ondra2 přečtené 250

Dějiny Itálie 2007, Giuliano Procacci

Oproti některým komentátorům přede mnou bych knihu zařadil mezi ty lepší, možná proto, že do Itálie člověk nemá daleko a na řadě míst byl a leccos viděl, tak má pocit, že mu popis není úplně cizí. Telefonní seznam měst a panovníků je přítomen až v závěrečných dodatcích jako v jiných dílech a tok vlastního textu nijak nenarušuje. Přestože kniha nepopisuje nejstarší antické dějiny, což pro mě bylo překvapení, než jsem knihu otevřel a je to částečně důvodem nižšího hodnocení, není špatná a s přiblížením se současnosti je lepší a lepší. Na druhou stranu je začátek ukotvený do bližší minulosti cestou k tomu, jak se vyhnout pro Italy sice důležitým ale pro ostatní (i pro mě) možná neznámým jménům a ne tak zcela podstatným událostem, jejichž důležitost již zavál prach. Některé jiné knihy z edice se v záplavě jmen a událostí v současnosti pro leckoho nevýznamných ztrácejí a čtenáře utahají již na začátku. To se tady nestane. S ohledem na docela slušně napsané další partie je nicméně možná škoda, že tam starý Řím chybí, zájemce si ale jistě bude moci chybějící informace dohledat jinde, což ale ostatně platí i pro zbytek knihy. Pěkně je popsán vývoj rozdílů mezi průmyslovým a lépe vyvinutým severem a spíše zemědělským a zaostalým jihem, v knize však není jakákoli partie o vztahu mezi Itálií a Čekoslovenskem nebo Českou republikou, jak je u některých knih zvykem, ta mi ale příliš nechyběla.... celý text

Paměti finského maršála 2022, Carl Gustav Emil Mannerheim

Pokud jde o podrobnosti o knize, asi napíšu těžko něco jiného, než níže Jadran, možná bych byl méně příkrý k hodnocení "vysvětlovacího" úvodu, občas po takové knize sáhne i někdo, kdo příliš informován není, trocha obecných informací tedy nemusí být nutně na škodu. Jako u jiných obdobných knih je třeba brát takové úvody psané po desítkách let od popisovaných dějů s rezervou s přihlédnutím k tomu, že se dotyčná osoba událostí nezúčastnila a není tak schopna plně posoudit nutnost v hektických podmínkách aktivně reagovat. Po bitvě je každý generál. Jako u jakéhokoli jiného popisu boje je jasné, že k excesům nutně dochází na obou stranách konfliktu, kdy si často "hrdinové" vyřizují účty, často pak ti, kteří za krizové situace spolupracovali s protistranou a krutostí se snaží zakrýt svoji dřívější nedostatečnou odvahu. Z mého hodnocení je zřejmé, že bych kladně posuzoval spíše postup Finů, na které si SSSR troufl proto, že se cítil být pevný v kramflecích, a myslel si, že tím ukojí svou bezmeznou touhou po zotročování okolních států a jejich obyvatel a současně při své malosti a komplexu méněcennosti a obav z každého za všech okolností všem ukáže, jak je třeba jej brát vážně. Nakonec k danému kroku se odhodlal až poté, co si zajistil volné ruce dohodou s Německem. Třebaže to poněkud vybočuje z kontextu komentáře k právě hodnocené knize, i zde popisovaný postup jen potvrzuje opakovaně se v jiných knihách vyskytující informace o povaze Ruska/SSSR a jeho vedení a neustále přítomného pocitu ohrožení, které je třeba domněle minimalizovat agresí vůči druhým. K tomu je nejen vhodné, ale přímo nutné doporučit knihu od Richarda Pipese Rusko za starého režimu, jak opakovaně činím i jinde. V každém případě je i z této knihy patrné, že uvedený státní útvar bez ohledu na jeho název se svým přístupem ke druhým nemění a jakékoli vybočení z uvedené agresivity je spíše excesivní a krátkodobé. Obecně v kontextu situace třicátých let, uzavření paktu Molotov - Ribbentrop, následné Zimní válce, k níž doporučuji pro více podrobností knihu od Carla van Dyka se stejným názvem, nelze než do jisté míry chápat nikoli negativní postoj Finska k dílčí pomoci Německa. Je celkem jasné, že s jídlem roste chuť a po roce 1940 by nezůstalo pouze u odstoupení pásu Karélie a pronájmu Hanka. Postoj Finů lze charakterizovat spojením "nepřítel mého nepřítele je mým přítelem". Finsko tak pouze zčásti využilo možnost, kterou si pro svůj postup na Západě a do Polska zajistilo Německo se SSSR, resp. pro svoje zájmy a klid na náš úkor Velká Británie a Francie v Mnichově. Jak uvedl Jadran, západní země se zjevně z uvedené situace a přístupu SSSR/Ruska zcela nepoučily a opakují obdobný pasivní přístup i v současnosti, jakkoli je zřejmé, že takový již v minulosti selhal. Na rozdíl od Zimní války nebo Pokračovací války, jak ji nazývá autor knihy, však na Ukrajině ještě není natolik pozdě, aby konečně nedostal agresor přes prsty. K tomu nemohu než odkázat na citát Richarda Nixona uvedený v knize Umění politické strategie od Henryho Kissingera (s. 181) - "Za politiku prováděnou polovičatě či váhavě zaplatíte stejnou cenu jako v případě, kdy ji provedete náležitě a s přesvědčením." Nižší hodnocení knize dávám nikoli kvůli autorovi samému, jako kvůli uváděnému zestručnění knihy, která na mě díky tomu místy působí poněkud útržkovitě a ne zcela kompaktně. Jistě je to dáno i tím, že autor není spisovatel a jeho hlavní kvalifikace tkví někde jinde. Nelze proto knihu srovnávat s Druhou světovou válkou Winstona Churchilla. Živější se kniha stává až u popisu bojů a s nimi souvisejících dějů.... celý text

