puczmeloun přečtené 446
Star Wars - od pohádky k pohádce
2018,
kolektiv autorů
Hezké ilustrace doprovázejí stručné představení světa Star Wars skrze droidy, rytíře Jedi a piloty různorodých vesmírných lodí. Je to taková malá encyklopedie pro začínající dětské fanoušky této série. Jen tedy, v českém vydání je to uváděno jako "od pohádky k pohádce", což moc neodpovídá originálu. Jde totiž o rozsáhlou sérii knížek pro děti (Star Wars Golden Books Series) zaměřenou na postupné představování jednotlivých filmů, postav, fenoménů apod. V této české knížce jsou pak vybrány tři z nich a dány k sobě. Není to tedy žádná pohádka (natož pohádky) a bez základní znalosti univerza Star Wars nemá smysl se do knihy pouštět. Tak ať nejste (vy nebo vaši malí posluchači) překvapeni.... celý text
Tři malí upíři
2016,
Georgie Adams
Začali jsme knihou Tři malé pirátky a skvělé. Pokračovali s Třemi malými čarodějkami a průměrné. A Tři malí upíři bohužel pod průměrem. Žádná mapa, žádné zvraty, žádné překvapení. :( Slabé i na dětskou knihu, zvláště ve srovnání s dalšími kousky ze série.... celý text
H₂O a záhada Zlaté slzy
2021,
Petr Stančík
Nu, tak u čtvrtého dílu už jsme narazili na limity čtení knih školkovému dítěti, když jsou určeny pro starší školní děti. Podle toho ale nehodnotím, protože u předchozích dílů nás to nijak výrazně neomezovalo. I sám totiž uznávám, že jsem si záhadu Zlaté slzy tolik neužíval. Ano, pořád je to skvělá směs bláznivých nápadů všeho druhu. Ale opouštíme Zemi a trochu jinou "Prahu", což bylo zatím neodmyslitelnou součástí knihy. Použité koncepty začínají být složitější a abstraktnější, navíc přibývá i nějaká ta dospělejší vztahová dynamika mezi hlavní trojkou. Necháme pár let odležet a zase se k tomu vrátíme... Zvláště, když následující Zkázonosný prstenec má být už podobně dospělejší.... celý text
H₂O a pastýřové snů
2019,
Petr Stančík
Tolik nápadů! Takových vtipných detailů! Pro malé i velké čtenáře! A co je nejlepší známka vysoké kvality knihy? Že hlavní zápletku malý posluchač ještě nemohl plně docenit*, přesto byl z celého příběhu nadšený. AuLePo značky Citroën, návštěva sochy ("rohatí" strážci, trh, palcát...), svítící liány, Kuneš, tornádový "stroj", Mňamman Le Fouseclé, čučouni... A to zdaleka není všechno. Masakrální směs! *Když odcituji z internetu: "Živé sny se strukturovanými příběhy se začínají u dětí objevovat až v 7 či 8 letech."... celý text
H₂O a poklad šíleného oka
2018,
Petr Stančík
Ještě lepší než první díl. Petr Stančík o trochu víc popustil uzdu svého spisovatelství, hraje si s pražským místopisem (skvělé názvy, i když neznalý historie a detailů místa jsem si musel vyhledat, proč zrovna Mumiový plácek), mystifikační historií a jeho oblíbenými "náhodnými" bizarními postavičkami, a přitom je to stále "přístupné" dětské dobrodrůžo. Píšu si do seznamu a jsme zvědav, jak na to za pár let bude reagovat už snad dorostlý potomek. :) ...o tři roky později a potomek reaguje dobře. Jen nás děsně mrzelo, že podzemní parní gotické metro není nikde nakreslené. Přitom tolik jiných skvělých ilustrací. Zkaměňovací oko velmistra Griliáše pak u nás zlidovělo a drží se už druhým měsícem. Musíme si znovu přečíst před cestou do Prahy, abychom se pak zastavili podívat se na Měsíc, kde bydlí... No však si to přečtěte taky. :)... celý text
H₂O a tajná vodní mise
2017,
Petr Stančík
