opic 12 přečtené 487

Marathon, příběh běžce 2015, Radůza (p)

Je to jako dostat čumkartu od K.Čapka,ale v dámském podání.Obsáhnout toliko podstaty běsu,opravdu pozvolna stupnující naléhavost jednotlivých povídek,která doslova vyvrcholí závěrečnou Grétkou.Autorčiny hrátky se slovíčky i zároven s naší češtinkou,potěšující záruka radosti ze čtení,tak jak je známe i z jejich písničkových textu.Lidstvo opájející se toliko druhy násilností,jež je pro druhé přeci lidskou přirozeností,pro další absurditou tohoto začarovaného kruhu...podobně jak v umírání za dlouhého dne - už to umím,to já jsem ten pacifista,já už umím zabíjet,ne jako Ti pokrytci,Ti pacifisti... Pomsta,strach,nenávist,takový je svět bez příkras,optimismus hmm,naději muže každý najít sám u sebe.Je to tak jednoduše těžký mít rád,pravděpodobně jsme tu jen jednou,tak proč si to nekazit že ? Síla utlé knížečky,pocitově silná a syrová cesta maratonce v postavách matek i nečekaných vypravěču v souvislostech,obnažuje utrpení obyčejnosti osudu až na dřen. Jednou co impéria rozkvetou,za čas zaváty prachem zustanou,co na to homo sapiens,bude si stále odpovídat otázkou-nikdy přeci není pozdě na změnu ? Na konci knihy je ještě trochu místa,bude to stále pokračovat...osobně se přikláním,zároven si přeju,aby už ty stránky zustaly prázdné.... celý text

1Q84: Kniha 3 2013, Haruki Murakami

O prázdnotě,o Japonské prázdnotě a nejenom o ní.Příběh o příběhu v knize napsané Tengem.Nešvar opakování událostí,se dostavuje i na začátku třetího dílu. V postavě Ušikavy,který pátrá a odhaluje přitom fakta,které čtenář už většinu zná,postrádá samotné napětí,rozhodně tak patří k nejslabší části.Přibližně za pulkou se konečně děj láme,stránky začínají ubíhat.Opět musím dát za pravdu,že se mi to dobře četlo.Murakami si mě dokáže omotat pouhými popisy všednosti,umí do toho dát tu spisovatelskou magii,čímž je už v podstatě proslulý.Trojka pro mě překvapivě vzbuzuje více sympatií než první a druhý díl.Vše odpuštěno a těším se na něco nového od vás,mistře.... celý text

Anály Heechee 1995, Frederik George Pohl Jr.

Oh to bylo nečekaně bolestné. Pro mě osobně,ukázkově uvadající sestupná kvalita jednotlivých dílu. Lehkost a čtivost Getaway je nenávratně pryč a vše co mě před tím dostávalo taky. Dokonce i ty Heechee si hrajou na schovávanou a asi definitivně utekly do temnoty. První čtvrtina omýlání,v podstatě nic nového,uprostřed svitne naděje,ale konec je definitivně drtící a poslední poločas rozkladu končí tím co čtenář tuší po celou dobu. Po Cimrmanovsku řečeno - Víte všechno,víte že nevíte nic. Brodheadovy psychozy v kyber prostoru se starostmi typu,už nikdy nebudu mít zácpu,to i je i na mě přece jenom málo ujetý a vyloženě ty Freudoviny prudily. Pohlova posedlost vecpat do 300 stránek všehomíra prostoru nekonečnosti,ano dostane se i na stvořitele,nějak se tu už,ale zapomělo na samotný příběh,ke konci skutečně protahuje co to jde. Ve výsledku je to slepenec mixu Ubika,Vesmírné odysei,Hawkingovy Stručné historie času nebo Struktura vesmíru Briana Greena. Na pokec o teorii superstrun,opět před Robertem Albert zarytě mlčí,mizí ze scény,asi si to schovává do dalšího dílu :-)... celý text

Setkání s Heechee 1994, Frederik George Pohl Jr.