Zrození génia 2013, Peter Kováč

Kniha svým stylem nevybočuje z řady předchozích dílů edice. Jako vždy je vlastní text autora doplněn texty autorů zahraničních. Těmi často bývá doplněno hlavní téma knihy a oblast záběru se tak rozšiřuje, v tomto případě nejen na Giovanniho Pisana, ale i jeho současníky nejen architekty nebo stavitele. Převzaté texty možná působí méně záživně než hlavní text, v každém případě je kniha jako obvykle doplněna bohatým fotografickým materiálem. Ten by mohl být i rozsáhlejší a obětoval bych v jeho prospěch i některou z doplněných textových částí.... celý text

Hon na ponorku 2003, Tom Clancy

Po letech jsem si potvrdil, že všechny knihy od Toma Clancyho odolávají zubu času. Rozhodně jsou lepší než ty, kde sice figuruje na titulu, ale autorem je někdo jiný, byť i ty byly vesměs kvalitní. Politickým důstojníkem na Rudém říjnu je jakýsi Putin, který nedobře skončil, tak snad kromě velmi kvalitní fikce kniha bude představovat i přesnou predikci.... celý text

Od Stalina ke Gorbačovovi: Mezinárodní postavení a politika komunistické supervelmoci 1945-1991 2019, Bohuslav Litera

V podstatě jde o pokračování knihy Cesta na výsluní od stejného autora popisující zahraniční politiku SSSR od revoluce do roku 1945. Opět se jedná o kvalitní čtení popisující zahraniční vztahy SSSR uvnitř i vně socialistického bloku až do rozpadu SSSR. Zajímavý je především popis vztahů vnitroblokových od Chruščova do pozdního Brežněva, kde kniha popisuje vnitřní pnutí a nesoulady mezi jednotlivými členy Varšavské smlouvy, resp. RVHP a centrem. Případné podrobnější informace o jednáních o odzbrojení je třeba hledat jinde (u Kissingera - Roky v Bílém domě, nebo Taubmana - Gorbačov. Život a doba).... celý text

Ottův historický atlas: Praha 2015, Eva Semotanová

Kdybych již před touto knihou nečetl knihy Karlín nebo Libeň od Muzea hl. města Prahy, tak by asi bylo hodnocení vyšší. Kniha je plná informací o Praze jako celku, v podstatě po všech stránkách, nicméně právě s ohledem na rozsah a jinak bohatý obrazový materiál těch informací není tolik, co by člověk na 536 stranách očekával. V řadě případů lze lepší fotografie najít právě ve výše uvedených knihách, jež se jinak věnují jen konkrétní čtvrti. K původnímu jádru pak čekám, že bude lepší vzít do ruky některou z knih Kateřiny Bečkové (Nové město,Hradčany, Staré město). U fotografií pak doporučuji edici Zmizelá Praha spolu s dodatky Kateřiny Bečkové. K těmto všem knihám je ta posuzovaná vhodným doplňkem.... celý text

Umění politické strategie: šest vůdčích postav moderního světa 2023, Henry Kissinger

