rozaaalie_
přečtené 115
Bláznivé léto
2011,
Tove Jansson
V tomhle díle si muminí rodinka zrovna užívá prosluněných dní, když v tom do údolí udeří obrovská vlna tsunami. Rázem je všechno vzhůru nohama a Muminek se společně se svými rodiči, Mimlinou dcerou, malou Miou, Mínou a Pimkem vydává na velké dobrodružství. Útočiště jim poskytne prazvláštní dům, který zrovna pluje okolo. Až na to, že to není jen tak ledajaký dům. Nemá přední stěnu, je skrz naskrz provrtaný divnými pokoji s parukami, šaty, umělým ovocem, dřevěnými meči a dokonce tam bydlí i nějaká podivná slečna "Rekvizitárna"! Tahle úsměvná knížka je dokonalým společníkem pro jedno letní odpoledne. Přestože se jedná o literaturu pro děti, já si myslím, že naplno ji dokáží ocenit právě dospělí. Najdete v ní totiž plno suchého humoru, u kterého jsem se osobně často smála nahlas. Taky je zde ukryto mnoho filosofických pasáží, samozřejmě nějaké to poselství a v tomto konkrétním díle také tematika a motivy divadla, které ocení i naprostí kulturní barbaři, jako já :D. V celkovém dojmu nemůžu jinak, než knížku stoprocentně doporučit! Skrze kraťoučký příběh zažíváme nejedno dobrodružství: se zahořklou krysou Emou, se Šňupálkem a jeho dvaceti čtyřmi lesními dětičkami, s utrápenou fififjonkou toužící po troše lásky či dokonce s muminkem utíkajícím z vězení. A jedna věc je fakt jistá... Tohle léto bude opravdu bláznivé! - - - Více recenzí a knižního obsahu najdete na mém instagramu: @rozaaalie_... celý text
Světlo a stíny
2017,
Leigh Bardugo
První díl ze série Griša zatím vnímám spíš jako odpočinkovou Young adultovku, než nadupané fantasy. Svět mě do určité míry ze začátku dost oslnil, ale postupem času upadal. V knize se vyskytuje spousta klišé, chybějícího vývoje postav, taky naprosto předvídatelní až stupidní hrdinové a téměř nulové zvraty. Upřímně doufám, že mě druhý díl nadchne víc, protože mě autorčin styl psaní bavil. (Podrobnější názor naleznete v záložce "Recenze")... celý text
Navždycky
2020,
Nofreeusernames (p)
Myslím, že můj počet hvězdiček sám o sobě dobře prozrazuje, co si o knize myslím, a můj názor potvrzuje také velká spousta negativních recenzí níže. Proto jsem se rozhodla jít na to jinak. Všichni už asi tušíme, co je „na knize špatně“, co se tolik nepovedlo a co se spoustě lidem nelíbilo. Ale já i přes poměrně nízké hodnocení našla také spoustu věcí, které byly skvělé a o ty bych se s Vámi ráda podělila. Co se mi tedy na Navždycky líbilo? 1. Autorčin styl psaní – Přesto, že se jedná o prvotinu, je dle mého napsaná dobře. Snad bych si troufla říct až skvěle. Po technické stránce je text zvládnutý na jedničku. Krásně to odsýpá, občas jsem se i zasmála a to ani nejsem pro tyhle vtípky cílovka. 2. Postavy – Osobně zrovna Mei není mým šálkem kávy, ale dokážu pochopit, jak by se v ní holky okolo 12-14 let našly. A protože čtenáře Navždycky tipuju do podobného věkového rozmezí, je to naprosto v pořádku. Navíc Travis je fakt roztomilý, o Liamovi nemluvě. Možná by nebylo na škodu dočíst se o tomhle „golden triu“ více informací do hloubky, ale na Feel-Good romantiku? Dostačující. 3. Pop-kulturní hlášky – Za mě moc milá věc. Asi nejlepší na celé knize. A docela originální, moc často se totiž nestává, že by postavy z knih přímo narážely na média kolem nás. Za mě skvělý způsob jak se odlišit od ostatních autorů. Hodně to k Ole sedí. 4. Nenáročné čtení – Pokud hledáte jednoduchý romantický příběh, u kterého budete moct jak se říká vypnout, pak je tato kniha skvělou volbou. Jak už jste se mohli dočíst z bodu 1., text je psaný opravdu čtivě, takže vám zabere asi okolo jednoho odpoledne s horkým šálkem kafe nebo čaje. Jednohubka jak se patří. Tak a je to. Nerada to říkám, ale na podobný knihy už jsem asi stará . A právě fakt, že nejsem cílovka, hraje podle mě dost velkou roli v mém finálním hodnocení. Jsem ale přesvědčená o tom, že moje 13leté já by tuhle knížku zbožňovalo. Od Oly zatím nic dalšího momentálně číst neplánuju. Ale v budoucnu? Určitě. Ráda bych se totiž podívala, kam se za těch pár let psaní posunula. ... celý text
