Morbidus přečtené 373

Rozpolcení 2020, Honza Vojtíšek

Howard Speciál 2019 2019, * antologie

Na časopis Howard mé mladší já narazilo na internetu zcela náhodou (snažil jsem se zjistit, kdo je to ten Lovecraft a jestli toho má víc). Venku byla první tři čísla a jak jsem tehdy pochopil, další mělo vyjít zanedlouho. A jelikož potřebuji mít věci seřazené chronologicky, otevřel jsem si první díl. Bylo to naneštěstí jen elektronické, místy poněkud nedoladěné... ale něco ve mně prohlásilo: „Wow, tohle je fajn!“ Přečetl jsem si je tehdy všechny. A pak jsem pokaždé čekal na šestého jako kočka na krmení. Takže když jsem teď otevřel tištěný speciál složený z prvních čísel Howarda a hned na mě vykoukl Horror z Indie (a další povědomé články), bylo to pro mě jako návrat v čase. Fyzická forma časopisu navíc dopomohla tomu, že jsem si dnes přečetl i věci, které mě tehdy tolik neoslovovaly (portréty, rozhovory). Články i povídky jsem si s chutí přečetl znovu, někdy dokonce s úplně novými dojmy. A samozřejmě, někdo by mohl namítnout, že mu tam chybí to a ono - nicméně já k zvolenému výběru nemám co dodat. Další tištěný Howard je u mě jednoznačně vítán.... celý text

Z druhé strany 2013, Honza Vojtíšek

Znovu jsem si tuto sbírku po pár letech přečetl... a je to pořád stejně dobré. Odpovídající obálka knihy navodí tu správnou atmosféru. Poutavé zápletky, živé postavy. A co mě na tom těší nejvíce - takhle vyrovnaná kvalita jednotlivých příběhů (i když zase tolik jich zde není) se vidí v málokteré povídkové sbírce. Nebudu si tedy v tomto případě zbytečně způsobovat složité dilema výběrem nejméně a nejvíce oblíbené povídky. Ovšem abych jen nejásal - v některých příběhových pasážích stále jde trochu cítit nevypsanost (což je v autorské prvotině očekávatelné). Na druhou stranu, ničemu to na kráse neubírá a potenciálního čtenáře tak zde čeká poctivý český horror.... celý text

Pac & Pussy 2 2020, Albrecht Smuten

O fous a Jednonohýho Peta lepší než první díl! Opět jsem se musel několikrát pousmát či dokonce nahlas zasmát. Pac je svými hláškami a reakcemi stále blízký mému vlastnímu smýšlení, tudíž pro mne má tento kočičí komiksový strip stále své kouzlo. Stejně jako u první části se mi i u pokračování vybavila hláška z Red Dwarf: „Pete mě schramstnul. Sežral mě. Musí být nějaký rozladěný. Nikdy dřív mě nesežral. Nikdy.“... celý text

Dítě tmy 2020, Miroslav Pech

Četlo se to jedna báseň a první dvě části příběhu jsem děj doslova hltal. Atmosféra devadesátek jak vyšitá. Postavy, dialogy, zvraty - vše zvládnuto na jedničku. A neměl bych problém dát plnou palbu, kdyby... Asi takhle - nejsem kamarád s přílišným vysvětlováním. Ale v té třetí části mi prostě „něco“ chybělo. Řekněme, že ten konec byl příliš rychlý, příliš náhlý. Beru to, příběh asi neměl skončit dobře. Přesto mi v hlavě hlodají otázky, a to dosti zásadní. Ale ten feeling starých horrorových pecek z toho přímo dýchá. Dobře zvolená ilustrace na obálce knihy neklame tělem a předznamenává, o co zhruba půjde. Prostě temný návrat do dětských let.... celý text

Nejhorší večírek tvého života 2020, Andy Rowski

Horrorových gamebooků je jak šafránu, tudíž jsem této kombinaci nemohl odolat. A výsledek? Co se gamebooku týče, víceméně jste pod hrozbou instantní smrti tlačeni stále vpřed a možností učinit nějaké opravdu přelomové rozhodnutí je v několikastránkových odkazech pomálu. Během jedenácti různých konců se stále dokola dozvídáme různými způsoby to samé v bleděmodrém. A na průvodní listinu, házení kostkami či hádanky zde zapomeňte. Horror? Ano, ale většinou jen jeho light verze pro mladistvé (včetně pasáže, kde se musí hlavní hrdina povinně zamilovat). Nepopírám, že autorka umí zručně zapojit některé klasičtější žánrové prvky, ale zárodky atmosféry poměrně často vystřídá nějaká vysvětlující pasáž (nebo smrt). Na druhou stranu, určité napětí tady je (minimálně prvních pár her). Pokud si poradíte s rozměry, je to ideální společník na cestování. Nejvíce však oceňuji obálku, ilustrace a celkový vzhled knihy - ty jsou skvělé! Tudíž myslím, že spíše než milovníky horroru a gamebooku bude na tento večírek vhodnější pozvat čtenáře young adult literatury. :)... celý text

