Nell.Montenegro
přečtené 147
Ukradené jazyky
2023,
Felix Blackwell
Pokukujete-li po nějakém hororu, vřele doporučuji Blackwellovy Ukradené jazyky. Nejedná se o žádnou úchylárnu, bezduchou vyvražďovačku (krve je tam vskutku pomálu), a dokonce se v knize nezpracovává ani žádná surová sado-maso tematika, za což dávám všechny palce nahoru. Kniha naopak zpracovává témata poruch spánku, nočních můr a indiánského folkloru. Jde o klasický strašidelný příběh, citlivý paranormální horor, u něhož mě velmi příjemně mrazilo až do samotného konce. Pro někoho možná trochu klišé, ale jestliže se chcete dětsky bát, není nutné být za každou cenu originální. Felix Blackwell umí! „Řekl bych, že když dostatečně dlouho hovoříte do prázdnoty, někdo nevyhnutelně začne poslouchat.“ (A pokud je vám indiánský folklor blízký, přidávám tip na Crotu od Owla Goingbacka.)... celý text
Byt ve městě Naga
2024,
Pancho Alvarez
Po stylistické stránce docela jednoduchý text, který však zanechá hluboký dojem; kdyby to bylo košatější, asi by to správně nefungovalo. Vše podtrženo znepokojivými ilustracemi. Tak trochu Šestý smysl, pro ty, co se vyznají v hororu. Mně se to líbilo velmi. Máte-li rádi nadpřirozeno a duchy, určitě si knihu přečtěte. Není moc podobných.... celý text
Dáma s kaméliemi
2008,
Alexandre Dumas, ml.
Při prvním čtení zhruba před dvaceti lety jsem si užila příběh. Nyní při druhém čtení mi přišlo stejně zajímavé sledovat, jak se v průběhu let mění dobový obraz romantických hrdinů a osudové lásky. Obdobně pozoruhodné bylo sledovat poměry v tehdejší společnosti. Na jedné straně chudoba, na straně druhé přepych. Rozmazlení synáčci, kteří se stejně jako opovrhované kurtizány nechají vydržovat svými bohatými papínky a na jejichž skandály se nahlíží jako na samozřejmé hříchy mládí, protože doba, kdy se stanou ctihodnými muži dělajícími čest rodovému jménu, se teprve blíží. Jako nejpůsobivější mi dnes přišlo zhruba posledních patnáct stran, kde se čtou dopisy, jež napsala Markéta a její přítelkyně, v nichž vidíme bolestný skon slečny Gautierové, reálné vědomí umírajícího, že smrt už klepe na dveře, umírání v samotě a bídě, kdy vám u dveří číhají věřitelé, kteří jen co natáhnete bačkory, rozprodají váš majetek, aby uspokojili své zájmy. Vážně smutný příběh (s jistými autobiografickými rysy). A upřímně, některé věci zůstávají ve své podstatě stejné i po uplynutí téměř dvou set let od napsání textu, například zajímat se o druhého jen po tu dobu, po kterou vám z něj kyne prospěch, a spousta dalšího.... celý text