Hezká blbůstka. Je vidět, že se Stančík krotí, ale nenápadně se tam i tak vkrádá jeho obliba jazykových hříček (nemluvě o jménech), různorodých mystifikací (a poznámek po okrajích textu), jídla a zdánlivě nesmyslných odboček. Výsledek je tak o řád příčetnější než např. Mlýn na mumie, ale celé je to bohužel dosti krátké... Nu, nemám pro knihu ten správný věk, ale i tak dobře pobavilo. :) Druhé čtení proběhlo s pidižvíkem, který také nemá pro H2O správný věk (školkové dítě poslouchá o dětech ze základky). Nutno ale říci, že Stančík dokáže psát natolik srozumitelně a v rámci důležitých částí děje vynechává pro děti těžko pochopitelné koncepty*, že je to zatím jedna z nejlépe přijímaných dětských knih. Ponorka, zmenšovadlo, krajina pod peřinou, vodárna, duch... * Což je u dětských knih zvláštní nešvar, na který opakovaně narážíme. Stančík ony dospělejší věci navíc úplně nevynechává, ale dává je buď do poznámek, nebo do krátkých zmínek, které dospělý interpret může přeskočit, improvizovaně změnit či vysvětlit. Například opakovaně se vracející odkazy na Tarzana u knih ze série Dobrodružství pavouka Čendy do děje zasahovaly tak mocně, že se s tím těžko pracovalo. Na něco podobného u Stančíka nenarážíme. K původně poslouchané audioverzi: Před nějakou dobou jsem slyšel rozhovor s Jiřím Lábusem, že namlouvá audioknihy pro děti. Znělo to zábavně, ale brzy jsem na věc zapomněl. Teď jsem náhodou narazil na knihy Petra Stančíka pro děti a hele, interpretem je Jiří Lábus. Takže i když jsem nebyl cílovka, oba pány mám rád, tak jsem se do toho vrhl. A spokojenost.... celý text
Falešný plnovous vánočního dědečka
2018,
Terry Pratchett
Tato kniha je věnovaná Terryho čtenářům po celém světe, kteří každý rok trpělivě čekali do 25. prosince, aby si mohli rozbalit nejnovějšího Pratchetta. Třeba už další povídky nebudou, ale stejně je to nějaký odkaz! Hezkou Noc prasečí hlídky... Tak začíná poslední sbírka povídek (mladého) Terryho Pratchetta. Je to pro nás, zaryté fanoušky, milá vzpomínka na autorovy začátky i pozdější knihy, které nám učarovaly. A Falešný plnovous? Znovu krásně graficky zpracované, plné veselých a vtipných příběhů, ve kterých probleskují první náznaky toho, co máme u Pratchetta rádi. Velká představivost, vtipnost a (ne)nápadně skryté rýpání do reality... Jen pro mladého čtenáře je to z celé série čtyř pohádkových knih asi nejméně stravitelný kousek (logicky už jen tím, že u nás je Ježíšek a některé věci probíhají jinak a s jinými "pomůckami").... celý text
Ferda v cizích službách
1993,
Ondřej Sekora
Na jednu stranu neuvěřitelná klasika, už jen mravkolva Ťutínka je nutné pro "přežití" v české přírodě bezpodmínečně znát, na tu druhou už je u toho (stejně jako u prvního Ferdy) znát jistá doba od publikace. Některé chování je už zkrátka příliš divné. A i ono střídající se "otroctví" provázející nás mezi jednotlivými "pány" je podivuhodným konceptem pro dětskou knihu. Ilustrace každopádně skvělé, základní představení jednotlivých hmyzích druhů šikovné a procházky pro malého posluchače už nikdy nebudou stejné.... celý text
Ferda Mravenec
1992,
Ondřej Sekora
Jsem až překvapen, jak to zestárlo. Jazykem, stylem vyprávění, dějem, chováním hlavních "postav"... Hmyzí základ, včetně povedených ilustrací, je pořád skvělý, to si s malým posluchačem užíváme. Ale u zápletek, jejich vyústění i některých point tedy kroutím hlavou a během čtení improvizovaně doplňuji. Nu, od publikace už to máme 88 let. A to jsem sám jako malý v 90. letech vyrostl i právě na Ferdovi, kdy si ten pozitivní vzdělávací-entomologický-vtipný základ pamatuji, z toho "navíc" si vzpomínám jen na "divnou berušku". Paměť je naštěstí milosrdná. :)... celý text
Nemísta měst: Opomíjená, pomíjivá a míjená místa měst
2019,
Anna Beata Háblová
Graficky velmi zajímavé, povedené, rozmyšlené. Téma určitě zvolené více než dobře. "Nemísta", ať už jakkoli definovaná, jsou a budou velmi řešenými částmi měst. Ať už pro sousedy, milovníky městské přírody/urbexu, developery, vizionáře... Potud mi dávalo smysl se pro knihu zastavit a pročíst si ji, jenže... ...kniha je spíš zamýšlející se, málo konkrétní, míchá témata i styly. Šlehá, přemýšlí, koření, odkazuje, vypráví... Na první pohled na to jde vědecky, vším tím dělením ale chce spíš překvapovat, hrát si, dumat, zkoumat. Není to žádná encyklopedie, natož návod. Je to malé umělecké dílo. A čtenáři, který hledá hlubší ponoření do tématu, toho moc nepřináší. Několik zajímavých perel jsem si odnesl (mj. umělce, který kupoval "zbytečné" parcely), ale jinak jsem už kvůli práci a zájmům asi podobného přečetl tolik, že víc nepotřebuju.... celý text
