RyxiraAmyGinger
přečtené 339
Jantarové oči
2013,
Vilma Kadlečková
Tohle se mi hodně líbilo. Zpočátku jsem tomu vůbec nerozuměla a přišlo mi to dost složité, ale ani to mě neodradilo. Vlastně jsem tou knihou docela nadšená, takže jsem se celou dobu třásla, aby mi někdo v knihovně nevyfouknul pokračování před nosem. Naštěstí se ale tak nestalo. Takže mám na stole další tři pokračování, a upřímně řečeno, celkem se nemůžu dočkat :).... celý text
Muž s podivnou minulostí
2001,
Ken Follett
V rámci Folletovy tvorby určitě slabší dílo, příliš fantaskní na můj vkus. Nicméně četla jsem před tím Měděného jezdce od P. Simons, takže Muž s podivnou minulostí neměl velkou konkurenci a četl se mi příjemně, pokud jsem nad ním zrovna moc nedumala. P. S. Knihu jsem znova přečetla v roce 2024, aniž bych si uvědomovala, že jsem ji už jednou četla. Ups. Ale moje hodnocení by se nezměnilo.... celý text
Měděný jezdec
2004,
Paullina Simons
SPOILER Je to někde na pomezí mezi dvěma a třemi hvězdičkami. Upřímně řečeno mi Taťána a Alexandr většinu knihy pěkně lezli na nervy, takové dva tragédy ochotné trpět až do smrti aby člověk pohledal. Chápu Taťániny ohledy k Dáše, ale chování těch dvou mi v mnoha ohledech přišlo hodně přes čáru. A jejich líbánky? Bez sáhodlouhých popisů nejrůznějších poloh a hvězdných orgasmů bych se klidně obešla (milovat se desetkrát za den? Sorry jako...). Posledních třicet stránek bylo až překvapivě dobrých, bohužel Alexandr zásah NKVD nějakým zázrakem přežil (možná by stálo za to přečíst si druhý díl jen pro pobavení nad tím, jakým neuvěřitelným způsobem se mu to podařilo) a tak nebude ubohý čtenář ušetřen další série zamilovaných vzdechů Ach Taťáno! Ach Alexandře! (a dalších všepohlcujících orgasmů). Ach jo... Ostatní postavy jsou naprosto nevýrazné (snad kromě Dimitrije, který je tam ale zase opět a jenom proto, aby mohli Taťána a Alexandr překonávat na křídlech své "lásky" další nesnáze) a jako svědectví o poměrech v Sovětském svazu mnohem lépe poslouží jiná, povolanější literatura. Jazyková úroveň naprosto průměrná, spíš slabší. Na Měděného jezdce jsem se těšila, ale byla jsem krutě zklamána a vysoké hodnocení tady na Databázi naprosto nechápu.... celý text
Svědkyně ohně
2012,
Lars Kepler
Moje druhá a poslední kniha od Larse Keplera. Chvíli mi trvá, než se přizpůsobím stylu psaní, který mi připadá poněkud roztříštěný a zkratkovitý. V knize bylo příliš málo podezřelých a kdyby nebylo Flory, Joona by ostrouhal. Upřímně řečeno nechápu, proč jsou knihy od autora/autorů ve svém žánru tak populární.... celý text
Harry Potter a relikvie smrti
2008,
J. K. Rowling (p)
Knihy o Harrym Potterovi jsou neoddělitelnou součástí mého dětství a nedávno jsem se rozhodla, inspirována booktuberkou Marillee, že si je přečtu znova. Nemyslím si, že to byl úplně šťastný krok. Teď, ve dvaceti letech, pro mě příběh ztratil podstatnou část svého kouzla, určité momenty mi připadaly předvídatelné (a nic to nemá společného s tím, že jsem každou knihu četla aspoň čtyřikrát) a celkově to všechno bylo příliš "vyumělkované". Chápu, že příběh je určen dětem, pro dospělé - nebo aspoň pro mě - už ale nefunguje tak skvěle jako dřív. Knihy jsou určitě čtivé a nedělalo mi větší problém číst je v podstatě v kuse, přesto ale se mi ke konci příběh zdál poněkud podbízivý. Když bych mohla poradit svému minulému já, řekla bych mu, ať Harryho Pottera už nechá spát a uchová si na něj vzpomínku opředenou skutečnou magií.... celý text
Město netvorů
2003,
Isabel Allende
Kdyby mi bylo tak dvanáct, určitě bych byla unesená... Pro dvacetileté čtenáře kniha už ale určitě takové kouzlo nemá (aspoň podle mého názoru), ale jako příběh pro děti funguje perfektně. Upřímně řečeno jsem dočítala především proto, že Isabel Allende je moje velmi oblíbená autorka... další díly už s největší pravděpodobností číst nebudu.... celý text
Válka o zadnici Dona Emmanuela
2001,
Louis De Bernières
Po dlouhé době kniha, která mě dokázala skutečně zaujmout. Styl vyprávění mi místy připomínal Márqueze, kterého mám moc ráda, stejně jako autora této knihy. Bohatý, hravý jazyk a neobyčejné pochopení pro lidské pokolení. Trilogii chci rozhodně dočíst.... celý text
Moje druhá kniha od Mo Hayder, ale rozhodně ne poslední! Třebaže jsem od počátku tušila, že věci nebudou tak, jak se jeví (ještě dřív, než to vyslovila sama Penny), nezabránilo mi to v tom, abych hltala každou stránku.... celý text
Zeď vzpomínek
2016,
Anthony Doerr
Tak tohle dílo mě minulo. "Jedinečné umění zkratky", jak se o autorově díle píše na zadní vnitřní straně desek, mi absolutně nic neříká. Můj názor je takový, že pokud si autor troufne své příběhy nedokončovat a popisovat de facto naprosto běžné životní situace, měl by tak činit pomocí bohatého a neotřelého jazyka, který by absenci děje vyvážil. V tomto případě tomu tak nebylo.... celý text
