Mooneylan
přečtené 427
Marťanská kronika / 451 stupňů Fahrenheita
1978,
Ray Bradbury (p)
Ray Bradbury byl mojí další zastávkou na cestě za doháněním klasiky. Já vím, já vím. Správný knihomol by si měl klasiky číst už tehdy, když mu je diktují školní osnovy, ale já holt byla rebel a četla si pod lavicí komiksy (nebo hrála DrD), místo povinné četby. Ale teď vše napravuji, tak se pojďme mrknout na dvě hitovky "dospělýma" očima. 451 STUPŇŮ FAHRENHEITA Jako závislák na knihách snad ani nemusím popisovat tu tíži celé atmosféry, kdy se pálí knihy a s nimi i obrovský kus kultury, znalostí a svobody. Krátký, v utopii vybudovaný příběh, ve vás vyvolá zmar, depresi a naději...a pak znovu zmar, kdy si říkáte, že ke stejnému konci beztak svou "pokrokovou" myslí a snahou nikoho neurazit nevyhnutelně spějeme... MARŤANSKÁ KRONIKA Vlastně jde o stejný pocit, jako z předchozího díla, jen v tmavě modrém. Lidstvo kolonizující Mars ze začátku chápete. Jejich nadšení je setřeno, nechápete co se děje a chvíli je vám pozemšťanů líto... ale potom? Možná je dobře, že nás ještě nekontaktovaly (opravdu ne?) jiné druhy života. Protože bychom je nejdřív rasisticky odsoudili, pak bychom se jim snažili vzít půdu, potom jim prodat levné párky u silnice a potom je prostě a jednoduše vyhladili... Možná si říkáte - Mooney, come on! Tolik pesimismu v jedné reakci na sci-fi? Well, bohůmžel. Měla jsem co dělat, abych knihu dočetla bez toho, aniž by se mi dělalo zle z lidstva a ze sebe samé. Abych nepropadala hlubokým myšlenkám o lidstvu a o tom, kam jako druh spějeme. Možná by takovou knihu měl každý alespoň jednou za rok přečíst, abychom měli o čem přemýšlet. Třeba bychom se přestali nudit, tvořit nadbytečné věci/myšlenky a zastavili se nad samotným životem a řekli si: Mno, tak tohle jsme pos*ali...... celý text
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Díl I–IV
2008,
Jaroslav Hašek
O Švejkovi jsme se učili, o Švejkovi jsme slyšeli, Švejka citujeme, když voláme "Na Bělehrad!" nebo "...žral, kdybys mi dal." Ale ruku na srdce, kdo ho kdy doopravdy četl? Já určitě ne :D Až nyní, kdy jsem si tuto klasiku poslechla ve formě audioknihy, vyprávěné mistrem Werichem. Konečně dostal Švejk i jiný tvar, než mu vtisknul nezapomenutelný Rudolf Hrušínský. Jestli ještě váháte nad čtením klasiky, sáhněte po audioknihách. Ulehčí vám život a rozšíří obzory! :)... celý text
Ryby - Útok z hlubin
2017,
Džundži Itó
Když jsem o Rybách slyšela (poprvé cca před třemi lety), říkala jsem si, že to bude pěkná blbost. Chodící ryby? Cože? Ale jak už to u hororových mang bývá, tak z původního tématu, které může být tak trochu cringe s přitaženým culíkem, se vyklubal luxusní příběh. V dnešní době by mi vlastně nepřišel ani až tak nesmyslný (ha, ha....ehm). Skvělé jsou i trešničky na dortu v podobě dvou krátkých horůrků na konci titulu. Zcela doporučuji k odpolední kávě, která přerazí ten odporný hnilobný puch...... celý text
Černá orchidej
2014,
Neil Gaiman
Abych se přiznala, některé pasáže jsem si musela přečíst dvakrát. A to hned ze dvou důvodů. Ten první, horší z nich, byl zamotanost celé situace. Někdy se nedalo na první dobrou odhadnout kdo je kdo a k čemu směřuje. Druhý, ten lepší, byl naprostá dokonalost kreseb. Obzvláště těch, které se odehrávaly v pralese. Černá orchidej je zásadní komiks, který, dalo by se říct, formoval Gaimana k sepsání série Sandman. Snovost, absurdnost a éteričnost celého příběhu jen volá po pánu snů! A Batman je jen třešinka na dortu ;)... celý text
Tráva
2021,
Anya Martin
Zcela unikátní jednohubka, prvotina nakladatelství Medusa. Jedná se o vydání vskutku kapesní, takže si můžete těchto 152 stran Trávy v klidu "ubalit" cestou v metru nebo při čekání na další lahůdku z tohoto weirdového nakladatelství. Musím ocenit, jak autorka dokázala propojit jemné prvky hororu se sci-fi ve skvěle fungujícím příběhu, který, a to se podržte, čerpá z osobních zkušeností blízkých autorčiných bytostí. Já vím, sci-fi a horor v kombinaci s titulkem "napsáno podle skutečné události" zní trochu fórově, ale nenechte se odradit! Celý příběh je opravdu "smyšlený", ale zkušenosti s toxickým vztahem, rozporuplnými emocemi, pocity povinnosti a zadostiučinění jsou skutečné. Co bylo třešničkou na dortu? Určitě seznam hudby. Já, jakožto člověk přežívající na hudbě, jsem tyto stránky ocenila nejvíce. Kombinace hudby s knihou je něco tak silného, že vás příběh opravdu vtáhne a nepustí. Víc takových vychytávek!... celý text
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
2012,
Ransom Riggs
Poprvé jsem viděla film. Nadchnul mě, protože koho by nenadchla Eva Green v modrých šatech a s dýmkou? Ale musím říct, že oproti knize se jedná o slabý odvar celého světa, který autor vymyslel. Na druhý díl jsem přeskočila plynulým pohybem a jsem zvědavá, co se v podivném světě s těmi podivnými lidmi ještě odehraje.... celý text
Mláďata v Zemi hraček
2021,
Bill Willingham
Miluju Mýty! A přesně u takových komiksů mě mrzí, že nejsou delší, robustnější, detailnější. Tereza v Zemi hraček by jistě snesla o pár stovek stránek víc!
