Peleus
přečtené 1586
Trénink vězně - Jak se osvobodit od slabosti - využití ztraceného tajemství síly nutné k přežití
2016,
Paul Wade
Trust D.E.
1924,
Ilja Erenburg
Je mnoho věcí, které nechápu. Třeba nechápu, jak je možné, že někdo kouří, ačkoli stále žehrá na nedostatek peněz. Nechápu, proč někdo závistivě pokukuje po západoevropském zdravotnictví a zároveň přehlíží, co to řadového pacienta stojí. Nejde mi do hlavy, proč někdo zběsile nakupuje oblečení ve slevě, přestože ho neunosí. A stejně tak nechápu, jak se někomu může líbit tenhle soubor písmen, slov a vět.... celý text
Příprava na soutěž v kulturistice od A do Z
2012,
Lukáš Roubík
Nejzákladnější minimum. To se musí nechat. Pro větší objektivitu by však autor neměl čtenáři upírat, že bohužel i v "obyčejné" kategorii Men´s Physique, tj. "šortkoví plážoví chlapci s vyběleným úsměvem", je většina soutěžících tzv. prosypána, až to leze ušima. Tudíž chce-li někdo uspět, až na čestné výjimky, nezřídka má zkušenosti s pojmy jako PCT, Clenbuterol, gynekomastie, akné, problémy s erekcí, předčasné plešatění a podobné radosti chemické dopomoci. Něco podobného je i u slečen, jen o tom nemají potřebu mluvit. Mnoho profesionálních bodybuilderů se veřejně přiznává, že již od 25 let nejsou tzv. naturálové a nevidí na tom nic špatného nebo tento sport poškozujícího, neboť takhle to prostě funguje. Nemohou se pak ale divit, aspoň podle mého názoru, že na výsledky jejich práce velká část veřejnosti pohlíží s despektem.... celý text
Tělo jako posilovna
2013,
Mark Lauren
Přijdou mi zbytečné tyhle žabomyší války mezi zastánci cvičení s vlastní váhou a se závažím. Připomíná to stejně vášnivé diskuse s nulovým výsledkem mezi zastánci systému Android a Apple iOS. Místo toho, aby se nejprve rozebralo, jakých vlastně hodláte dosáhnout cílů, a podle toho se zamyslelo nad nejvýhodnějším systémem cvičení, téměř každý autor jednoznačně preferuje ten svůj a haní zbylé. Poněkud zjednodušený pohled, řekl bych. Očekáváte-li, že z vás kniha udělá příslušníka Navy SEALs, čekejte dál. Navzdory autorovu optimistickému a motivačnímu "Hooyah!" stylu se jedná o pouhou sbírku různých cviků převážně s vlastní váhou. Na tomto místě nemohu nezmínit, alespoň za mě, jeden paradox. Některé protahovací jsou jednoznačně vypůjčené z jógy, nicméně Mark Lauren nic takového nezdůrazňuje. Navíc, prý kvůli zjednodušení, každý z cviků pojmenoval po svém. Zajímavé. Kniha jako celek není špatnou investicí, odpustíte-li autorovi množství rádoby motivačních canců a přejdete rovnou k samotnému posilování. Na druhou stranu nejde o komplexní publikaci na dané téma, neboť přehlíží stravování a regeneraci. Doporučit se tudíž dá skutečným (i věčným) začátečníkům jako zdroj inspirace. Nic víc. A nic méně.... celý text
Udělejte radikální řez
2014,
Jillian Michaels
Moje hodnocení je zcela nekriticky pozitivní. "I přesto pouhé 3*?", zeptáte se. Ano. Bohužel. I přesto. Jillian Michaels mě zaujala svým pořadem Biggest Looser. Následně jsem zjistil, že tahle uječená herdekbaba má i DVD video tréninky. Sice občas sklouzávaly k "hihni-hihni stylu" a to její "ó, Bože, jak já jsem neohebná, ale protahování přece jenom nevzdávám" mě na konci cvičení dosti iritovalo, avšak celkově mě bavily. Bavil mě i pořad, kde lidem vymlouvala jejich zavedené gastro preference a v kombinaci s cvičením předváděla, že jde žít a cítit se líp, že smyslem života není plná lednice zapečených makarónů se sýrem. Přečetl jsem také několik knih. Nejvíc se mi líbilo, jak tvrdila, že se mají jíst potraviny, u nichž na první pohled odhalíte původ, tj. základní přírodní suroviny ("Nepamatuji si, že by u babičky na zahradě rostl keř se sušenkami Oreo."). Také souzním s názorem, že není nutné 7 dní v týdnu cvičit do úmoru. Stačí 3x