Rup přečtené 555

Dobrodružství kapitána Hatterase 1995, Jules Verne

Neprávem opomíjený román má snad ze všech autorových knih nejlépe propracované charaktery panáků. Jen škoda toho až příliš idealistického závěru - z nepřekonatelné nenávisti do absolutní oddanosti je přece jen mnohem delší cesta, než jakou autor nastínil. Vhledem k době vzniku a zaměření díla nemám žádných výtek. Doporučuji.... celý text

Divočina 2015, Cheryl Strayed

V závěru anotace se píše: "Pouť ji téměř dožene k šílenství." Já doufám, že ji z toho šílenství alespoň trochu vysvobodila. Kromě toho, že k němu přiváděla všechny své blízké, dařilo se jí totéž poměrně úspěšně i u mě, tedy u čtenáře. Přes veškeré její vzdělání, tak pitomou a zakomplexovanou osobu jsem ještě (naštěstí) nepotkal. Literárně je ovšem příběh zpracován výborně. U překladu je však výrazným záporem ponechání americké měrné soustavy, až na zanedbatelné výjimky, v celém textu. Schválně z hlavy: Kolik stop má Sněžka? Pro ty líné jako jsem já je to ft. 5.256. Jenže co je nám v Evropě do toho, že? Tady je metrická soustava. Takže jsem soustavně netušil jak daleko, či vysoko, dolezla. Ovšem jeden přínos pro mě dílko mělo: už si dovedu představit "divočinu" v USA. Za literární hodnotu 4, za vše ostatní -2, takže 2.... celý text

Černobílý svět 2011, Kathryn Stockett

Ruku na srdce. Kdo z nás, bílý, černý, rudý, etc., není nějakým způsobem rasista? V širším smyslu netolerantní? Co romská otázka, co Islám,... Vše co je nám neznámé, co je jiné, co se vymyká zavedeným pořádkům a zažitým konvencím, to nás ohrožuje a je apriori špatné. Poněkud mi u knihy vadí striktně černobílý pohled na svět. Paničky se sice poněkud různí, ale černé hospodyně jsou všechny skvělé, obětavé, pracovité. Ale román je napsaný tak skvěle, že vše odpuštěno. Dávám plný počet a samozřejmě vřele doporučuji.... celý text

Daleké obzory 1999, Danielle Steel

Autorka je zjevně window cestovatelka - zná celý svět, ale jen z oken vlaků, letadel, taxíků a hotelů. Vynecháme-li první třetinu až po cestu do Herbinu, a pak zbytek po návratu z něj, odmyslíme-li si bezbřehou naivitu a otřesnou stylistiku, u této autorky charakteristickou, pak se to dá číst.... celý text

Čas přílivu / Tragédie o třech jednáních 1989, Agatha Christie

Samozřejmě klasika. Co k tomu dodat. Snad jen na okraj: současné seriály typu "Sběratelé kostí" apod. by měly být zařazeny do kolonky sci-fi nebo pohádka (ty méně krvavé), nikoli krimi. Doporučuji všem milovníkům detektivního žánru.... celý text

Náhradní dcera 2002, Lisa Gardner

Autorka od počátku předkládá indicie jak vše dopadne. Takže pro mě se žádné překvapení nekonalo. Velmi mi chybělo psychologické prokreslení postav, místo popisu bolavých zad. Bráno z tohoto hlediska, šedý podprůměr. Z autorky nikdy klasik nebude. Jako thriller pro ženy to není až úplně špatné, tak dávám za tři.... celý text

Vraždy v ulici Morgue a jiné povídky 1964, Edgar Allan Poe

Sto roků samoty 2005, Gabriel García Márquez

Jelikož trpím nevyléčitelnou chorobou, kterou bych nazval získaná alergie na reklamu (ZAR), cíleně jsem se několik let vyhýbal četbě tohoto díla, ač jí mám už dlouho v knihovně. Dělal jsem chybu. Je to skutečně mistrně podané podobenství o samotě člověka ve společenství a společenství ve společnosti. Zkráceně samota lidí mezi lidmi. Nebo také jinak: Je-li sdílená radost dvojnásobná, pak utrpení a bolest jsou nesdělitelné. Takže už mě dostal, jsem jeho. Pro nemer: Je mi srdečně jedno jsem-li dostatečně společensky přijatelný, intelektuálně na výši a už vůbec je mi lhostejné, v jaké škatulce je kniha zařazena (magický realizmus - škatulkování je mi též proti srsti). Přes to všechno vřele a od srdce doporučuji.... celý text

