opic 12 přečtené 487

Továrna na absolutno 2017, Karel Čapek

A toho by bohdá nebylo aby se na světě dobře žilo. A ve jménu toho a onoho Tě zabiju. Budu se mít dobře než jsem se měl.Čeká mě ráj.Vykoupení.Milion panen.ATD. Iluze a klamy.Dogmata s předsudky.Jak je jednoduché lidstvo vést a držet ho přitom za ručičku díky kouzelným berličkám. A oni prostě nemohou jen tak žít.Na prostých životech záleží.O lidi jde vždy vskutku na prvním místě.Jestli kvůli tomu jsme na světě ? ........................................................... Karle.Karle Čapku náš.Jestliže jsem povinnou četbou opovrhoval.O co vynášeného do nebes se strachoval.To jsem vyrůst musel.Ještě nemám plnovous ale vousy už mi raší.Než mě to napadlo a sám si k tobě cestu našel hlavně k tvým knihám.Tak jako i mnozí zde na DK.Jsou i jiné věci než k zábavě a poveselení.Tak přeci.Ne nezakládám modlářský kult osobnosti nebojte.Jen...hmm.On to věděl.Spolu s dalšími jinými varoval.Opět podařeně.Krystalický humanismus.Předehra k Válce s Mloky chcete-li. Abych jen nechválil.Druhá půlka se kapánek převaluje v duchu popisných částí samotného konfliktu a co z toho vzešlo.Ustupuje příběh a jen zůstává dál rozvíjen hlavní nápad.Psáno pro noviny.Nejde o kl.román.Ale i tak celkem slušnej oddíl. ........................................................... A zatímco se armády světodějně bijí co se hranice států hýbají jako žížaly a celý svět se hroutí v rumiště škrabe stará paní Blahoušová v Sedmi Chalupách brambory děda Blahouš sedí na prahu a kouří bukové listí a sousedka Prouzová opřena o plot opakuje zamyšleně : Copak je to platný ! Tuhle prej Švejcar psal že už by to jako mohlo přestat.A bude konec. Já to taky říkám. A tááák to na světě chodí.... celý text

Rajské fontány 2000, Arthur Charles Clarke

Rajské fontány (s kolínky) protlakem a masovými koulemi.Knedlíky taky nejsou k zahození. Ne raději jednu mimozemskou civilizaci navíc,prosím.Repete. Arthurova odysea se změnila ve fontánu.Tryskající balzám pro srdce fanouška sci-fi. Půvabná Klasika s důrazem na vědu a techniku.Clarkův literární dokument z budoucnosti. Funguje to.Čtivé i zábavné samozřejmě obě zároven.Myšlenky a předpovědi.Realita s fikcí velmi vyvážená.Prorocké i teoretické.Psychologie a postavy Clarkovsky typicky upozaděné. Přímé,jasné,jde se na věc,žádné otálení a zbytečné odbočky.A tak to máme nejraději. ............................................................................................................... Zasazení do světa budhistické Šrí Kandy,prince Kálidása a vůbec pozměněné alter domoviny autora je mimořádně zdařilé.Celé to působí příjemným dojmem a pěkně obohacuje děj.Osobně považuju samotné vyvrcholení děje za takový bonbonek a třešničku zároven.První část mi jednoduše přijde silnější.A pak dejte na dojmy :) Jinak je to jistě fontána poctivá a řádně uleželá a prověřená časem. PS: Další recepty a omáčky hledejte na adrese : www.ráma@rajská.cz Alternativa místo pokrmu : Další kniha od A.C.C.... celý text

Srdce v Atlantidě 2015, Stephen King

To je ta Kingovka s vrabčí stopou na obálce. To je ta knížka s dvojicí novel.Plus tři krátké povídky jako bonus. Vyrovnávající se s generací poznamenaných válkou.S generací odmítačů květinových dětí. To je ta bichlička kde se vlastně vůbec nic přímo neodehrává ve Vietnamu.Jen se ji lehounce dotkne a předznamenává. Ničemní muži ve žlutých pláštích.Obsahuje dobře osvědčené způsoby psaní + odkazy na Pána much a Wyndhamovy kukačky. Dětství podobně jako v povídce Stůj při mě se všemi nástrahami tajemstvými společně s obavami z budoucnosti.Poloviční rodina.Neurotická matka samozřejmě milující (refrény v podobě častých hlášek životních a používání přísloví) vše zabaleno v krabičce s nápisem made in King. To co si poneseme nadále po celý život.At chceme nebo nechceme hluboce uvnitř zakoření.Jako bonbonek provázanost s jednou nejmenovanou atorovou sérií. Srdce v Atlantidě.Nejednoduchý život studentův.Zmatení a revolta.Láska a smrt.Kamarádství s nevinností a nástrahy mládí tolik tonoucí v očekávání copak mě asi život přinese.Nostalgické vzpomínání alá Stephen Kingů. Postavy mnam.Zasazení taky.Zase jeden (normální) King.Díky za to že si taky někdy kapánek odskočí od žánru.Samozřejmě obdivovatelé strachu a zla v transospalé době budou nejspíše zklamáni.Smrti děsu trýznění se tu nedostává v takové kadenci.Tady se toho přeci zase až tolik neděje že ? Ale co takhle zkusit taky něco jiného ?... celý text

