Norri přečtené 561

Moriartyho nástupci 2021, Olivier Legrand

Jako vždy - je to napínavé, dobře vyprávěné a skvěle nakreslené. Každý díl vždy přečtu jedním dechem.

Velký vezír Iznougud 2021, René Goscinny

Tahle kniha je bezesporu zábavná. Často jsem se nahlas chechtal. Má skvělý situační humor, dobré hlášky a povedené slovní hříčky. Překlad se tedy evidentně povedl. Jenže je to lehce únavné. A ano, vím že je to čistě můj subjektivní problém. Kniha se skládá z krátkých, převážně osmistránkových příběhů. Všechny mají stejnou strukturu - Iznougud dostane nápad, otestuje to na sluhovi, první pokus nevyjde, druhý pokus nevyjde a při třetím pokusu se mu to celé vymstí. Navíc se vtípky na téma příběhu často opakují až do omrzení. Ideální by bylo přečíst si jeden příběh týdně. Jenže já jsem tu knihu postupně za týden přečetl celou. Takže jsem ji vlastně špatně užíval…... celý text

Generace 89 2019, Tomáš Prokůpek

Kniha obsahuje příběhy, které jsou více či méně relikty své doby. Asi nejzábavnější je Bofova Sheila. Pobíhající polonahá prostitutka, kolem které umírají mafiáni, je prostě skvělá. Zajímavý a správně šílený je také Duryan Hyperman. Celkově jsou v téhle sbírce povedené sci-fi povídky. Parádní, ale bohům žel krátký, je dänikenovský příběh Jana Gibka a úžasného Miroslava Schönberga. Zajímavě minimalistická je sci-fi povídka Ondřeje Neffa. No a závěrečné sci-fi Dračí let je 34 stránková paráda od Ladislava Kubice a Vladimíra Hanuše. Čistě pro porovnání s jinými verzemi je zajímavé zpracování Conanovské povídky Dcera pána mrazu, která se zde jmenuje Návrat. Knihu uvádí skvělá předmluva Tomáše Prokůpka, která tuhle sbírku zasazuje do kontextu doby.... celý text

Maják 1 2019, Tomáš Motal

Začátek něčeho... První díl nemá samostatně žádný smysl, ale alespoň nastínil atmosféru. Ta je podpořena i výtvarným stylem, který vypadá jako kombinace kresby a sprejovaných barev. Samotná kresba postav se mi nelíbí, ale budovy, jeřáby a sochy v tomto výtvarném stylu vypadají vážně dobře.... celý text

Měsíční tvář 2021, Alejandro Jodorowsky

Měsíční tvář je pro mě jeden z nejlepších komiksů od Joda. Svůj nazaměnitelný otisk v něm zanechali jak Jodo, tak i Boucq. Není se ani čemu divit, vzhledem ke způsobu, jakým ho ti dva tvořili. Hrozně mě bavilo ho číst. Bavilo mě, jak hlavní hrdina všemi nástrahami, těžkostmi a dokonce i mučením prochází se svým bezelstným úsměvem. Ten jeho optimismus je nakažlivý. Celý ten komiks má úžasnou kresbou, úžasnou a pro mě uchopitelnou fantazii a je vtipný. Je teda pravda, že konec jsem úplně nepobral, ale zas tak moc mě to tady netrápí.... celý text

Fury: Bůh ochraňuj válku 2009, Garth Ennis

Fury je zde představitelem všeho, proti čemu dnešní progresivisti bojují - bílý, šovinistický a po všech stránkách nekorektní heterosexuál. Netolerantní kuřák, milovník masa, chlastu a kávy s kofeinem. Starý voják, kterému chybí střílení do špatných lidí. Boží! Tenhle důchodce je zatraceně nespokojený s novými pořádky a když se naskytne šance na ještě jednu vojenskou akci, tak po ní skočí jako flanďák po ministrantovi. Ať to stojí, co to stojí. Tenhle Ennisův komiks však není jenom vtipným festivalem krvavého masakru, ale také kritikou všech vojenských intervencí ve jménu "dobra".... celý text

