Nomia přečtené 501

Darebáci 2016, George R. R. Martin

Naslouchač 2016, Petra Stehlíková

Tak z téhle knihy jsem se vážně skoro posadila na zadek, fantastické! Poslední dobou až žasnu, kolik výborných českých fantasy máme, Naslouchač směle strčí do kapsy i zahraniční díla. A v duchu se kaji za to, že jsem si myslela, že ženy neumí napsat pořádnou čtivou sci-fi, či fantasy. Skvělé, originální, čtivé a zábavné. Perfektní atmosféra a velmi zajímavé postavy. Bez debat pět hvězd a velké nadšení.... celý text

Hledání ztraceného času I. – Svět Swannových 1979, Marcel Proust

Proust je přesně ten typ autora, kterého buď milujete, nebo nesnášíte. Upřímně oba tábory naprosto chápu. Hledání ztraceného času rozhodně není kniha, která by se líbila každému, notnou část čtenářů, kteří se pokusí číst jeho díla, odradí hned po pár stránkách obrovské množství opulentních souvětí, ve kterých se autor naprosto vyžívá. Není divu, že spousta čtenářů se v jeho stylu vyjadřování utopí hned po pár větách. Celá série je krásná nejen kvůli samotnému příběhu a atmosféře, ale hlavně i svou formou. Jakmile Proustovi přijdete na chuť, tak už se pak budete jen kochat a kochat tím, jak neskutečně barvitě a detailně dokáže věci popisovat a hrát si přitom se slovy. Jestli měl někdo dar vyjadřování, tak právě Proust. Jste-li začínající pisálek s literárními ambicemi, tak vřele doporučuji přečíst, mnohému se přiučíte, nebo alespoň zjistíte, jak vypadá opravdové mazlení se s jazykem. Nicméně pokud už předem víte, že nemáte rádi nekončící souvětí, dlouhé popisy, květnatný jazyk a spoustu přirovnání, tak se na to vykašlete a raději sáhněte po jiné knížce. V opačném případě směle do toho. Zároveň i jedno doporučení, nepokoušejte se číst Prousta v originále, pokud neovládáte francouzštinu naprosto plynně, nepochopili byste z knihy ani polovinu a neměli byste z ní ani z poloviny tak skvělý dojem. Nemůžu opomenout chvalozpěv na poslední české vydání celé sérii od Rybka Publishers . Absolutní nádhera, která se bude vyjímat v každé knihovně. :)... celý text

Prastarý meč 2016, Rick Riordan

Vlhká místa 2008, Charlotte Roche

Debilita na entou. Tahle kniha je totální ptákovina a brak, jediné v čem vyniká je schopnost šokovat určitou část čtenářů. Nicméně předpokládám, že valná většina jen znechuceně zakroutí hlavu a v duchu si řekne, proč já vlastně čtu takovouhle nechutnou srágoru. A to nejsem žádná zaprdněná prudérní postarší dáma. Všeho moc škodí. Jestli tohle má (bez příkras) ukazovat pravou sexuální stránku ženy, tak já jsem asi panbůh. Všichni ti mladí současní autoři, kteří teď tak rádi šokují a píší o zkažené zlaté mládeži, sexu, nechutnostech, experimentování a úpadků společnosti - myslím tím autory ala Roche, Masłowska, Murakami, Sperling, Kanehara, to doprčic nedokážou příjit s něčím jíným, novým a originálním, než jen se snahou šokovat? Opakovaný vtip, není vtipem. Chudák avokádo.... celý text

