Millagros115 přečtené 134
Nocturno pro Erika
2024,
Eva Pospíšilová
Jsem asi velmi zaujatá, ale já prostě miluju jak a co holky píšou. Contemporary jim sedí, postavy jsou naducaně trojrozměrné (zadní plocháči, co šustí papírem), témata se neopakují, a všeobecně je to radost číst. I když teda občas bych vyla jak šakal, protože se mě každý twist hluboce dotýká. Nocturno není výjimkou - do Erika i Kaspera jsem se zamilovala. Každý má něco, co jsem vážně obdivovala. Určité povahové vlastnosti, které já určitě postrádám - ať už je to talent, vnitřní síla nebo rozhodnout se v okamžicích, u kterých jim rozhodně není lehko. Podle komentářů jsem asi jediná, které rozsah nevadil. Osobně radím Nocturno výš než neexistenci.... celý text
Jizvy ve hvězdách
2024,
Iveta Klierová
Knihu přinesl Ježíšek, tak jsem se do ni hned pustila, ale s klidným srdcem ji doporučit nemůžu. S každým černovláskem a hnědovláskem jsem měla nesnesitelný pocit ublinknutí, a ze toho v knížce bylo víc, než bylo moje oko schopné snést. Trochu mě mrzí, že se tam nepromítlo víc reálií, když už autorka zvolila poměrně exotickou destinaci děje. Krom jmen tam není v podstatě nic. Jména pro měnestravitelná, chudákovi Kyuovi jsem neustále jméno komolila… Vážně jsem se snažila si k Jaeovi vypěstovat nějaké pozitivní pocity, ale vzbuzoval ve mně jen lítost. Což asi není úplně to, co bych si já jako autor přála, aby lidi k mým postavám cítili. Celé je to ploché, zmatečné, často jsem se ztrácela. Nehledě k tomu, že jsem občas pozvedla obočí nad stejnými motivy s příběhy holek Pospíšilových, což doufám, že je jen náhoda. Jedna hvězda za snahu a docela pěkné sexuální scény. Zbytek fakt nic moc. A ten konec? Jako vážně? Ten mě vážně vytočil do běla. Někdo to tu srovnával se Zlomky nekonečna. Ani Zlomky nekonečna nestály za moc, ale tohle je ještě o dvě třídy horší.... celý text