petrarka72 petrarka72 přečtené 2445

☰ menu

Minulosti neutečeš

Minulosti neutečeš 2020, Anders Roslund
4 z 5

Je to jízda a moc pěkný noir příběh, člověk v pozadí dlouho neodhadnutelný a konec skvostný - ale hvězda dolů za dialogy tu a tam šustící papírem.


Něco cirkusového

Něco cirkusového 2015, Viktor Špaček
5 z 5

Veliká radost! A hluboký pocit úzkosti... Jazykově skvělé, pointované jednohubky i opulentnější příběhy, zavěšené v prázdnotě bezhvězdné noci. A okolo letí světluška, která místo aby posvítila, mizí ve tmě a myslí si... nemyslí si vůbec nic, zatímco se třikrát nebo čtyřikrát proměňuje atmosféra. Užila jsem si každou stránku, díky.... celý text


Těla

Těla 2023, Klára Vlasáková
5 z 5

Naopak mám pocit, že děje je v této drobné knížce až až - skládá se nejen z vývoje vztahu mezi Marií a Rózou (a postupné proměny jejich rolí), ale také z každého Mariina setkání, nejen s rodinami dětí či seniorů, o které pečuje. Tělo jako fakt, ale také tělo jako metafora... Nenechme se mýlit a ukolébat do klidu tím, že vlastně všechno nemilé a znejišťující vyznívá do ztracena, všechno, co hrozí happy endem nebo nadějí, se rozplývá také - vztah s Kryštofovými dětmi, Vladimírem, Rózou, s Anastázií nedojde vůbec ke kontaktu... Zdá se mi, že všechno se skládá do drásavé výpovědi o mizení reálných lidí (Kryštof o něm mluví jako o skutečnosti, byť si toho čtenář hned nevšimne), ale také vnitřní jistoty, fungujících fyzických těl a myslí, vztahů mezi generacemi, nakonec i světa, jak ho známe (to jsou ty nešťastné myši a sny o padajících tělech)... Těla mě hodně bavila právě nejednoznačností situací, a i když se chvílemi četla hodně těžce (popis chátrání je až smyslově přesný a nepříjemný - pro mne jako zástupkyni generace Husákových dětí tím spíš), jsou autentická, naléhavá, napsaná obratně a s výraznou nadstavbou.... celý text


Vlastní životopis

Vlastní životopis 2013, Agatha Christie
5 z 5

Ta dáma měla schopnost stát pevně nohama na zemi, přitom při své výšce 172 cm disponovala nadhledem tří- a vícemetrových obrů s ostrozrakem. Její autobiografii prousmíváte - i v případě, že vás (narozdíl ode mne) nezajímá, kdo zabil Rogera Ackroyda nebo z kolika černoušků nezbyl ani jeden... Láska k rodinnému sídlu Ashfieldu, dospívání a hledání místa v přesně nalajnované anglické společnosti, dospělost a dva manželé, dvě světové války, spousta cestování a spousta s vášní budovaných domovů, role manželky a jen pomalu přijímaná role autorky, spousta s rozkoší potkávaných lidí, mezi nimiž má čestné místo služebnictvo, dva zásadní pátrači (pobavilo, že zatímco je Agatha schopná podrobně popsat myšlenkové pochody, které vedly ke zrození Poirota, u slečny Marplové se spokojí s konstatováním, že se prostě nepamatuje), archeologie v Iráku, Sýrii a jinde - a archeologie vlastní paměti... Trochu nejistá, hodně tvrdohlavá, velkorysá a velmi, velmi sebe-vědomě ženská v době, kdy se z toho nedělala věda. Spisovatelské práci věnuje podrobněji až poslední kapitoly, do té doby je to život, život, život... Vydání z roku 2013 potěšilo (třebaže v mém výtisku je cca dvacet stran vloženo obráceně), překladem Marty Staňkové i podrobným rejstříkem na konci.... celý text


V hotelu Bertram

V hotelu Bertram 2008, Agatha Christie
3 z 5

Méně povedený, ale stále dobrý. Jen tempo je ještě pomalejší než obvykle a ne všechno do sebe zapadá jako třeba v Kapse plné žita.


Srpny

Srpny 2023, Jakub Stanjura
5 z 5

Nekomfortní, znepokojivé čtení. Skvělá nespolehlivá (?), do sebe (?) se propadající hlavní postava Daniela, její rodina a (postupně bývalí?) blízcí. Narůstající úzkosti (?), prohlubující se osobnostní porucha (?), totální upřímnost (?). A o dost více otazníků než v tomto příspěvku.... celý text


Děti modrého plameňáka

Děti modrého plameňáka 1982, Vladislav Petrovič Krapivin
3 z 5

Vycházelo na pokračování v Ohníčku. Pro mne první silné okouzlení temným fantasy světem. Edit po přečtení po 31 letech: Část toho kouzla se mi vybavila. Ale je to jednoduše napsaný příběh s ne úplně originální zápletkou. Samotnou by mne zajímalo, jak by obstál dnes u desetiletých čtenářů...... celý text


Nervy

Nervy 2006, Dick Francis (p)
5 z 5

Myslím, že kdysi to byl můj první Francis, tuším, že jsem ho četla v původním překladu... Člověk by chtěl mít vůli a talent jako Finn. :-)


