Sarah11 přečtené 257

Papírová princezna 2017, Erin Watt

Tahle kniha není bůhvíjak obohacující je to spíš taková jednohubka, když si chcete odpočinout a máte chuť na něco jednoduššího, nicméně svůj účel plní skvěle, proto jsem byla zprvu rozhodnutá, že dostane pět hvězd. V rámci žánru to bylo přesně to, co jsem očekávala. Myslím, že všichni jsme podobný příběh četli nebo viděli ve filmové podobě milionkrát, ale alespoň mě nikdy nepřestane bavit a vždy u toho skvěle vypnu. Moje nadšení ale zkazilo přibližně posledních dvacet nebo třicet stran, které jsou vlastně jen popisem toho, jak si hlavní hrdinové strkají jazyky do krku a jak to Elle "vibruje na místech, o kterých ani nevěděla". Za další, ale už o něco méně závažnou chybu, považuji náhlý obrat od úplné nenávisti ze strany Royalovic bratrů k naprosté lásce a oddanosti a taky to, že Ella očividně nemohla pomoct svému rozkroku a pořád ji to táhlo ke klukovi, kterého skoro nezná a vlastně ho strašně nesnáší. Ani nemluvím o tom, že hlavní hrdinka se neustále ohání tím, že dělala striptérku, aby uživila sebe a nemocnou matku, ale jakého člověka, který to má alespoň trošku v hlavě srovnané, běžně napadne jít ve finanční tísni tančit do stripklubu nebo točit lechtivé snímky? Vážně není jiná možnost? Nicméně to asi k podobnému typu knih patří, takže jsem schopná to tolerovat, dokonce mě to ani nějak neotravovalo, jen mě to donutilo k zamyšlení. Jsem zvědavá na další díly.... celý text

Hlas nože 2011, Patrick Ness

Nebudu lhát, čekala jsem víc. Začátek vypadal slibně, musím uznat, že styl psaní autora byl vážně osvěžující, ale postupem času nadšení opadalo. Tři čtvrtě knihy v podstatě nevíte, o co vůbec jde a proč se stalo to, co se stalo, a to už prostě za nějaký čas začne docela jít na nervy. Obecně mám ráda příběhy, kde hrdinové někam cestují, baví mě, když objevují nová místa a musí si poradit v rozmanitých situacích, ale když je celá kniha jenom o tom, že se hlavní protagonisté přesunují z jednoho místa na druhé, ztratí to své kouzlo. A to ani nemluvím o tom, že hlavní záporák byl nejspíš nesmrtelný, jinak si to neumím vysvětlit. Ale aby to nevypadalo, že chci jen kritizovat, musím ocenit autorův nápad a to, jak dokáže vytvořit vážně ponurou a depresivní atmosféru a vygradovat děj. Za mě průměr.... celý text

Milion sluncí 2012, Beth Revis

A já jsem si naivně myslela, že druhý díl nebude takový průšvih. Chyba! Hlavní hrdinové jsou opět stejně nesnesitelní, tu romanci jim prostě nevěřím a děj stále stejně nudný a opakující se. Nevidím žádný posun oproti prvnímu dílu. Knihu jsem přečetla relativně nedávno a v podstatě si nepamatuju, o čem byla, a to si pamatuju knihy spoustu let po přečtení... To o něčem vypovídá.... celý text

Warcross 2018, Marie Lu

Bála jsem se, aby Warcross nebyl jen další přehnaně vyhypovanou knihou, která ve finále vůbec není tak úžasná, za jakou ji všichni vydávají, ale musím přiznat, že tady je ten rozruch dle mého názoru celkem oprávněný. V minulosti už jsem od autorky četla sérii Legenda, takže jsem věděla, že umí, ale tohle je ještě o několik levelů výš, je vidět, že autorčin um se stále vyvíjí. Děj krásně plyne už od začátku (konečně kniha bez zdlouhavého začátku, třikrát hurá), hlavní hrdiny jsem si zamilovala téměř okamžitě (a Hidea stejně pořád miluju, i po tom všem...) a celý ten koncept virtuální reality jsem naprosto hltala. Taktéž se mi líbilo, že autorka hlavní část děje umístila do Japonska, nikoliv do Ameriky, a že rozvinula myšlenku ohledně odměňování lidí za běžné úkony, která se objevila již ve zmiňované Legendě. Možná mě trochu mrzí, že Hideo nezůstal déle nedostupný a tajemný a že od určité doby bylo naprosto jasné i mně, jakožto tomu typu čtenáře, který neprohlédne vůbec nic, jak se věci mají, ale to nic nemění na tom, že jsem si knihu neskutečně užila a nevím, jak přežiju čekání na další díl.... celý text