Zatím se mi nestalo, že bych vzal do rukou knihu od tohoto autora a nebyla zajímavá. V tomto případě se jedná o rychlé ubíhající čtení, které i s ohledem na poměrně omezený rozsah nemohlo jít do podrobností, jež by knihu mohly zatížit. Tomu, kdo četl alespoň některý z dílů memoárů - Roky v Bílém domě, Bouřlivé roky nebo Roky obnovy, budou některé partie povědomé, zejména popis fungování administrativy Richarda Nixona v době blízkovýchodní krize nebo jednání o návštěvě Číny. Určitý překryv je tedy dán ve vztahu k Nixonovi a Sadatovi. U ostatních jednotlivců se jedná o partie v tomto směru nové. Stejně jako u uvedených knih i zde nelze přehlédnout schopnost autora poutavým způsobem popsat dotyčné osobnosti, k nimž samozřejmě existuje i jiná literatura, která je informačně bohatší (k Adenauerovi - Otec nového Německa od Charlese Williamse, k Thatcherové Roky v Downing Street), na druhou stranu jiná je tato kniha tím, že se ani tak nesnaží popsat každé konkrétní jednání toho kterého státníka jako jeho osobnostní a charakterové vybavení, jež způsobilo, že v danou dobu a na daném místě vynikl zcela mimořádným způsobem, ať již přístupem k řešení nikoli momentálního, ale řekněme principiálního déletrvajícího problému koncepčního charakteru, případně nastíněním budoucího postupu, který vybočoval z do té doby zastávaných obvyklých postojů. S ohledem na to, jak dlouhé časové období kniha pokrývá - v podstatě od padesátých do osmdesátých let - je rovněž pozoruhodné, že autor všechny popisované jednotlivce osobně znal a měl možnost s nimi diskutovat, a to i před vstupem do Nixonovy administrativy. Rozhodně nelze nedoporučit i partie následující po jednotlivých medailoncích osobností, kdy v závěrečné partii autor rozebírá, zda i v současné společnosti - internet, sociální média, umělá inteligence, a pod. by byl pro takové osoby prostor, resp. zda by měly i v současnosti možnost uspět způsobem, jakým se tak stalo v jejich době. Výstižným způsobem dospívá k závěru za pomoci citace Lee Kuan Yeewa, že do čela se dostávají spíše takové osoby, které jsou schopny svůj program prodat co nejvíce naleštěný (samozřejmě odhlédnuto od obsahu). S tím nelze než souhlasit, když mě napadá hned řada politiků, nikoli pouze od nás, kteří této definici odpovídají. Jen škoda, že autor další knihu nepřidá.... celý text

Dějiny Ukrajiny 2015, Jan Rychlík

Libeň - zmizelý svět. 2010, Jan Jungmann

Kniha je stejně dobrá jako Karlín. Nejlepší jsou fotografie, z nichž je patrný ještě relativně holý Žižkov nebo Kobylisy a okolí Bulovky, prázdné plochy, kde v současnosti je hustá zástavba. Rád bych se do té doby na chvíli přenesl.... celý text

Svaté války: Dějiny křížových výprav 2012, Christopher Tyerman

Jak napsali předchozí komentátoři, kniha je to objemná, dobře napsaná a plná informací na jednu stranu celkem známých, řada z nich však byla pro mě nová, hlavně pozadí příprav jednotlivých výprav, jejich průběh, řevnivost mezi jednotlivými složkami (Richard Lví srdce x Filip II. August). Vyzdvihl bych asi výpravu korunovanou dobytím Konstantinopole v roce 1204. V souvislosti s dneškem mi přijde, že ve vztahu k řadě jednotlivých států se ničeho nezměnilo - každý sleduje vlastní dílčí zájem a o dosažení společného cíle spíše mluví, než že by učinil podstatný krok za cenu sebeomezení ovšem pro širší obecný cíl (tehdy vzájemně si konkurující, bojující a na obě strany to tu a tam hrající křižácké státy a evropští ochránci x dnes EU a spol. ve vztahu k dosažení cíle v podobě osvobození východní Ukrajiny). Jen lze doufat, že v současnosti by to ještě mohlo dopadnout dobře.... celý text

Richard Lví srdce 2016, Jean Flori

Oproti knize Eleonora Akvitánská od stejného autora jde o rozhodně lepší čtení. S ohledem na to, že se jednalo o panovníka (Eleonora sice byla manželkou dvou králů a v podstatě panovníkem Akvitánie, ale v první řadě právě jen tou manželkou, byť sebevědomou se zjevnými vlastními zájmy), kniha se věnuje politickým dějinám, čemuž dávám přednost. I tak se nicméně kniha věnuje partiím pro dobu možná typickým (dvorská kultura, podstata rytířských hodnot apod.), pro mě nicméně ne tak podstatným, tudíž i méně záživným. I tak nešlo o knihu špatnou, rozhodně však jsou lepší, čtivější. Ke křížové výpravě Richarda a Filipa Augusta rozhodně lépe ke čtení disponovaná kniha Svaté války od Christophera Tyermana.... celý text

