rusalka123
přečtené 532
Já jsem Malála: Příběh dívky, jež bojovala za vzdělání a kterou postřelil Tálibán
2014,
Christina Lamb
Letní světlo, a pak přijde noc
2009,
Jón Kalman Stefánsson
V poslední době nějak přicházím na chuť knížkám, které jsou takříkajíc "o ničem". Pro tuhle to platí dvojnásob - o ničem a zároveň o všem, zkrátka o životě. A mně se ve své podstatě líbila. Je výborně napsaná. Skvěle se četla. Ale trochu mě mrzelo, že dané městečko s jeho obyvateli mi nebylo moc sympatické. Nesympatie by ještě nemusela nutně vadit - to k životu také patří. Těžko se mi však skousávala ona (z mého pohledu) obhroublost, místy vulgárnost až pudovost jednání Islanďanů - jenže co naděláme, ono to asi opravdu odpovídá jejich povaze, nesetkala jsem se s tím ostatně v knize poprvé. Takže autor vlastně nejspíš vykreslil atmosféru daného místa dost realisticky. Jinak myslím, že je to typ knihy, kterou kdyby člověk četl v pravidelných intervalech deseti až dvaceti let, pokaždé si z ní vezme něco jiného. Nebo to možná platí pro autora vůbec? Já mu asi ještě někdy dám šanci, ale přesně z tohohle důvodu (potvrdí se moje teorie?) to nechám nějaké ty roky uzrát...... celý text
Buď, kde jsi
2016,
Štěpán Smolen
Na mě možná až moc fantasy - navíc, tohle je ještě víc fantasy než běžné fantasy - vždyť tam ke vstupu do "jiného" světa nebylo už ani to zrcadlo či skříň! :D Ale jinak pěkně zpracované a hlavně pravdivé. Pocit, který ve mně zůstává ale málem nejsilněji, je nutkání jít spočítat znaky posledních stran - jestli autor nešvindloval. :D... celý text
Podivuhodný život osamělého pošťáka
2017,
Denis Thériault
Spoiler. Kdybych se na Podivuhodný život osamělého pošťáka koukala jako na normální knihu, nevím nevím, jak bych ji hodnotila. Hlavní hrdina mi byl celkem protivný, ze způsobu, jakým si nechal postupně "vzít svůj život" a "vetřel se" do života cizího, mrtvého muže, jsem se musela místy otřást, u básní druhé části knihy, tedy těch eroticky laděných, jsem měla pocit, jako bych to byla já, kdo čte cizí dopisy a nebylo mi to vůbec příjemné. Navíc východní filosofii nejsem zrovna nakloněna. Nicméně rozhodla jsem se knihu číst tak trochu jako pohádku. Pohádku pro dospělé. S tím jsem ji dočetla a musím uznat, že má něco do sebe. Ale zatím ji nehodnotím a nevím, jestli vůbec budu. Jsem z ní zkrátka taková rozpačitá a s tím se těžko hodnotí.... celý text
Spratek: Příběh dítěte, které nikdo nemiloval
2008,
Torey L. Hayden (p)
Poměrně dlouho jsem se odhodlávala vzít knihu do ruky, protože jsem se jí po přečtení některých místních komentářů trochu děsila - jak z ní bylo spousta lidí smutných, rozhořčených, zhnusených. Zcela pochopitelně. Já to tak ale ani nevnímala. Pro mě nebyla ani tak o týrání, bolesti a utrpení malého dítěte, jakkoliv to místy bylo smutné. Byla pro mě o pomoci a síle výchovy dobrým pedagogem. Asi stejně tak, jako nemocnici (narozdíl od některých lidí, se kterými jsem se o tom bavila) nevnímám jako místo, kde lidé trpí, ale kde je jim pomáháno. Proto pro mě bylo vyznění knihy veskrze pozitivní. Myslím, že to snad byl i autorčin záměr. Studuji obor, se kterým bych se klidně mohla dostat do podobné pozice, jakou měla Torey, a i proto to pro mě bylo takovým nakopnutím, motivací, inspirací. Že to má smysl.... celý text
Marie a Magdalény
2017,
Lenka Horňáková-Civade
Achjo... Proč autorka udělala ze všech hrdinek..... Jak to říct slušně? Nemanželské dítě je jedna věc. Ale ty příběhy, jak k němu přišly? Škoda. Knížka měla větší potenciál. 2,5. Nahoru zaokrouhluji díky pozadí dějin, na kterém byla vystavěna.... celý text