Povídky podivných
2019,
Ransom Riggs
Jednou za čas je prostě nutné přečíst si takto podivně krásnou knihu. Zvlášť, když má něco navíc... A u Povídek podivných je tím bonusem: a) krásné zpracování tištěné verze, ať už jde o obal, ilustrace nebo grafiku* b) hned pětice hlasů, každý z nich přitom skvělý a v něčem unikátní, ve verzi u audioknihy K tomu si přidejte samotné příběhy a jejich pointy. Podivnost, zvláštnost, nečekané a hezky pesimistické až černohumorné zpracování a hlavně originalita (a na druhou stranu i odkazy na klasické příběhy, jako je např. "majáková vesnice"). Čte (i poslouchá) se to krásně a člověk by chtěl víc a víc... Je to ještě lepší, než původní trilogie Sirotčince (s její znalostí je to pak samozřejmě "ještě lepší" :). A mé oblíbené kousky? Krásně černohumorná Princezna s rozeklaným jazykem, cizokrajné Cocobolo nebo vtipní Holubi od Svatého Pavla. * Jen tedy ta bílá "reklamní" plocha vzadu na obálce je jako pěst na oko.... celý text
Ježibabin vysavač
2019,
Terry Pratchett
Velmi jednoduché příběhy, je vidět, že jsou směřovány opravdu na "mírně" mladší čtenáře a psané mladším autorem. I tak ale baví i nás starší milovníky Pratchetta, a to zvláště ve spojení s velmi povedenými ilustracemi (k textu) a grafickému zpracování celé sbírky povídek. A stejně jako u knihy Draci na hradě Ruinově, kde byl ke čtení předchůdce Koberců, tady potěšila povídka předcházející sérii o Nómech (Velká jízda apod.). ...čtení po pěti letech s pidižvíkem a i tady platí to, co u zbylých knih série. Jako by Pratchett ještě nevěděl, pro jakou věkovou kategorii píše. Mixoval tak (někdy) příliš jednoduché vyprávění se složitými (společenskými) koncepty a odkazy. Malého posluchače baví originální světy, spousta fantazie a nápadů. Staršímu čtenáři to přináší velké množství zábavy při interpretaci, včetně improvizace, doplňování a vysvětlování. Ale bavilo nás to oba a zvyšuji hodnocení o jednu hvězdičku. PS: V roce 2019 šlo o první Pratchettovu knihu, kterou jsem četl v jiném, než Kantůrkově překladu. A dost mě hned ze začátku překvapil zmatený překlad věty "Lucy had to pay the fare out of her lunch money" (místo "jízdného" se v překladu objevil "oběd"). Pak už ale vše pokračovalo přirozeně, jako by k žádné změně nedošlo.... celý text
Húrinovy děti
2022,
J. R. R. Tolkien
Moc rád bych chtěl mít Húrinovy děti v úctě jako mnohovrstevnatou sérii Pána prstenů. Moc bych si přál mít rád Húrinovy děti jako pohádkového Hobita. Jenže, pokud bych chtěl číst telefonní seznam zkombinovaný s mapovým rejstříkem, nesáhnu po fantasy... Ano, přiznávám, to je ke knize trochu zlé, ale ty desítky stránek s nosným příběhem, které jsou obklopeny stovkami propojovací a kontextuální "vaty", mně nestačily. Vždy, když se začalo dít něco zajímavého, bylo vše bohužel brzy utnuto. Není to špatné, něco tomu chybí. Je to bonus, doplnění, ale samostatně to pro mě neobstojí. ...asi nejvíc mi celou knihu shrnuje krásný citát jedné hlavní "postavy": "Všechny tvé cesty byly zlé, Húrinův synu. Nevděčník, přijatý syn, psanec, vrah přítele, zloděj lásky, usurpátor Nargothrondu, zbrklý velitel a zrádce své rodiny. Tvá matka a sestra žijí v Dor-lóminu jako nevolnice v bídě a nouzi. Ty se šatíš jako kníže, ale ony chodí v hadrech a teskní po tobě, ale ty na to nedbáš. Tvůj otec bude mít radost, až se dozví, že má takového syna; a dozví se to." A Túrin očarovaný Glaurungem jeho slovům naslouchal, spatřil se jako v zrcadle zkřiveném zlobou a to, co viděl, se mu hnusilo.... celý text
