pakoshka
přečtené 512
Vrány
2020,
Petra Dvořáková
Rodinka jak z Výměny manželek a totální selhání na straně školství, bohužel věřím, že nejedno dítě zažívá Bářinu situaci. Bára měla aspoň to štěstí, že byla talentovaná a její učitel jí věnoval více pozornosti; co by se ale stalo, kdyby byla průměrnou žákyní, která ničím nevyčnívá? Vrány jsou bezesporu citlivou a komorní novelou, nicméně já bych je ráda viděla o sto stran delší a propracovanější do hloubky, chybí mi lépe vykreslené postavy, troška víc psychologického rozboru, celé je to taky čtivě prvoplánové, i když vážnost tématu rozhodně nepopírám.... celý text
Dopisy Milady Horákové
1990,
Milada Horáková
Dopisy Milady Horákové, dopisy psané z pankrácké cely smrti, dopisy, které se ke svým příjemcům dostaly až za dlouhých 40 let. Těch 11 osobních dopisů si raději dávkujte, já jsem to bohužel neudělala, je v tom hodně emocí, bolesti, inteligence i pokory. Čtení fyzicky bolí.... celý text
Trhlina
2017,
Jozef Karika
No to nee.... Já se snažím být realista, hodně si umím odůvodnit, ale i přesto na 'něco' věřím, takže jsem se na Trhlinu konečně nechala zlákat, protože TO je přesně to ono, čemu bych věřit mohla. Ale ne ne ne, prvně nuda, pak nudnej popis zajímavýho děje, a po návratu akorát nasrání na Igora.... celý text
Pod skleněným zvonem
1996,
Sylvia Plath
Americká padesátá léta, mladá Ester, která se plácá ve svém životě a je toho na ni v hlavě moc. Díky autobiografickým rysům sledujem reálný příběh holky, která upadá do klinické deprese, a to bez skandální přehnanosti. Krom toho nabízí kniha spoustu dalších témat k zamyšlení - otázka feminismu, předsudků, zařazení a škatulkování společnosti, sexuality. Věřím, že v době vydání vzbudila kniha velký rozruch a i dnes má co nabídnout. P. S.: Strašně jsem trpěla u popisu elektroterapie, nesnáším tu představu, odjakživa.... celý text
Autismus & Chardonnay
2017,
Martin Selner
Autismus v jeho nahotě. Bez příkras, bez patosu, bez zbytečného litování. Historky podané s humorem, ale přesto ve své křehkosti.
Andílek
2020,
Lucinda Berry
Jsem hrozně ráda, že jsem dnes nemusela do práce a čekalo mě čtyřhodinový cestování, protože jsem se nemohla odlepit. Začala jsem včera před spaním, a dnes mi Andílek nedal pokoj ani při snídani, ani v MHD, ani v čekárně u zubaře. I když děj po anotaci není extra překvapivej, kniha je neuvěřitelně sugestivně psaná a držela mě v napětí. Toho spratka jsem nesnášela. Mám ráda, když se v knížce střídají postavy, nicméně pohled Hannah mi přijde ochuzenej o nějaký střípky jejích myšlenkových pochodů. A ten úplnej konec jsem takhle tipovala už hodně předem :-). Četla jsem srovnání s Dětskými zoubky a Andílek je teda o hoooodně převyšuje. Bavilo a dost!... celý text
Terapie
2019,
Sebastian Fitzek
Přečteno během pár hodin - a nejsem si úplně jistá, jestli to je dobře. Terapie je čtivá, jednoduše psaná. Kniha má rozhodně úseky, který jsou napínavý a zajímalo mě, co bude dál, ale jak postupuje, začalo mi to taky všechno zapadat a už jsem jenom čekala, jestli se moje domněnka potvrdí. Lepší průměr.... celý text
Plavec ve tmě
2020,
Tomasz Jedrowski
Dostala jsem to, co jsem očekávala, a nakonec asi trochu víc. Jaké je žít v osmdesátkách v totalitním Polsku s vědomím, že moje orientace není přijímána, moje názory se neslučují s ideami státu a s touhou po svobodě? Jak skloubit vlastní ideály a morální hodnoty s tím, co se očekává? Kniha gradovala, po pravdě jsem se nemohla první čtvrtinu knihy pořádně začíst. Od vzpomínek, přes malebný popis počátku vztahu po pracovním táboře, až po návrat do Varšavy, ach ta křehkost, kde pro mě začíná to, co jsem si osobně z příběhu vzala nejvíc. A posledních 35 stran jsem se dokonce nemohla odlepit. Doporučuju.... celý text
Duch domu Ashburnů
2019,
Darcy Coates
Po dlouhé době jsem měla náladu na duchařinu a nevybrala jsem vůbec špatně. I kdyz je to asi trochu zvláštní - pokud by Duch domu Ashburnů byl film, myslím, že by mě nebavil a ufrkávala bych, že je plný klišé. Taky mi vadilo, že jsem nedokázala určit, kdy zhruba se příběh odehrává: prvně jsem tipovala, že je příběh zasazený o několik možná až desetiletí zpět (hlavní postava nemá mobil ani telefon, celkové chování lidí v městečku a hlavně 'přítelkyň', energie zapojené na dobré slovo...), jenže pak se začalo mluvit o laptopu a WiFi. I přesto mě příběh docela bavil a udržel mě v napětí, takže vše je v pořádku a pokračujeme v krasojízdě :-)... celý text
Soběstačný
2020,
Zuzana Dostálová
Nádherný. Ale hlavně smutný. Pokoušela jsem se knize chvíli vzdorovat, protože ten hype okolo ní je dost výraznej, ale tady je vážně proč. Zuzaně Dostálové jsem věřila o Štěpánovi každý jedno slovo, který mi naservírovala, nechala jsem se dojmout, pousmát i se rozbrečet. Obyčejní lidi, životy, generace, zkušenosti, slabosti, nemoci. Potřebuju víc knih od autorky. Abych nebyla úplně nekritická, druhá část knihy, vyprávěná z pohledu matky, mi přišla slabší. Připisuju k Hotýlku na svůj seznam 'Doporučuju, kudy chodím'.... celý text
Aristokratka u královského dvora
2020,
Evžen Boček
Zábavná jednohubka. Udělalo mi radost, že paní Tichá dostala víc prostoru a (i když byl film příšerný) naprosto jsem v ní viděla Elišku Balzerovou.
