opic 12 opic 12 přečtené 487

☰ menu

Brasyl

Brasyl 2010, Ian McDonald
5 z 5

Osobně si kafíčko často nedávám,ale tahle Brazilská přišla k chuti. Ano,nejde o přímočaré počteníčko,někdy pusobí rozvlekle a téměř bez dialogu,tak to bývá u těchto knih,že budete vtaženi do děje skoro v polovině. Nojo Ian M. to prostě tímhle stylem dává a přistoupit nato je docela výzva i když trošku nadneseně. Avšak TI co očekávají od čítání něco víc než chvilkovou kratochvíli s výbuchy a prvoplánovým příběhem,dostanou nadžánrovou saj-finu. Skloubení více časových období není sice nic novátorského,ale ta skládanka funguje. Osobně mi vyhovuje právě tahle forma bez přehršel technických informací,unavných popisu,prostě se jde hned bez okolku na věc. Exotično sedí spolu s džunglí jak tukan na břehu Amazonky,futebolem,telenovelama-jsme přeci v Jižní Americe s podstatou reality a míněním,že tak uplně vše není v naší moci a tolik naši vychvalováné svobodné vuli. Jo a kalhotky s kočičkou Kitty bych vážně nečekal :-) Vzhuru napříč do všech univers,tam do Brasylu,kdysi,ted,potom a vlastně navždy.... celý text


Pád

Pád 2015, Albert Camus
5 z 5

Kdo jste někdy o sobě pochyboval,klamal sám sebe a chcete se do toho ponořit ještě víc,zkuste tohoto Camuse. Bude se vám možná trošičku dělat divně. Z čeho ? Na to si přijdte sami. Patřičně se v některých pasážích (sebe sama) přistihnete a poté vás dost možná i často zamrazí. Až si tímhle monologem projdete ... tahle šleha stála za víc než za přečtení,něco se vám krapet změní v hlavě,vidění co si necháte stejně pro sebe.... celý text


Modrovous

Modrovous 2000, Kurt Vonnegut Jr.
4 z 5

Největší mínus tohoto vydání je anotace na obálce,neskutečně ukecaná až hanba. Jinak slušně plynule psaná Vonnegutovka,někdy toho expresionismu na mě bylo trošku moc,ale rozhodně jako celek patří k těm nejlepším dílkum autorovým. Klído bych doporučil lidem,co chtějí něco od Kurtíka na rozjezd. A ten závěr je nezapomenutelnej :-)... celý text


Je těžké být bohem

Je těžké být bohem 2013, Arkadij Strugackij
4 z 5

Byli pasivní,chamtiví a neuvěřitelně,fantasticky sobečtí.Psychologicky byli skoro všichni otroky - otroky víry,otroky sobě podobných,otroky drobných vášní,otroky ziskuchtivosti.A jestliže se z vule osudu některý z nich narodil nebo stal pánem,nevěděl,co si se svou svobodou počít.A v nejkratší možné době se znovu stával otrokem - otrokem bohatství,otrokem zvrácené nestřídmosti,otrokem zhýralých přátel,otrokem svých otroku. Je těžké být bohem - A. a B. Strugačtí Ty jejich uvody,člověk se octne někde a s někým a než si to dá dohromady kdo s kým a proti čemu už je skoro uprostřed. Poté se to začíná rozjíždět a dokonalé obrátky nabírá v poslední čtvrtině,na závěr už září,krystalizuje vše do klubíčka,které si kotě pomalu rozmotává,tak nějak si i s námi autoři hrají,na konci budete odměněni. Vše se,jak už je u nich zvykem nedozvíte,o to víc je to na vás a vašem zadumání. Opovržení všemi totalitarismy,fašismy,komunismy i jinými (ismy) z textu přímo číší. Muže se veškeré lidstvo mít někdy líp,dospěje v předsudkách i v jiných omezenostech ? Je naděje rozmotat nitky klubka zažitých zamotaných kruhu ? Na to si čtenář muže přijít už sám. PS: Dialog Rumaty s Budachem patří opravdu k předčasným vrcholum samotné knihy.... celý text


Pondělí začíná v sobotu

Pondělí začíná v sobotu 2005, Arkadij Strugackij
4 z 5

Originální,satirické,mnohovrstevnaté. Kontramace,soudruzi,mágové a papoušek. Bylo toho tam tolik,někdy si některé knížky říkají o druhé přečtení hned a tahle za to vážně stojí. Příště tedy budu pozorně hledat,asi si to poté dám všechno víc do nějakých souvislostí a nebo taky ne :-) Absurdum - Ničevo.... celý text