Kodaňská trilogie: Dětství – Mládí – Závislost

Kodaňská trilogie: Dětství – Mládí – Závislost 2022, Tove Ditlevsen
5 z 5

Strindberg v sukni. Drsné, ironické, zábavné, poutavé, extrémně čtivé. Tu a tam člověk nevěří vlastním očím, když si uvědomí význam toho, co je napsáno zlehka, bez fňukání a sebeobhajoby. Pro mne strašlivá, přitom autentická poslední část - člověk potřebuje něco, aby život zvládal - takže alkohol, prášky, tvorba, sex či vztahy mají prakticky stejnou hodnotu...... celý text


Vzpomínky

Vzpomínky 2023, Brian Freeman
3 z 5

Rozehrané je to skvěle - ale Freeman vždycky doplatí na touhu všechno precizně dovysvětlit. Kdyby nechal noir atmosféru a větší míru tajemství, byl by příběh zajímavější.... celý text


Motiv koní

Motiv koní 2005, Dick Francis (p)
4 z 5

Ano, tohle je detektivní klasika. Oproti jiným francisovkám zběsilé tempo, větší porce humoru - špičkování mezi Jikem a Toddem je fajn - a pocta Austrálii.


Ve válce: Příběhy obyčejných lidí z Iráku a Sýrie

Ve válce: Příběhy obyčejných lidí z Iráku a Sýrie 2018, Lenka Klicperová
4 z 5

Otřesné čtení. Dvanáct let trvá válka v Sýrii a generuje množství lidí s životy, které si těžko představit - náhlé "nelogické" zranění či smrt jsou na denním pořádku, bezdomovectví a nejistota normou, ženy, děti a staří rukojmími obou válčících stran. Díky za poslední kapitolu se shrnutím faktů, díky za všechny příběhy a fotky, které přibližují vzdálené. Přesto nerozumím...... celý text


Letní světlo, a pak přijde noc

Letní světlo, a pak přijde noc 2009, Jón Kalman Stefánsson
5 z 5

Melancholický sled koncentrovaných jednohubek, lidské životy nasvícené zlatě a zešikma, pomalé plynutí, jako by ani nešlo o dramata. Doporučuji číst za letního soumraku, se sklenicí trpkého nápoje po ruce.... celý text


Až za hrob

Až za hrob 1998, Dick Francis (p)
4 z 5

Alexandr a pýcha Kinlochů. Někdo používá mozek, někdo zahradní gril.


Žena, kterou muži neviděli

Žena, kterou muži neviděli 2022, James Tiptree jr. (p)
5 z 5

Vynikající zážitek. Sci fi povídky pro mne nejpřitažlivějšího typu - mnohé se odehrávají mimo pravidla pozemského bytí, spousta věcí se odehrává podle jiné než elementární logiky, bytosti nejsou vždy lidé, to, co se odehrává, není život, jak ho známe - ale přesto (nebo právě proto) se dozvídáme něco podstatného o sobě jako druhu, o sobě jako o typu, o sobě... Alice Sheldon byla pozoruhodná osoba svým životem, smrtí a zejména tvorbou, zdá se mi, že jejími miniaturami (od mikropříběhů po novely) probleskuje něco z osobnostního vnitřního pocitu Virginie Woolfové. Užila jsem si, často se dostavil wow efekt, tu a tam dojetí, tu a tam vztek. Pro mne nejsilnější (bez určení pořadí) Poslední let doktora Aina, Dívka, která byla zapojená, Houstone, Houstone, slyšíte mě?, Čeká na všechny narozené a Pomalá hudba.... celý text


Jákobův žebřík

Jákobův žebřík 2023, Ljudmila Ulická (p)
3 z 5

Tohle číst byl problém, taky mi to trvalo... Znám Ulickou komplet, ale tady jsem se až do konce nebyla schopná chytit. Jestli mělo být sdělením, že nikdo nepřichází odnikud a náš život částečně určují ti před námi, zároveň si za mnohé můžeme sami a těžko říct, co dominuje, pak ano, to jsem pochopila - ale na šest set stránek je to málo. Chyběl mi vztah k tomu, co se děje okolo, ve společnosti, závěr to nespasil... a tvrzení, že "tak to v životě chodí", podstatné je to osobní, mi připadá zavádějící. Hvězda navíc za "umělecké" pasáže.... celý text


Živá investice

Živá investice 2009, Dick Francis (p)
3 z 5

Jedna z prvních - a jedna z hodně temných. Také je ale hodně roztříštěná a ne úplně dobře vystavěná.


Ostrov v Ptačí ulici

Ostrov v Ptačí ulici 2013, Uri Orlev (p)
5 z 5

Skvělé čtení! Alex a jeho čekání na tatínka, Zeď jako hranice dvou světů, děti, stateční lidé, domovníci i udavači, Židé i Poláci, z (nejen) ptačí perspektivy. Věcné, zasahující, přitom nesentimentální a nevydírající.... celý text


Prasklé zrcadlo

Prasklé zrcadlo 2012, Agatha Christie
4 z 5

Televizní film s Liz Taylor je nezapomenutelný - a skvělá je báseň Alfreda Tennysona z roku 1833, kterou mě napadlo dohledat si až dnes. Prasklé zrcadlo je o odvrácené straně romantiky - nabízí ironický pohled na hvězdný filmový prach, na ženskost a mateřství a zejména na lásku až za hrob. Slečna Marplová je sice zase o něco starší, vesnice už není, co bývala - ale lidská povaha zůstává stejná. Smutek...... celý text