Dějiny Skotska 2007, Jenny Wormald

Jako každá jiná kniha edice má svoje přednosti, zde spočívající v tom, že nezabíhá do přílišných podrobností v dávnověku, který bývá u jiných dílů poměrně nezáživný a nudný, relativně rychle se čte. Na druhou stranu je nejspíše třeba ji přečíst v krátkém sledu po Dějinách Walesu a Británie, aby člověk dostal ucelený pohled (pokud nemá zájem o pohled pouze dílčí s určitými vazbami na další části ostrova) na dějiny Velké Británie a jejích součástí. Tím, že se zde jedná o dějiny části většího státu, zabývá se zahraničními vztahy spíše s ohledem na skotskou emigraci v celém světě, dříve jinak vztahy Skotska a Francie, resp. Skotska a Anglie. Oproti jiným dílům edice je pak s ohledem na rozsah knihy větší pozornost kladena kultuře a náboženství, jimž je pak v převážné míře věnována i závěrečná partie o vztazích s českými zeměmi (včetně Slovenska). Mezi nejlepší díly se asi zařadit nedá, na druhou stranu ale díky rozsahu nestihne nudit.... celý text

Dějiny Burgundska 2011, Václav Drška

Burgundský stát 1363–1477 2023, Bertrand Schnerb

Oproti Dějinám Burgundska od Václava Dršky je knížka mnohem zajímavější a čtivější, neboť se zabývá středověkými dějinami, nikoli dávnověkem a vznikem označení oblasti nebo státu. Končí smrtí Karla Smělého a rozdělením Burgundska mezi Habsburky a Francii. Kromě politiky popisuje i kulturu a dvorské zvyky a rituály. Neškodilo by doplnit nějakými mapami, ale jinak lze hodnotit kladně.... celý text

Tito a jeho soudruzi 2022, Jože Pirjevec

Potvrzuji hodnocení předkomentátora. Zajímavé informace o vnitřní i vnější politice Tita, jeho životě před II. světovou válkou v Moskvě i poté. Nevyhýbá se ani popisu jeho soukromí a vztahu k ženám, především k poslední manželce, o níž byly veškeré informace pro mě nové, včetně jejích značných ambicí politického rázu a snahy ovlivnit vnitřní politiku a zajistit si významnou pozici během života Tita i pro dobu po jeho předpokládané smrti. Nelze pominout ani výborně podané balancování mezi Východem a Západem a střídavé přiklánění se tam či onam podle potřeby zajistit sobě i Jugoslávii nezávislé, samostatné a významné postavení, včetně založení Hnutí nezúčastněných zemí. Ve vztahu k vnitřní politice lze vypíchnout snahu vyvažovat moc jednotlivých frakcí v republikách za účelem zajištění relativní jednoty státu a výlučné moci strany a především svojí, jakkoli jeho snaha již tehdy naznačovala, čehož si byl dle knihy vědom, že především v otázce jednoty státu nebude úspěšný. Rovněž zaujme popis jednání s Chruščovem a Brežněvem, především z nich plynoucí sebevědomí Tita.... celý text

Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Srí Lanky 2003, Stanislava Vavroušková

Kniha se naštěstí nezabývá přílišnými podrobnostmi, spíše je stručnějším přehledem dějin jednotlivých států než nesrozumitelným seznamem ještě méně srozumitelných a zapamatovatelných jmen panovníků. Jedinou výjimkou je Srí Lanka, kde je popis méně záživný a srovnatelný tak s Dějinami Indie. U dějin Pákistánu doporučuji srovnat popis krize související s jeho rozdělením na vlastní Pákistán a Bangladéš s popisem téhož z pera Henryho Kissingera v Rocích v Bílém domě. Ten je zřejmě motivován pozitivní zkušeností se vztahy s vojenským vedením země a zprostředkováním kontaktů USA s Číňany před summitem Maa s Richardem Nixonem, než aby kladně hodnotil protesty a levicové sklony zástupců Východního Pákistánu podporované ze strany Indie oslabující tak pozice jejího západního souseda.... celý text