Paper Girls 1 2021, Brian K. Vaughan

Tak tohle je řádně vyhrocený mezigenerační spor! Tenhle komiks má všechno. V prvé řadě to jsou skvěle napsané postavy a dialogy. Dále to má fantastický, zajímavý a napínavý příběh, který zůstává záhadný, ale přesto čtenáře svou neustálou záhadností neotráví. A v neposlední řadě to má odkazy na americké popkulturní reálie z osmdesátek, které my jsme poznali až v devadesátkách. Je to docela vtipné, protože v roce 1988, kdy tenhle příběh začíná, mají hlavní hrdinky dvanáct let a já jsem v tom roce měl o rok méně. Cítil jsem, že jsem tak zvláštním pasivním způsobem zatažený do příběhu a hrozně jsem si ho užíval. Tahle kniha má však i jednu silně negativní vlastnost - má konec. Já bych nejraději četl dál. Doufám, že čekání na pokračování nebude příliš dlouhé.... celý text

Batman Mikea Mignoly 2021, Mike Mignola

Teď, po letech, jsem si hlavní příběh "Zkáza, jež postihla Gotham", užil ještě více, než poprvé. Má to skvělou hororovou mignolovsko-lovecraftovskou atmosféru a Mignola zde dokázal geniálně využít všechny Batmanovy parťáky i záporáky. U každého vzal jeho charakteristické znaky a s úplně novými originy je dokázal dokonale využít v příběhu. "Gotham ve světle plynových lamp" mě docela zklamal. Příběh s Jackem Rozparovačem se nese ve znamení dalšího návratu do Gothamu a další verze vraždy Wayneových. Bohům žel je to nuda. Druhá půlka příběhu je naštěstí trošku lepší. Je paradoxní, že mi zde Mignolova kresba připadala méně mignolovská než Nixeyova kresba ve "Zkáze". K "Plynárně" napíšu snad jenom tolik, že je to krátké tak akorát na to, aby to zůstalo zajímavé.. "Svatyně" je spíše hellboyovský příběh a musím říct, že mě to příliš nebavilo.... celý text

Conan z Cimmerie. Svazek III 2021, Régis Hautière

U první povídky “Rudé hřeby” jsem už od první stránky jsem věděl, že mě kresba a panelování bude bavit. Brzy se sice ukázalo, že kresba obličejů a postav je docela hrubá a panelování se drží stále stejného vzoru, ale díky povedeným barvám, jsem si tu kresbu užil. Je to parádní krvavá řezničina a Conanova parťačka Valerie je moc pěkně rostlá. Takže jsem se ve výsledku dobře bavil. Je to sice ukecané, ale ne tak jako další povídka. Druhou povídkou jsou “Lidé Černého kruhu” a tam bylo špatně skoro všechno. V prvé řadě se mi nelíbila kresba. Přílišné šrafování ji zabilo i s barvami. Navíc to obličeji i zobrazením akce více připomínalo mangu, než francouzský komiks. Nebavil mě ani scénář. Možná i proto, že je tam zpočátku příliš mnoho politiky a přespříliš krkolomných jmen, které se vzájemně pletou. Závěrečná povídka “Zambulské stíny” klame obálkou. To že obálky komiksů často lžou, to ví každý. Málokdy ale komiksu škodí jako v tomto případě. Podle obálky jsem čekal příšernou kresbu, ale ve skutečnosti je ta kresba nejpěknější a nejdetailnější v celé knize. Celý děj se odehrává za soumraku a v noci, takže barvy jsou hodně tlumené a stíny hluboké. Příběh je zábavný, má vysoké tempo, jde z akce do akce a Conanovi skoro celou dobu běhá po boku nahatá ženská. Co více chcete? :-)... celý text

Ekhö: Zrcadlový svět 7 a 8 2021, Christophe Arleston

Sérii Ekhö mám rád už od prvního čísla. Sedí mi úžasná kresba Alessandra Barbucciho a v zásadě mi sedí i humor. Tentokrát mi sice chvíli trvalo, než jsem se naladil na tu správnou vlnu, ale potom už jsem si to opět užíval. První příběh z Londýna je v prvé řadě jedna velká vlna popkulturních odkazů a výjimečně zde nejde o vyšetřování vraždy. K té dojde až ve druhém příběhu z Manhattanu a záporák je tentokrát ještě neobvyklejší, než kdy dřív.... celý text