Chocky 1992, John Wyndham (p)

Mami.Tati.Poslechněte co se mě dneska stalo. Což milý synu ? Pověz. Mám takovej problém rodičové.A ted nemyslím to jak vás otravuju s tou kérkou. Nojo vousy už ti raší copak to asi bude vid mamko.Říká tatínek. Máme ještě ty pohlavní choroby doc.Šmoka pane vedoucí ? Zeptejte se příští týden,máme dostat zboží.Douchová vytáhněte tu roletu ! A na co Vy tady čekáte...Na pohlavní choroby.Nemáme nevedeme !! Co to sem sakra taháte.To jsem vůbec nemyslel. Mami tati vždyt je mi dvanáct.Kluci mají penis a holky vagínu.No a co.V tomhle věku ? Na co hned nemyslíte.Nevím jak to bylo za vás,ale ted to chodí jinak.Je to všechno docela jinak. Tak co to je,řekneš nám to už kruci,ty kluku ušatá.Z tebe to taky tahat,jak z chlupatej deky. Ta věc se má tak.Ješte nevím jestli je to on ona ono.Jmenuje se Chocky. ........................................................................................................................... To se takhle puberta rozhodne.Dostanu tě.Je to v tobě hochu. Matthew je hoch jako každý jiný.Až na jeden detail.Není sám.Má kamaráda. Cokoliv dalšího není třeba rozmazávat. Wyndham opět jede svou.Vypravěč ve stylu : a o tom vám ted vyprávět budu.Že se to vážně stalo.A jaký to mělo dopad. Johna Wyndhama nezajímá a nemá potřebu psát o tom jaké to mělo výhody mít Chockyho.Jde o to jak reagovaly lidé na jeho činy ve spojení s Matthewem.Rodina.Škola.Doktoři.Psychiatři a jiné autority. Tohle není Marvel milé děti.Nikomu z očí plameny nešlehají.Ani se nikdo nevznáší či nepřemistuje objekty u kterých člověk čeká především klid a místo něčeho k odložení.Snad jen ty pohlavní choroby toho by se člověk nenadál :) Civilní přímá zdánlivě jednoduchá komorní novelka s troškou scífka navrch.A řádně promícháno. Žádné kulervoucí zvraty či dramata.Klasická škola a typický John Wyndham. Kdo nezažil nepochopí.I když kdo neměl v dětství nějakého toho druhého vnitřního Já. Linka důvěry je tu pro vás.Inu je toho víc co za nás nebylo.A dobře tak.Pokrok nezastavíš.Dobře bylo. A zase bude.... celý text

Vetřelci z hlubin 1994, John Wyndham (p)

Wyndhamovo napadení z neznáma. Překousněte zavádějící název i s celkem slušnou obálkou a dostanete poctivou Wyndhamovku. Bohužel v těsném závěsu za Trifidy,kukačkamy či kukel.Ve vší úctě silně nedoceněné dílko. Přesněji řečeno kratší novela.Způsob je však autorův typický a ne až tak nepodobný se kterým proslul v Dni Trifidů. Lidstvo je postaveno jako již mnohokrát před návštěvou z ? No ono to jistě s určitostí neví odkad kdy a proč.Návštěvníci se nepředstavili.Pravděpodobně ani o nějaké kamarádství a soudružské potřásání ploutví dozajista nestojí. Nejsou to ti vetřelci.Jsou to TI a ONI.Lidské pokolení čeká mnoho kompromisů s beznadějí.Spousty otázek na které nezná opověd.Komorní a do hloubky.Typický jednoduchý Windham. Příběh sdělovaný jakoby reportážně jistě nedá nevzpomenout již zminované Války s mloky.Ano jsou tam mohu jen příjemně potvrdit.Zpravky jakoby čtenář slyšel již po událostech.Podobně jako po přečtení novin při ranní kávě.Tu zase jakoby informace zachycené z druhé ruky.Snad se tak udály,ale kdo vlastně ví.Nejistota médií tak často známá i dnes.Nepodložené pokroucené neobjektivní.Ne náhodou jsou hlavní postavy z branže. Jen jedno je jisté.Že tam jsou.V hlubinách.Čekají.Čekají ? Nikdo neví. Civilní lidský pohled.Bez epických bitev.Konspiračních kouzel.Dechberoucích scén. Celkem nenápadný beze slávy velebený ale o to silnější příběh. PS: Kniha obsahuje vetřelce pouze v názvu.Za celou dobu se s nimi nesetkáte.O nich to vůbec,ale vůbec není.A tak to má být. Stará pravověrná dobrá scífka si vystačí i bez nich :)... celý text