Loď mezi hvězdami 2012, Beth Revis

Tak tohle pro mě bylo obrovské zklamání. Obálka nádherná, ale děj stojí za starou bačkoru. Více jak do poloviny knihy se nic neděje a když už se něco začne dít, říkáte si, proč radši Amy nezůstala zmražená. Všechny postavy se chovají naprosto stupidně, absolutně nejde rozlišit, jestli jim je dvacet nebo padesát, což mě osobně dost iritovalo, autorka se sice snažila přidat pár "nečekaných" zvratů, ale ty zkrátka nefungují. Kniha má velký potenciál, ale vznikla z toho jedna velká slátanina. Posádka souložící všude po lodi by mě ani tak nepohoršovala, ale tady to bylo podáno tak hloupě, že jsem nad tím vším jen kroutila očima. Myslela jsem si, že to zachrání konec, ale reakce hlavní hrdinky po tom, co se dozvěděla pravdu ve stylu "ale tak v pohodě, on mě má přece rád" mě odrovnala. Škoda.... celý text

Dvě místa na slunci 2018, Becky Chambers (p)

Čekala jsem, že to bude skvělé, ale po obrovském nadšení z prvního dílu už jsem si nemyslela, že by ho mohly další díly překonat a trochu jsem se bála, že když opustíme posádku Poutníka a nahlédneme do života jiných postav, nedokážu už se s nimi tak sžít. Mýlila jsem se. I když se tady veškerý děj odehrává na planetě, je tento díl ještě o několik stupňů lepší než ten předchozí. Alespoň pro mě. Obdivuji autorku za to, jak skvěle dokázala vystavět a promyslet celý svět do posledního detailu, jak si vyhrála s jednotlivými rasami, jejich zvyklostmi, historií... Už dlouho jsem nečetla knihu s tak propracovaným světem jako je právě tento. Zkraje jsem měla trochu obavy ze střídání časových linií, protože většinou vás vždycky jedna baví víc, ale tady si nedokážu vybrat, protože obě byly naprosto skvělé (dobře, možná mě trochu víc za srdíčko chytla Jana a Sova, ale to jen proto, že jsem cíťa) a jak mívám občas problém s tím, že bych v knize polovinu stránek vyškrtala, tady jsem si přála, aby těch stránek bylo víc. Za mě jedna z nejlepších knih tohoto roku a myslím, že si zaslouží místo i mezi mými celkovými oblíbenci. Netrpělivě vyhlížím další díl!... celý text

Cesty se rozcházejí 2018, Veronica Roth

Ne, ne, ne, tohle bylo zkrátka celé špatně. Já neměla velká očekávání ani od prvního dílu, protože autorčina Divergence je moje srdcová záležitost, kterou překoná jen máloco, a pravděpodobně bych se do této série ani nepouštěla, kdyby ji nenapsala právě tato autorka, ale řekla jsem si, že to zkusím. Čáry života mě, i přes velmi nízká očekávání, zklamaly, ale jelikož je to Veronica Roth a jelikož mám takový blbý zvyk, že si musím kupovat a následně číst i další díly sérií, které mě úplně nezaujaly, tak jsem druhému dílu dala šanci. Vzhledem k tomu, že předchozí díl na mě působil spíš jako takové seznámení s fungováním světa, postavami a podobně a že konec byl dost otevřený, jsem si říkala, že by mě druhý díl mohl příjemně překvapit, ale překvapení se bohužel nekonalo, alespoň ne v tom kladném slova smyslu. Postavy jsou ploché, hloupé, nevyvolávaly ve mně absolutně žádné emoce, děj nulový, takže jsem jenom odpočítávala stránky do konce mého utrpení. Tohle byl po skvělé Divergenci opravdu krok vedle. Jediné, co můžu na sérii pochválit, jsou naprosto nádherné obálky, které rozhodně plní svůj účel, ale to je tak všechno.... celý text

Nejistý zítřek 2013, Avery Williams (p)