Negalyod 2021, Vincent Perriot

Vůbec jsem nevěděl, co od toho mám čekat. O to víc mě to bavilo. Takové uspořádání světa, jako zde, jsme už ve sci-fi viděli snad tisíckrát. Bohatí bydlí ve svých hi-tech městech na obloze, případně na oběžné dráze země a chudina živoří na vydrancovaném povrchu země. Zatím se to téma ale neomrzelo. Tady je to navíc okořeněné dinosaury. Všechno je lepší, když se tam přidají dinosauři. Taky jsou zde proudové stíhačky svázané z bambusů a poháněné “štěpným” motorem. No prostě velmi neobvyklý koktejl, který mi velmi chutnal. Hlavní hrdina, pastevec dinosaurů jménem Jarri, je mužem mnoha schopností a je snadné si jej oblíbit. Scénář z něj možná dělá až příliš schopnou osobu, ale ve výsledku to tolik nevadí. Řízením osudu se Jarri dostane mezi rebely, kteří bojují proti systému, který ze země vysává veškerou vodu a mění ji v poušť. To je asi tak všechno, co se k tomu dá říct, aniž bych vyzradil příliš a připravil vás o překvapení. Komiks neodpoví na všechny otázky, které vás během čtení nutně napadnou, ale kupodivu mi to tady moc nevadilo. Ten svět je tak zajímavý a akce tak zábavná, že snaha o vysvětlení by mohla celkový dojem z komiksu zničit. Co se týká výtvarné stránky, tak ta je skvělá. Na první stránce jsem si nebyl jistý, jestli se mi ta kresba líbí. Na druhé stránce jsem už ale věděl, že se mi líbí moc. Je planá detailů, plná davových scén se spoustu lidí, je v ní hodně velkolepých záběrů na krajinu i dynamických akčních scén. Hrozně moc tomu pomohly i syté barvy. Design některých postav mi připomínal Moebia.... celý text

Mlžný ostrov zbarvený do ruda 2018, Martin Šinkovský

Mlžný ostrov zbarvený do ruda vypadá na první pohled jako moc pěkný komiks - pěkná kresba a mé oblíbené téma. Mám rád, když se z komiksu dozvím něco nového z historie a podnítí mě to v hledání dalších informací na internetu. Na druhý pohled jsem ale začal být přesvědčený, že je tento komiks spíše navoněné lejno. Děj se má odehrávat těsně před invazí římských legií do Británie. Jediné, co se však shoduje s reálnou historií, je jméno císaře Claudia a rok invaze. Zbytek už je pouhá fantasy, ať už ta skutečná fantastika anebo překroucená historie. Hlavní britský bijec v komiksu, válečník Cassivellaunus, bojoval ve skutečnosti už o zhruba sto let dříve s Juliem Cesarem, což by se ve fantasy dalo ještě skousnout, když už si Martin Šinkovský nedokázal do svého smyšleného příběhu vymyslet nikoho věrohodnějšího. Ale proč přejmenoval i senátora, který tu invazi ve skutečnosti vedl, to nepochopím. Martin Šinkovský sice v úvodu říká, že jeho příběh velmi rychle uhýbá z oficiálních stránek dějepisu, ale tohle je už moc a hlavně je to zbytečné. Vrcholem všeho jsou germánské runy použité u SFX keltů. Jediným pozitivem tohoto komiksu tak zůstává jeho výtvarná stránka. Třetí hvězdičku v hodnocení dávám jenom díky kresbě.... celý text