Checkpoint Charlie 2021, Iain MacGregor

Zdi. Zátarasy.Ploty.Závory.Opevnění.Hranice.Čáry.Linie.Uzavírky.A jistě další z mnoha nástrah,aby někdo jiný někam jinam nechodil kam není povoleno. Zdi napříč uzemí.Přes hory a řeky.Vedoucí skrze městem.Ulicemi.Domy. Rozdělující rodiny.Příbuzné.Přátelé.Milence. Rozdělující povahy i myšlení.Zdi v hlavách lidí. Režim co se historicky znemožnil,vlastně svým způsobem unavil. Ale ještě než samotná překážka padla,stála mnoho životů.Než se ten nesmysl rozložil a byl rozdupán.Flustrovaní Berlínané nevěřící té absurditě,že něco takového je možné.Co dokáží ti nahoře vymyslet a dokončit do obludných rozměrů. Ochránit obyvatelstvo před zlem.O jak jsou starostlivý.Když se utíká,tak se zamkne.Dveře bez kliky a basta. Orwell byl překonán mami.Dohled lidí nad jejich životy.Systematické deptání organizace Stasi. Paranoia.Donášení.Nikde nebylo bezpečno.Leckdy ani ve vlastním bytě.Totalita ve své formě dovedená na samou mez úděsné dokonalosti. Checkpoint charlie je svědectvím o tom všem a spoustu jiného.Hlavně však o době a lidech uvnitř uměle rozděleného města. Dnes možná pro mladou generaci jen těžko pochopitelné a přeci tak ještě docela nedávno skutečné. Tenkrát na mezi východem a západem,kdy svět šílel a vymýšlel kdejakou chujovinu. Kdy stačilo málo a svět byl na pokraji další světové.Hrstka měla osudy většiny lidstva ve svých rukou.Až zarážející. Je skvělé žít v době,kdy je nám dopřáno o tom jenom číst.Oni to zažili ty nespočetné davy.Zdi padnou.Kasty a moc se rozloží.Kulty osobností vyšumí.Říše zavane prach.Ale co ty zdi.Cožpak nikdy nevymizí. Dokud budou vycházet takové knihy a napsány bez ohýbání historie pak snad můžeme být zatím klidní. Klidní.Zatím. Jestli budete zlobit.Tak vás zamknem !... celý text

Muž s fasetovýma očima 2016, Wu Ming-Yi

V dálce se zahřmělo.Srdce v hrudnících plesalo.Obloha v plameni zapadajícího slunce. Šumění příboje rozsčíslo skryté skalisko.Večer chystá magický příběh pod páteří noci. ....... Ve vysoké trávě se něco hýbe.Stébla se kývají ze stranu na stranu...uléhají.Nazí milenci omotaní jak šlahouny břečtanu na sloupu elektrického vedení.Bylo.Je.Ne ! Tak to bylo přeci vždycky ... ....... Těch vyprávění co se lidem uhnízdilo a ještě uhnízdí.Myslíte si že už snad nic jiného nového vás nenadzvedne. A pak si náhodou všimnete na nějakém blogu obálku na níž je nějaká slečna zády a vedle ní je černá micina. ....... Tak teda do to jdete a zkusíte to.Hmm nějaký Taiwan.Nějaká ekologická agitka zdá se i když tomu taky zas tak nevěříte. A tu hle.Žádná agitka vůbec. Fikce se prolíná se skutečností.Takové to tenkrát bylo. Příjemně ladící poselství které nic nevnucuje.Košatá propletená knížka s mnoha postavami.Odstavce skáčou jak klobočku hop ! Je vám tak nějak příjemně.Jako tenkrát když jste hráli černýho petra.Jak jste lítali na pouti na labutích a jak vás posléze zapomněli sundat dolů a celý náměstí se koukalo vzhůru za vámi. Tak jako tenkrát...při první puse.Při mrazení a tom pocitu v podbříšku. ....... Po pár řádcích čtenáři dochází samosebou.Toto nemohl napsat Evropan či nějaký jiný západan.Je to prodchnuté atmosférou s myšlenkama a navrch takové to nezodpovězené stále unikající magično.I když ten realismus je tady tentokrát v převaze. Jakési ostrovní národy s jejich nářečím.Zvyklosti a se svými božstvy.Překlad na vysoké úrovni zdá se.Však verlyby ty vědí své. Ano je to současnost jak vyšitá,ale až neskutečně někdy snová a jakoby mimochodem z jiných časů. ....... Velký zářez Wu Ming-Yi.Nenápadná ale o to větší zážitek.Pro lidi se stejným vkusem a krevní skupinou by bylo škoda nechat si ho nevšimnout. Někdy se to nejmín pravděpodobné stane skutečným.... celý text