Heinovské noci
1962,
Karel Šiktanc
Moc pěkné, silné, smutné. Skladba krátká rozsahem, ale bohatá na sdělení.
Mlčící pacientka
2020,
Alex Michaelides
Nemohla jsem se začíst, moc mě Mlčící pacientka nebavila, ale chtěla jsem ji do výzvy. Zas jednou kniha, která je přehajpovaná.
A pak už jen tma
2008,
Petra Batók
Vůbec mě to nebavilo. 'Rodinné drama pro čtyři osoby a alkohol. Zánik jedné rodiny, v níž vládne démon jménem alkohol, si kreativní autorka představila jako komorní kvartet, při kterém jednotlivé hlasy místo smyčců drží půllitrovky čtyřicetiprocentního lihu.' Téma, že kterého se dá vykřesat neuvěřitelně silný příběh, bohužel se tak nestalo. Připadalo mi, jako kdybych četla slohovou práci na okresní olympiádě z češtiny. Bez emocí, nudné, nemastné, neslané. Závěr knihy si můžete vybrat; máme zde závěr pro začátečníky, závěr pro průměrného čtenáře a posměšný závěr pro erudovaného čtenáře. Chápu, proč se ebook nabízí zdarma.... celý text
Oddíl
2014,
Nick Cutter
Tyjo. Tyjo tyjo. "Oddíl mě pekelně vyděsil a nemohl jsem ho pustit z ruky. Tohle je horor ze staré školy v nejlepší formě. Není pro slabé povahy, ale pro nás ostatní úchyláky je to dokonalý dárek na zimní večery.“ STEPHEN KING Tohle byla jízda. Jop, je to klasickej oldschool horor, ale narozdíl od Kinga, kterej mě nikdy nedonutil dočíst knihu (Já vím! Když mě to nadpřirozeno úplně nebere, ale už je to pár let, co jsem ho zkoušela naposledy, dám mu ještě šanci.), jsem tuhle vdechla. Na začátku Cutter odkazuje na Pána much a já jsem ho v Oddíle taky dost viděla, než jsem se od téhle myšlenky odprostila. Podle anotace jsem si myslela, že půjde o nějakou mystiku, ale kde, tady se jedná o vědecký experiment, takže moje racionální srdce plesá! Chlapci - skauti, no trochu klišé (kápo, nerd, ten divnej, odvážnej a týpek odvedle), ale na mě to fungovalo, vedoucího Tima jsem si představovala celou dobu jako Davida Harboura a neuvěřitelně jsem (některým) postavám fandila. Kdo má slabej žaludek, nečtěte to. Všechno jsem to prožívala a byly chvilky, kdy jsem musela čtečku odložit, dát si dvě minuty a pak pokračovat. Bylo to hutné, nechuťácké a na dřeň, taky inteligentně sepsané a ve své jednoduché zápletce geniální, mělo to přesah do lidskosti. Jsem naprosto spokojená, i když na konci příběhu ve mně zůstal hluboký smutek.... celý text
Řetěz
2020,
Adrian McKinty
Další takový čtivý průměr, první část se četla sama, byla docela napínavá, zajímavé téma, kdy musíte unést dítě, aby vám bylo to vaše vráceno, i když pokud se nad tím zamyslím, nikdy by Řetěz nemohl tak dlouho fungovat a je tam několik logických chyb. Druhá část už je ale trochu mimo a ten závěr jak z americkýho akčňáku, no nic moc. Škoda, že autor ke konci sklouzl o tři třídy níž, než byl na začátku.... celý text
Anežka
2015,
Viktorie Hanišová
To teda byla pinda, co? Myslela jsem si, že téma knihy bude spíš o kořenech Agnes a o tom, že krev nezapřeš a že matka bude ta, která bude trpět. Kdepak. Někdy nestačí jen si něco umínit a chtít. Slušná sonda do duše, docela mě to drásalo. Lži, marnost, bolavá duše. Asi na ni budu ještě chvíli myslet.... celý text
Naslouchač
2016,
Petra Stehlíková
No prosím, já ani nečekala, že to dočtu, fantasy vůbec není můj žánr. Nebylo to vůbec špatný, začátek teda dlouhý, ale jakmile se začal budovat příběh, tak mě docela pohltil a fantazie jela. Lehce a logicky postavený fiktivní svět na jedné straně Uralu - celou dobu jsem si představovala, že na té východní, abych na předposlední straně zjistila, že se pletu! - mi naprosto vyhovoval, no příběh mi přišel docela naivní a romantický, ale budiž. Jako můj úvod do fantasy to beru a časem si přečtu další díly.... celý text
