pakoshka
přečtené 512
Manželé odvedle
2017,
Shari Lapena
Průměrná oddychovka, ničím nevyčnívá, brzy vám dojde, co se děje, je tu jen velmi málo momentů překvapení. I přesto se mi ale kniha docela líbila, možná proto, že působila uvěřitelně, nebyl zde všehoznalý detektiv a i postavy byly lidské.... celý text
Babičky
1999,
Petr Šabach
Krásný. Krásný, smutný, nostalgický, lidský. V jednu chvíli mě kniha rozesměje nahlas a za pár desítek stran mě bodne tak, že zůstanu s rukama v klíně jen pozorovat krajinu za oknem jedoucího vlaku... Některý věci se nemění. Od narození Matěje, což bylo v padesátých letech minulýho století, proběhla v republice spousta změn, vystřídal se režim a formovala se společnost, ale faktem je, že jedno zůstává i v roce 2021 podobné. Lidi jako jednotlivci, jako rodina. Ze všeho nejvíc nám záleží na nás, na našich blízkých, na toleranci mezi námi, a když babička demokratka Irena slíbí babičce komunistce Marušce, že ještě neumře, přece se s ní musí dívat na televizi, tak to vidíme perfektně. Je to Šabach a je tam vše, co od jeho knih očekáváme. Humor, láska, vrtání v hlavě.... celý text
Prohřešek
2020,
Brandi Reeds
Má to hrozně škaredou obálku, v originále je mnohem hezčí, a přitom taky koresponduje s dějem. První třetina knihy, kdy se odkrývala pěkně jedna záležitost za druhou, ta byla super. Bavila mě, nemohla jsem se odtrhnout a příběh jsem prožívala, i když dialogy rodičů s malou dcerou mi přišly místy TAK absurdní. Potom to však začalo sklouzavat do naivity, nudy, opakování a neuvěřitelnosti. Hlavní hrdinka už pět let nepracuje a stejně nevnímá, co dělá její milovaný manžel? A ten osm let drží tajemství, na které se navalují další a další, který člověk by takhle dokázal žít a bezproblémově fungovat doma? Těžko uvěřitelné. A ten konec? Jako kdyby to autorka potřebovala rychle ukončit...... celý text
Pokání
2003,
Ian McEwan
"Kdo by chtěl uvěřit, že se už nikdy nesetkali, nikdy nenaplnili svoji lásku? Kdo by tomu chtěl uvěřit kromě těch, kteří si libují v nejponurejším realismu?" Já. Já nejsem romantik. 4 části knihy, každá se mi četla naprosto odlišně. První část byla hutná, zdlouhavá a dusivá, několikrát jsem knihu chtěla odložit a proložit ji něčím lehčím, ale nemám ráda mít rozečtených víc knih naráz, tak jsem se kousla. Robbieho pohled byl pro mě něčím novým, neboť válečná literatura, přímo z bojiště, to není nic, co bych vyhledávala. I přes těžké téma se mi ale tyto stránky četly snáze, do příběhu jsem se ponořila. Nejvíce mě ovšem uchvátila třetí část knihy, kde jsme došli k syrovému pokání Briony. Čtvrtá část, kterou vypráví sama Briony, která lže sama sobě, čtenáři, okolí, ta mě naštvala. Literární hodnotu díla nepopírám, z mého pohledu by ale bylo více než 3,5 hvězdičky (tato pětihvězdičková stupnice mi přijde nedostatečná) pokrytecké. Přesto se ráda se podívám na film.... celý text
Kanibal z Nine Elms
2019,
Robert Bryndza
Mám s těma kriminálkama takovej osobní problém, kdy mi vadí to neuvěřitelný množství náhod, ochota všech lidí, kteří pryští cennými informacemi a taky by mě zajímalo, kdo si pamatuje, jaký písmeno bylo na poznávací značce auta, který kdysi před 20 lety přijelo pro kolegyni? Čte se jednoduše, označila bych to jako průměr.... celý text
Paměť mojí babičce
2002,
Petra Hůlová
Na to, že jsem chtěla knihu po prvních 100 stranách odložit a dát si pauzu, protože mě moc nebavila, tak jsem se nakonec kousla a dobře jsem udělala. Musela jsem si ale přečíst tady v komentáři, že se na příběh podíváme ještě z perspektivy dalších žen, to mě udrželo v nepřerušeném čtení. Skoro všichni se v něčem plácáme, udělali jsme v životě různá rozhodnutí a některá na nás (na mně) i po letech leží jako balvan, možná jsou i stále těžší, možná proto se mi příběh Dzaji četl těžko, ona se ve všem pořád plácala a vypadá to, že neměla moc odvahy, ale přitom byla jenom nešťastná.... celý text
Kříďák
2018,
C. J. Tudor
Mně Kříďák přišel skvělej, neměla jsem žádný očekávání a bavila jsem se dost. Skoky v čase šly lehce a dávaly smysl, postav tak akorát (líbilo se mi, že o postavách se občas psalo jmény, občas přezdívkami, v první části knihy, kde se toho ještě tak moc nedělo a než jsem se s postavami sžila, to pomáhalo udržet pozornost), k tomu nějakej ten lidskej příběh z rodinnýho prostředí, a to skvělý vykreslení maloměsta, no já jsem spokojená. V jisté části jsem si musela zkontrolovat, co to vlastně čtu za žánr, jestli to není nadpřirozeno, to bych nechtěla. Konec super.... celý text
Katy
2016,
Jacqueline Wilson
Nebudu hodnotit, neb už pár let nejsem cílovka Ovšem takových 15 let zpátky jsem na Jacqueline Wilsonové vyrůstala. Katy je přesně její styl, je to čtivá, trochu prvoplnánová kniha, líbí se mi spíše autorčina dřívější tvorba - ona totiž po těch letech psaní vykrádá sama sebe.... celý text
Dětské zoubky
2019,
Zoje Stage
OK, lehce psané čtivo, které mě trochu zklamalo. Doufala jsem, že půjdeme víc do hloubky, dál do rozboru vztahu Suzette s její matkou a zjistíme, proč přenáší na svou vlastní dceru určité vzorce chování, pořád jsem čekala, že přijde víc toho psychohororu. Chybělo mi větší vykreslení matčiných pocitů, vždyť z tohoto děje by se dala vykřesat úžasná atmosféra. Konec mě nicméně docela potěšil. Pokud bude pokračování, přečtu si ho.... celý text
Pravda, nebo lež
2020,
Colleen Hoover
První přečtená kniha v roce 2021 a zároveň ji zařazuju do Čtenářské výzvy, neboť jsem ji objevila v žebříčku Top 50 nejčtenějších knih za rok 2020. Hlavní myšlenka mě bavila, i konec knihy, ale nic hlubšího ve mně nezanechala, za chvíli ji zapomenu. Nebavily mě dlouhé popisy sexu. Za mě je kniha dost přeceněná. A nelíbí se mi českej překlad názvu, původní Verity by sedělo líp a nespoilerovalo.... celý text
Houbařka
2018,
Viktorie Hanišová
...a na konci zůstává otázka: má Sára pravdu, nebo se vše opravdu zrodilo v její hlavě?
Tatér z Osvětimi
2019,
Heather Morris
Za chvilku přečtené, psané velmi jednoduše, takže se čte rychle, ale stejně jako @Sandor pode mnou mám ze sebe trochu provinilý pocit, že se mě hrůzné téma úplně nedotklo. Připadalo mi to jako románek, trochu nechápu vysoké hodnocení.... celý text
