Qadin
přečtené 187
Návrat slov
2016,
Goce Smilevski
jako píseň s opakujícím se motivy, nebo putování po spirále, láska k jazyku a slovům, mezi rodiči a dětmi, mezi ženou a mužem, láska k Bohu...
Divoká labuť a jiné příběhy
2016,
Michael Cunningham
Pohádky očima vyhaslé štětky z baru nasáklé kouřem z cigaret v hávu ilustrací hodných Andersena, Cynické a rádoby protřelé...
Snídaně šampiónů
2000,
Kurt Vonnegut Jr.
"Mám dojem, že jediným vhodným zakončením jakéhokoliv příběhu o lidech - neboť život je dnes polymer, jímž je těsně obalena Země, by měla být táž zkratka, kterou teď píšu velkými písmeny, poněvadž mi to připadá na místě: ETC.... "Je to všechno jako oceán!" křičel Dostojevskij. Já říkám, že je to všechno jako celofán," "Už je mi líp. Čestné slovo: už je mi líp." úžasná knížka, milé ilustrace, úžasné vstupy autora, jeho styl se mi dostává pod kůži...... celý text
Jatka č. 5
1997,
Kurt Vonnegut Jr.
"Mezi jednotlivými sděleními žádný určitý vztah není, kromě toho, že je autor zvolil tak, aby v souhrnném pohledu vytvářely obraz života, jenž je krásný, překvapivý a hluboký,.. Co na svých knihách milujeme, jsou hlubiny mnoha skvělých okamžiků, viděnou v jednu chvíli."... celý text
I slunce vychází
2015,
Ernest Hemingway
Hodně mi to připomínalo Velkého Gatsbyho, večírky, únik, velká neuskutečnitelná láska, smetánka, akorát v takové civilnější verzi, bez melodramatu v závěr :) Neskutečně jsem si užívala pasáže Billa s Jackem a bylo krásné vidět koridu očima Hemingwaye. Jen bych zabila vydavatele za obálku s Hemem!... celý text
Pohádky
2004,
Hermann Hesse
zvláštní, jemné, poetické, do vnitřního světa a nesmrtelnou duši zaměřené, některé konce vyrazily dech a člověk hledal, jestli nepřehlédl pokračování... povinná četba k Malému princi a pohádkám od Wilda :)... celý text
Žvaniti fér
2013,
Dan Bárta
Déšť, lhostejno, zda v v asijském nebo americkém deštném lese, nejlépe přečkat v dřepu, či vstoje, chůze promočí deštník nedeštník. Kdo má časák a cigára, je dál. Kdo má k tomu lehounkou duralovou skládací rybářskou sesličku, je nejdál. Ukážu prstem na zip. Pokrčím rameny. Knoflík. Nemám. Chápe. Otočí se na ostatní. Ti pokrčí rameny. Knoflík? Nemají. Chápu. Když to bylo z Dana a o Danovi, tak to bylo super, v okamžicích žvanění o politice nebo zraněném egíčku (i když zreflektovaném), tak mi to připomnělo rodinné oslavy po páté sadě panáků... úžasný rytmus vět a expresivita a milá sebeironie, místy tam :)... celý text
Velký Gatsby
1991,
Francis Scott Fitzgerald
Já nechodím do kostela - Nějaký kostel bys měl mít po ruce, Georgi, když tě potká něco jako todle. ...¨ Gatsby věřil v to zelené světlo, v šílenou vzrušující budoucnost, která před námi rok za rokem ustupuje. Teď nám unikla, ale to nevadí, zítra poběžíme rychleji, ještě víc rozpřáhneme paže... A jednoho nádherného rána - Tak se potácíme kupředu, jako lodě proti proudu, bez přestání odnášeni do minulosti. portrét jedné společenské vrstvy v jedné určité době, přemýšlím jestli má říct něco lidem i dnes... a skoro bych si přála, aby ne :)... celý text
Květy zla
1997,
Charles Baudelaire
Četla jsem překlad od Nezvala a probudil ve mě touhu oprášit mou francouzštinu:) kouzelné morbidnosti, spíše pro formu, ale Kterési madoně mi vyrazila dech... a pak básně o smrti... celý text