Pohlovo třetí pokračování,je ze začátku dosti vlažné,tak nějak postává i pomrkává za originalitou Gateway i nápaditostí Horizontu modrého jevu. Jinak to jede dobře,ale funguje to opravdu jen jako pokračování. Vše podstatné bylo řečeno,už to není tak objevné,čelist vám asi nespadne s osudu známých postav a navíc Robinette nejen že trpí duševně,ted navíc fyzicky opravdu dost strádá. V rámci série,je přečtení tohoto dílu,samozřejmě jasnou volbou.... celý text

Vykolejený čas 2004, Philip K. Dick

Dick baví a baví opět výtečně. VČ sice nepatří možná přímo k vrcholným zneklidnujícím dílum,ale zase jsem se stejně tak bezvadně opět ztrácel. Jako tenkrát v době,kdy jsem čítal od něho něco podobného a zrovinka poté bloudil v lese na houbách a pomalounku se začalo šeřit...kruci,že von to na mě někdo tuhle situaci ušil :) Umí vtáhnout do děje a jako už poněkolikáté,mě chvíli po dočtení leckteré kapitoly,nějakou chvíli trvá dostat se zpátky do reality,nebo vlastně skutečnosti ? ? Vstřebávám tu sílu talentu,nepobírám,tonu,zářím udivem,jak jinak a také se dostavil ten pohlcující pocit,co u autora obdivuju a samozřejmě užívám si něco v tom smyslu,jako,že vše je tak nějak jinak a dost těžce v nepořádku.... celý text

Dopisy z planety Země 1987, Mark Twain (p)

Mark Twain sviští,burácí mu to zatraceně dobře. Ve svojí ironicky laděné náladě se strefuje dost vydařeně,mám dojem,že to myslel i dost vážně. Jsme obětmi vlastních iluzí,nebo čí vlastně? V tom je možná největší paradox všech náboženství. Jeden z největších experimentu stvořitele,at je jakýkoli,se moc nezdařil. Naše dokonalost vadne před dokonalejšími tvory. Co třeba jistí kytovci,kteří se dorozumívají na stovky mil od sebe,nebo delfíni,kteří se i po spoustě letech poznají a reagují na sebe jako samostatní jedinci a co třeba jeden nenápadný ptáček co si schovává na zimu zásoby na 6000 místech a ani na jedno nezapomene a s jistotou je opět všechny najde. A to prý někteří lidé mají nadpřirozené schopnosti,prý... Jsme nejduležitějším výtvorem samotného stvoření? Jsme duležitě jedineční? Jsme dokonalý? Snad žádný z tvoru netrpí toliko chorobami jako člověk. Takže nezbývá než poděkovat... A co na to vesmír? Vesmíru je to jedno. Hodně vás napadne u dopisu z planety Země i těch z jiného soudku zde taky obsažených.Když vám něco,už v makovičce proběhlo,tady si to příjemně osvěžíte a někteří tápající,třeba změní názor. Pro mě osobně je tato utlá lahudka zároven i malý - velký skvostík.... celý text

Ostroočko 2007, Kurt Vonnegut Jr.

Ostroočko se dobře čte a na autora,který si většinou libuje ve střídání postav i děje,to v téhle knížce vcelku přímočaře odsejpá. Není to sice něco co vás semele,jako ostatní jeho stěžejní rukopisy,ale i tak si užijete. Zpětně mě napadá,vcelku dobrej ideální rozjezd,pro někoho,kdo si chce na seznámení začít,něco bližšího s K.Vonnegutem.... celý text

Kukly 1992, John Wyndham (p)

Stádo boží udržuj bez poskvrny ! Kniha se skvělým nápadem a myšlenkami v ní.Jak jinak - nadčasové. O jedinečnosti a zázraku. Když hustí většina nějaké dogma,ještě to neznamená jedinou pravdu. Sympatický počin,který schazuje druhá část+nedotažený závěr. Téměř po deseti letech čteno podruhé,v hezky vyvedeném druhém vydání. Jakési bezčasí po jakési katastrofě. Norma budiž blahoslavena ! Komunita lidí a v ní další (utajená se zvl. schopnostmi) a nějaké jiné frakce okolo té hlavní,které tu hlavní napadají atd.Ta hlavní je takzvaná nejsvětější ze všech.Ti vyvolení.Co se domnívají,že na chlup vědí a znají záměry toho nejvyšího maséra na mráčku. Přísný tatík,přátelský strýček,sourozenci a další. Jakmile se ve vyprávění dostáváme do vzdálené neznámé pustiny atmoška je na ústupu.Sice děj z akční,což je dost na škodu.Tak to má,ale být.Pronásledovatelé co stíhají pronásledované,tak ti se propadnou do nikam.Pak už se řeší kdo z koho a jak to celé tak nějak dopadne. Zničehonic se zjeví ... V čistotě je naše spása. Druhá polovička kapánek nevyvážená.Vždyt jenom kolem těch schopností by se dalo malinko vytěžit příběhově více.Něco málo přes dvěstě stránek,nu což.Sorry Wyndhame.Jakoby mu docházel dech. I tak zaslouží kukly respekt.Jen je mám u Wyndhama z jeho tvorby,uložené až na pomyslném chvostu. Tři pěticípé neměním :)... celý text