Pohřbený obr 2017, Kazuo Ishiguro

Neutěšený v mdlobách.Neuchopený příběhem.Nepřilepený prostředím. Ve vzpomínkách mlhavých okamžiků vzpomínek.Vytěsněných zamilovaných psaní. Tak daleko jak jen může pamět sahat.Pohřbená. ....................... O jak tentokrát tolik oblíbený Ishigura s emocemi nezamával a nedokázat se soustředit na tištěná slova.U tohoto pána ještě více zamrzelo poněvadž obr ten má co nabídnout. Nejde o nějakou zhýčkanou fantasy o to tu vůbec nešlo.Příběh o ten tu přeci běží.Jakési putování postarší dvojice pustou krajinou všedního středověku.Mýtů co jih jenom lidská mysl dokáže vymyslit.Za zapoměním a nalezením ... ....................... Zamrzí že nedocením tento jistě nabytý napěchovaně naládovaný měšec tolik co by si zasloužil.Žel milé páže tentokrát to úplně nevyšlo. Nuže vydáme se tedy na další cestu společnou a již na nejbližším kopci budeme vyhlížet s neutuchajícím zápalem další z jeho velkých literárních kousků.... celý text

Auschwitz a spojenci 2020, Martin Gilbert

Vzpomínky které vám nikdo nevezme. Ale ani taky neuvěří. .................................................................. Jedním z pasažérů mířících do Palestiny na lodi Kazbek byla i patnáctiletá školačka Jona Scharfová. Narodila se v Černovicích,odkud byla odvezena roku 1941,když jí bylo 12 let.Byla deportována s oběma rodiči,osmnáctiletou sestrou a babičkou do jednoho z koncentračních táborů v Podněstří. Šlo o Verchovku.Do deseti dnů po příjezdu byli mrtvi oba její rodiče i babička.Povíce než dva roky byla Jona denně svědkem surové brutality,hladovění,nemocí a umírání. ................................................................................ Po příjezdu do Palestiny Jonu šokoval a rozčílil fakt,že jejímu děsivému vyprávění o dění k koncentračním táboře nechtěl nikdo věřit a to ani její bratr a další příbuzní,kteří do Palestiny přišli už před vypuknutím války. Nevěřili mi ani slovo,vzpomínala později.Vlastní bratr mi nevěřil,uvedla a dodala: ................................................................................ Nevěřili,že v koncetrčních táborech byli lidé zabíjeni,jejich vlastní příbuzní.Nevěřili,že si před zastřelením lidé museli vykopat vlastní hrob. Asi to bylo tak strašné,že tomu nešlo uvěřit.Ale roli v tom hrála i jistá lhostejnost.V palestině se jim žilo velmidobře. Jedna paní mi řekla: Lidé takové věci nechtějí slyšet,nechtějí vídat smutné tváře.Lidé chtějí poslouchat nadějné příběhy,Jono,ne něco,co jim naruší jejich dobře uspořádaný život. ................................................................................ Bylo by pomohlo,kdyby nám hodně lidí uvěřilo.Říkali,že jsem si to vymyslela.Ale já bych si to nemohla vymyslet,ani kdybych chtěla-to nikdo nebyl schopen pochopit. Když jsem bratrovi vyprávěla o rodičích,zeptal se mě: Jseš si jistá ? Při tom se na mě podezíravě díval. ............................................................................... Prohra spojenců: Netečnost.Letargie.Lhostejnost.Apatie.Byrokratická mašinérie. Neuvěřitelná neuvěřitelnost,že něco takového lze stvořit.Odmítnutí uvěřit.Fakta a fůra nedorozumění plná paradoxů. Antisemitismus. Výsledek-miliony křížků různých národů.Lidských bytostí.Neskonalá beznaděj a neutuchající smutek nevyslyšených výkřiků lidí velmi vzdálených. Vítězství nácků: Získané body: šílenství,hrůzy,mlžení,propaganda,fanatická zrůdnost. .............................................................................. Vzpomínky kterým i v dnešní době některé bytosti nevěří nebo je dokonce zlehčují. Vzpomínky blednou a mysl je slepě bezradná.... celý text