Minority Report (II)

Minority Report (II) 2015, Philip K. Dick
5 z 5

Dobrá zpráva od fandy pro všechny Fandy co to jejich hlavy unesou a pro ně jedny z dalších originálně vybroušených Dickových mnohovrstevnatých světu. Opět si budete užívat v oblíbených autorových tématech,tak jak už jistě sami tušíte. Uvodní dystopická a co se stalo s tělem Louise Sarapise se dozvíte v Co říkají nebožtíci. Dále cestovka - časovka skličující černohumorná Orfeus na hliněných nohou se skvělým nápadem neméně i samotné hrátky s pseudonymy. Oblíbené spisovatelovo téma po bombě v Tenkrát s Parádnicí Pat,kdy lidstvo kolabuje a ujíždí ve stolní hře. S touto povídkou se pojí i dovětek v poznámkách na konci knihy,kde se dozvíte jak toto dílko vznikalo a kde. Díky manželce,která neměla tolik pochopení,to už však nebudu prozrazovat. Někdy okolnosti dají vzniknout něčemu,co by za jiných vypadalo uplně jinak,dá se vlastně spekulovat o tom ... nikdy by nevzniklo to,kdyby se nestalo osudové to,hm jak Dickovsky mrazivé. S tím se pojí i vznik zbožnovaného románu Tři stigmata Palmera Eldritche,které tak povídky obohacují o další sféry z Philipova života,jsou doopravdy neméně zajímavým počtením a dávají textu další rozměr. A to už jsme se přiblížily k Záložníkovy o zvrácenosti jedince,posedlosti moci,politikaření a jeho volným pokračováním - Co si počneme s Raglandem Parkem ? s postavou folkařského psionika. Závěr patří třešničce - Život s Blobem o absurditě války a jejich ironických dusledcích v podání černého humoru i beznaděje. Když ho máte rádi nic neřešte,jednoduše pořidte,protože to není povinnost,ale pouhopouhá čirá fanouškovská nutná přirozenost :-)... celý text


Muži, kteří nemají ženy

Muži, kteří nemají ženy 2015, Haruki Murakami
4 z 5

Někdy se ztratí oblíbená kočička,někomu zase drahá ženuška ... Ztráty mohou být ruzné a z mnoha duvodu,ale jedno je jisté - téměř nikoho nenechají lhostejným a toužit,strádat je tak těžké. Tahle Murakamovka je přesně taková. I v těch zdánlivě slabších povídkách je stále to co máme na autorovi rádi. At už tajemná nemluvná postava jako v Drime my car,stereotypní banality každodenosti,hudba a skladby jako vždy součástí děje,ne-konce bez pointy,dnes už téměř legendární. Nedořečenost skrytá v řádcích tak dává další výzvu k pozornějšímu vícero čtení. Povídka Nezávislý orgán o vnitřním rozkladu člověka,který je zdánlivě nad věcí,ale kdo vlastně jsem,PROČ se to stalo. Šeherezáda o zamilovanosti s přesahem posedlosti a tajných výprav za školou. Kino možná jako spisovatelovo alter-ego opouští nakonec svuj bar s jazzovou muzikou a vydává se skrývat sám před sebou,možná i právě před tím co ztratil,nakonec i na něho dosedne to co si zprvu odmítal přiznat. Zamilovaná proměna Kafky - Samsy a jeho zdráhavé nitro v jakémsi bezčasí,kde mu přitom nejde jenom o tělesnost,chce být jenom jednoduše součástí a radovat se i třeba z těch pro nás tzv.banalit nezávazného dotyku i obyčejného hovoru s dívkou na hony tak vesmírně pro někoho vzdáleným. Třešničkou se tak stává poslední stejnojmená Muži,kteří nemají ženy,Schizoidní-hypnotycká-snová-skličující-Kafkovská,kde se objeví při samotné procházce socha jednorožce. Vždyt přeci stát se mužem bez ženy je nesmírně snadné. Složitost ztráty oblíbené ženušky,zdánlivě na první pohled jednoduchá,tak jako zpřehýbaně náročný skládankový tvar origami kočičky.... celý text