Pahorek 1969, Ray Rigby

Union Jack visí schlíple na stožáru,nesnesitelné vedro,jen duny a poušt kolem ... Vždycky,když si někdy budu sám sobě remcat a fnukat,vyjevím si Robertse,Stevense,Bokumba a další postavy,jak si zrovna nemaj chut stavět hrad z písku,ale snažej se,uvnitř nedat zlomit. Skvělý zážitek z čítání,opravdový příběh,vymazlený charaktery + dialogy,200 stránek,které udrží vaši pozornost od začátku až do konce.... celý text

Bílá nemoc 1938, Karel Čapek

Čapkuv mistrovský popis zmaru a beznadějě. Čistota dobra jako naivní boj s falešnou mašinérií ve jménu národa. Osud masy civilizace v rukou jedincu,bohužel většinou těch právě psychopatických. Dobrotivé radosti z maličkostí i čiro pouhé existence,ti to budou mít těžké vždy v tom začarovaném kruhu ozubených koleček moci. Smysl lidskosti,směrem za správnou věc i přesvědčení muže být cesta i to je posláním obyčejně čiré dobroty. Vnímáme a čteme toto univerzální drama Karla Čapka,oči dokořán a to je jen dobře. Ještě dlouho bude fungovat a platit celé věky. Za ten rukopis psaný s lehkostí,opravdově a tak čtivě,za ten dík Pane Čapku.... celý text

Za modrým horizontem událostí 2004, Frederik George Pohl Jr.

Lidstvo zas jednou má hlad,nezbývá tedy,než se vydat na periférii slunečního systému a hledat. Budeme nalézat artefakty,stopy,info,modlitební vějíře a jakousi fabriku na jídlo,vše směřovalo k tomu nahlídnout pod pokličku k samotným tajemným ? H ? Tady právě ta poodhalená rouška a odhalování v prvním dílu už není taková,ale zase pokračování právě o tom bývají a tady rozhodně nejde o nějakou jednorázovou jednohubku. Nějaká ta omáčka s korporacema a jede se dál. Naštěstí tu však je taky stále příběh mnohých postav a samotného Robinetta. Pohl opět zvládá zápletku pěkně opepřit i zamíchat s osudy a dovolí si i zhustit docela pěknou skákačkou,jsou chvíle,kdy se to pěkně střídá tak,aby to zapadlo do celkového menu a udržuje tak mezi kapitolama zvědavost,napětí,ale třeba i oddechovku s Albertem (rozhodně nemyšleno jako jistý market) :-) Bez jediného výstřelu,explozí a vyloženě akční dramatickou scénou se zde odehrává opět odsejpavý děj a Pohl kvalitním psaním,dokáže zaujmout jak imaginací,fantazií i vydatným košíkem lahudek se spoustou pikantních nápadu a rozuzlení s dalším očekáváním.... celý text

Gateway 2004, Frederik George Pohl Jr.

Žádné moc fylozofování,spíš slušná psychárna s odsejpavým dějem a navíc ve dvou časových rovinách,tyhle nepřímočaře vyprávěné knížky prostě miluju + ještě se čtenář jakoby víc ponořuje do světa Gateway prostřednictvím rámečku s inzeráty,palubními zprávamy ap.vskutku parádní jízda jako celek.Uvažuju,že po dočtení jen asi málo lidí nesáhne po pokračování ze série Heechee,příjde mi to jako představa dost nesnesitelná,takže ještě nějaký čas ve světě F.Pohla právě proto taky zustanu :)... celý text

Midwichské kukačky 1994, John Wyndham (p)

Wyndham zaujmul napodruhé. Svým vyprávěním i stylem to celé velmi pusobí sympatickým dojmem. Tak jako ve svém nejslavnějším románu,moc neřeší Trifidy,ani tady nejde o puvod kukaček a podobné věci. Jde zase opět o něco jiného. Jakoby říkal : prostě ty děcka jsou tady a ted se s tím srovnejte,záleží jen na vás,jak se stím dřív nebo pozdějc vyrovnáte. Perličky typu,kolektivní myšlení od Adama,nebo jestli věří na Jéžíška i na jiných světech. Přiznávám,takhle jsem o tom nikdy neuvažoval,John W. to navíc vyvažuje opět odsejpavým stylem děje,ne tak tolik svižným jako u kytek Trifidích,ale celé je to rozhodně zajímavý počteníčko.... celý text

