Mischellin Mischellin přečtené 62

☰ menu

Hledání Aljašky

Hledání Aljašky 2013, John Green
3 z 5

Musím se přiznat, že jsem ji četla dřív, než Hvězdy. Kniha na mě působila... zajímavě. Strašně se mi líbí styl Johna Greena, a přestože tenhle typ knih není úplně moje kafe, jeho zápletky, postavy a hlášky jsem si poslední dobou vážně oblíbila. I přesto, že by spousta lidí řekla, že v téhle knize se v podstatě nic neděje, nebo že je zápletka celá klišovitá, je v ní obsažena pro mě naprosto nejdůležitější věc, co se týče knih - myšlenka. A o tom to celé je, vlastně všechny Greenovy knihy. A v tom je to kouzlo. Jen ne každý ho vidí...... celý text


V lese visí anděl

V lese visí anděl 2015, Samuel Bjørk (p)
5 z 5

Jedním slovem BOŽÍ!!!


Sova

Sova 2016, Samuel Bjørk (p)
5 z 5

Stejně dobré jako první díl!!!! Miluju severské kriminálky a tohle byl doslova masakr. Skvěle promyšlená a originální kniha, geniální myšlenka a až znepokojivě reálné prostředí. Mráz a napětí na vás doslova dýchá ze stránek. Navíc naprosto miluju obě hlavní postavy - Miu a Holgera - a hlavně jejich vztah. Mia to s tím svým "je tu něco, ale já nevím co, tak se vožeru a se svou supermocí na to přijdu" vždycky zabije. Miluju jí i její charakter a občas si přeju být jako ona... Bez těch sebevražedných sklonů, samozřejmě... celý text


Stehlík

Stehlík 2015, Donna Tartt
5 z 5

Když jsem tu knihu viděla, řekla jsem si: "Jo! Ještě jsem nečetla něco tak velkýho a vždycky jsem chtěla, miluju romány, tak se do toho pustíme!" Po pár prvních kapitolách jsem měla silné nutkání knihu odložit a jít si číst Čtyřlístek, ale pak to dostalo spád a nečekaně mě děj strhnul. Pravda, není to znovna akční scifi nebo tak, ale tahle kniha má něco, co spousta jiných ne - vlastní kouzlo. nějakou magickou nit, která si vás pokaždé, když knihu chcete odložit, těsně obmotá a ladně přitáhne zpět. A takový je i styl psaní - ladný a elegantní, ale zároveň přímý. Za mě rozhodně pět hvězd a poznámka : NIKDY nenosit do MHD, vlaku nebo autobusu. Nejenom, že lidi blbě koukají, ale pohodlné a bezpečné na čtení (vzhledem k rozměrům knížky) to zrovna není...... celý text


Říše bouří

Říše bouří 2017, Sarah J. Maas
5 z 5

Sarah J. Maas mě snad jednou zabije... Opět úžasná knížka, napínavý a komplikovaný děj, autorčin nezaměnitelný styl psaní, charisma všech postav, dokonale emoční scény - a ten konec??? Jedno velké WTF a WOW najednou :D Ale musím přiznat, že i přes velký obdiv, který k autorce chovám, mi trochu začíná vadit směr, kterým se děj ubírá. Občas se v tom celém komplikovaném světě ztrácím a najednou se tam objeví postavy, které tam zřejmě dříve byly zmíněny a já nemám páru, co jsou zač. Někdy je mi docela líto, že se nám nájemná vražedkyně, tajemné sklepy a mocný a krutý, ale přesto lidský král změnily v krvelačné vílí válečníky a královnu Terrasenu, kterou doslova nic nedokáže porazit. Ale přesto to miluju. Jinak co se týče těch postav, s průběhem tohohle dílu jsem poměrně zásadně změnila svoje názory na většinu hlavního osazenstva. Především - všem se vážně omlouvám, ale Jeřáb je pro mě od teď ta nejnudnější a nejvíc klišé postava. Vždyť doslova jediný, kvůli čemu žije, je Aelin, která ani pomoc nepotřebuje. Dorian - dřív jsem ho nesnášela, teď ho totálně miluju a vím, že se k sobě s Manon dokonale hodí. Nejvášnivější sexy badass duo v celé sérii! Již výše zmíněná Manon - nejspíš to nejlepší na celé knize. Pokaždé, když tam dlouho nebyla, jsem si z deprese kousala nehty, což normálně nedělám :D Aelin - upřímně? Už mě fakt začíná nudit, jak je mocná, všechno jí vždycky vyjde a prostě... už to není Celaena, ani ta stará Aelin. Neskonale jsem si užila tu kapitolu, kdy jsme měli možnost se znovu "setkat" s Celaenou, jestli víte, co tím myslím. Elide, ta mě... překvapila. Vážně. Vždycky mi připadala nedůležitá a divná, teď mám její kapitoly radši než Aelininy. A s Lorcanem tvoří dokonalou dvojku - na tom konci mi ho bylo vážně líto. Lysandra a Aedion - ZBOOOŽŇUUJUUU ty dva. Vážně, dokonalá dvojka. Aedionovo chování mi v minulém díle trochu vadilo, ale teď si to hezky vyžehlil. A ta část, kdy se Lysandra pere s mořskýma wyverníma potvorama je jedna z mých nejoblíbenějších částí v knize... No a nakonec pro mě nejsrdceryvnější část: ŽÁDNÝ CHAOL?! Nemůžu se dočkat jeho speciální knihy, protože až na Manon je to má nejoblíbenější postava... Každopádně - doporučuju přečíst, povinnost pro všechny fanoušky Sarah J. Maas, a dopředu prosím autorku o více Celaeny v příštím díle... :D... celý text