Paja.12
přečtené 170
Divočina
2015,
Cheryl Strayed
Největší kouzlo příběhu od Cheryl Strayed tkví v tom, že se jedná o příběh Cheryl Strayed. Vědomí, že čtete skutečný příběh skutečné (a naprosto neuvěřitelné!) ženy vyzdvihuje knihu nad všechny ostatní s podobným námětem. Divočina je důkazem, že není vždy potřeba vymýšlet přehnaně složité děje, originální zápletky či dramatické konce – dobrou knihu za vás napíše vlastní životní příběh. Přečtení této knihy mě naučilo 3 věci: 1) když člověk chce a nevzdá se, dokáže všechno na světě, 2) když je člověk nucen bojovat takřka o přežití, naše každodenní sebedůležitější problémy se najednou jeví jako naprosto nicotné, 3) i ve mně se očividně skrývá nebezpečná touha podniknout podobnou túru :-) … Ačkoliv se možná nejedná o žádné literární veledílo (některé pasáže budete mít chuť přeskočit kvůli jejich zdlouhavosti, na jiných se zase budete vytáčet nad chováním hlavní hrdinky), rozhodně je to kniha k zamyšlení.... celý text
Muž, který sázel stromy
2006,
Jean Giono
Moc hezký, milý příběh, který na pouhých 50 stranách dokáže člověka neuvěřitelně zahřát u srdce. Co mě bohužel trochu zklamalo bylo zjištění, že příběh je zcela smyšlený a že v době vzniku sloužil pouze jako propagace výsadby stromů. Kdybych nadále žila v naivním přesvědčení, že se v minulosti něco tak krásného, čistého doopravdy stalo, celá myšlenka neutuchajícího odhodlání, naděje i smyslu lidského života by vyzněla mnohem věrohodněji...... celý text
Poslední dopis od tvé lásky
2013,
Jojo Moyes
Za mě bohužel zklamání. Celý příběh se až příliš nese v duchu červené knihovny, obsahuje spousty typických romantických klišé a jednotlivé zvraty, stejně jako závěr knihy, jsou neuvěřitelně předvídatelné. Vzhledem k těmto nedostatkům ve mně příběh nedokázal vzbudit takové dojetí, jaké jsem od jeho námětu očekávala. Obávám se, že knihou Než jsem tě poznala si Moyes nastavila laťku, kterou už jen tak nepřekoná…... celý text
Ve službách zla
2016,
Robert Galbraith (p)
Rowlingová odjakživa patřila bezesporu mezi mé nejoblíbenější spisovatele, především kvůli její neuvěřitelné fantazii, promyšlenosti příběhů a originálním zápletkám. Nikdy jsem si ovšem nebyla jistá, zda jí žánr detektivek bude sedět…a abych byla upřímná, nejsem si tím jistá doteď. Po přečtení Volání Kukačky jsem byla nadšená, protože kniha pro mě představovala zcela něco nového, originálního a já tehdy byla ještě ochotná odpustit všechny mouchy, které příběh obsahoval. Druhý díl už ve mně bohužel nevyvolával takové nadšení jako první, neboť už jsem věděla, do čeho jdu a víceméně jsem očekávala, jakým směrem se bude děj vyvíjet… Kniha obsahovala poměrně dost rozvleklých „ukecaných“ míst, kvůli kterým jsem ji několikrát na čas odložila, a závěrečné rozuzlení a hlavní motiv pro mě nebyly ničím překvapivým. Navíc jsem se při čtení neubránila dojmu, že kniha je jen kopií prvního dílu, pouze se vyměnily postavy a zápletka. Nicméně třetí díl byl příslibem naděje, že se konečně dočkáme příběhu narvaného akcí, plného neočekávaných zvratů a bojů o holý život, jak slibuje obálka knihy. Avšak po přečtení ve mně přetrvává pocit, že jsem opět dostala jen obměněné schéma všech tří knih. Na začátku brilantní zápletka, následovaná 300 zbytečnými stranami, ve kterých jen sledujete linii Strikových obědů, vykouřených cigaret a zdlouhavých nikamnevedoucích výslechů, protkané občasným zvratem na konci kapitoly (aby nás autorka udržovala při životě), který je v následující kapitole opět zameten pod koberec. Pokud se prokoušete středovou částí knihy, následuje obvykle 50 posledních stran, ve kterých se dočkáte akčního závěru a rozuzlení, které, jak to obvykle u detektivek bývá, je vždy to nejlepší na celé knize. Ve službách zla bohužel postupuje opět přesně podle návodu. S tím rozdílem, že kromě popisu obědů a výslechů se tu ještě řeší osobní vztah mezi Strikem a Robin (což jsem rozhodně ocenila, protože příběh tím získal nový nádech) a že výběr podezřelých není tak velký, takže konečné rozuzlení nemusí být pro většinu čtenářů zrovna překvapivé (což jsem rozhodně neocenila). I přes toto malé zklamání však nelze knize, potažmo celé sérii, upřít kvalitu zpracování a promyšlenost příběhů, které vás nutí knihu dočíst, ať se děje, co se děje.... celý text
Tajemství letního odpoledne
2014,
Kate Morton