Konec věčnosti 2013, Isaac Asimov

Výtečná Asimovka a scífkoromán zároven. Směle si ho zařadím k těm top osobním počteníčkum v žánru co jsem doposud načítal. Na takovém rozsahu,na kterém se děj odehrává,pusobí zápletka až komorně. Vše je zabaleno do cestovky-časovky,takovým zbusobem,jež by se dalo nazvat jednoduše vyčuraně chytrým. Paradoxy nebudou dlouho čekat,skoro až paranoidně zapletené,jak jinak,když se děj odehrává napříč veškerým časem. Asimov vypravěč to jistí,takže nebudete tolik plavat ve všelijace skrytých z alternativních věčností. Asimuv literární pomník : jednoznačně ano.... celý text

Den trifidů 2014, John Wyndham (p)

Den trifidu je o lidech. A jako taková kvalitní sci-fi,kterou bezesporu je,se zabývá psychikou postav,jejich dusledcích a chováním k dané nepříznivé situaci,za kterou si vlastně tak nějak mužou i sami. Pokládají si základní otázky: tak a co ted budeme dělat. Chceme přežít,ale jak ? Budeme nadále žít ve svých předsudcích,zažitých zvycích,nebo začneme od bodu zero a přehodnotíme od základu své myšlení. Wyndhamovo vyprávění odsejpá,zbytečně dlouho nevysvětluje,příliš nepopisuje a čtenář si tak muže rozjímat,co kdyby se něco opravdu jednou,co když se to stane právě mě ?! PS: Je příjemné číst z komentu,jak mnoho lidí díky této knize přehodnotí vztah k sci-fi všeobecně. Jednoduše - Starwars to opravdu není.... celý text

Oblázek na obloze 2013, Isaac Asimov

Jistota jménem Asimov nezklamala.Není to sice taková mozková smršt,ale pořád klasa.Co bych omílal,prostě dobré počtení,zápletka i postavy a Schwartz to samozřejmě s klidem jistí.Kdo si oblíbil Nadaci i roboty,poté ho snad nezklame ani tato série.... celý text

Minority Report (I) 2015, Philip K. Dick

Esence post-atomových vzpomínek,politického šnurkování oživlých loutek,ztracencu uvězněných v čase,manipulace s historií i s nesčetnými pokroucenými realitami a není skutečnost právě taková ? Pokud si pokládáte podobné otázky,skočte si spolu s Dickem,jak večerníček z posledního schodu do propasti neznámých skrytých věcí,kde představa nestačí.Omezenost rozměru vidění,nás vrací do doby,kdy lidstvo netušilo nic o mikrosvětě bakterií,ještě nás čeká hodně neviditelného,navždy nám skrytého.Jsme v podstatě citliví a nedokonalí,ovládáni neurotickým prostorem nekonečna,stačí málo,už se hroutíme,schránka se poláme,konstrukce se ohýbá,tak jako paranoidní skutečnost.... celý text

Galapágy 1998, Kurt Vonnegut Jr.

Lidské plémě s jejich obrovským mozkem,který si tak s oblibou libuje v násilí i jiných podobných vymoženostech,přitom se stačí jednoduše životní poutí prožvanit,pokud chcete i prožrat,to jen tak ve zkratce.Dovolím si napsat,Galapágy jsou krystalicky čistej Vonnegut a opět parádní jízda.Zve nás na poslední eko-výlet lidstva na který se nezapomíná,ač by se mohlo zdát je plný optimismu,ke konci budeme svobodní,k tomu už zbývá jen pár tisíceletí,nezoufejme.Ta jeho fantas realita (žasnu) s těma ironickejma kecama,dějem a postavama,koktejl těch mnohých absurdních situací,který naskýtá sám život,nám vypráví samotný...? Dost okolku,přečtěte si to radši sami. Potom až se všici sejdeme břed azurovým tunelem,aniž kdokoli z nás složí další devátou symfonii,tam si to hezky pěkně možná povíme. Tak zatím ...... celý text