Paní pijavic 2013, Jana Pacáková

Stejně jako kolega v příspěvku níže, i já musím zmateně kroutit hlavou nad tím, jak podceňovaná tato nenápadná kniha je. Jasně, není to žádné světoborné dílo, tato česká sbírka horrorových povídek se drží průměru. Z textu je patrná jistá nevypsanost a (zřejmě záměrná) archaičnost. Největším plusem je však povedená atmosféra, ze které zřetelně dýchá záliba v autorech jako Poe či Lovecraft. Osmero povídek se odehrává v rozličných místech a časech; jak to s povídkovými sbírkami bývá, něco čtenáři sedne více, něco méně. Mě nejméně oslovil příběh s nadějným názvem Smrtihlav, který jako by se nemohl rozhodnout, o čem vlastně je. Naopak vrcholem sbírky je pro mne výlet do starověké Arábie v povídce Otrávené trny. Obálka knihy je trochu nevýrazná a bez objasňujícího textu, ovšem přesto navodí odpovídající atmosféru. Pokud vám nepijí krev atmosferické příběhy, tuto sbírku bych určitě nezatracoval.... celý text

Mainstream 2018, Miroslav Pech

Tohle se mi velice líbilo. Čtivé, živé, výrazné. Žádné zbytečné kecy kolem, děj se prostě nesmlouvavě hrne vpřed. Minimálně co se týče titulního příběhu Mainstream, který si pohrává nejen s postavami, ale i se samotným čtenářem. Spíš než na přímý šok sází na plíživé znepokojení, kdy nelze plně odhadnout, co se bude dít dál. Kniha je doplněna šesticí povídek – a jak už to bývá, něco mi sedlo více a něco méně. Nejvíce výživná byla jednoznačně Mašina!, tyhle odporné záležitosti rozhodně můžu. Naopak zklamáním se pro mne ukázala být Demolice, která sice měla zajímavý nápad, ale slabší děj. Příběhy přenechávají výrazný prostor čtenářově imaginaci, což je jen dobře. Obálka knihy, ač řádně hororová, mi tentokrát tolik nesedla. To však nic nemění na kvalitě obsahu, který rozhodně patří k jednomu z klenotů sílícího proudu české hororové prózy.... celý text

Hellraiser (dvě povídky) 1996, Clive Barker

Obvykle při četbě hororů cítím znepokojení a jistý druh temné fascinace. Vzbudit v člověku literárním dílem strach je (z mého úhlu pohledu) docela kumšt; a v Hellraiserovi se to povedlo na jedničku. Temnota je takřka hmatatelná, odbíjení zvonu slyšitelné a cenobité na dosah ruky. Dal bych knize ihned pět hvězd... ...nebýt druhé povídky Věk touhy. Snad zde byla doplněna jako snaha ukázat autorovu rozmanitost tvorby či tematické spojení skrze ústřední motiv touhy. Tak či onak, tato povídka mi nepasovala ani v Knihách krve. Ne, že by byla vyloženě špatná, jde o sci-fi horor o nepovedeném (a nadrženém) experimentu v hávu kriminálky. Bohužel je však na svůj obsah příliš zdlouhavá a se slabou pointou. Tento pekelný kousek můžu doporučuji všem hororistům.... celý text