a žít plnohodnotný život s tím, že si budete hlídat kvalitu a množství konzumované potravy. Nebýt stále v depce či otroky cvičení. Pokud jste to dočetli až sem, musíte chápat, jaké zklamání jsem nyní zažil. První část knihy se velmi tradičně a poněkud vlažně věnuje motivačním proslovům a slibům, kterak se vše v dobré obrátí, pokud dáte na autorčina doporučení. No a ve zbytku následuje to, čemu říkám LENOST, neboť není nic snazšího než sestavit tunu jídelníčků a vymyslet k tomu recepty. ŠKODA. Místo toho, aby své čtenáře učila pracovat s makry, popřemýšlela nad úlohou vitaminů a minerálů, ukázala, jak sestavit na zelené louce vlastní stravovací systém (obzvláště, když je tolik blbuvzdorných aplikací), plní stránky zbytečnými písmeny. Stejně tak si nemyslím, že příliš lidí, jakkoli motivovaných, dokáže zůstat u tištěného cvičebního plánu. Stejně jako PavlínaAlžběta (komentář níže) věřím, že je mnohem vhodnější pořídit si cvičební DVD. Vzato kolem a kolem - zklamání. Každopádně Jillian Michaelsové fandím i nadále. V neposlední řadě jsem nenapravitelný romantik, a tudíž věřím, že i špatná kniha o fitness je lepší než špatná kniha o zamilovaných upíro-vlkodlako-superhrdino-50 odstíno- .... Rozumíme si? Čtěte a cvičte, přátelé!... celý text
Herkulovské úkoly pro Hercula Poirota
2006,
Agatha Christie
U autorky mi obecně vadí naprosto nevyvážená překombinovanost zápletky s až primitivním rozuzlením, kde hlavní úlohu hraje skutečnost, že věci se odehrávají přesně v té časové posloupnosti, jak si A. Christie přeje. V nemalé míře se na všem podílí obyčejná náhoda. Pakliže ale tyto, v jádru stěží uvěřitelné, myšlenkové kombinace zpracujete jako relativně krátké povídky, vznikne vcelku absorbovatelné čtení, které neuráží, ba dokonce umí zabavit. To se stalo i v mém případě. Ač z výše uvedených důvodů nepatřím k autorčiným věrným obdivovatelům, Herkulovské úkoly řadím mezi její lepší díla, a tudíž je i vám rád doporučím.... celý text
Vídeň
2016,
kolektiv autorů
Jo, Vídeň! Nemohu si v této souvislosti nevzpomenout na postřeh průvodčího v českém vlaku, že: "Vídeň je taková větší Praha." Měl pravdu. Každopádně si teď listuji jakousi "kronikou" z cest, kterou si píšu, a dívám se na nalepenou účtenku z "Café Gloriette Schlosspark Schönbrunn" (kde jsem si po "náročném" výstupu do kopce dal 0,5 l Keiser Bier), lístek a brožurku z "Wiener Reisenrad", vstupenku z "Leopold Museum" (výstava Klimt/Schiele), knižní záložku z návštěvy představení "Spanische Hofreitschule" a několik jízdenek z MHD. Bylo toho mnohem víc, co jsem během krátkého několikadenního pobytu prošel a viděl, a to vše mj. díky tomuto průvodci. Chystáte-li se tedy na návštěvu rakouské metropole, doporučuji přibalit!... celý text
Hadrový panák
2017,
Daniel Cole
Jsem upřímně zvědavý, zda se mi někdy podaří narazit na thriller z policejního prostředí psaný již v tomhle století, kde by vyšetřovatel nebyl drogově či alkoholově závislý, nebojoval s démony minulosti a setrvával v harmonickém rodinném vztahu?... celý text
Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše
1992,
John Gray
Nedávno jsem viděl jeden díl seriálu Simpsonovi, konkrétně 27. řada - Dívčí kód, kdy se Líza spolupodílí na vynalezení chytré aplikace, jež umí předpovědět následky chování lidí na sociálních sítích, a tudíž i upozornit na případné negativní dopady takového chování. Nemohl jsem si po přečtení této knihy nevzpomenout na závěrečné poselství, které umělá inteligence z aplikace nakonec sdělí občanům Springfieldu: "Možná by se vaše společnost neměla spoléhat na to, že ji program varuje před důsledky vlastních činů. Lidstvo se musí naučit přemýšlet před tím, než... Váš druh má nakročeno k tomu být absolutními a úplnými idioty. Vylepšit nepotřebuje technologie, ale