Nerissa
přečtené 342
Čas opovržení
2007,
Andrzej Sapkowski
Z celé ságy asi moje nejoblíbenější. Konečně jsou tu všichni tři pohromadě, ikdyž jen na hoodně krátko. A pak scéna usmiřování Geralta s Yennefer a Marigoldův komentář k tomu :-)... „Yennefer stojí u vrby. Otrhává listy a hraje si se svou hvězdou. Nemluví a na Geralta ani nepohlédne. Geralt stojí naproti ní. Sklání hlavu. Něco říká. Ne, mlčí. A tváří se… Tak divně se tváří.“ „Dětinsky prosté,“ ... „Právě ji prosí, aby mu odpustila všechna hloupá slova a hloupé činy. Odprošuje ji za netrpělivost, za nedostatek víry a naděje, za svéhlavost, za zatvrzelost, za pózy nehodné muže. Odprošuje ji za to, čemu dřív nerozuměl, čemu nechtěl porozumět…“ ... „Geralt,“ hlásila Ciri od pukliny ve zdi, „stojí se sklopenou hlavou. A Yennefer na něho děsně křičí. Křičí a mává rukama. Jemine… Co to má znamenat?“ „To je snadné,“ sledoval Marigold pohledem letící oblaka. „Teď odprošuje ona jeho.“... celý text
Krev elfů
2011,
Andrzej Sapkowski
Jedna z mých nejoblíbenějších kníh a nejlepších (dle mého názoru) co jsem četla. Tahle kniha a vůbec celá sága, vás buď naprsto nezaujme a nechá chladnými nebo se do ní zamilujete a stále se k ní vracíte. Postavy jsou tu naprosto geniálně vytvořené. Máte pocit, že je dokonale znáte, chápete. A zároveň se o ně bojíte, protože Sapkowski nikoho z nich nešetří a uštědřuje jednu ránu za druhou. Většinou takové, které šokují a zanechají i v čtenáři pocit křivky :-). Zároveň to jsou knihy, které mají hodně co říct i k dnešku. Nesmyslnost válek, rasismu, touha po uznání, ochrana přírody a ohrožených... živočichů. A do toho geniálně popsané politické prostředí.... celý text
Meč osudu
2016,
Andrzej Sapkowski
Opět výborné povídky. Od Hranice možností a slavného herolda Yarpena Zigrina a jeho: "Hereš ty tam, mrcho draku. Slyš a ušiska našpicuj, co včíl praví herold. To jako já." Njn, hlavně zdvořile a dvorně, pane trpaslíku. :-d... Až po Něco končí a něco začíná. A navíc uraženej Geralt, je prostě zážitek, který bych si nechtěla nechat ujít :-)...... celý text
Poslední přání
1999,
Andrzej Sapkowski
Převyprávěné pohádky, tak jak by jste je možná raději neznali, pokud nechcete ztratit iluze o Sněhurce, Krásce a zvířeti nebo o elfech. U některých povídek se skutečně zasmějete, některé jsou prostě ryze tragické a od začátku je jasné, že pro Geralta neskončí dobře. "Menší, větší, střední, všechno jedno, proporce jsou relativní, hranice nejasné. Nejsem zbožný poustevník, nečinil jsem v životě jen dobro. Mám‑li však volit mezi dvěma zly, nevolím raději vůbec." "Tvrdíš, že není žádné menší zlo. Stojíš na rynku, na dlažbě zalité krví, sám, opuštěný, protože jsi nedokázal zvolit. Nedokázal, ale zvolil. Nikdy nebudeš vědět, nikdy nebudeš mít jistotu, nikdy, slyšíš… Tvou odměnou bude hozený kámen, zlé slovo. Je mi tě líto." Když jsem tyto povídky četla poprvé a byla u Zaklínače, byla jsem si jistá, že to bude jednoduchá řežba. Spousta krve a nenávisti, ale když čtete další povídky, zjistíte, že se v nich skrývájí velmi zajímavé myšlenky. A navíc hrdina, kterého prostě musíte mít rádi, ikdyž nepatří mezi vyložně kladné hrdiny. Který je tak trochu ješitný, pyšný na svou odlišnost, kterou zároveň nenávidí.... celý text