Tramvaj č. 1852 2019, Edward Lee

Zajímavé kombo – erotika, lovecraftovský horor a situační humor. Čtenář bez znalosti díla a života HPL možná patřičně neocení všechny detaily a narážky, ovšem na celkovém vyznění to nic nemění. Střet Lovecraftova archaického puritánství a nespoutaného světa sexuchtivých dam vytváří úsměvný kontrast. Pakliže však tento na okamžik zmizí, skryté znepokojení začne nabývat zřetelných kontur. Dle té nejlepší tradice se tak postupně přesouváme z všednosti do oblasti mimo lidskou představivost. Především však stále jde o fungující „fikci ve fikci“ s neotřelým nápadem. Po vyvrcholení příběhu následuje i příhodný bonus, jímž je Lovecraftův snový fragment Cosi v měsíčním světle. Také povedená obálka knihy doslova křičí „Lovecraft!“, což je v souladu s jejím obsahem. Jde o čtivé vyprávění, ovšem úplná topka to není. :-) První jízda Tramvají s Edwardem Lee se mi zamlouvala. Budu se těšit na další.... celý text

Červivé jablíčko 2014, Jana Pacáková

Tahle sbírka povídek z ranku horror či dark fantasy je něco trochu jiného, než na co je dnešní rozmlsaný čtenář zvyklý. Ačkoli se na první pohled může styl psaní zdát pohádkový, nikdy nevíte, za kterým rohem vás čeká hrůzný mord, prokletí nemrtví či slizké chapadlo. Z příběhů čiší Poeovská až Lovecraftovská atmosféra. Na druhou stranu jde z textu znát určitou nevypsanost, která protřelého čtenáře okamžitě praští do očí - což je škoda, protože s lepší korekturou by byl můj celkový dojem hned o stupínek výš. Paradoxně hodnotím nejhůře titulní povídku Červivé jablíčko, která mě málem odradila od dalšího čtení. Naštěstí jsem vytrval a kromě slabších či průměrných povídek nalezl i poměrně zajímavé kousky, z nichž nejlépe hodnotím Kráčející rakev. Sborník bych doporučil zejména nadšencům do starších, temně laděných příběhů.... celý text

Kniha bolesti 2013, * antologie

Zajímavá sbírka povídek, která se vyznačuje žánrovou všehochutí (nenajdete zde jen horror, jak by se mohlo na první pohled zdát). Na jednu stranu to znamená, že čtenářova náklonnost k jednotlivým kouskům bude jak na houpačce. Na stranu druhou, máte jistotu, že dříve nebo později na něco zábavného narazíte. Nejméně mě oslovila povídka O husách, bolestižroutech a těch ostatních. Co se týče mnou nejlépe hodnocené záležitosti, překvapivě to není ani jeden ze dvou příspěvků Marka E. Pochy (ačkoli jsou oba skvělé). Namísto toho volím kousek s názvem Psychicky náročná práce, který mě naprosto rozsekal. :-) Nadšencům do české a slovenské fantastiky bez mučení doporučuji.... celý text

Svědectví 2008, Stephen King

Jak jsem při aktualizaci přečtených knih zjistil, mé hodnocení a komentář se vypařil někam do nicoty. Což mé systematické já nemůže nechat jen tak. Proto jej doplňuji znovu a v aktualizované verzi. :-) Ačkoli je kniha vzhledem k (současné) korona-situaci aktuální, virus chřipky řádící v první části knihy je vzhledem ke své nakažlivosti mnohonásobně horší. Stačí zakašlání a víte, že daná postava je odepsaná. Právě ono šíření viru a cesty přeživších postapokalyptickým světem je pro mne nejzábavnější částí knihy. Pak bohužel nastane zlom. Jakmile se postavy začnou shlukovat do útočiště Dobra, začne mi většina kladných postav neuvěřitelně lézt na nervy. A zůstane to tak bohužel až do konce. Trochu uspokojivého rozptýlení mi zde přinesl pouze kabrňák Harold, zapálený Popeláč a démonický Randall Flagg. Popravdě, dočítal jsem to na sílu. Ačkoli je mi pointa románu sympatická, King dokáže odvyprávět i lepší příběhy na menším prostoru. Je to dobré, ale moje topka to není. :-)... celý text

Může se to stát i vám 2018, * antologie

V pořadí druhý sborník hororových povídek z edice Horrorcon považuji z dosavadní trojice za nejpovedenější. Příběhy jsou výživné a kvalitní, pokud se objeví nějaký slabší kousek, není to až tolik znát. Podotýkám, že i ilustrace ve valné většině stouply na síle, což je rozhodně plus. Nejmenší emoce u mě vzbudila povídka Prstoklady, naopak Bílé díry jako kdyby vypadly z mých nočních můr. Brr, skvělá věc! Pokud holdujete hororovému žánru, tenhle literární průřez by se jednoznačně měl dostat do rukou i vám.... celý text

