony Ryan
Já vlastně nevím, co si o Královně ohně myslet... tuto knihu jsem četla s přestávkami (kdy jsem uvažovala, proč sakra se tam většinu času nic neděje nebo to, co se děje, vlastně nikam nevede) snad necelé tři měsíce. Bylo to zkrátka dosti nijaké. Potenciál postav, který měly zvláště některé v předchozích dílech, zůstal nevyužit (snad až na jednu čestnou výjimku) a také způsob, jakým Ryan zabíjel některé postavy (tak nějak "mimochodem") mi nebyl úplně po chuti. Co tuto knihu v mých očích drželo, byl Ryanův styl psaní, který mně zkrátka sedí. Říkám si, že možná ještě nedám Vélinovým dobrodružstvím úplné sbohem a pustím se do navazující série, ale mám z ní po tomto díle lehké obavy.... celý text
Jsme všichni sněhové vločky?
2020,
Holly Bourne
Po sto stranách jsem ji chtěla odložit, těžce mi neseděl styl, jakým je to psané (či přeložené, těžko soudit) a hlavní hrdinka mi sympatická nebyla. Ale jsem tuze ráda, že jsem zatla zuby a četla dál. Ve výsledku to byla skvělá kniha o duševním zdraví i přátelství, ve druhé polovině mi dokonce přišlo, že se docela nešetří vtipem a hned několik pasáží mám vypsaných. Zkrátka příklad zdánlivě oddechové ya knihy, která ale pojednává o vážných tématech a to tak, že její přečtení bude pro čtenáře obohacující. (Plus se mi dost líbil závěr, jsem ráda, že se s nikým autorka nepárala :)... celý text
Introvertka v hlučném světě
2019,
Deborah Tung
Koupila jsem si ji v originále poté, co jsem kousky autorčiny tvorby viděla na sociálních sítích a jsem po dočtení jsem ráda, že mám tento komiks v knihovně. Je to neskutečně roztomile nakreslené a ano, také jsem se v mnoha vyobrazených situacích a pocitech tuze viděla. Určitě tuto knížku ještě otevřu.... celý text
Když můžeš, zůstaň. Když musíš, odjeď
2015,
Helga Flatland
Není snad lepšího pocitu než když má člověk vysoká očekávání a ta jsou více než naplněna. Tato kniha se četla velmi lehce, otáčela jsem stránku za stránkou, protože jsem prostě potřebovala vědět, co se dozvím dál, co se bude dít (a to přesto, že jsem věděla, jak příběh vlastně skončí, že). Postavy vykreslené sice na malém prostoru, ale tuze věrohodně; hned několik zajímavých a důležitých témat. Má to vůbec nějakou chybu? ... no, možná to mohlo být delší a nebo mít přeložené do češtiny i další dva díly (asi se pokusím naučit norsky, co mi zbývá :) Jestli hledáte pohlcující čtení o lidských osudech, tuto knihu vřele doporučuji. Byl to úžasný zážitek. (mé veliké díky patří Chytuš, protože nebýt jejího komentáře před pár lety, docela určitě bych se k této knize nikdy nedostala. A to bych přišla o opravdu hodně)... celý text
Balada o ptácích a hadech
2020,
Suzanne Collins
Těšila jsem se moc, ve výsledku jsem lehce zklamaná. Myslím, že kdybychom měli možnost sledovat Snowův život včetně jeho pozdější politické kariéry, bylo by to nejen zajímavější, ale i uvěřitelnější co se týče vývoje jeho postavy. Dostali jsme ale "jen" teenagera Snowa, který na pěti stech stranách balancuje na hraně a sledujeme, jak ztrácí svou lidskost - během ani ne jednoho roku. První půlka se mi líbila - vyprávění mělo tempo, postavy potenciál, náhled do zákusí Hladových her, které se výrazně lišily od těch Katnissiných, byl zajímavý a lepíkovala jsem si skoro všechno, co ohledně Her řekl Sejanus (což byla absolutně nejlepší postava knihy. Ta třetí hvězda je pro něj). Někde kolem strany 330 se to ale bohužel zlomilo. Tempo vyprávění přestalo být vyrovnané, děj a osudy postav předvídatelné a potenciál zvláště jedné konkrétní postavy zůstal podle mého nevyužit. Ani úplný závěr na mě dojem neudělal, všechno to bylo rychle ráz na ráz... Úplně špatné to tedy nebylo, Collinsové se díky Bohu podařilo popsat Snowovu minulost bez glorifikace a nesnažila se ho za každou cenu přeměnit v hrdinu. Ze světa HG by mě ale upřímně víc zajímal třeba Haymitchův příběh.... celý text
Zkáza a naděje
2018,
Leigh Bardugo
Jak tak koukám, tak můj názor, že Griša má vzestupnou tendenci, se zdá býti lehce nepopulárním. Za mě byl ale třetí díl určitě nejlepším z této série. Stále to bylo čtivé, našly se dokonce plot twisty, které jsem opravdu nečekala (takže pro přístě už vím, že ani pár let staré ya série nemám podceňovat) a hlavně se tu konečně ústřední dvojice (potažmo trojice) dočkala pořádného vývoje. Dokonce jsem cca od půlky začala držet palce i Malovi (což jsem si ve dvojce říkala, že se nikdy nemůže stát). On nebyl snadno oblíbitelný, ale byl takový...reálný? Bylo to vlastně finále, jaké jsem si přála, aby tato série měla, ale ani jsem nevěděla, že ho chci takhle :) A minimálně tedy v aj, nevím, co s tím provedl překlad, má tato kniha jednu z nejkrásnějších posledních vět, jaké jsem zatím v knize viděla. 4,5* a asi jsem objevila svou novou guilty pleasure sérii.... celý text