Přítelkyně z domu smutku 1990, Eva Kantůrková

Přítelkyně z domu smutku se mi neuvěřitelně líbily, nevěřila bych, že kniha z vězeňského prostředí mě natolik nadchne. Co kapitola to perla, každá byla věnována jedné ze spoluvězeňkyň, přičemž některé z nich jsem si skutečně oblíbila, jiné mi naopak celou dobu pily krev, byť jen představa, že bych s nimi musela trčet na jedné cele, mi připadala naprosto děsivá. Všechny měly jednu věc společnou a to výborně popsané charaktery a zajímavé životní příběhy. Každá z postav se dostala do vězení z jiných důvodů, některé vlastní vinou, jiné hloupostí, některé v podstatě náhodou. O to zajímavější bylo, jak se která s vězením vyrovná. Kantůrková celé vyprávění podala krásně s nadhledem a humorem, což oceňuji a obdivuji vzhledem k faktu, že se jedná o vyprávění na základě skutečnosti. Trochu mě jen mrzelo, že si nás autorka nepustila víc k tělu a neukázala nám trochu víc z vlastních pocitů z téhle šílené zkušenosti. Hlavní postavě chyběla trochu větší lidskost a otevřenost, vyprávění ze soustředilo především právě na její "přítelkyně". Výborná kniha, která působí autenticky a místy až mrazivě. Prostřednictvím mikropříběhů žen vypraví svědectví o přátelství, lásce, ale i nenávisti, smutku a beznaději a to vše v kulisách vězení za totáče. Tuhle zkušenost si ráda odpustím, ale čtení je to zajímavé.... celý text

Osvícení 1993, Stephen King

Naprostá dokonalost. Ponorková nemoc a paranoia v kombinaci s opuštěným horským hotelem, zvláštním dítětem a hlubokou rodinnou krizí, tohle vše vytvořilo nezapomenutelný příběh. S atmosférou tak hutnou, že se z toho skoro po****. King si i v Osvícení opět brilantně pohrál s psychologii postav, přidal k tomu notnou dávku napětí a strachu a vykouzlil další ze svých skvělých děl. Děsivé, napínavé a tajuplné, prostě horor, který si zaslouží pět hvězd.... celý text

Gejša 2006, Arthur Golden

Gejša je opravdu vydařená kniha s nádhernou atmosférou předválečného Japonska, když k tomu navíc připočítám tajuplné gejši, poměrně smutný a drsný životní příběh a velkolepou milostnou linku, opravdu to snad ani nemohlo skončit fiaskem. Kniha rozhodně zaujme nejen obdivovatele Japonska a asijských tradic, ale i milovníky strhujících životních příběhů. Příběh je sice notně zromantizovaný, ale pořád si při to zachovává uvěřitelnost. Nejsilnější stránkou knihy je právě ta dokonalá atmosféra a silné emoce. Autor má až nezvykle jemný styl psaní, plný přirovnání, který ovšem k celé knize neskutečně dobře pasuje. Velmi pěkná kniha.... celý text

Den Trifidů 1990, John Wyndham (p)

Představa postapokalyptického sci-fi, kde chytré květinky mydlí zbytky lidské společnosti, se mi nejevila příliš zajímavě, ale opak je pravdou. Den Trifidů je naprosto skvělá a promyšlená kniha, která si rozhodně zaslouží tak vysoké hodnocení. Den Trifidů obsahuješ všechno, co očekáváte od skvělé sci-fi: výborná originální zápletka, sympatické postavy - Billovi jsme fandila do poslední stránky, zajímavé nepřátele a spoustu napětí. Navíc výborně popisuje, jak se lidská společnost snaží vytvořit nějaké fungující uskupení přeživších, což po takové katastrofě je rozhodně velký oříšek. Celý příběh působí dokonale promyšleně a chytře. Tahle kniha krásně ukazuje, jak konec jedné éry - té lidské, může přijít mnohem dřív než čekáme. Bezvadné sci-fi a pevně doufám, že ani nikdy v budoucnu nebudu mít na zahradě takovouhle krásně modifikovanou rostlinku.... celý text

Čáry života 2017, Veronica Roth

Divergence i Čáry života mi potvrzují, že Veronica Roth sice má celkem zajímavé nápady, ale jejich zpracování už pokulhává. Rothová dle mě prostě není příliš dobrá spisovatelka, možná za to může i její mládí, ale kniha obsahují spoustu hluchých pasáží, při kterých jsem se doslova nudila, postavy jsou navíc celkem špatně vykreslené a často se chovají i poměrně hloupě. O nelogičnostech v ději raději pomlčím. Celkově mi kniha přišla hrozně zmatečně napsaná a první polovina se neskutečně vlekla. Námět by byl dobrý, ale to zpracování. Čáry života pro mě ničím nevyčnívají z průměru.... celý text

