radek.kubicek
přečtené 264
Asfalt
2009,
Štěpán Kopřiva
Kdyby vám někdo řekl "nezabíjejte lidi, půjdete za to do pekla", věřili byste mu? No vidíte. A je to tak. Ultimátní jízda tak trochu jinak pojatým (a hlavně kvalitně vyasfaltovaným) peklem se spoustou krve, krve, mozků, krve, spousty jiných tekutin a hlavně asfaltu. Občas je to až neuvěřitelné (což vlastně u takového tématu je tak trochu eufemismus), ale hlavní hrdinové se s tím moc nemažou a naopak si celé peklo víceméně namažou na chleba. A ještě se u toho náramně baví a já se bavil s nimi. Mimochodem, vžycky mi tak jde hlavou... aby člověk vytvořil něco takového, stačí k tomu hodně kvalitní drogy, nebo musí být i poměrně solidní úchyl? :)... celý text
Medvědín
2017,
Fredrik Backman
Už je to nějakou dobu, co jsem ji četl, ale děj si pořád docela vybavuju. Je totiž takový, pro sportovní nefandy, nijaký výrazný, ale přitom v jádru tak silný. Kam až může dojít slepé následování jednoho velkého idolu a jeho protěžování na úkor ostatních, kteří dřou jako koně, aby dosáhli stejného výsledku? Co když nakonec ten idol vlastně není takový člověk, jak si ostatní mysleli? Je důležitější zachovat lidskost a morálku nebo porazit všechny ty tolik nenáviděné okolo? Není lepší raději porazit tu malost a zatuchlost v sobě? Kam až může vést touha jít za svým snem i přes všechny "drobné nepříjemnosti"? Je to snad o všem, vlastně jen ne o hokeji. Jak selský rozum a morálka svádí (mnohdy marný) boj s davovou psychózou, jak se z těch zlých stávají v mžiku oka ti hodní a opačně, jak se bojíme dát najevo svá trápení, jen protože se bojíme následků, jak na nás, tak na okolí. Jestli je vlastně pravda důležitější než blaho všech, na kterých nám záleží a částečně i nezáleží. Typický Backman, tak jak ho mám rád. Řekl bych, že jen on dokáže napsat knihu s daným nosným tématem, které je v průběhu víceméně upozaděné na úkor lidských starostí, radostí a vzájemných interakcí, které jsou navíc tak citlivě popsány, až má člověk pocit, že to sám zažívá.... celý text
