niknikita niknikita přečtené 964

Večery v Umbrii

Večery v Umbrii 2017, Marlena de Blasi
4 z 5

Neobyčejné příběhy obyčejných toskánských žen a k tomu spousta gurmánských zážitků, příběhy plné souznění a přátelství. Emotivní a bohaté vyprávění autorky působí silně autenticky a zasvěceně, podobně jako v knize Tisíc dnů v Toskánsku. Kdyby Marlena de Blasi ubrala pár slov, přidala bych na hodnocení. Přesto si myslím, že román stojí za přečtení. Doporučuji všem, kdo mají rádi Itálii.... celý text


Můj grónský rok

Můj grónský rok 2020, Eva Střihavková
5 z 5

Bylo to svěží, zábavné a vtipné, to především. Celou dobu jsem se cítila napojená na spřízněnou duši , podobně mi bývá s dobrou kamarádkou u skleničky a "holčičích" řečí. Takže za mne velká spokojenost a mohu jenom doporučit.... celý text


Vincentův poslední obraz

Vincentův poslední obraz 2022, Marianne Jaeglé
5 z 5

Krásná kniha, která mne s každou další stránkou dokázala víc a více pochopit Vincentovu duši. Byla plná emocí a to je přesně to, co patří k osobnosti tak složité a geniální... Navíc autorčin sloh je bez nadsázky skvělý. Krátké, chronologicky seřazené kapitoly, nenajdete zbytečně matoucí texty...tak to mám ráda. Vincentův poslední obraz je lahůdka pro každého milovníka umění.... celý text


Rakoncaj - Měl jsem kliku

Rakoncaj - Měl jsem kliku 2020, Josef Rakoncaj
5 z 5

Tuhle lahůdku jsem si náležitě vychutnala. Stačilo by napsat jednoduše: Krásná kniha. Mám nesmírný obdiv k pokoře, kterou Josef Rankoncaj projevuje, to především, proč by mu jinak asi byla nabídnuta možnost účastnit se na zahraničních expedicích? Především zkušenosti a rozvaha rozhodují, stejně jako osobní charakter, který mu neschází. Nedá se ale popřít, že také ta příslovečná klika hraje při jeho počínání v horách naprosto důležitý fakt. Kniha, která o tom vypráví je zpověď člověka, kterého si nesmírně vážím. Je to skvělý horolezec, otec fungující rodiny, fotograf a podnikatel...těch superlativ je určitě mnohem více, ale to posoudí každý sám. Já přidám jenom skromné díky autorům knihy, která zdobí můj domov ❤️... celý text


Než jsme byly tvoje

Než jsme byly tvoje 2018, Lisa Wingate
3 z 5

Není jednoduché tuto knihu hodnotit. Silný příběh, který byl za mne ale zbytečně překombinovaný a téměř se v něm ztrácely emoce. Bylo to jako číst dvě knihy v jedné. Rill vyprávěla barvitě a poutavě, zatím co příběh Avery na mne působil věcně, až novinářsky popisně. Škoda, ale neodpustím si otázku na závěr: Opravdu to napsala jedna autorka?... celý text


Antonia a její dcery

Antonia a její dcery 2020, Marlena de Blasi
5 z 5

Barvité vyprávění autorky, ze kterého dýchá atmosféra krásného Toskánska a charaktery místních obyvatel. Na osudu Antonie je vystavěný poutavý příběh její rodiny a z líčení válečného období mne nejednou mrazilo. Nádherná obálka mne vrátila ve vzpomínkách na letošní úžasnou dovolenou v krajině olivovníků, cypřišů a vinic...nejen proto ráda knihu Marleny de Blasi doporučím.... celý text


Námi to začíná

Námi to začíná 2023, Colleen Hoover
4 z 5

Že to Colleen Hooverová umí se slovy, není nijak překvapivé, ale tentokrát jsem nebyla úplně nadšená. Našla jsem místa, která působila jako klišé a příběh mi připadal málo skutečný. Tak se to stává často při snaze autorů o pokračování...... celý text