Ve špatný čas na špatném místě 2017, * antologie

Tento sborník českých a slovenských hororových příběhů je zajímavá směsice, kde si přijdou na své milovníci čistokrevného hororu, bizarních nápadů i černého humoru. Ačkoli ne všechny povídky mi sedly, nemůžu o žádné říct, že by byla vyloženě nepovedená. Nejméně mě nadchly Záškuby všedního dne, naopak největší radost mu udělala povídka Cizí ve své kůži. Současně musím pochválit ilustrace, které mě zaujaly zhruba ve stejném poměru jako příběhy. Závěrem bych rád zmínil, že velikost knihy je vhodná na cesty, kde si ji lze ve správnou chvíli přečíst. Nejlépe i na dobrém místě... :-)... celý text

Alfa a omega 2016, Joe Hill (p)

S tímto dílem skvělé komiksové série jsme na konci jednoho velkého příběhu. Mnoho věcí bylo ukončeno, zničeno, zmařeno. A abych pravdu řekl, finále nakonec až tak epické nebylo. Souhlasím, že je to krapet větší masakr než v předchozích dílech a člověka to rozseká (jak je v této sérii zvykem). Ovšem místy je za mně až příliš tlačeno na pilu, záporákův plán je prazvláštní a některé postavy prostě... vyšumí. Na druhou stranu, epilog mé lehké rozladění zhasil. Není to stoprocentní happyend, ovšem i tak je více než uspokojující. Všechno je jak má být. :-)... celý text

Časohrátky 2016, Joe Hill (p)

V této části příběhu zapadnou střípky minulosti na to správné místo. Konečně se ukáže, odkud se klíče vzaly a jak díky jednomu blbému rozhodnutí Zlo proniklo na tento svět. Člověk by řekl, že tento díl série je takové ticho před bouří - ale opak je pravdou. Ve skutečnosti je smutnější a brutálnější než ty předchozí. Přítomnosti si tentokrát tolik neužijeme, ale na druhou stranu - věci, které se v ní odehrají, jsou vpravdě zásadní. Damien hadra. Věci jsou dořešeny a se čtenář může v dalším svazku plně soustředit na Konec.... celý text

Klíče království 2015, Joe Hill (p)

Zatímco mi v minulém díle něco chybělo, tento to bezezbytku dohání. Na pozadí vztahových a klíčových problémů (v tomhle díle je doslova překlíčováno) stupňuje Finta své útoky a rafinovanost způsobů nalezení jeho vytouženého klíče. Jak se mu to bude dařit neprozradím, ale konec mě nadchnul před lety i dnes, když jsem komiks četl znovu. Tentokrát je každá část pojata jinak (ne tak kompaktně, jako minulé díly), ať už se to týká kresby (řeč je zejména o první kapitole) nebo způsobem vyprávění příběhu (zde exceluje například Únor). A jako celek to funguje naprosto famózně. Jen se obávám, že kladným postavám pomalu dochází čas.... celý text

Koruna stínů 2015, Joe Hill (p)

Zámek a klíč je pecka, o tom žádná. Pro mě osobně je tento díl asi nejslabší - zase tolik se toho v něm nestane. Samozřejmě se objeví další klíče, nové vztahy mezi postavami a projeví se Ninin alkoholismus. Finta konečně zahájí aktivní pátrání po klíčích, ovšem věci nevycházejí úplně podle jeho plánu... Kresba je famózní, jako vždy. Chtěl jsem (výjimečně) dát jen čtyři hvězdy; ovšem Koruna stínů je prostě ,,must have'' artefakt, stejně jako magická skříňka z perfektního epilogu. Tahle mrazivá hororová série je prostě hudbou pro moji duši.... celý text

Hlavohrátky 2013, Joe Hill (p)

Druhý díl není tak akční jako první, ale pohltí čtenáře úplně stejně. Napětí se v příběhu točí zejména okolo nového klíče - schopnost pohrát si s tím, co má člověk v hlavě se občas hodí. Tedy dokud nenarazíte na bezskrupulózního záporáka, který má drobný problém - někteří lidé si ho stále pamatují... Kresba je jako vždy skvělá a plná skrytých detailů, což platí pro celou sérii). Pochopitelně přibudou nové postavy i zápletky. Příběh se tady posouvá zejména v tom, co postavy vědí (a nevědí). Otázek přibude a nad Klíčovem se pomalu začínají stahovat mračna.... celý text