vy." Jistě řada z vás namítne, že tu míchám hrušky s pomeranči a publikace Johna Graye pojednává o zcela jiném tématu, navíc jinou formou. A budete mít svým způsobem pravdu. Nicméně pointou mého zamyšlení a asociací je skutečnost, že místo toho, aby lidé spolu MLUVILI, mysleli na ZÁJMY a POCITY i toho druhého a zjišťovali pravdu skrze naslouchání a empatii, hledají příručku, návod, soubor pokynů v knihách jako je tato. Což je o to víc smutné, neboť kromě základní myšlenky (několikrát opakované a rozebírané z různých úhlů) je daný kus literatury o ničem. Autor postavil celou knihu kolem jednoho dobrého postřehu. Vzhledem k tomu, že mu to stačí k prodejům a slávě, musím konstatovat, že alespoň někomu kniha skutečně změnila život k lepšímu. Dobře ty, Johne!... celý text
Zabíječ obrů
2003,
William King
Se světem válečného kladiva jsem se setkal zcela náhodně jednoho dne v knihovně coby lehce znuděný středoškolák hledající něco zcela jiného, než klasickou literaturu, která v tomhle období života hrála prim. Byl jsem přesycen přehnaně velkolepým německým a anglickým romantismem a depresivním ruským či finančně zaměřeným francouzským realismem. Narazil jsem na povídkovou sbírku Vlčí jezdci. Postupem doby jsem přečetl všechny knihy trolobijecké série od Williama Kinga. Všechny kromě Zabíječe obrů. Vinou tomu byla zkušenost, kdy jsem jednoho dne místo nadšení z nové koupené knihy (dokonce jsem Warhammery kupoval a plnil police domácí knihovny) začal pociťovat určité rozpaky z daného dílka. Nebavilo. Odložil jsem a zapomněl. Teď, v předvánočním čase, se mi kniha znova po letech dostává do rukou. Jsem starší. V něčem více, jindy méně vybíravější, více, a v něčem méně tolerantnější. Zabíječem obrů tedy uzavírám jednu svoji čtenářskou kapitolu života věnovanou Williamu Kingovi a jeho pojetí světa "Warhammer". Jedná se o průměrnou knihu, která navazuje na schéma celé série s tím rozdílem, že zde nenajdeme výraznějších dějových zvratů nebo osobností. Z hlediska vydavatele dává smysl, přihlédne-li se k bouřlivým událostech minulého dílu. Je to stejné jako u hudebních desek, kdy po energické skladbě následuje o něco klidnější. V kontextu světa a doby, kdy Felix s Gotrekem žijí, bohužel události smysl nedávají, neboť po jedné výzvě, zdánlivě trochu laxně, jdou do jiné. Přičemž nová výzva nemá za cíl nic menšího, než záchranu celého světa! Ve třech! S pidi armádou Albionu (tedy vlastně ozbrojenými vesničany)! Kde jsou mocní spojenci? Osobní problémy hrdinů? Noví nepřátelé, jejichž jednání nejenže dává smysl (čímž nemyslím posílání stále nových hord tupounů na nesmrtelnou trojici), ale je i pečlivě naplánované a plné úskoků? Rozloučení je to pro mě snadné, i těžké zároveň. Snadné v tom, že poslední kniha je z hlediska invence dost průměrná. Těžké v tom, že bohužel právě poslední Kingova kniha je z hlediska invence tak průměrná.... celý text
Šedý věštec
2012,
C. L. Werner
Jsem rád, že se geniální mysl zneuznaného mistra tajných válek dočkala samostatného knižního zpracování. Jak se zdá, půjde jenom o trilogii, nicméně dle komentářů mám dojem, že se návrat Šedého věštce povedl o dost lépe, než seriálové "one man show" Joeyho Tribbianiho poté, co skončil sitcom Přátelé. Z hlediska atmosféry C. L. Werner naprosto trefně vystihl to, co činí Thanquola Thanquolem a krysí lid krysím lidem. Zůstal zachován osobitý styl uvažování mistra konspirátora stejně jako reálie světa Válečného kladiva. Autorovi se navíc povedlo, alespoň v mém případě, aby čtenář pohlížel na události z pohledu krysáckého "hrdiny". Zástupci lidského druhu na mě tudíž nepůsobí nikterak velkolepě a trpaslíci jsou opravdu dobří jen na akce typu "živý štít". Konec navnadí na pokračování, a tudíž nezbývá než po něm skutečně sáhnout!... celý text