L. A. Candy 2011, Lauren Conrad

Madisonské mosty 2008, Robert James Waller

Ke čtení téhle knihy musíte mít jistý věk a za sebou již nějaké životní (respektive vztahové) zkušenosti. Pak ji spíš pochopíte a bude vám o něco bližší. Podle mě se jedná o nejlepší čistě romantickou knihu. Nedělám si iluze, tohle je opravdu spíš čtení pro ženy, ale nejedná se jen o nějakou hloupou a plytkou záležitost. Nebýt prazvláštního konce, působila by kniha o poznání skutečněji, ale i tak je velmi dobrá. Chcete-li chytrou knihu se silným milostným příběhem, co nebude úplný brak, která zároveň bude mít i zajímavou psychologie postav a nějakou hloubku, tak rozhodně zkuste Madisonské mosty. Stojí za přečtení.... celý text

Tygře, tygře 2011, Margaux Fragoso

Čas vlků 2013, František Niedl

Čas vlků jsem začala poslouchat cestou autem během klasického poskakování v kolonách. Musím přiznat, že jsem si cestu dobrovolně prodloužila ještě o dvě hodiny a jako magor kroužila po Praze, jen abych nemusela přerušit příběh. Neskutečně poutavé vyprávění. Výborný historický román, který má jistkru, napětí, svižně plynoucí děj a krásné popisy. Při čtení jsem nezaznamenala žádná hluchá místa, ani chvíle nudy. Hlavní hrdina má navíc charisma na rozdávání a velmi oceňuji, že působil sympaticky a lidsky zároveň. I přes to, že se děj odehrává v období kolem husitských válek, kterému zrovna neholduji, tak mě příběh naprosto vtáhl. Oceňuji, jak Niedl podává historii tak syrově - bez příkras. Celá tahle kniha byla pro mě jedno velké překvapení, nejsem úplně fajnšmekr historických románů a s Niedlem jsem se setkala poprvé, popravdě řečeno jsem ani o jeho existence neměla tušení, ale Čas vlků mě nadchl, výborná kniha a Niedla zařazuji do skupiny autorů, které si s chutí přečtu.... celý text

Černobílý svět 2011, Kathryn Stockett

Maximálně oceňuji, že i tak hutné téma jako je rasové segregace, dokázala Stockettová podat lidsky, humorně a s nepřílišným patosem. Černobílý svět je naprosto vyvážený, obsahuje pasáže smutné, kde si zanadáváte na tehdejší společnost a nastolený režim, které zanedlouho vystřídá zase milá a humorná pasáž. Ústřední postavy se celkem vydařily, i když působí všechny možná až příliš kladně, nicméně knize to rozhodně neubírá na kráse. Svérázná Minny vás bude zásobovat neustálým přísunem vtipných hlášek. Celkově se jedná o příjemné, svižné čtení, i navzdory tomu, že se zaobírá poměrně drsným, kontroverzním tématem.... celý text

Dítě číslo 44 2009, Tom Rob Smith

Hnus, hnus, hnus... a teď nemyslím knihu samotnou, ale tehdejší dobu, režim a ona zvěrstva. Skoro se mi nechtělo věřit, že je to autorova prvotina. Výborně napsané, mrazivé a napínavé. Rozhodně to není vhodné čtení pro slabší povahy.... celý text

Čachtická paní 1971, Jožo Nižnánsky

Jsou knihy, které si člověk zamiluje, i když ani zdaleka nedosahují dokonalosti. Tohle je pro mě přesně jedna z nich. Nebudu se pitvat v chybách a nedostatcích, ani řešit zda je, či není realistická. Čachtická paní je skvělá kniha, natřískaná dějem, napětím i nečekanou brutalitou. Skvěle vykreslené prostředí i samotná zvěrstva. Ficek a Báthoryová jsou pro mě naprosto nezapomenutelné postavy.... celý text