Zvrácená
2021,
Haruto Rjó
Rychle ubíhající zvrácené a hororové příběhy. Byť už jsme jako moderní lidstvo otrkaní a jen tak se ničeho nezalekneme, je Zvrácená vyvedená v klasických hororových prvcích, které fanouška děsivých záležitostí nijak nepřekvapí, ale rozhodně neurazí svým grafickým zpracováním. Hororová jednohubka? Ano prosím!... celý text
Metro 2035
2016,
Dmitry Glukhovsky
Závěr postapokalyptické trilogie Metro dává rozuzlení, na které tak dlouho čekáme. I když jsem po doposlouchání audio knihy zůstala zírat do prázdna (a prázdno jsem měla i v hlavě), postupně to pusto nahradil zmar, opuštěnost ale taky naděje na lepší zítřky. Celá kniha byla skvěle namluvená, příběh byl přesně to, co jsem od Metra a jejích obyvatel čekala. Ale teď nutně potřebuju vědět, co se stalo s Arťomem a jak to dopadlo s lidmi v Metru. Chci pokračování, chci vědět víc! Chci zpátky do Metra!... celý text
Draculův švagr
2009,
Miloslav Švandrlík
Jste milovníci hororů, ale také se občas rádi zasmějete? Drákulův švagr vás nezklame. Krátké povídky s trochou tajemna, trochou humoru a pořádnou dávkou nadsázky vám zpříjemní nejedno líné odpoledne.... celý text
Nová planeta
2015,
Martin Vopěnka
Celá myšlenka příběhu mě oslovila - post apokaliptické téma spojené s biblickým příběhem, proč ne? První čtvrtinu jsem přečetla velice rychle, druhá čtvrtina už šla ztuha... V polovině jsem si řekla, že život je příliš krátký na to dočítat tak rozvleklé knihy bez děje. Škoda. Možná, že kdybych byla trpělivější a nestárla s každou stranou, došla bych k epickému konci. Žel všem bohům toto není můj případ a přesunu se k jiné knize. Nová planeta je druhou knihou, kterou jsem od autora nedočetla. Myslím, že jsem prostě jen nenatrefila na tu správnou kávovou směs, kterou bych naplnila ten pověstný hrnek...... celý text
Příběh služebnice
2017,
Margaret Atwood
Seriál jsem neviděla, ale sáhla jsem po knize. Miluju post apocalyptickou tématiku a tahle kniha byla jasná volba. I když je vyprávění takové rozvleklé a chybí mi vykreslení vícera detailů fungování společnosti, líbí se mi vnitřní pochody hrdinky a přemýšlení o vlastní existenci v režimu, který natolik omezuje svobodu.... celý text
Mlýn na mumie
2014,
Petr Stančík
Odpočinkové nadsazené veledílo, které nešetří sexem, jídlem a mrtvolami! Doporučuji k dekadentní náladě a sklence vychlazeného, no, čehokoliv :D
Hodná holčička
2021,
Skottie Young
Gerda na comiconu? Gerda se snaží být klaďas? Gerda JE klaďas???? Cože??? Tahle jízda vypadá, že bude mít šťastný konec, ale nebyla by to série Nesnáším Pohádkov, kdyby se něčo ošklivě nevymrkalo. Takže si držte klobouky, protože do čtvrtého dílu je daleko!... celý text
Bunraku a další příběhy
2021,
Stan Sakai
Usagi v barvě! To chceš! K Ušákovi jsem se dostala před pár lety a četla jsem první černobílé příběhy. Říkala jsem si - to bude taková Kung-fu Panda s králíkem... no, měla jsem pravdu, až na to, že Usagi je mnohem drsnější a v lépe propracovaném světě. Bunraku je pak dokonalá souhra klasických příběhů tohoto králičího Ronina a barevného světa. Tím vzniká zbrusu nový zážitek, který si milovníci samurajského fantasy světa nesmí nechat ujít :)... celý text
Metro 2034
2011,
Dmitry Glukhovsky
Čtu mnoho recenzí, jaký je tento díl odpad, jak tam není akce, jak je to všechno filosofické atd.. Dovolte mi, abych přispěla taky svou troškou do mlýna. Podle mě rozhodně o odpad nejde. Ano, není to tam samý tunel, neútočí na vás mutanti každých pět minut, ale o to právě jde! Tento díl vás provede osudy několika postav a dá vám nahlédnout do jejich vnitřního světa. Jak se lidé v metru vůbec cítí? Jaké jsou jejich naděje a ideály? Dá se v metru vůbec přežít se zdravým rozumem? Jak se lidstvo změní pod zemí, když nahoře je jen nukleární wasteland? A do toho Damoklův meč v podobě hrozící epidemie... Ne, Metro není odpad. 2034 je jiný ročník, než jste zažili před rokem, ale neubírá ani trochu z té dusivé a tíživé atmosféry tunelů, z jejichž tmy jsou nesví i ti nejsilnější vojáci a Lovci. ---- Jediné, co bych tomuto dílu (v audioknize) mohla vytknout, je přednes paní Josefíkové, když mluví mužské role. Dle toho přednesu mi připadá, že je každý muž v Metru šovinista a hrozně to tahá za uši.... celý text