mySaints přečtené 453

Krotitel 2015, Camilla Läckberg

Vídeňské bratrstvo 2016, Ingar Johnsrud

Pro mě to rozhodně nebyla taková ta detektivka, při které je člověk celý našponovaný napětím a nemůže přestat číst, ale zase měla jiné kvality - a to zejména jakousi severskou strohost, která dodávala ději na atmosféře a postavám na uvěřitelnosti. Při pár autorových ironických poznámkách a větách jsem se opravdu musela smát. Takový styl psaní je mi blízký, takže možná sáhnu i po další Johnsrudově detektivce, pokud teda vyjde - jelikož tento typ detektivky není úplně pro každého. I já jsem knihu četla poměrně dlouho a někdy jsem se nutila se k ní vrátit.... celý text

Pěna dní 2005, Boris Vian

Pěnu dní jsem odkládala dlouho. Mylně jsem totiž předpokládala, že je to těžké čtení, a že člověk potřebuje být správně naladěn, aby si knihu užil. Když jsem si ovšem přečetla první kapitolu, byla jsem tak mile překvapená, že jsem knížku slupla během dvou dní, ze kterých si pamatuju zejména svůj nezadržitelný smích a pak také pár těch melancholických slz. Je to naprosto BOŽÍ kniha, která má v sobě vše co miluju - absurdní scénky, které člověka překvapí naprosto nepřipraveného, spoustu citu a krásný jazyk. Moje první Vianovo dílo a už teď se pouštím do dalších jeho knih!! Krásné, milionkrát krásné, smutné a silné.... celý text

Krycí jméno Verity 2015, Elizabeth Wein

Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru 2015, Benjamin Alire Sáenz

"Rodiče své syny někdy tolik milují, že si jejich život představují jako romantický film. Myslí si, že mládí nám pomáhá překonat všechny problémy. Možná rodiče zapomínají na jednu drobnost: Být na prahu sedmnácti může být kruté a bolestivé a matoucí. Být na prahu sedmnácti může být i na hovno." Přála bych si, aby dnešní mladí lidé četli takové knihy. Sice v ní nezažijí žádné bláznivé dobrodružství, ale možná pochopí mnoho věcí o lásce k druhému člověku, o tom, že člověk může být mladý a smutný zároveň, možná poodhalí nějaké ty opravdu důležité záhady vesmíru - třeba to, že ptáci patří nebi, a že svět nám nebude patřit nikdy. Že každý má právo cítit se osaměle, protože léto není jen ve znamení veder, ale také bouřek. A někdo je prostě dělaný do deště. ...... celý text

Čtenáři z Broken Wheel doporučují 2016, Katarina Bivald

Obsahuje malé množství spoilerů ... ;) V žánru "pohodové literatury" je to fajn čtení, zejména knihomoly budou bavit všechny ty narážky na "knihy vs realita". Ovšem když se nad tím člověk zamyslí, ten "skutečný" život hlavní hrdinky je opět zase jen smyšlený příběh, dle mého názoru emočně velmi plochý (ano je to jen ta "pohodovka", ale zase k čemu mi to je, když jsou hrdinové tak málo uvěřitelní?) a dějově dost předvídatelný. Dva dospělí lidé spolu hrozně moc chtějí být, ale nemůžou uvěřit tomu, že by to ten druhý chtěl taky? A Tom je tu jako prototyp toho dokonalého muže, který nechce mít žádnou krátkodobou záležitost, jelikož by mu to mohlo ublížit? Pche...No...Dobrá. Tato kniha má takové to zvláštní poselství, že "život je vlastně stejně skvělý a nepředvídatelný jako všechny ty úžasné příběhy v knihách, takže přestaňte číst a vyběhněte ven za dobrodružstvím". Takže ano - přestaňte číst! Ale jestli hodláte číst dál a dál, protože život je taky občas pěkná pruda a stereotyp, tak si tuhle knížku vezměte na dovču, čtěte ji jako pohádku a ten feel-good pocit se dostaví. Takže kniha splňuje požadavky ;)... celý text