1Q84: Kniha 1 a 2 2012, Haruki Murakami

Budto vám jeho styl sedne nebo ne,tak jako u každého autora.Někdy je to pohlcující víc,někdy zase o něco méně.Kromě knihy 3 mám přečteno vše u nás vydané,je zajímavé sumírovat a tak celkově porovnávat s ostatními tituly.Ted nějaká ta negativa mezi která patří opakování děje a to opravdu dost často.Čtenář dost okatě přichází do situace a řekne si : tohle přeci už vím tak proč o tom zase píše,nejednou u každé postavy a to dokonce i téměř na konci zase v kostce vše vypráví opět od začátku.Jakoby z některých řádku doslova číšel náš stereotyp,stejné fráze,stejné situace,podobné chování v hlavě se hromadí zbytečná veteš,navlas to samé,absurdní časové smyčky skutečnosti,jedno velké nekonečné Deja Vu,pokud to ovšem autor tak myslel,hluboká poklona mistře,pak už se ničemu nedivím.Chyba by byla tvrdit a svádět přehuštěnost textu na počet stránek,ale tam bych ji nehledal,tak jako u příbuzného rozsáhlého ptáčka na klíček,který byl pro mě opravdu více pohlcující i tady se však buduje precizně atmosféra.Nebyl by to Murakami,opět dokáže zaujmout,čte se to opět lechce,stránky ubíhají,zajímá vás co bude dál,jen... jen se to dosti opakuje a není tak trochu z čeho vařit.Už mě tak nedostávali jindy tak zajímavé postavy i rozhovory o něčem-ničem,pokecy tak jako třeba v Norskejch polínkách,Afterdarku,Cukuru,Na jih od hranic,Kafkovy,atd.Alternativní svět s podivnými ukazy na obloze v roce 1984 byl vskutku dobrý i zajímavý a to není málo,na takové obsáhlé dílko.Tak jako obvykle u H.M. i tady není konec,je už opravdu otevřený...tentokrát to uplně nevyšlo,nezbývá než se tedy začíst s chutí do dílu třetího :) Jestliže neexistuje stvořitel,musí být vytvořen,co třeba takhle z hlediska naší duležitosti.... celý text

Proces 2014, Franz Kafka

Probudte se společně s Josefem K. v tomto příběhu. Obsah knihy je černá vlajka,na ní plápolá do ruda šklebící se ironický nápis PROCES.Stanete se obětí,to je přeci ten z toho soudního řízení,nikdy už nebudete to co dřív,váš obraz zustane stejný,ale viděni budete jinak.Objektivní pravdu jen stěží poznáte i kdyby je nemožné se jí dopídit.Jste v podstatě stroječkem i ozubeným kolečkem zároven,vstupujete do kanceláří,ordinací,dílen,k přepážkám,sekretářkám napospas,soukolí dává najevo,že jste právě na jejich hřišti,veškerý osud mají kolečka spolu z dalšími pružinkami ve své moci.Usměv na tváři,znenadání vystřídá vaše uzkost,někdy se něco pokazí je nevyhovující a musí být odstraněno,nahrazeno dalším dílkem,aby mechanismus-organismus zdánlivě byl v pořádku a stále fungoval dál.Tahle sranda vede k postupné proměně se zjištěním,všichni jsou svým zpusobem viníci.Až si tímhle vším projdete,čeká vás intenzivní tlukot vašeho srdce,vaše nitro bude pátrat po odpovědi. Proces narozdíl od Zámku má lehčí strukturu,nemusíte se pozastavovat tolik mezi řádky,až na pár justičních odstavcu rozebírajích anatomii soudu se čte nezaměnitelný Kafkuv styl výtečně.Před takovými deseti lety,bych se jí nedal pohltit,vše je však pouhý proces a jednou k tomu dojít zkrátka muselo.Bylo by toho nekonečně,co by se dalo psát... Místa které samotný autor škrtnul: (zkráceno) ...je přece podivuhodné,že když ráno procitneme,aspon zpravidla najdeme všechno beze změny na témže místě,jak to bylo večer...člověk byl ve spaní zdánlivě ve stavu odlišném o bdění,je třeba nekonečné duchapřítomnosti,abychom otevřením očí všechno,co tu je,jaksi uchopili na témže místě,na kterém jsme to večer opustili...je také okamžik procitnutí nejriskantnější okamžik dne,jakmile jej přečkáme,aniž jsme byli někam odtaženi ze svého místa,mužeme být po celý den klidni. Pokud se vám to podaří zustante nadále klidni,čtěte a svýma očima sjíždějte řádky této knihy,budete možná mít po dočtení pocit,že patří do opravdu vyjimečných,zvláštních,zásadních.... celý text