Rozhodně lepší než první díl, i když pořád bych to řadila k té odpočinkovější literatuře a moc bych nad tím nepřemýšlela. Opět bych mohla vytknout, že Serafina se rozhodně nechovala na svůj (velmi vysoký) věk, ale je to zkrátka YA, takže nad tím asi můžeme trošku přivřít oči. Děj hezky plynul, dokonce by se našly i chvilky, kdy jsem byla opravdu napjatá a zvědavá, co se stane, takže pro mě je knížka ve finále vcelku příjemným překvapením. Jediné, co mi trošku nesedělo, byl ten konec. Zaprvé - Noah si celou dobu myslí, že Serafina je úplně někdo jiný, ona mu pak (za dost zmatených a pro normálního člověka dost neuvěřitelných) okolností řekne, že je vlastně všechno jinak, on se nad tím skoro nepozastaví a hned si padnou do náruče? Zadruhé - děti, jejichž těla si vzali převtělenci, zmizely, a nikdo se nad tím nepozastavil? Co jejich rodiče? Kamarádi, kteří s nimi ve škole trávili spoustu času? Nic?... celý text

Alchymie věčnosti 2013, Avery Williams (p)

Tohle je přesně jedna z těch knih, u kterých mám pocit, že už jsem na YA moc stará. Myslím, že kdybych byla mladší, užila bych si ji mnohem víc, nicméně v mém věku a s určitým počtem přečtených knih na kontě, už mi to prostě nestačilo. Určitě to není úplný propadák, četla jsem i mnohem, mnohem horší knihy, ale ani to není nic, z čeho bych si sedla na zadek. Občas mám u knih pocit, že jsou až zbytečně dlouhé a že kdyby se z nich pár stran vyškrtlo, tak by to vůbec nevadilo, ba naopak, ale tady jsem měla opačný problém. Všechno to bylo takové zrychlené, takže jsem se do příběhu ani nedokázala pořádně dostat a najednou jsem byla u konce, tím pádem to ve mně nejspíš nevyvolalo ty emoce, které mělo. Další věc, která mi na knize neseděla, byla až přehnaná naivita hlavní hrdinky. Nebyla zlá, nebo nesnesitelná, jak některé YA hrdinky dokážou být, ale, sakra, je na světě přes šest set let, takže toho pochopitelně zažila mnohonásobně víc, než obyčejní smrtelníci, procestovala spoustu zemí, poznala nové kultury, byla v podstatě součástí historie, ale nemá absolutně představu o životě a o světě? Chápu, že to mohlo být dáno tím, že žila izolovaná od světa ve skupině převtělenců, ale i tak mi přišlo, že by měla mít větší přehled. Nicméně zase nemůžu říct, že by kniha byla úplným propadákem, jen bych ji doporučila mladším nebo méně náročným čtenářům, než jsem já. A nebo pokud jste v tom stavu, kdy nemáte chuť ani sílu přemýšlet nad něčím komplikovanějším.... celý text

Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu 2017, Becky Chambers (p)

Mé srdce sci-fi nadšence plesá, protože tohle byl jeden velký sci-fi skvost. Úžasný a nesmírně propracovaný svět, ve kterém je stále co objevovat, skvělé a jedinečné postavy, které si zamilujete již od prvních stran a hlavně pořádná dávka vesmírného dobrodružství. Když vám dojde, že v téhle knize rozhodně nejde o nějakou nabušenou akční jízdu, myslím si, že si ji neskutečně užijete a budete hladoví po každé další kapitole, každé další stránce. Sama preferuji knihy, které přetékají akcí, proto jsem se zkraje bála pomalejšího tempa, ale přesvědčila jsem se, že ne vždy je to potřeba a že pokud autor umí vybudovat zajímavý svět a vymyslet zábavné postavy, tak budete příběh hltat i tak. Kniha nemá zápletku, která prostupuje celým příběhem, ale spíše se skládá z jednotlivých epizod, kde postupně více a více poznáváme svět, ve kterém hrdinové žijí, ale také samotné hrdiny, jejich příběh, povahu a zvyky. A že je co poznávat, když je spoustu z nich jiné rasy s jedinečnými tradicemi a zvyky! Moc se mi líbilo poselství ohledně témat jako je rasismus nebo homosexualita, které lze v knize najít. Poslední věc, kterou bych vyzdvihla, jsou dialogy, které byly vtipné (asi poprvé se mi stalo, že jsem se začala nahlas smát ve vlaku), dávaly smysl a hlavně byly uvěřitelné! Vulgární výrazy mi nevadily, vždycky knize přidají na autentičnosti, protože komu občas nějaké to sprosté slovo neulítne, že. Neskutečně se těším na další díl a netrpělivě odpočítávám dny do jeho vydání! Trochu mě mrzí, že se opět nesetkáme a našimi hrdiny z Poutníka, ale věřím, že i tak to bude opět skvělé.... celý text