Ve službách zla 2016, Robert Galbraith (p)

Všechno, úplně všechno 2015, Nicola Yoon

Kdyby mi bylo kolem čtrnácti let, kniha by mě určitě oslovila mnohem víc. Je hezky udělaná a myšlenky v ní jsou taky fajn - pro náctileté. Chtěla jsem si přečíst něco romantického, ale zjistila jsem, že na young adult už jsem prostě stará a mnohem náročnější, co se týče literatury. Takže - kdybych měla patnáctiletou ségru, tak ji tuhle knihu strčim, že je moc pěkná a určitě se z ní poučí. Mě bohužel do pubertálních let zpátky nevtáhla, ale nevadí! :)... celý text

Šachové figurky 2014, Peter May

Baby Jane 2014, Sofi Oksanen

Miluju Sofi Oksanen od té doby, co jsem četla Očistu. Její knihy mají vždy takovou specifickou atmosféru, tak severskou, temnou, smutnou, špinavou, zkrátka to, na co nejsem moc v reálném životě zvyklá, a proto se k téhle spisovatelce stále ráda vracím. Baby Jane je (hlavně ze začátku) hrozně otevřená a šokující kniha. Je psána stručně a úsporně, ale i přesto dokáže člověka vtáhnout. Ne jako detektivka nebo historický román, které nemůžete přestat číst kvůli strhujícímu ději, ale spíše jako když se díváte na člověka na kraji společnosti a nemůžete od něho odtrhnout zrak. Říkáte si - jaký je jeho příběh? Chcete ho slyšet, ale vlastně nechcete. Všechen ten smutek, osamění, nemoce, hnus, nelidské a lidské potřeby. Ten příběh ve vás nechá pálivou díru. Není to pro každého, ale já už se těším na další propalující příběh od Sofi!... celý text

Višňový sad 2005, Anton Pavlovič Čechov

Pod kupolí 2010, Stephen King

Nirvana. Kompletní ilustrovaná monografie 2014, Charles R. Cross

Těžší než nebe: Životopis Kurta Cobaina 2003, Charles R. Cross

Příliš nechápu to vysoké hodnocení. Nirvanu miluju, ale u téhle knihy jsem se vyloženě nudila (je velmi nečtivě a špatně napsaná) nebo taky rozčilovala. O Nirvaně a Kurtovi jsem toho přečetla již hodně a tady mi přišlo, že autor popisuje vše, zejména Kurtovu povahu, hrozně přehnaně ve snaze zaujmout a zejména šokovat čtenáře. Pokud má někdo Nirvanu fakt rád a něco o ní ví, tak se u téhle knihy některým pasážím ze srdce zasměje, protože jsou to jednoduše blbosti (samozřejmě nikdo nemůže vědět, jak to všechno přesně bylo a Kurt byl celkově velmi uzavřená a rozpolcená osobnost, ale některé pasáže byly prostě strááášně přehnané). Kurt by určitě nechtěl, aby ho fanoušci vnímali tak, jak je popsán v této knize. Pokud se opravdu zajímáte o celé to seattleské hnutí alternativního rocku, a to hlavně kvůli té úžasné hudbě, přečtěte si prosím knihu Everetta True: Pravdivý příběh, to vám dá rozhodně více než tato slátanina (skoro jako z pera paní Courtney!).... celý text

Umění závodit v dešti 2008, Garth Stein

Uffff, ten konec .... Chtěla jsem dát míň hvězdiček, ale ten konec je prostě tak krásně dojemný, že mi nakonec nevadilo ani to, že knížka není kdovíjak skvěle napsaná, ani to, že samotný příběh je někdy až zbytečně melodramatický. Na konci jsem se prostě chtěla dojmout, a tak jsem se dojmula, až tak, že jsem se snažila zadržet slzy v čekárně na nádraží. Knížka je to hlavně pro pejskaře, kteří naprosto dokonale chápou, jak jsou pro nás tihle naši čtyřnozí přátelé důležití.... celý text