Dějiny Indonésie 2005, Zorica Dubovská

Jako obvykle u dílů, které se zabývají státem od nás poměrně dost vzdáleným nebo exotickým, pro mě relativně nudnější partie týkající se prehistorie se spoustou nezapamatovatelných jmen. Ty další jsou nicméně od doby kolonialismu, resp. pronikání islámu do oblasti nepoměrně zajímavější. Podrobně zpracovaná kapitola týkající se kultury a také vzájemných vztahů, které se koncentrují spíše do 20. století, dříve pak pouze díky individuálním kontaktům jednotlivců. Kniha je spíše odrazový můstek pro vážnější zájemce o celou oblast, pro ostatní (já) poskytuje základní informace.... celý text

Cesta na výsluní: Zahraniční politika Sovětského svazu 1917-1945 2015, Bohuslav Litera

V knize v zásadě není nic, co by nebylo možné najít někde jinde, na druhou stranu se věnuje pouze popisu zahraniční politiky SSSR od Říjnové revoluce do konce II. světové války, aniž by zabíhala do jiných oblastí, tvoří tak jeden celek a obsahuje jedno hlavní téma. Jak uvádí popis knihy, od revolučního nadšení v letech I. světové války a snahy je uplatnit i v mezinárodních vztazích, dospívá SSSR k pragmatičtějšímu pojetí a postupnému posilování pozice, vymaňování se z izolace i prostřednictvím vztahů s Německem, aby si v roce 1939 vybral a získal nějaký čas k dobru. Autor velmi střízlivě (ve smyslu nikoli jednoznačného odsudku takového přístupu, ale zvažování možných motivů k němu) hodnotí postoje SSSR nejen v době uzavření paktu o neútočení, ale i později v průběhu války do roku 1941, i později na konferencích Velké trojky.... celý text

Roky v Bílém domě 2006, Henry Kissinger

Velice hutný popis dění v zahraniční politice USA v prvním volebním období Richarda Nixona z pohledu Henryho Kissingera, zajímavý i z hlediska vykreslení vzájemných vztahů mezi nimi. Do jisté míry autor ze svého pohledu popisuje i okolnosti, byť velmi okrajově, vedoucí k aféře Watergate plynoucí z osobních vlastností R. Nixona a jeho snah nevyužívat struktury ministerstev a řešit si vše podstatné z Bílého domu vlastními cestami. Z pochopitelného důvodu je těžiště knihy věnováno snahám o ukončení války ve Vietnamu a průběhu tajných jednání na pozadí navázání styků s Čínou a konáním vrcholných schůzek i se SSSR. Lze jen doporučit, je třeba počítat s dostatkem času na přečtení:-) Po delší době a opětném přečtení nelze než potvrdit můj tehdejší názor na kvalitu knihy. Čtení je samozřejmě s ohledem na hutnost výkladu zdlouhavější, ale vyplatí se, i vzhledem k popisu zákulisních tahanic, zejména ve vztahu k Vietnamu. S ohledem na aktuální situaci na Ukrajině nelze než souhlasit s tvrzením autora, které nicméně použil právě ve vztahu k vietnamské válce, že když už se člověk do něčeho pustí, měl by být ochoten to dotáhnout do konce. Prakticky stejně jako tehdy SSSR v souvislosti s tlaky na Blízkém východě nebo snahami při jednání o SALT by bylo možné hodnotit dnešní Rusko, které při snaze dosáhnout svých cílů není schopno realisticky zhodnotit situaci, a výsledkem je oslabení jeho pozice. Ať již tehdy u Arabů obecně a Egypťanů zvláště, tak i nyní při podcenění ochoty evropských států podpořit Ukrajinu a zabránit tak ruskému blitzkriegu. Starého psa novým kouskům nenaučíš... celý text

Li Kuang-jao - Státníkovy názory na Čínu, USA a svět 2022, Graham T. Allison

Kniha není souvislým projevem nebo popisem činnosti Lee Kuan Yeewa, jedná se o výňatky z jeho projevů nebo rozhovorů s ním. Kniha je tak tvořena místy se opakujícími informacemi, jež sice nejsou na škodu, na druhou stranu je takové dílo střípkovité netvořící nějaký homogenní celek. Tím nechci říct, že by neobsahovala řadu myšlenek nebo postřehů, s nimiž by bylo možné souhlasit, např. o absenci lídrů, kteří nejsou orientováni pouze na vítězství v dalších volbách a nebojí se činit nepopulární rozhodnutí bez ohledu na výsledek v nich. Stejně tak názory na v podstatě přebujelý sociální stát, který místo poskytnutí určité rovné startovní pozice spíše vytváří pohodlnost mezi beneficienty, což pro změnu ubíjí snahy těch úspěšnějších, z jejichž prostředků a výsledků jejich práce je takový stát financován. Asi by bylo lepší přečíst nějakou knihu psanou přímo jím samotným.... celý text