Řeka bohů

Řeka bohů 2009, Ian McDonald
5 z 5

Postava neurčitého pohlaví shlíží z pontonové výšky v ustech převaluje bídí,pozoruje vše v posvátné tichosti. Obličej,rysy tváře,záškub svalu,detail oka,paprsek světla dopadající na sítnici,impulzy vysílané do mozku,nervová vlákna uvnitř vědomí se snaží uspořádat vjemy a pocitově uspořádat chápání vzdáleného představení za staro mega kulisou Váránasí. Na nedalekých ghátech probíhá další z mnoha pohřebních rituálu. V parném srpnovém dni,se objímají kouř spolu s popelem a pod tím vším pomalu plyne neměná tvář gangy. Ženy v tradičních sárí s bindi na čele proplétající se v křižovatkách mnoha kultur,splývají spolu s nesčetnými bohy,geneticky upravených lidí,sentinelu a nad tím se na nebi tvoří zlověstná černá mračna vytouženého monzumového deště. Jsou však ještě příliš daleko odtud ... snad možná existují v myšlenkách ve vzpomínce na líný dým stoupající z vonných tyčinek. Atmosférická Řeka Bohu si vystačí i bez přílišných popisných detailu,ani neubíjí technickými vymoženostmi. Tohle udržet všechna ty vlákna v hlavě a ještě to hodit na papír,uctivá poklona při bohyni Kálí. Mnoho cizích výrazu muže být pro svoji nezažitost někdy příliš,ale to je na tom právě to osobitý a tajemný zároven,někdy mě spíš vyhovuje právě to neznámo a když bude nejhuř je tu příjemný slovník k vysvětlení. Její kouzlo je v tom,že je to jednoduše velký celek,který do sebe zapadá jak cípky puzzle. Spousty postav opravdu čtení neusnadnuje,proti tomu se i samotná Kamasutra jen těžko ubrání i u mě se dostavoval efekt zapomínání kdo je kdo,však ten čtenář co vydrží a začne se o něco více orientovat,ponoří se v postupném pomalém ději přijde si na rozmáchle podaný mix ruzných sub-žánru od space opery,robotyky,cyberpunku i klasických zlatých scífek. Sposty charakteru,milostných pletek,sexu,intrik,zvratu,tajemna,napětí ve kterém hraje roli jedna pro Indy roky sjížděná a duležitá telenovela,která se line příběhem,jako tenká červená nit spolu s nasáklou exotikou,ale co bych sákrišna prozrazoval. Vše tomu dodává ten vyjimečný pocit,že něco takového jsem dosud v ruce nedržel,jak už bylo řečeno je to VELKÝ a míří vysoko v mojí oblíbenosti. Dobré ráno stará dobrá Indie a hodně štěstí.... celý text


Špunt

Špunt 1989, Arkadij Strugackij
3 z 5

Špuntík není zas až tak vyloženě šleha,jakou tak nějak od těchto autoru očekávám. Celkově však do dílek autoru zapadá a čte se fajn. Dalo by se říci,trošku je to o neslučitelnosti kultur. Hlavní postava to je to pravé schizo-psycho,samozřejmě se nedozvíme víc než je třeba a nebude vše vysvětleno,ale o to tu právě jde,jak typické u Strugackých,navíc to mlžení,děsně ocenuju. Nerad přicházím o roušku zahalenou tajemstvím. Co je doslova neodpustitelný,tak to je samotná anotace knihy,která prozrazuje drtivě vše duležité,ale tímto nešvarem vydavatelu se setkáváme i v současnosti (bohužel) .... celý text


Draci z ráje

Draci z ráje 2000, Carl Sagan
4 z 5

Tuto Saganovku,jsem neplánovaně otevřel zrovinka letos,po 20 letech od prvního přečtení,ano tenkrát v roce 1996 kdy jsem v ní listoval,nás také C.S. opustil do věčnosti. Je stále fascinující i závratně myšlenková jako tehdy. Saganova pout lidského tvora,vyjádřená v kosmickém kalendáři ke konci roku a to doslova v posledních vteřinách do které se vměstnají veškerá lidská konání,jako protipol v užasně nepředstavitelném stáří kosmu. Uvahy o mozku,inteligenci nejenom lidské,zákoutí snu,dědictví plazích i jiných předku,pamět přírody a další. Carluv odkaz je stále živý v myšlenkách i v jeho ryzím optimismu. Imaginárně smekám klobouček,nejenom jako autorovy,ale i jemu samotnému člověku.... celý text