Neopouštěj mě 2018, Kazuo Ishiguro

... a zase ty vzpomínky. .......................... Když přijdeš ráno domů. Sedneš si a zapneš si televizi.Venku choděj krásný holky.Začíná novej den. No jo ale co dělat.Chce se ti spát.Občas se osprchuješ.Zatopíš v kamnech. Holky se ti dívaj do oken.Z televize se na tě taky dívaj.No jo ale co dělat. Chce se ti spát. .......................... Dystopie jak víno.Mno spíš dystopie jako kulisa.Love story milostný trojúhelník alias středověk neskončil.Ale kdepak...ON trvá.Nechám vás při tom.Malujte duhu a zpívejte: že mám sukni růžovou,tydydududydy.Vám asi musím votevřít lebku nebo co.Manipulace jak řešeto.Ovce kvičí nejsem ovce.Dostaneš na prdel TY zmetku. Téma pro pořad Tabu,že i Šmucler by depku dostal.Nejskrytější plýživej splín literatury.Zatím. .......................... Ishiguro každopádně umí.Nejenom psát.Podmanit si.Spoutat.Rozleptat tak,že by jste do něj ani neřekli. Mnohoznačné.Nevyřčené.Schované. Závěr není vyvrcholením.Ne ten co si obvykle čtenář pod tímto označením představuje.Klišé se nekoná.Je to jen tušené a překvapivé zároven.Tápající. .......................... Cimrmanovsky-Když něco víte,tak to řekněte,nebo aspon naznačte-My nesmíme ani naznačovat. .......................... V tom to vězí.Bez emocí.Lhostejné.Mezi řádky.Dávno vyřčené.Matoucí. Víra má mě povznáší.Malicherná domýšlivost.Důvod a účel. Každá ovce potřebuje pastevce.Pastevec potřebuje hůl.Myslí si že mu jedna stačí.Tady je tvé místo.Vůle má nebo tvá.Někdo mi to vnutil snad. .......................... Ishiguro Kazuo. OOOOO jak si mocný. Tomu se říká-dostat vás na háček.Ted se s tím poper.Rozhodně vám to nebudu usnadnovat.Ishiguro má za ušima to se musí nechat. Předurčenost.Již se točí osudí.A jak nám je to vlastně tak nějak všechno u prdele. Takového tě udělali,takového tě chtěli. Pouštím televizi.Hlavně že je to barevný a hejbe se to. Chce se mi spát. I já mám kujva duši.Neopouštěj mě.... celý text

Soumrak dne 2016, Kazuo Ishiguro

Učiněný čtenářský nudismus. ................................................... Smysl existence.Promarněný život.Zvrácená důstojnost.Zkostnatělé konvence.Stádnost.Nenaplněnost citů...prostě jednoduše spousty a mnoho dalšího co tam v soumraku na zvídavého a trpělivého knižního hltače čeká. Na první zdání by se mohlo zdát že postava Stevense je taková jednotvárná.Svázanost až do morku kostí.Oj jak ten klame tělem.Ne zrovinka partak do nepohody nebo na dlouhé večery to zrovna ne.Kazuo užívá slova chladně a jakoby s odstupem.Vykreslení doslova ožívá.Postupně se z něho stává postava tragická.Ne není v tom pohrdání spíše soucit.Ponaučení a vlastně i pochopení které čeká v samotném závěru. Typické Ishigurovy flashbacky (vracenky) kdo to miluje nebude zklamán ani tady.Skryté protimluvy mezi řádky atd. Silná pasáž s politiky: Stevens na jejich otázky nedokáže odpovědět.Nejenom že nechce včetně konvencí.Nejde to.Neví.Tápe.Oni ho dostali tam kde ho chtěli mít.Mají nás v hrsti.My neumíme odpovídat.To jim vyhovuje.Krásně výstižné podobenství. Bylo v tom něco velkého.Byl jsem součástí.Udělal jsem dojem.Dávám všemu smysl.Ideály pozlátkem něčeho lepšího.Zapálení pro dobrou věc.Víra v poslání na tomto kousku skály plujícím v temnotě. Důstojnost a důležitost okamžiku. Domýšlivost.Předurčenost.Autosugesce.Manipulativnost. Morálka na mocninu n-tou takže blbá. Myšlení školou zničený.Poněvadž tak se to má a tak je to správné milá rodino.Budme takový budou nás mít rádi.Takového mě chtěli.A nad hlavou má duhu. Dá se uniknout předurčenosti ? Zachovat tvář či uniknout ? Moji mílí Stevensové,majordomusové,sluhové,lokajové,podržtaškové a všeobecně my otroci zavedeného řádu.Všici co křičí-nejsme ovce. Nevypadnout z role.Bud je změna nadosah nebo pak už nikdy. Kazuo Ishiguro na konci pomrkává nenápadně po samotném čtenáři.Máš co jsi chtěl a ted se nad sebou zamysli.Sejmi masku. Jednoduší bude zůstat.Zachovat klid.Chladnou důstojnost.Nechat se unášet.Plout. Neni lepší více čeřit hladinu.Ještě je zdá se čas.Dokud nezaklepe...ona. Zubatá.... celý text