Téma celé knihy, s originální zápletkou hned na začátku, je bezpochyby velmi zajímavé. Nicméně způsob, jakým je příběh napsán, tento potenciál bohužel dost pohřbívá... Děj obsahuje spoustu rozvláčných, místy dost nudných pasáží, kterými se prokousáváte silou vůle a sem tam se přistihnete, že máte chuť přeskočit půlku knihy, jen abyste konečně došli k rozřešení celé záhady, které pořád ne a ne přijít. Co však knihu bezpochyby povznáší o úroveň výš je pak samotný závěr, který velmi příjemně překvapil a obrátil váš pohled na knihu o 180 stupňů. Bohužel moje konečné hodnocení se mu obrátit nepodařilo...... celý text
Bridget Jonesová: Láskou šílená
2014,
Helen Fielding
Třetí díl Bridget Jonesové je zdárným příkladem toho, že snažit se mermomocí napsat pokračování po několika letech nemusí být vždy ten nejlepší nápad. Zvlášť pokud z roztomilé, zábavné hlavní hrdinky uděláte ze dne na den starou, vystresovanou vdovu se dvěma ratolestmi na krku. Abych řekla pravdu, se starou dobrou Bridget Jonesovou tato kniha nemá mnoho společného, snad jen kromě názvu a milostné dějové linky, která velmi nápadně připomíná první díl. Všechny vtipné momenty nevyznívají v konečném důsledku tak vtipně, jak by měly, vzhledem k celkovému kontextu, a na mnoha místech se přistihnete, že je vám Bridget spíš líto, než abyste se jí a jejím trapasům smáli. Celý příběh je totiž prosycen (ač to jistě nebylo záměrem) poněkud depresivní atmosférou, vzhledem k tomu, že půlka postav už nežije a další půlka se vyrovnává s faktem, že už jim moc času také nezbývá... No a o předvídatelném a přeslazeném konci lepší nehovořit… Nemůžu se zbavit dojmu, že tento díl byl naprosto zbytečný a autorka by udělala lépe, kdyby nechala Jonesovou s dokonalým Darcym na pokoji žít jejich šťastným životem a vymyslela raději zbrusu nový příběh o nové Bridget.... celý text
Stříbrná zátoka
2015,
Jojo Moyes
Vcelku příjemná, odpočinková kniha. Hezky napsaná, s krásně vykresleným prostředím, nicméně místy se zbytečně zdlouhavým dějem a poměrně předvídatelným koncem, který nepřináší žádné speciální poselství. Ničím zvlášť nepřekvapila, ale ani neurazila. V žánru červené knihovny celkem slušná kniha, v žánru Jojo Moyes mírné zklamání.... celý text
Jako zabít ptáčka
2009,
Harper Lee
Fascinující kniha, ve které se sice nedočkáte žádné velké zápletky či strhujícího děje, zato však naleznete spoustu životních pravd a mouder. Kniha líčí život v tehdejší společnosti a postavení lidí v ní, hovoří o předsudcích, morálce, nerovnosti, a to vše očima malé holčičky, jejíž dětsky naivní názory a nezkažený pohled na svět by měly být, i v dnešní době, inspirací pro většinu dospělých. Kniha je napsána velmi jemným stylem a až na pár „hluchých“ míst je i poměrně čtivá. Patří mezi typy knih, které vás donutí se zamyslet, spíše než pobavit, tudíž rozhodně stojí za to si ji přečíst.... celý text
Lolita
2007,
Vladimir Nabokov
Lolitu jsem četla plna velkých očekávání, která bohužel v závěru nebyla splněna. První polovina knihy a celá část seznamování s Lolitou byla velmi čtivá. Autor skvěle vystihl a vylíčil duševní pochody pedofilního člověka, což byl nejzajímavější prvek celé knihy (zvlášť vzhledem k tomu, že se s tímto kontroverzním tématem v literatuře moc často nesetkáváme). Nicméně druhá polovina byla o poznání horší a musím přiznat, že posledních sto stran jsem doslova protrpěla. Neustále se opakující jedno dějové schéma, sáhodlouhé popisy činností, pocitů, objektů a časté zbytečné odbočky, které dohromady naprosto pohřbily veškerou dynamičnost děje. Nehledě na fakt, že autor v této části již poněkud opomíná ten nejhlavnější motiv celé knihy – intimní vztah dospělého muže k malému dítěti (který se postupně transformuje do obyčejného vztahu zamilovaného muže k jeho vysněné ženě), čímž kniha ztrácí na své jedinečnosti. I přesto všechno nelze Lolitě bezpochyby odepřít kvalitu a vysoký styl, jímž je napsaná, zvlášť, co se její formy týče. Nicméně já, jakožto příznivec spíše té obsahové stránky knih, Lolitu rozhodně nezařadím do svého seznamu oblíbených děl.... celý text
Než jsem tě poznala
2013,
Jojo Moyes
Za kvalitní knihu označuji většinou tu, která mě dokáže rozesmát, rozplakat nebo zaujmout svou myšlenkou. Kniha Než jsem tě poznala dokázala splnit na sto procent všechny tyto požadavky. Velice silný (ač možná poněkud nereálný) příběh, s velice hlubokou myšlenkou. Jsem nesmírně vděčná autorce, že zvolila konec, který zvolila, protože v opačném případě by se z příběhu stala jen další bezduchá romanťárna, což jistě nebylo záměrem této knihy. Rozhodně doporučuji, pokud hledáte knihu, kterou z hlavy jen tak nedostanete...... celý text