Čáp nejni kondor

Čáp nejni kondor 2011, Radůza (p)
5 z 5

EMOCE a CITY provází tuto knížku po celé čtení. Smutnění jaké přináší svět malé Radunky,radost,nostalgicky milé vzpomínky,obrazotvornost jede na plné obrátky,to jiskření mezi stránkami,malinkaté,ale o to silnější. Chvílemi se v kukadlech objevilo i něco na krajíčku. Po dočtění křičím v duchu tiše ... prosím ještě,ještě.... celý text


Bezmocní tohoto světa

Bezmocní tohoto světa 2015, Boris Strugackij
3 z 5

Solovka Borise Strugackého je čtenářská výzva pro trpělivé. Natěšení bylo veliké,prozatím jsem byl vždy u této dvojky bratří více než nadšenej. Ve svých románech,opravdu nevyšlápavají jednoduchou cestičku. Nezaměnitelně matoucí děj,se jakoby dotváří ve vaší mysli. To vše dostanete i v této knize jen ještě o dost příček navíc. V prvních dvou kapitolách,jsem si spokojeně vrněl a ujištoval se,že vše je zatím v pořádku,tak jako vždy si užívám,ale... zašmodrchávající,přeskakující příběhy tuze rád,ale tu pocity,jak vyjevená Alenka v králičí noře,více mám. Každá kapitola začíná někde jinde i s někým jiným. Postavy mají jména,ale i přezdívky,které se v textu střídají,vskutku labyrint světa :-D Za delší polovinou stránek se tak zdánlivý (z většiny) nejednoduchý text více protne,staří známý se setkají a vše více vyplyne z pozadí toho neveselého vyprávění. Samozřejmě ne uplně vše se vysvětlí. Mohlo by dojít k mýlce,že jsem nebyl příliš nadšenej,ale pravda je tak trochu někde uprostřed. Bezmocní obyčejní tohoto světa,kteří dostali od sudiček více,jdou jinou cestou ne rozhodně comiksovou :-) atmosféra celkem ponurá,samozřejmě do hloubky s přesahem žabáka kvaka a rákosníčka dohromady. Jen bude potřeba (myslím) ještě dvojí,trojí ... dukladné čítání.... celý text


Groteska

Groteska 1981, Kurt Vonnegut Jr.
3 z 5

Laurel a Hardy,dva komici jež dřív jsme znali. Ztrácím se ve znaménkách,ve značkách,nebylo to silně zážitkové,tak jako v předešlých přečtených Vonnegutovkách. Od místa nástupu do uřadu prezidenta a větších absurdností pokroucenosti Ameriky,už jsem si to tolik neužíval. Silná sci-fi satira s velkým přesahem. Ano ! Jen to tentokrát na plnej počet nevyšlo :-)... celý text


Les

Les 2011, Arkadij Strugackij
5 z 5

Les je místo duchovní,andělé tam prší z kury,brzdí v něm sny,duch svatý z mury,les je místo mý ! Tak se zpívá v písni od kapely Vltava,nečekejte však tolik jednoznačně lehkou cestu. Kdo chce poznat otázky podhoubí v prorustajícím trnový ostružiní mohl by narazit na mrtváky u nedalekého močálu,což by mohlo vést k zjištění,že dojdete ještě k větším nechápajícím otázkám. Čím déle čtěte a našlapujete v mechový,tím více se stáváte obětí větších absurdit tohoto živoucího organismu a to ze dvou pohledu na zrcadlo,který samotný les skýtá. Koexistující dvě lesní stezky v jakémsi bezčasí ze kterých se nedá uniknout,na druhou stránku není to právě snad tak jednoduše pohodlnější ? Každý přeci usiluje o lásku,jídlo,moc ... Strugačtí mají dar,zdánlivě jakoby vynechávali odstavečky s pár řádky,ale vy se mimoděk vypletete z houští a stejně se chytáte,vše si domyslíte ve svojí labyrintní složité šišce,aniž by vás obtěžovaly mury a komáři,možná dostanete pocit,jako při sledování němémo filmu,navíc oni tak rádi pouze naznačují. Svobodní jsme jen krátce po našem narození,pak už je jen otázkou,kde se octneme i jestli budeme chtít do nitra vysokých hvozdu,nebo jim naopak uniknout. Na výběr se vám stejně nic jiného nedostane.... celý text