My dva 2015, Andy Jones

No tedy, čekala jsem něco trochu jiného, myslela jsem, že budu číst o mladší generaci, zasměju se a možná i poučím. Kdybych věděla, že je to kniha vlastně o těhotenství, tak bych ji ani nezačala číst. Měla jsem chuť ji odložit, ale nakonec jsem ji dočetla do konce. Nevím, někdy jsem se až rozčilovala, jak byl hlavní hrdina nereálný a submisivní. A jeho přítelkyně se někdy chovala jak blbka. Prostě asi mám jiný pohled na vztahy a jelikož je tohle knížka vlastně jenom o jednom vztahu, tak mě akorát rozčilovala :D... celý text

Literární spolek Laury Sněžné 2015, Pasi Ilmari Jääskeläinen

Ten, kdo čekal Murakamiho, bude zklamán. Ten, komu se líbil název a čekal oddychovku, bude pobouřen. A já čekala výlet do kouzelného Finska a byla jsem nadšená tou úžasnou atmosférou. Člověk musí mít při čtení této knihy otevřenou mysl a nesmí se snažit vše svým omezeným rozumem pochopit. Musí mít náladu vydat se za hranice běžného myšlení a pokud tak učiní, kniha ho uvítá otevřenou náručí, ve které se skrývá kouzelný kraj se všemi svými skřítky, sněhovými vánicemi, přízraky, děsivými nočními můrami, tajemstvími minulosti i podivnými spisovateli. Loistava! :)... celý text

Jsou světla, která nevidíme 2015, Anthony Doerr

Na knihu jsem se těšila velmi dlouho, ale nakonec jsem mírně zklamaná. Na konci jsem sice dojatá byla, a to hlavně z toho důvodu, že mi kniha připomněla, jak nedávná je historie 2. světové války. Že se svět neuvěřitelně rychle mění a to, co máme teď, zítra mít nemusíme. Krása této knihy je v příbězích dvou lidí, kteří nejsou stateční, ale prostě žijí tak, jak musí. Anthony Doerr nesází na naturalismus války, drama ani beznaděj, ale na dlouhý příběh lidského života poznamenaný hrůzou něčeho, co si již pamatuje jen jedna generace. Tu Pulitzerovu cenu chápu, ale mně se do vkusu autor moc netrefil, bylo to dlouhé a kapitoly příliš krátké, jaká ironie.... celý text

Muž z ostrova Lewis 2014, Peter May

Stalker 2015, Lars Kepler

SPOILER! Lars Kepler mě nikdy úplně nechytil a po přečtení Svědkyně ohně jsem se zařekla, že od této dvojice si už nic nepřečtu. Jenže ... Stalker se stal hitem a všichni na něj pěli chválu. Tak jsem si nakonec řekla, že tedy ano a koupila jsem si ho jako e-knihu ve slevě. Ze začátku jsem opravdu nelitovala, scény vraždění jsem četla v noci, když jsem byla sama doma, a když jsem šla kolem prosklených dveří vedoucích na zahradu, radši jsem se koukla ven, jestli tam někdo není, protože jsem měla dost nahnáno. Vylíčit takhle pocity obětí přímo před smrtí byl prostě skvělý nápad! No a pak jsem si vzpomněla, proč jsem Larse Keplera neměla ráda. Moc divných náhod, velmi nepravděpodobné akční scény a hlavně ještě tolik zbývajících stránek, když už víme, kdo je vrah. První půlka knihy byla úžasně mrazivě děsivá, ale když byl objeven vrah, všechny ty scény vraždění mi prostě najednou zase tak hrozné nepřišly, protože nechápu, jak to všechno mohla zvládnout ženská. Takže - Stalkera doporučím dál, za mě jedno z těch silnějších děl "Keplerových", ale prostě svoje mouchy má a to dost .. přehnaný.... celý text