Černobyl: Pád Atomgradu - grafický román
2023,
Matyáš Namai
Příběh Černobylu je fascinující. A každé čtení, dívání či poslouchání neomrzí. Neviditelná zabijácká síla, arogance moci, Sovětský svaz, specifický přístup místních... Nejen to vše dohromady tvoří velmi vděčný vypravěčský mix. Navíc, každý o Černobylu slyšel. Stejnojmenný seriál je dodnes na ČSFD tím nejlépe hodnoceným (96 %!). A i on sám vychází mj. ze slavné a skvělé knihy Modlitba za Černobyl od laureátky Nobelovy ceny (Světlana Alexijevičová). Právě kvůli tomu, jak moc a do jaké podrobnosti už byl Černobyl probrán, tak nemůžu Pád Atomgradu hodnotit vysoko. Zpracování komiksu totiž nepřináší nic významně nového, není pojímán z nějakého neotřelého pohledu, viz pro srovnání např. Bomba (Alcante), ale jde prakticky o proškrtaný/stručnější scénář seriálu, včetně těch největších a nejzajímavějších špeků ze zmíněné knihy. A je velká velká škoda, že autor svou inspiraci ani konkrétně neuvádí/nezdrojuje. Tedy četba zajímavá jako další černobylská jednohubka, ale pro hlubší ponor se zase vrátím k osvědčeným kouskům.... celý text
Zlaté enklávy
2023,
Naomi Novik
Celosvětová magická detektivka? Ženský Harry Potter jako jakýsi James Bond z Avengers zachraňující mini-světy? Šup sem s tím! Spousta stránek nové zábavy pro všechny milovníky chřtánů, černého humoru a drsného přehnaného kouzlení. Rychlopoznávání nových kusů světa Scholomancie pro pokročilé zájemce jako bonus. Navíc jde autorka už opakovaně proti svým vlastním představeným a předpokládáným zákonitostem první i druhé knihy, stanovuje nové hranice a pak je s gustem překračuje. A na konci to dává smysl! Ano, tím, že se kniha neodehrává na jednom místě a nemá jeden cíl (jako tomu bylo u jejích předchůdkyní), ale cestuje, těká, objevuje, vymýšlí, potkává, řeší malé osobní i velké globální problémy, to už nemá takový šmrnc. Ale stejně se to čte jedna báseň. A hlavní pointa? Ještě daleko před koncem už to asi každému čtenáři musí být jasné – v jednu chvíli to prostě nejde přehlédnout – naopak hlavní hrdince onu nepozornost v závalu emocí a starostí můžeme odpustit. Nakonec je to ale v závěru všechno tak hezky zabaleno a podáno, pěkně drsně a řízně, že všechna čest. Rád bych věděl, nakolik to celé bylo ze strany autorky improvizace, nebo měla trilogii a její hlavní zákonitosti už od začátku promyšlené (například to, co je jeden hlavní hrdina, si prý rozmyslela během práce na prvním díle, podobných rozhodnutí ale musela být spousta). Jsem moc zvědavý, jestli až se jednou ke Scholomancii vrátím a budu už vědět hlavní pointy, to bude pořád stejně zábavné.... celý text
Legenda o Sally Jones
2016,
Jakob Wegelius
Pro úplně nejmenší děti to pravda není, je to trochu "řada nešťastných příhod" z pohledu gorily, ale svou bizarností, nápaditostí, cestováním po různých koutech světa a prakticky formou jakéhosi polokomiksu (velké množství celostránkových ilustrací a ne úplně největší množství textu) nás to při čtení před spánkem s malým posluchačem pobavilo během pěkných pár nocí. Nakonec příjemné překvapení.... celý text
Zlatá horúčka
2021,
Tomáš Forró