Nedorozumění 2018, Albert Camus

Absurdno.Smysl činů.Smysl jako vůbec.Cizinec.Neporozumění-nedorozumění. Polozapomenutý neznámý.Nevzpomínaný nejbližšími.Nepochopení. Ústřižek novin před popravou čtená v Cizinci. Mlčení.Bezpáteřní sadista.On neodpovídá. Autor v naší zemi. Smrt východisko. Občan Camus. Albert Camus. To je celé.... celý text

Malíř pomíjivého světa 2018, Kazuo Ishiguro

Neztratit tvář. Malíř vytěsnujícího podvědomí.Obět kolektivní viny.Národního cítění a propagandy. Zlo nejsou jen ti mocní.Šuplíčky zapomínající paměti.Zkreslené podněty.Jsem přeci jen ten dobrý.Vše myšleno v nejlepší dobré vůli při zdravém rozumu a nejlepšího odhodlání. ........................................................................................................................................................ Co na to čtenář ? Co on ? Jak se s tím má vyrovnat ? Co by dělal v osudnou chvíli na onom místě ? Kdes nechal svoje šuplíčky spoluviníku pomíjivých obrazů vytvářejících ve své hlavě.Jsme snad bez vyny.Každý chce být nahlížen a namalován v tom lepším světle. ........................................................................................................................................................ Národ který nechápal zajatce kteří se vzdaly.Pohrdání.Mentalita pro západní svět těžko pochopitelná.Poválečná demokratizace v zemi vycházejícího slunce byla jistě plná nejistoty a plná rozporů nejenom těch generačních. Jak se stím má lidská mysl vyrovnat ? Pochopit se dá jen těžko. Dodnes se ostrovní žáčci jistě neučí objektivní pravdu.My a poražení.No tak hurá.At žije Hirohito. ........................................................................................................................................................ Ishiguro Kazuo píše jakoby všedně a nevzrušeně.Diapozitivy vzpomínek jsou poutavé a zároven vztahující.Čím více vzpomínek tím více otázek. Zároven umí prozradit nejenom něco málo i o nás.Šuplíčky se začínají otvírat. A to nemusíte být ani Japonským malířem.... celý text

Vybledlá krajina s kopci 2019, Kazuo Ishiguro

Škoda že ona nebude žít.Ale kdo vlastně žije ? ............................................................................... Kráčely jsme pryč od stánku s kudžibiki... Těžko uchopitelné prchavé vyprávění. Spousty vyřčených i nedořečených témat. Vybledlé mlhavé mnohovýznamové. Lehce putujících pod povrchem. Střípky melancholických symbolů. Myslíte ? Máte snad na mysli vzpomínky ? Vy mluvíte o vzpomínkách. Vzdálené roky skryté v mlze.Vybledlé myšlenky podobně jako stará fotografie. Pomíjivé fragmenty na které nelze zapomenout. Upravující bezelstné mžitky.Vytěsnující z paměti ty nepříjemné myšlenky. Prolínající ve flashbacku matoucí v náznacích.Spousty detailů spolu příběhů v příběhu.O povaze národu vycházejícího slunce.Generační poválečné odkrývání pošmourné krajiny. Napětí pozoruhodné zvláštní vyžadující souznění a plné propojení v prolínání společně se čtenářem uvnitř příběhu který se vícemeně doporučuje doslova prožít.Oči klamou a na první pohled není vše viditelné.Není nic jednoduché. Skutečnost se ohýbá.Minulost trvá a bývá věčná.Interpretace se budou různit. Nezapomenutelný výlet do kopců za městem Nagasaki a ještě mnohem dál.... celý text

Neviditelný 1966, Jaroslav Havlíček

Definitivní Havlíček. Románová dvojka Havlíčka Jaroslava.Nekompromisní pesimistická bouře. Romantizování a přílišná poetika předešlých Lamp zde již paběrkuje na menší ploše. Vyzrálejší celistvější kombinování slovních obratů vtahující do závrati. Ono závratné umírání kterak západní civilizace upazaduje na takřka tabuizované téma se zde rozpadá a zaniká.Jakoby se to nás snad ani netýkalo.Je to nespravedlivé a špinavé.Takže čau v ráji. Tady se umírá a umírat bude.Je to součást života.Jistě neoblíbené téma.I když v podstatě vskutku velmi typicky Havlíčkovské. Všichni neurozy světa spojte se. Autor vypravěč zkoumá hranici kde začíná a zároven končí šílenství. Ty vnitřní hlasy podvědomí jsou i na České poměry zdárně povedené.Nahlížet do hlav přítomných a zároven předpovídat jejich chování.Kout pikle.Vždy a všude s každým.Rozkočhlava. Není běžná normálnost k ušílení.Psychopatičnost manipulativnost všedního dne.Vštěpování od kolébky tzv. někam to dotáhnout je v neviditelném příkladně ohlodaná na kost.Doslova až na dřen. Jak hrůzostrašně jsou životy ovlivněny.Kdo je vlastně více šílený.Jsou schopni si to ještě postavy uvědomit a nebo opravdu již propadli čiré zoufalosti a beznaděje. Havlíčkova mistrně dokonalá černota.Obnažené šuplíky falešné morálky.Červíčci hlodající v hlavičce. Existenční propadliště.Nahá skutečnost. Epilog.................................................................................................................. Mohlo by to na nás hodit nějaké chmury.Leckdy je trudno.A právě proto-žít se musí.Čekají nás prchavé okamžiky z budoucnosti. Zahrajem si na indiány.Budeme skákat po stromech.Budeme spontání a zdravě šílení.No není to krása. Proč ? Protože to za to stojí. Váš Havlíček Jaroslav... celý text