Batman: Svět 2021, * antologie

Hodnotit tuto knihu jako celek je hrozně těžké. Ono je to těžké u antologií obecně, ale tady je to tak trošku soutěž národních reprezentantů a těžko se hledají kritéria, podle kterých by se to dalo porovnat. Jestli podle originality v uchopení Batmana, nebo naopak podle největšího přiblížení se americkému pojetí? Někteří autoři se rozhodli představit něco málo ze svých měst, jiní ukazují něco ze své historie a kulturního dědictví, a jiní se vyrovnávají s příliš skutečnou současností. Navíc byli všichni (skoro všichni) svázáni krutým omezením pouhé desítky stran. To se pak těžko buduje smysluplný příběh. Nejvíce prostoru dostal turecký tým, který se však nedokázal vejít ani do čtrnácti stran a jejich nezáživný příběh skončil znenadání brutální zkratkou. Nejméně stran naopak stačilo Mexičanům na jejich duchařský příběh, který byl sice trošku chaotický, ale měl překvapivě lehce mrazivou atmosféru. Chaoticky na mě působil i italský příběh, který jsem si musel přečíst dvakrát, abych chytil jeho pointu, která ve výsledku není vůbec špatná. Výtvarně zcela osobitě působí příběhy z Francie a ze Španělska. Zatímco francouzský scénář se snaží propagovat Muzeum Louvre a supráci jsou zde pouze špatní herci, tak Španělé udělali zcela relaxační a zábavný průzkum toho, jak by asi Batman trávil dovolenou. K propagaci domoviny se rozhodli i Poláci a v krátkém a pěkně nakresleném příběhu vzdávají hold Varšavě. Nejslavnějším autorským týmem v knize je zřejmě Azzarello a Bermejem. Jejich příběh je v podstatě sled nádherných obálek a ani malé vložené panely tento fakt nemůžou popřít. Je jich zde využito pouze jako pozadí k odvyprávění Batmanovy výhrůžky zločincům celého světa, které zároveň slouží jako obhajoba Batmanových výletů mimo Gotham a tím i existence této knihy. Tohle musel Azzarello zvládnout napsat během ranní kávy a smysl zde mají pouze ty nádherné Bermejovy obrázky. Vítězstvím kresby nad obsahem skončily i příběhy z Koree a Číny. Zatímco korejský příběh měl zajímavý nápad, který se nepodařilo vytěžit, tak čínský příběh je prostě jen pitomý. U zbývajících pěti příběhů bych se rád rozepsal trošku více, protože podle mě patří k nejlepším, nebo nejzajímavějším, v knize. Japonský příběh je jako jediný černobílý a kresbou se odkazuje nejen k manze, ale také k historickým obrazům samurajům. Odehrává se v historii, tématem je svoboda slova a celé to na mě působilo moc dobře. Brazilský příběh je sondou do toho, co pálí běžné Brazilce - korupce a zločinnost. Je to pěkně nakreslené volání o pomoc. Batman se snaží pomoci, ale zároveň musí konstatovat, že naděje je v obyčejných poctivých lidech, kteří ten boj nevzdávají a stále se snaží udělat svět lepší. Tohle propojení Batmana s nějakým poselstvím se mi líbí. Německý příběh je více zajímavý než dobrý, a to svým kontextem. “Německý” Green Deal straší Evropu a němečtí autoři se rozhodli rozehrát příběh s extrémními ekologickými aktivisty a pasovat Jokera do role hlavního ekoteroristy. Jako proč ne, ta role mu sluší. Batman si v příběhu udělá svoje. Bohům žel, ekoteroristi a exemplárně zlý “kapitalista” také. Kresba se mi zde nelíbí, ale barvy udělaly některé panely impozantní. Český příběh od Kopřivy a Suchánka se vrací do naší komunistické historie, ale z českých reálií ukazuje jenom pár střech a jeden panelák. Klidně by se mohl odehrávat kdekoliv jinde ve východní Evropě a nebylo by třeba nic měnit. Příběh jako takový má dobrý má dobrý začátek, průběh i konec. O moc více se toho na deseti stranách vymyslet nedá. Kresba je taková, na jakou jsme od Suchánka zvyklí a jakou ji máme rádi - dobrý americký mainstream. Jasným vítězem téhle mezinárodní sbírky je Rusko. Kirill Kutuzov, Egor Prutov a Natalia Zaidova se k této výzvě postavili úplně jinak než všichni ostatní a svým příběhem "Můj Bat-Man" si ukradli celou knihu pro sebe. Geniálním nápadem, scénářem a dokonalou kresbou. Musím přiznat, že mě jejich pocta Batmanovi dojala.... celý text