CITÁT: Každý, kto nedávno navštívil po dlhšom čase Venezuelu, neverí vlastným očiam ako rýchlo kedysi najbohatší štát Južnej Ameriky skĺzol do chudoby, násilia a úpadku. O armádě, ozbrojených jednotkách vládnoucí strany, kubánských "pomocnících" nebo korupci slyšel už ve spojitosti s Venezuelou asi každý, kdo se zajímal. Ale že to mimo známé obrysy ze zpravodajství* vypadá v zemi ještě o řád hůř, na to je potřeba znovu Tomáš Forró a jeho další skvělá kniha (a to od roku 2021, kdy vznikla, ještě vše graduje**). Je velmi zajímavé poslouchat při čtení této knihy nové zprávy o Venezuele a opakovaně zfalšovaných volbách, a zároveň s novými znalostmi přemýšlet nad tím, jak to tam vůbec prakticky vypadá. Co pro voliče znamenají třeba všechny ty cesty zablokované mnoha a mnoha zátarasy, kde se vybírají úplatky pod zamířenými zbraněmi? Nebo o hrozbě invaze do sousední Guyany, když ten režim nevládne ani vlastnímu jihu. Chtěl těžbu zlata, kterým chtěl nahradit příjmy z ropy, kterou neuměl těžit, a inflačních peněz, které si vozil v letadlech po tunách, ale místo toho si vychoval mafii a nalákal kolumbijské narkopartizány, kteří ovládli část země. Prostě Venezuela – země, která zažila největší relativní propad a dostala se z nejvyšších úrovní bohatství na tu nejnižší. Tím, že je součástí knihy mnoho skupin, politiků, velkých historických událostí, i těch na úrovni vesnice nebo dokonce jen zlatého dolu, a vše se různě promíchává, je celé vyprávění velmi složité. Není to proto tak jasně vysoustružené literární dílo jako předchozí "Donbas: Svadobný apartmán v hoteli Vojna", které se prakticky četlo samo. Ostatně to potvrzuje i autor sám.*** Už jen uvedení do celé knihy je pekelně dlouhé... K tomu je potřeba tří úrovní map, seznam osob i potřebných termínů (díky za to, že vše je pěkně po ruce hned na přebalu). Nemluvě o samotném závěru, kde se autor vše snaží postavit na hlavu – intriky skryté v intrikách! K tomu je navíc mnohem méně součástí celého děje, stává se spíše posluchačem, vnímajícím návštěvníkem, který se dostal někam, kam se už moc lidí ze Západu, natož novinářů, nedostane. Každopádně skvělá práce, to bez debat! *** CITÁT: Skutočná vojna totiž zároveň znamená istý poriadok, hoci zvrátený a založený na autorite zbraní. Chaos južnej Venezuely je, naopak, jeho popretím a ohrozuje nielen nevinných ľudí, ale aj každú z bojujúcich strán. Nikto z neho tak naozaj neťaží výhody, nikto nemá ozajstný plán na prežitie a žiaden z aktérov ani svetielko nádeje, že sa mu raz podarí nad ostatnými zvíťaziť. Je pre mňa ťažké si predstaviť, v akom dlhodobom strese a pod akým tlakom tu musia už dlhé roky žiť miestni. Aj preto takmer každý večer snívam, že sa ráno nezobudím tu. Túžim sa z Venezuely presunúť späť na frontovú líniu Donbasu. Namiesto zradne nádherného spevu tunajších tropických vtákov chcem radšej počúvať hrozivé, no predvídateľné a pravidelné dunenie delostrelectva oboch strán. A stejně jako u Donbasu, ve slovenském původním vydání velice oceňuji grafiku knihy, práci s typografií i grafické vtípky... Nezlobil bych se za více fotografií, ale je jasné, že o ty tady úplně nejde. * Kdy se přímo nabízí srovnání s knihou "Venezuela: Rozklad ráje" (Eduard Freisler), která se právě těch základních obrysů drží. ** Nemluvě o covidu na závěr knihy. Po třech letech to je jako z jiného světa.... celý text
Draci na hradě Ruinově
2018,
Terry Pratchett
Jasně, jsou to Pratchettovy prvotiny a celá kniha je určená pro trochu (no dobře o trochu víc) mladší publikum, ale vůbec to není špatné. A to ať už jde o příběhy s překvapivými konci, celé zpracování textu plného grafických hříček a obrázků, doplnění a první seznámení se s Koberci (i bonusová výprava včetně obřího červotoče), vtípky na téma pohádek, pravěku, Británie a odkazy na současnost nebo novinařinu atd. atp. ...druhé čtení o sedm let později už proběhlo se zmíněným mladším publikem a úspěch je smíšený. Čím víc šlo o nějaký zajímavý svět s jasným příběhem – Kobercové, Smítko, Želvák, autobus – tím víc si malý posluchač pamatoval a tím víc se bavil. Čím víc se kupilo odkazů na dospělácké věci, šlo přímo o "politiku" nebo se příběh nad míru zašmodrchával, tím víc pozornost opadávala. Celkově ale hodnotím stále vysoko. Vtipné, hezky udělané, zajímavě ilustrované, originální.... celý text