Akvárium 2019, David Vann

Jsi jako měsíček který svítí a nehřeje. Jsi jako střevíček který se zlomil o koleje. V deštníku díra venku zrovna leje. Jsi cigareta spadlá do závěje. Seattle.Duch Frances Farmer v povětří.Grunge zní v uších.Mrholí.Sněží.Prší.Prostě pořád něco z nebe padá.Nemůže ale stále. At už prší a nebo svítí slunce neměj výraz štvance.Šli jsme do místního akvárka.Vrátíme se k večeři.Vydáme se do hlubin.Navštívíme ticho.Pod hladinou zapomeneme.Zmizíme v temnotě podobně jako potapěč Jaques se svými delfíny ve Veké modři. Lidé si nerozumí a to mluví stejným jazykem.Hledání sebe.Kam se vrtnout.Sebeurčení.Minulost se vrací.Stačí jiskra už to bublá a dere se na povrch.Jednoduché melodrama zdá se.Proč ne. Strohé.Vannovsky příkladně strohé.Bejt struhadlem udělám z vás nudličky.Ploché a jednoduché.V tom je to.Strohé k popisování.Syrová souvětí.Ted konečně poznáš lásku ty bastarde. Předsudky jsou na draka.Nedorozumnění.Trapné ticho.Už se prober.Nauč se milovat.Že to nejde.Tak hledej šmudlo.Užívej samotu.Přijde konečně dědeček a chytne tě za tvou ploutev. Flustrace.Léta nahromaděná vztekem.Extrémní střídání nálad.Při preventivce jsem byla naprosto zdravá.Moč i tlak v normálu.Oči mám jen pro tebe.Je cosi nezdravého u vás doma. Někomu může přijít nevěrohodné chování matky ? Mě přijde nevěrohodné své potomstvo pálit cigaretou ba přímo nepochopitelným jednáním jako takovým.Přitom se to děje.Děje se to stále.Pokud se s takovým nesetkáme.Nemožné pochopit zkratkovité jednání. Že je tak krásný a žít je krásné.Upadnu na sníh přes oči třásně.Že jsem tak štastný kvete mi páteř.Ve vodě se vznáší trám. To mi věř !... celý text

Kaňte, mé slzy, řekl policista 2021, Philip K. Dick

Dick ten přijde k chuti. Člověk jako by nebyl.Jako by neexistoval. Nebytí.Přežití. Vliv médií. Jedinec napospas. Uvíznutí v soukolí. Těžko uchopitelná atmosféra.Paranoia.Drogy.Lež.Prachy.Ženský.Orgáni čili policisté.Pomáhat a chránit.Dick o nich věděl své. Nikomu nevěř.Všichni tě milujou.Nikdo tě nemá rád. Nic co by jste neznali a nebo třebas už nezažili. Neutěšitelná Kafkárna. Kdo ho milují.Není co řešit.Všední konce u něj to je už taková třešnička. Ten vysvětlující epilog ??? Nezvyklé na autora. Na něm si pochutnám.Na něm si zgustnu. Nemusí pršet...stačí když kape :)... celý text