Winter Soldier 2018, Ed Brubaker

Špionážní příběh, který si nezadá s Jamesem Bondem. Bondovská zápletka, zajímavé zvraty a výborné tempo vyprávění. Kresba není extra pěkná, ale je zajímavá, zábavná a dynamická. Dynamicky působí i panelování, ale občas se tam vyskytly dvoustrany, které se měly číst jako dvoustrany, ale nebylo to pro mě na první pohled zřejmé. O Brubakerově originu se nemá smysl rozepisovat, to je všeobecně známá klasika.... celý text

Safari pláž 2009, Markus Witzel

Na Safari pláž jsem náhodou narazil na Comic-Conu. Prodávali to po padesáti korunách a mě to překvapilo hned ze dvou důvodů. Jednak na obálce byla polonahá surfařka a hlavně jsem vůbec netušil, že tady něco takového před dvanácti lety vyšlo. Jasné “must have”. A jsem nadmíru spokojený. Je to sice kraťoučká jednohubka na pár minut, ale zanechá to za sebou úžasnou melancholickou náladu. Je to jako komiks “Jedno obyčejný léto”, jen se staršími a odhalenějšími děvčaty a jedním mluvícím králíkem. Kresba je minimalistická, ale hrozně milá. Moc příjemná záležitost.... celý text

She-Hulk 2018, Stan Lee

Když jsem začal tuto She-Hulk číst, tak jsem si říkal, že zvěsti o tom, jak je to skvělé, značně přeháněly. Pak jsem ale úplně změnil názor. Sešit se vznikem She-Hulk je není úplně špatný, ale ani to není žádná bomba. Neurazí, ani nenadchne. Potom ale začne příběh Senzační She-Hulk a celé to začne být značně bizarní - zhypnotizovaná She-Hulk v cirkuse, She-Hulk s uříznutou hlavou, hlava vědce přišitá ke gorilímu tělu, vědec s příliš velkou kůží a tak dále. Vy sice nevěříte vlastním očím, ale bavíte se. A pak to přijde… Shulkie začne bourat čtvrtou stěnu silou demoliční koule. Povídá si se čtenáři, dohaduje se s vlastním scenáristou a dělá si srandu ze samostatného komiksového průmyslu. A co víc, nadrzo trhá stránky komiksu, aby si trhlinami zkrátila cestu z místa na místo. Navíc si střihne televizní dobrodružství ala “Dva nosáči a video”, dobude hluboký vesmír s vesmírnými kamioňáky a protáhne pár komínů se Santa Clausem. Při tom všem je skvěle nakreslená a je neuvěřitelně sexy. Rád bych si dal nášup.... celý text

Válka s mloky: Na motivy románu Karla Čapka 2018, Jan Štěpánek

O tom, že Karel Čapek byl geniální, není pochyb. Jeho díla mají sílu i dnes. Stejně nadčasová se zdá být i Štěpánkova adaptace Války s mloky. Na první pohled vás zaujme parádní kresba. Při čtení však zjistíte, že román prošel radikální redukční dietou a zbyly z něj jen hesla a ikonické momenty. Pro nějaké pečlivější srovnání si budu muset znovu přečíst originál. Navzdory oné zkratkovitosti to hodnotím převážně kladně. I přes své stáří není komiksová Válka s mloky příliš ukecaná a těch 44 stran uteče hrozně rychle.... celý text