Všechny květy Paříže

Všechny květy Paříže 2024, Sarah Jio
4 z 5

Příjemná četba, občas trochu zkratkovitá, ale oba příběhy na sebe dobře navazovaly a hezky se četly. Stejně jako čtenářka "ivousekk" si myslím, že příběh z válečné Paříže byl zpracovaný mnohem lépe.... celý text


Zbloudilci

Zbloudilci 2024, Mario Desiati
3 z 5

Zpočátku se mi kniha docela líbila a stejně tak i autorovo podání textu. Spousta myšlenek o hledání své identity se dá pojmout na většinu mladých lidí, bez ohledu na dobu, v níž vyrůstají, takže příběh je vcelku uvěřitelný. Přibližně v polovině knihy jsem se ale začínala nudit a jen ze zvědavosti jsem dočetla do konce. Proto knihu hodnotím jenom jako lepší průměr.... celý text


Všechny sny světa

Všechny sny světa 2011, Theresa Révay
5 z 5

Druhý díl jsem četla s časovým odstupem, proto jsem ocenila, že se autorka v příběhu vracela k osudům a postavám z Bílé vlčice. Četbu jsem si užívala po malých dávkách, protože jsem musela emočně zpracovávat množství událostí , které v poválečném Německu ovlivnily nejen historii ale hlavně jednání, myšlení a vzájemné vazby všech lidí. Bohatý děj a množství různorodých postav autorka zpracovala tak, že knihu mohu doporučit každému vnímavému čtenáři.... celý text


Možná jednou

Možná jednou 2017, Colleen Hoover
5 z 5

Neuplynul ani měsíc a potřebovala jsem se k těm krásným myšlenkám a pocitům vrátit...Bože, kdy budu dost dospělá????????????


Jak voní tymián

Jak voní tymián 1981, Marcel Pagnol
5 z 5

Tuhle knihu mi daroval jeden dobrý přítel a už proto ji mám ráda. :-) Možná taky proto, že jsem dozrála do věku vzpomínek a pro nádhernou poezii Pagnolova jazyka nemůžu jinak, než dát nejlepší hodnocení.... celý text


Moje máma Jana Brejchová

Moje máma Jana Brejchová 2022, Tereza Brodská
5 z 5

Tereza Brodská a Jana Brejchová...kterou z těch dvou žen obdivovat víc? Nevím. Jedno vím ale jistě, že každá je jiná a právě díky Tereze nahlédneme do bohatého a složitého života její mámy. Zpracovat takovou spoustu informací a materiálu muselo dát nepředstavitelnou práci, takže jeden velký dík, milá Terezko. Tohle oslovení jsem tak trochu převzala z dopisu od Miroslava Horníčka k narození T.B. Pokud bych měla označit jedinou stránku z tak obsáhlé knihy, byla by to pravděpodobně fotokopie tohoto dopisu. Asi z neskonalé úcty k jeho pisateli. A než jsem dopsala předchozí slova, tak jsem sama sobě přiznala, že mám vlastně Terezu Brodskou mnohem víc ráda, než její mámu...... celý text


Okouzlený satyr

Okouzlený satyr 1987, Ludvík Páleníček
5 z 5

Připadám si jaksi narcisticky a sotva věřím tomu, jak málo čtenářů má Okouzlený satyr. Myslím, že za mne by stačilo, kdyby Max Švabinský namaloval jenom "Splynutí duší". Přitom je to nesmírně tvořivý umělec, který ještě deset dní před svou smrtí, podepsal svoje poslední litografie. Když zabloudím na Vyšehrad, vždycky se zastavím na místě jeho odpočinku. Ale třeba je to jenom moje osobní melancholická vazba na Kroměříž, kde se Švabinský narodil a kde jsem dlouho žila taky já a taky, že mám ve svém srdci místa, která nás oba okouzlila.... celý text


Miluj bližního svého

Miluj bližního svého 2004, Erich Maria Remarque (p)
5 z 5

Mám pocit, že všechno o tomto jedinečném románu už tady bylo napsáno, takže jediné, s čím nemůžu souhlasit je komentář pod pseudonymem Ivaksa. Erich Maria Remarque si označení "značka" prostě nezaslouží...... celý text