Čtyři roční doby 2021, Stephen King

Kdepak ty ptáčku hnízdo máš (to teda netuším) skrýš a zázemí.Vždyt ještě léčky málo znáš,málo zdá se mi.K tomu ty dámské vokály úúúúoooůůůů a nostalgie jak vyšitá. Jako tenkrát při sánkování na svahu.Vítr ve vlasech a promočený punčocháče.Už se stmívalo a my museli domů do chléva. Novelka (tělo) se sice neodehrává na sněhu,ale ta bezstarostnost na vás dýchne.Parta kluků se plahočí přes koleje vstříc temnému dobrodružství.Kam jsme došli.Co se z nás stalo.Přežil to někdo ? Kým jsme byly potom ? Mrazivá novelka (nadaný žák) kam až to člověk může dotáhnout :) V lebce se ukrývá něco zlého.Zárodky něčeho zkaženého nebudou dlouho čekat.Proč nás tak fascinují a zároven děsí vzpomínky na strejdu Hitlera.Jo ten co ho nevzali na akademii. Kratší práce (dýchací metoda) příběh v příběhu aneb Důležitý je příběh,nikoliv vypravěč.Důmyslná jednohubka na závěr. Na závěr ? Na závěr jsem si nechal (Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank).Jak může být skvělý film Franka Darabounta ? Poněvadž dokonalý je již námět a Shawshaková novelka jako taková. Imaginárně pantomimicky vkládám tento soubor (zřejmě slušnej oddíl) do pomyslného trojrozměrného topíku mezi nejoblíbenějšími Kingovkami (román,novela,povídka) to je úplně jedno,svoje místo má tam zamluveno do vtesaného piedestalu. Netradiční avšak,tak jak by mohl být častější,poněvadž tak mě chutná nejvíc.Tady si vystačil se zlem v nás.Bez berliček nadpozemských a nepřiměřených. Až sníh a mráz dá loukám plášt,sám se začnu bát. Já pak můžu jít a v duši klid můžu pak mít.Kdepat ty ptáčku hnízdo máš...úúúúooooůůůů Zamrazilo.Příjemně.Ne že néééé :)... celý text

Brzy 2020, Morris Gleitzman

Survival s Felixem. Felixi utíkej.Utíkej Felixi.Prostě někam běž. Ne fakt moc neriskuj a nedělej žádný blbosti ano prosím.Pěkně poslouchej dospělí a nech si poradit. Tak fajn chytrolíne.At je po tobě.Opět do toho zatáhneš nějaký fajn lidi a budeš litovat.Tak co ty na to.Mě potom potečou slzy a kapesníky nestíhaj.Ale nejradši bych tě... Je jasný že budeš opět a zase proti.Je ti třináct tak už by si mohl dostat rozum.Lecos máš za sebou ty kluku ušatá víš ? Nojo no.Takže pokračování.Hlavně je to líbivý a jednoduše čtivý.Po válce to nebyl v Polsku žádnej med.No to asi nikde.Lidi dál dělali blbosti a strááášně rádi si ubližujou.Moc velkej koníček v trápení a strádání na to je užije.Vždycky se najde kdejaká pakáž která si myslí jak to těm slabším nandat.Fujtajbl. Tohle milé děti doma nezkoušejte.Už nikdy nedělejte takové věci aby nějací jiní Felixové museli stále utíkat.Ale vy stejně je dělat budete ! Nejšmakuloznější byl Felixův výlet na Ukrajinu.Načež po výprasku návrat domů jakoby se nechumelilo.Jo prostě to nevyšlo...jedeme dál. Čtvrtý díl ehm vlastně pátej.To už je na další debatu.Marketing spřeházel díly. Ten právě chybějící díl tomu mohl dodat štávu. Čus Felixi a hlavně PEACE :)... celý text

Ostrov Sukkwan 2011, David Vann

Svíčku.Zápalky.Papír.Tužku.Jehlu.Nit.Špendlíky.Nit.Žiletka.Náplasti.Provázek. Gumičky.Mince.Známka.Kompas,Baterka....................bude to stačit ????? O této novele je vhodné nic nevědět. Nečíst anotace. Nezjištovat informace. Nepitvat.Nevášnit se.Nerozebírat. Nepřepínat.Nepouštět.Nezahazovat.Neptat.Nezjištovat.Nepátrat. Nestopovat.Nenavštěvovat.Nesbírat.Nehlučet.Neječet.Nevřískat. Neřvat.Nebrečet.Nefnukat.Nehýřit.Neradovat.Neklimbat.Neusínat.Nečůrat. Nekakat.Nejíst.Nepít.Nekouřit... Mnoho z tohohle budete dělat až po dočtení.Vyflusne vás.Úderně vás zničí.Zadere se a nepustí.Budete vzpomínat na Mazací hlavu jako na romantickej film. Existencionální smršt.Zálesácká odysea bez bezpečnostních pásů.Kdo zabloudil vnitru ten se krabičky poslední záchrany nedotkne ani na ni nepomyslí. Samota nikdy taková.Nevyjádřená nepopsatelná nezažitá. Aljaškový psycho co čte se samo.Pocity jak z Ponurý neděle.Na stěně portrét Iana Curtise.Krásně vyhřátá postel.Je ti skvěle? Svícen s upatlaným voskem.Nevěřícné oči.Nepříjemně v podbříšku. Od ted budete chtít číst jen Sluníčko a Mateřídoušku s Ohníčkem dohromady.Podobnost s Cestou od Cormaca McCarthyho,ale celé docela jinak. Je to vůbec možné.Čučíme do stěny.David Vann. To se někdy stává.A bude.... celý text