Bůh krys 2021, Richard Corben

K Corbenovi si stále ještě hledám cestu. Myslím si ale, že směr mám správný. Rozhodně nemám problém s jeho scénáři. Ty mají vždy svoji velmi specifickou atmosféru. Scénář “Boha krys” mě chytil prakticky už od začátku. Je příjemně odlehčený a jeho děj odsýpá velmi rychle. Těch 144 stran uteče jako nic, jako by to byla krátká povídka. Jedna věc mi však neseděla. Jak se hlavní hrdina, bílý árijský aristokrat lovecraftovskými hrůzami dosud nepolíbený, může už od začátku při klení dovolávat starých božstev a Cthulhu? Navíc když později odsuzuje rouhačské, krvežíznivé a pohanské divochy. Ale to je jen drobnost. Jinak scénář funguje. To, s čím mám stále trošku problém, je Corbenova kresba. Hlavně tedy jeho kresba obličejů. Možná mám problém s tím, že je často hutný hororový děj vyprávěn směšně až hloupě působícími obličeji. Ale protože zde je ten děj trošku odlehčen humorem, tak to pro mě bylo celé mnohem stravitelnější. Ba co víc, když jsem si na ten styl zvyknul, tak mě ta kresba docela bavila.... celý text

Siegfried 2021, Alex Alice

Až se Disney rozhodne natočit animovanou pohádku pro děti o hrdinovi jménem Siegfried, tak to bude vypadat přesně jako tahle adaptace Wagnerova Prstenu Nibelungova. Siegfrieda bude vychovávat malý komický čertík, stejně jako disneyovského Herkula, a taky si Siegfried bude rozumět se všemi zvířátky v lese, stejně jako Disneyova Sněhurka. Po tom, co si užijeme jeho dětské dovádění, dojde Siegfried svému osudu, zabije draka a osvobodí princeznu, tedy valkýru. A pak žili šťastně a jestli neumřeli, tak žijí dodnes. Zazvonil zvonec a pohádky je konec. Přece nebudeme děti stresovat dalším dějem. Třeba tím, jak nechá Brunhilda Siegfrieda zavraždit a sama se probodne mečem. Samozřejmě trošku přeháním, ale fakt je ten, že Alex Alice předělal legendární tragédii na fantasy pohádku se šťastným koncem. Musím říct, že jsem trošku zklamaný, protože jsem celkově čekal něco jiného než “jen” další adaptaci Wagnerovy opery. Čekal jsem buďto nějaké zpracování původní Ságy o Vølsunzích, anebo nějakou fantasy, která se sice nebude držet žádné předlohy, ale bude drsná a temná. Pohádkové zpracování jsem fakt nečekal. Ale uznávám, že to je čistě můj problém. Navíc musím dodat, že když jsem veškeré očekávání odložil stranou a smířil se s pohádkovým podáním, tak jsem si to při druhém čtení užil. Velkým plusem tohoto komiksu je kresba a budování atmosféry. Alexovu kresbu jsem chválil už u Třetího Zákona a musím ji pochválit i zde. Kresba je pěkně dynamická a doplňuje ji skvělá práce s barvami. U všech důležitých momentů je dopředu pečlivě budována atmosféra a když se potom například drak konečně vynoří ze stínů, tak je to prostě epické. Zajímavý je způsob, jakým je celý příběh vyprávěn. Téměř všechno je to totiž vyprávěno z pozice pozorovatele v rámci jakési vize, nebo spíše vědminy věštby. Chvíli je tam dokonce vyprávění vize ve vizi, což je docela zajímavá situace, která se může scenáristovi lehce vymstít, ale zde to Alex Alice ukočíroval velice dobře.... celý text

Čtyřicet dní a čtyřicet nocí 2014, Niko Henrichon

Skvěle zpracovaný biblický příběh. Je to o něco větší fantasy než Bible, ale to tomu příběhu jenom prospělo. Je to strhující, má to obrovský spád, je to krvavá řež a při čtení mi vůbec nevadilo, že jsem už viděl film, který podle tohoto komiksu natočili. Má to i skvělou kresbu, která funguje jako celek - epické scény a velkolepé bitvy. Když ale došlo na detaily, třeba na obličeje, tak už jsem pokaždé tak spokojený nebyl. Je to úžasný komiks, který má jedno velké ALE. V češtině ho vydávala Mladá fronta, která se dopustila “zločinu” jak na tomto komiksu, tak na všech jeho čtenářích - vydala jenom 3 díly ze 4...... celý text