Plamen 2014, Amy Kathleen Ryan

Určitě lepší než první díl, ale druhého to bohužel nedosáhlo, ten u mě stále vede. Velkou roli hrálo politikaření, nudnější pasáže se střídaly se zábavnějšími, občas se něco trochu táhlo, ale jinak jsem vcelku spokojená. Našlo by se i pár momentů, kdy jsem se o některé postavy opravdu upřímně bála. Jen škoda toho obrovského happyendu, myslím, že se autorka nemusela bát někoho zbavit, aby to vyznělo trochu reálněji, ale to bych pak možná zase byla naštvaná, že zabila zrovna mého oblíbence. Série je dle mého hodně nevyrovnaná, co se týče dílů, celkově hodnotím jako průměr.... celý text

Jiskra 2013, Amy Kathleen Ryan

Říká se, že druhé díly bývají vycpávkové, ale já se spíš setkávám s opakem. Tento komentář píšu již po přečtení všech dílů a musím říct, že druhý je jednoznačně nejlepší, i když jsem mu vzhledem k jiným a lepším knihám musela dát tři hvězdy stejně jako poslednímu. Není nouze o akci a nečekané zvraty, o postavy se budete bát, ale některé budete i nenávidět. Třeba v případě Kierana jsem se nespočetněkrát modlila, aby nějakým nedopatřením vyletěl do vesmíru. Co se mi úplně nepozdávalo, byl až přehnaný obrat některých postav. Chápu, že ve vyhrocených situacích, se lidé chovají různě, ale to prohození rolí Kierana a Setha mi nějak nesedlo.... celý text

Mlhovina 2012, Amy Kathleen Ryan

Tuto sérii už jsem si chtěla přečíst hrozně dlouho, proto jsem měla neskutečnou radost, když se mi ji konečně podařilo sehnat, jelikož už byla v obchodech nějakou dobu vyprodaná. O to horší to pro mě bylo zklamání. Tři čtvrtě knihy pro mě bylo absolutní utrpení, přistihla jsem se, že místy vůbec nevnímám, co čtu, vůbec jsem si nedokázala představit uspořádání lodi, nevěděla jsem, jestli se postavy nachází na lodi nebo v raketoplánu, zkrátka totální zmatek. Nepřidávaly tomu ani hlavní postavy, které byly neslané nemastné a příliš dětské. Kniha mě začala bavit až ke konci, a to vždy jen části, které se odehrávaly na Novém obzoru a točily se kolem Wawerly. Líbilo se mi její odhodlání a nezlomnost. Nepřišla mi vůbec ufňukaná, jak tu psal někdo pode mnou, právě naopak, a pokud někdy fňukala, bylo to dle mého naprosto opodstatněné a pochopitelné vzhledem k situaci, ve které se nacházela. Dalším dílům šanci dám, protože nerada nechávám série nedočtené a navíc už je mám stejně doma, tak doufám, že mě nadchnou o něco víc.... celý text

Deset tisíc nebí nad tebou 2018, Claudia Gray (p)

Nevím, jestli je to rozpoložením, ve kterém jsem obě knihy četla, ale ač bylo ve druhém dílu mnohem více akce a zvratů, přišel mi o kousíček slabší než první. To ale nemění nic na tom, že tahle série je jedno z mých největších překvapení poslední doby a že má slušně našlápnuto. Je to originální, je to čtivé a hrdinka nejedná zbrkle nebo nesmyslně, ale má schopnost logicky uvažovat, což spousta hrdinek YA sérií bohužel postrádá. Za jedinou vadu na kráse považuji to, že hlavní protagonistce vše prochází na můj vkus až moc jednoduše a hladce a všichni jí většinou ihned uvěří zdánlivě neuvěřitelné, a možná trochu zbytečné opakování stále těch samých myšlenek. Nicméně Claudii odpouštím a napjatě čekám na další díl, protože ten konec... Fuuh.... celý text

Aréna smrti 2010, Suzanne Collins

Černooká 2018, Anna Musilová

Musím ocenit krásný, až poetický styl psaní a hru se slovy, ale bohužel na úkor příběhu. Celá kniha je spíš o nimrání se v pocitech, než aby měla nějakou pořádnou zápletku a příběh. Jestli máte tenhle typ knih rádi, tak asi budete nadšení, můj šálek kávy to není. A hororem nebo thrillerem bych to určitě nenazvala.... celý text