Deus Irae

Deus Irae 2010, Roger Zelazny
4 z 5

Philip Kindred Dick a jeho strastiplná (celkem přímočará) pout za hledáním neurčitého boha v truchlivé krajině plné mutantu i jiných zvláštních obyvatel pokřiveného světa. Líbit se bude lidem,kteří mají tohoto autora tak nějak opravdu rádi,ti snad dokáží ocenit spoluautorství s Rogerem Zelaznym. Ze začátku jsem šel hned do doslovu na konci,vznik a osudy tohoto románu,je neméně zajímavým a lecos vám objasní,což muže být u Deus Irae dost podstatným pro jeho samotné pochopení. Dává tak jeden z dalších pohledu na samotného Dicka. Nepodlomí se vám nohy,vrnět blahem uplně nebudete,ale ten pocit něčeho zvláštního při čtení,ten se tu opět dostaví.... celý text


Tajemný cizinec

Tajemný cizinec 2015, Mark Twain (p)
5 z 5

Téměř již 100 let čekalo toto dílko až ho otevřu a přečtu jej,ach jak pošetilé zdání že ? Autor na pravdě pomíjivosti,již se vydání nedočkal,odkaz však žije dál. Celé konání,je předurčeno naším vědomím,které nám dali naši stvořitelé - mamky a tatkové do vínku,je to vskutku jednoduché,jak lze zamíchat takzvaným osudem již v našem mládí,jež se bude poté ubírat dál. Naše tolik vychvalovaná svobodná vule se ztrácí v neviditelných částicích,klameme sami sebe přesvědčením,že ji máme. Iluze času se tvoří v našich mozcích,sám nás klame v našem černobílém světě. Jakýsi vjem povrchu věcí,nás utvrzuje,ano jsem pánem,strujcem svého osudu,je tomu skutečně tak ? Existuje snad dokonalá pravdivá skutečnost,nebo jsme otroky vlastního zkresleného mínění ze kterého nelze nikdy uniknout ... a tak dále bla,bla. Dalo by se ještě nekonečně dlouho,každý kdo otevře a začte se,si tam najde jistě spousty jiných věcí,které jdou do hloubky na dlouhou dobu. Kvuli takovým knížkám v nichž je obrovská síla sdělení,tam kde se najdu,stojí za to je otevřít a listovat v nich.... celý text


Budoucnost

Budoucnost 2015, Dmitry Glukhovsky
5 z 5

Jak pusobí toto vizionářské scífko,jako kniha ? V celku suveréně podmanivá i čtivá,kterak si vyšlapává vlastní utopistickou cestičku,někdy až děsivě příliš aktuální. Ano je to STRACH. Tak jako ve svých předešlých knihách D.G. dokáže psát nadále povedeně atmosféricky. Nepotřebuje si vypomáhat technickými vymoženostmi,ani přílišnou popisností světa nám zatím neviděného. Třeba hned ve druhé kapitole,ta muže být dobrým příkladem vyváženosti i napětí. Občas dojde k zrychlení,ale nesklouzává vše nikdy do plytké akce,spíše se tu občas hemží dosti syrové scény. Ještě jsem se snad nesetkal v nějaké knize,téměř v každé kapitole se najde nějaký skvělý moment a tím myslím opravdu silný emoční okamžik (naštvanost,smutek,naděje,možná u někoho i slzy) který dává pro vyznění příběhu,ten správný šmrnc. Jedinou výtkou,mě snad napadá jen kapánek menší zpomalení v jednom nejmenovaném Španělském městě,ale i tam se objevují ty hodně zapamatovatelné momenty,naráz autorovy odpustíte. Co se musí uznat,Dmitry zvládá i tentokrát poslední stránky i samotný závěr. Je spousta lidí,kteří by chtěli žít dlouho a přitom takhle v neděli odpoledne,když třeba venku prší ...neví - co si počít se spoustou času ?? Napadne vás třeba,ještě mnoho i jiných myšlenek při čítání nového Glukhovského. Má potencionál nás nadále v BUDOUCNOSTI překvapit,at už třeba nějakým pokračováním,nebo něčím zcela uplně novým,každopádně se už ted začínám těšit.... celý text