Roboti a androidi 1988, Martin Petiška

Velmi, ale opravdu velmi rozdílná kvalita. Od úplného braku po vynikající povídky. A panu Petiškovi (v knize Eduard Martin) bych rád sdělil: pokud si budu chtít zaluštit, vezmu si k ruce křížovky nebo něco podobného. Komy, odstavce a pod. byly vymyšleny kvůli lepší čitelnosti textu, nikoli naopak. A na závěr: pan Železný zde, jako výše uvedený autor, nenapsal ani čárku. To se zde bohužel opakuje i u jiných sbírek. Dávám zlatý střed, tj. 3*, ale doporučit se mi nechce.... celý text

Motiv koní 1994, Dick Francis (p)

Řadím k těm méně povedeným „Franciskám“. Osobně bych z bratrance vraha udělal. Nic naplat, není vždycky posvícení - to je poznámka ke knize, ne k osobě vraha. tomvall: Nelze srovnávat Forsytha s Francisem. Prvý ničí, druhý hladí, prvý je chirurg, druhý léčitel.... celý text

Einsteinův mozek a jiné povídky 1987, Josef Nesvadba

Nemohu si pomoci, ale je to slabé, nedotažené a často velmi zřetelně poplatné tehdejší straně a vládě, ačkoli od začátku 60. let, kdy tyto povídky psal, již toho nebylo třeba. Že by to ovšem bylo z přesvědčení mi nepřipadá. Je tam pár dobrých nápadů, ale myšlenky vyznívají do prázdna, pointy jsou snadno předvídatelné a nepřekvapivé. Doporučit nemohu.... celý text

Hammett 1990, Joe Gores

Pokus včlenit skutečnou osobu (pinkrtonovec/spisovatel Hammet) v dobových reáliích do smyšleného příběhu drsné školy, a to celé vydávat za hodnotnou literaturu, se, dle mého povedl tak napůl. Chvílemi jsem se i nudil. Dávám 3,ale doporučit nemohu.... celý text

Bridget Jonesová: Láskou šílená 2014, Helen Fielding

Zde se opět potvrzuje známá věc, že láska a sociální sítě, a to nezávisle na sobě, dělají i z docela obyčejných lidí blábolící idioty. Až na to, že si autorka plete lásku a sexuální nadrženost, chcete-li chtíč, je kniha čtivá a v mnoha ohledech jistě pravdivá. Troufám si doporučit.... celý text

Vražda v Honolulu 1986, Earl Derr Biggers

Tak tohle je čistokrevný román do kapsy, tedy rodokaps. Vypnout mobil, vypnout tablet, vypnout mozek a číst. Jen těch mrtvol mohlo být víc - autor si na to připravil nejednu situaci. A také to mohlo být o třetinu kratší. V daném žánru velmi dobré.... celý text

Papírová města 2014, John Green

John Green píše knihy emotivní. Zde však bylo emocí pomálu a ne až tak destruktivní. Zkrátka si moc nepopláčete. Ale za přečtení stojí.

Královské vraždění 1990, S. S. Van Dine

Je to slabé. Se sirem Doylem, Agathou Christie a především E. A. Poem, k jejichž stylům bych si troufnul to přirovnat, se nemůže měřit. Spíše autorův exhibicionismus, co vše zná a jak rozsáhlý má přehled.... celý text

Syn čarodějnice: V ďáblově mlýně 1980, Rosemarie Schuder

Velmi čtivě napsáno, i když místy až s přílišným sociálním akcentem. Kapitolou samou pro sebe je počešťování vlastních jmen a místních názvů. To je tragikomedie až fraška. Pokud to překousnete, pak doporučuji.... celý text

Třikrát Kramer a Zondi 1983, James McClure

Něco z McBaina, něco z tvrdé školy, a všechno z exotiky Jihoafrické republiky. Místy jsem byl ztracen v textu - autor nejspíš věděl něco, co jsem ani při nejlepší vůli, a přes několikeré opětovné přečtení dané části, nepochopil. Hodnotím na slabší průměr.... celý text

Pět neděl v baloně 1923, Jules Verne

A já dávám 100%. Autor osvědčuje obrovské znalosti (samozřejmě vzhledem k době vzniku románu) a dokáže je podat veskrze čtivou, dobrodružnou formou. Sem patří i veškeré níže kritizované seznamy a nacionále. Potud populárně naučný pohled. No a co vědět nemůže, to si domyslí, či vymyslí - tedy sci-fi. Nemohu si pomoct, ale všechny ty mluvící hlavy, vydávané v současnosti na různých kanálech (kam ostatně patří) za dokumenty, mu nesahají ani po kotníky.... celý text

Tajuplný ostrov 1964, Jules Verne

Je to pohádka, ale já pohádky rád. Toto dílo řadím v autorově tvorbě nejpovedenějším. Doporučuji.