Moře klidu 2013, Katja Millay

Od knihy jsem nečekala žádné zázraky, vlastně jsem si ji přihodila do košíku jen tak, protože byla za směšnou cenu, ale musím říct, že to bylo hodně milé překvapení. Potěšilo mě, že to není jen taková ta klasická středoškolská romance (ne že bych je neměla ráda), ale bylo to něco trošku víc a mělo to nějaký přesah, poslání, něco, co člověka vede k zamyšlení. Bylo to čtivé, srdcervoucí, okořeněné špetkou humoru. Jediné, co mě mrzelo, byla zhruba asi poslední třetina, kde už to šlo trochu z kopce. Postavy se začaly chovat nelogicky a já vůbec netušila, co se vlastně děje a proč se to děje. Působilo to na mě dojmem, že autorka chtěla za každou cenu hlavní hrdiny rozhádat, a tak začala vyvolávat naprosto nesmyslné hádky, které vůbec nebyly zapotřebí. Na celkovém zakončení a vyvrcholení také nebylo nic zvlášť překvapivého a šokujícího, protože to, co se Nastye přihodilo, víte už v podstatě od začátku. Čekala jsem, že ten wow efekt bude větší (nebo by stačil aspoň nějaký). Jak už tu zmiňoval někdo pode mnou, celý ten koncept je trochu zvláštní vzhledem k tomu, že Nastya po traumatickém zážitku uteče na jinou školu, aby nepoutala pozornost, ale vlastně ji na sebe poutá ještě víc vzhledem k jejímu stylu oblékání a vystupování, ale to bych zas až jako takový problém nebrala, přece jen je to kniha a u knih, obzvlášť u podobných jako je tahle, se nemá tolik přemýšlet. Celkově hodnotím kladně, jen škoda toho konce. Pokud ale v budoucnu od autorky vyjde něco dalšího, určitě nebudu mít strach se do toho pustit.... celý text

Probuzení bohové 2018, Sylvain Neuvel

Opět úžasné a strhující, série si stále drží vysokou úroveň. Jen doufejme, že to tak bude i u třetího dílu. Věřím, že ano. Akce spousty, už od začátku to má grády, neobjevila jsem žádná hluchá místa, u kterých bych se nudila, pořád jsem jen četla a četla a nemohla jsem se té skvělé sci-fi atmosféry nabažit. Nevím, jestli jsem opravdu tak špatná v odhadování zápletky, ale už dlouho (jestli vůbec někdy) se mi nestalo, že by mě nějaká kniha dokázala tolikrát překvapit. Obvykle nemám moc ráda, když se v knihách řeší politika, ale tady to neskutečně žeru a líbí se mi, jak to vlastně ve finále celé působí tak strašně reálně. Taky se mi líbí, že se autor nebojí zbavit oblíbených postav (i když mě to teda pěkně naštvalo!) a nedělá z nich žádné nedotknutelné superhrdiny, ale stále jsou to lidé, kteří jsou, i když mají sílu, moc a vědomosti, naprosto obyčejní a smrtelní, jako my všichni. Nemůžu se dočkat závěrečného dílu!... celý text

Tady a teď 2014, Ann Brashares

Tak tohle byl obrovský průšvih a krok vedle. Asi poprvé jsem měla z knihy pocit, že už jsem na YA moc stará. Pro čtenářky 12+ možná super, ale pro mě to bylo utrpení. Nečekala jsem žádné zázraky, myslela jsem si, že to bude takové hodně oddechové čtení na léto, nicméně má očekávání byla bohužel ještě předčena, ale v tom špatném slova smyslu. Nápad skvělý, ale naprosto nevyužitý a zpackaný. Děj se nikam neposunuje, kniha vůbec nejde do hloubky, ale dotýká se všeho jen povrchově, všechno je takové naivní. Hlavní hrdinové se celou dobu jen přesunují z místa na místo, párkrát si řeknou, že se milujou, aby se neřeklo, a najednou bum a konec totálně bez pointy a beze smyslu. Hlavní hrdinka byla celou dobu hrozná rebelka a najednou sklopí hlavu a naprosto bez odporu poslechne to, co jí řeknou. Dala jsem dvě hvězdičky za nápad, ale zpětně bych nejradši ještě jednu ubrala. Nuda.... celý text

Spiaci obri 2017, Sylvain Neuvel

Neskutečná jízda! Forma rozhovorů a dokumentů, i když nebyla tak vymazlená jako u Illuminae, byla rozhodně osvěžující, mělo to spád, nechyběly momenty překvapení (epilog jsem si musela přečíst dvakrát) ani akce. Nápad s "panem záhadným" tomu dodával šmrnc a tu správnou atmosféru. Jediné, co mě mrzí, je to, že u sebe nemám další díl, abych se do něj okamžitě mohla pustit. Potřebuju víc!... celý text