Brouk v mraveništi

Brouk v mraveništi 1982, Arkadij Strugackij
5 z 5

Bráškové Arkadij s Borisem a jejich stále i dnes svěží nápady. Napětí s přemýšlením i skrytým naznačováním. Radost při čtení s postupným odhalováním skutečnosti v tomto krimi-scifi příběhu,udrží na každé stránce svým zvláštním vyprávěním. Děj odsejpá a tvurci se nesnaží opakovat,vysvětlovat i zabývat se přílišnými detaily a když už,tak to prostě utnou. Čtenář si tak muže lépe užít i sám ve svých představách. Celé to pusobí vyváženým dojmem a cokoli více prozrazovat,je na škodu.... celý text


Podrobnosti o životě Nikity Voroncova

Podrobnosti o životě Nikity Voroncova 2004, S. Jaroslavcev
4 z 5

Nikito,ty jsi mě zajímavě podzimně zamotal hlavu.To bude asi tím,že to ehm S.Jaroslavcev tak pěkně vypodobnil.Zakousnout se,už se neodtrhnout a postupně přicházet na kloub,objevovat,jak to tenkrát vlastně bylo. Možná tenkrát kdysi právě tak,ale ... to se jednou sešli Alexej spolu s Varachasijem,tzv.nezustalo u jedné skleničky,tu najednou,jeden znich přinesl sedmi stránkový deník ... příběh už tedy muže začít.... celý text


Stalker

Stalker 2010, Arkadij Strugackij
5 z 5

Už nějakou dobu tu žijeme vedle ní.To tenkrát když to žuchlo z nebe na Zem.Samozřejmě.Na všechno se zvykne.Prostě to tak mušíte brát. Stalker ten těžký život má. Tak on ráno vstane.Někdy ty zuby když je čas.Hygiena na to on nikdy moc nebyl.Sem tam někoho potká.Prohodí něco slov.Zmizí v nalejvárně místní knajpě. Pak si jako odskočí za čáru pro nějaký ty emzácký pohozený krámy.Dá si bacha na močály a ty zrádnější magnetický díry.Vobčas to někdo vodsere to dá rozum.Návrat domů.Hlídka vobcující v dáli.Ono se totiž nic tahat ven nesmí.Samozřejmě se to dělá.Prospěch pro vobě strany.Co se nemá tak se vždycky bude dělat.Ted ještě udávit nasbírané součástky a dostat za to tučnou odměnu plus nějakej bakšiš. Jak ten se vám někdy zleje.Zpátky do díry.Děvky ty to znaj.Manželka už vyhlíží s válečkem...ne jen vyhlíží.Zatím.Chce mu oznámit tu novinu plus jen tak mezi dveřmi.Máš mě ještě vůbec rád ? A fůůůůůůůůrt dál.Dokud se něco neposere.A vono ho to tam furt táhne.Nejdřív love a pak věda.Nejlepší místo na Zemi.Zaplivanej bar a fylosofííííííííje u škopku.Jo pod vobraz.Mlha.Zatmění.A co děti ? Mají si kde hrát ? Čas tu však běží a každému jinak.Mimo oblast i v ní a ten lidskej čas vo tom žádná. Mimoděk se tu zastavili.Něco z nich vypadlo a ted z toho bude lidstvo těžit.Nojo ale bude to za to stát.Bude to k dobru a nebo si zadělává na problémy ? A co na to Zona ? Co na to dobří Stalkeři skrývající se v bludištích nástrah ? Co na to srdce ? Vnitřní zony lidských zákoutí a tělesných schránek ve kterých je skrytá duše ? Nojo ale co to vlastně je ?? Každá návštěva uvnitř něco zanechá.Jednoduše skrytě z ní cosi vyzařuje.Jen tam snad můžeme být jaksi svobodní.Plnější vyrovnanější naplnující.Jakási posedlost.Jedinná snad jistota v tomto chaosu kterému jsme nastolili jakýsi řád.On snad někdy byl nějaký potřeba nastolit ? ................ Piknik ve vyleštěné podobě.Strugačtí bez cenzury. Tohle je z jiného soudku žánru.Jde tu o něco jiného a klasické klišé s E.T. nečekejte.Pozadí a kulisa s přesahem jak to tak bývá u těchto bratrů. Žádné odpovědi.Jen naznačují.Mezi řádky.Arkadij a Boris o pomíjivých věcech a ještě dál. Postavy a charaktery sice jen načrtnuté ale o to živější.Nedokonalý pochybující plni vlastních nedokonalých skrytých oblastí bez hranic.Dýcháte chlastáte plkáte přežíváte jako oni.Žít se musí. Východní dílo nepopiratelných kvalit. I spisovatel LEM žasnul.Ted mohou i další generace fanoušků.... celý text