Ztracený svět 1992, Arthur Conan Doyle

Ztracený svět je už v podstatě celkem obstarožní šílenost, která je ale neuvěřitelně zábavná a čtivá. Nevím, jestli to dělá ta skvadra zajímavých chlápků, nebo prostý fakt, že by se člověk sám rád mrknul do takového tajemného světa plného dinosaurů, ale tahle kniha je, i po víc než sto letech od prvního vydaní, stále naprostá bomba. Doyle psát umí a nejen detektivy, Ztracený svět je narvaný akcí, výbornými dialogy, příjemným humorem a hlavně skvělými svéráznými postavami. Profesora Challengera a Lorda Roxtona jsem si naprosto zamilovala. Těch sto stránek slupnete jako malinu a ještě se u toho královsky pobavíte.... celý text

Příběh služebnice 2008, Margaret Atwood

Máloco mi připadá tak děsivé, jako představa vládnoucího klerofašitického režimu. Spíš než o dystopický sci-fi román plný akce se jedná o mrazivé psychologické drama, zaměřené na pocity a obavy postav. Tahle antiutopie má navíc dokonale vykreslenou, ponurou a neutěšenou atmosféru, originální a děsivý příběh, který ovšem působí natolik realisticky, že máte pocit, že takováhle šílenost opravdu někdy v budoucnu může nastat. Atwoodová skvěle vystihla pocity postav a dokázala mě ke knize skoro přikovat. Uměla jsem si živě představit ten strach, bezmoc a neschopnost postavit se na odpor. Nejen, že je kniha dobře napsaná a má velmi temnou depresivní atmosféru, ale ještě nějakou dobu po přečtení budete mít trochu zvláštní, nepříjemný pocit. Mám jen pocit, že kniha osloví víc ženské čtenářky, představa toho být něčí služebnicí a jen pokorně rodit děti - bez jakékoliv možnosti svobodně žít, jim bude připadat ještě děsivější. A možná, že ženám bude méně vadit menší akčnost děje a více komorní styl vyprávění. Příběh služebnice hraje na emoce a rozhodně se umí dostat pod kůži.... celý text

Selekce 2014, Kiera Cass

Jestli tohle je dystopický román, tak já jsem pábůh. Série sice začíná uvedením do jakéhosi světa po válce, kde vládne tvrdý kastovní systém a lidé jsou dle něj rozděleni do různých provincii, kde vládne tvrdý režim a podivná pravidla. Ale tím veškeré dystopické prvky zřejmě končí. Spíš by se hodilo říci, že celá série je takové extrémně přeslazené vyprávění, nepříliš odlišné od pohádky, kde 35 "princezen" usiluje o ruku prince v rámci jakési - reality show podobné - soutěže. Hlavní hrdinkou je sličná děva America Singer, která je nejen duchem ušlechtilá a skromná, ale zároveň skvěle zpívá. (Vzhledem k jménu obří překvápko, že?) Podobných šílených jmen je tam mimochodem více. Samozřejmě se tam vyskytnou intriky, hašteření, sem tam nějaké nebezpečí a pravá láska. Abych nezapomněla samozřejmostí je i milostný trojúhelník. Koneckonců, co by to bylo za YA fantasy bez něj, že? Kniha bohužel obsahuje i neskutečné množství přiblblých dialogů, postavy jsou dost černobílé a předvidatelné. Ono v podstatě celá kniha je předvidatelná. Na mě Selekce působila trochu, jako nepovedená lehce brutální verze soutěže Miss. I přes fakt, že jsem celou Selekci celkem sepsula, tak dokážu pochopit, že se najde skupina čtenářů, kteří ji budou zbožňovat. Pokud máte rádi princezny, pohádky, reality show, sladkobolné dialogy a jste náctiletí, tak je to dobrá volba. V opačném případě se Selekci raději obloukem vyhněte.... celý text