SBH přečtené 644

Zlodějka knih 2009, Markus Zusak

Vlastně nevím, za co knize dávám dvě hvězdy, asi z čtenářského optimismu. Ale příběh představuje jedno velké zklamání. Začnu věcí, která mi vadila ze všeho nejméně, ovšem byla tam. Neuvěřitelně kostrbatý styl. Šroubované, často nesmyslné věty nebyly problémem překladu, spíš naopak. Což bych ještě skousla, kdyby za něco stál zbytek. U nejsympatičtějších postav autor napsal něco, co vyvolalo pachuť (co jsou to, probůh, "bažinaté oči"?). Personifikace smrtelnosti živých tvorů trpí syndromem vyhoření, výčitkami svědomí (jako fakt?) a hlavně neschopností vypointovat historku. Překlad - Smrt naservíruje rozuzlení vždycky předem - na začátku knihy její konec, pro jistotu na začátku každé kapitoly její nejzajímavější část. Tento jev způsobil, že jsem knihu četla skoro čtyři měsíce a musela se k tomu nutit. A vyznění? Že byla druhá světová válka strašná? Že i v těch nejhorších chvílích se najdou stateční a laskaví lidé? Jedno překvapení za druhým. Ale co se divím, zjevně se jedná o autorův nezaměnitelný styl. Jak se tato kniha mohla stát bestsellerem, nepochopím.... celý text

On 2019, Elle Kennedy

Tak jo, jsem úchyl. Mně se to prostě líbilo. Ale fakticky moc. A asi mě kniha zachránila od skoku pod metro. Vypnula jsem mozek a tento exitus nebyl rušen žádnými do očí bijícími nesrovnalostmi. Zasmála jsem se často a nahlas. Hrdinové byli maximálně sympatičtí. No, skutečnému páru gayů se podobali asi jako kočárek pro panenky kosmické raketě, ale o co jde? Hrdinové romantických knih takoví bývají zákonitě. Bylo to sladké a romantické a zábavné a... Tyhle tři úplně stačí.... celý text

My 2019, Elle Kennedy

Nebudu opakovat chvalozpěv ke knize On, ale vše zůstává v platnosti. Jak mnohé čtenářky zmiňují, ano, věděla jsem, že ti dva skončí spolu, ale na čtivosti tento fakt neubral ani ň. Tomuto dílu bych přidala ještě půlku hvězdy navíc za scény, které mě nefalšovaně dojaly - Wes a Reggie, Jamie a jeho svěřenci v závěru. A kupodivu ač neměla ústřední dvojice s reálem společného vůbec nic, příběh nepůsobil tak vyumělkovaně jako mnohé ze série Wags. Doporučuji.... celý text

Můj (téměř) dokonalý život 2017, Sophie Kinsella (p)

Dávám plný počet. Kinsella je moje oblíbená autorka a odpustila bych jí leccos. A v tomto díle jsem nemusela přimhouřit oko ani na vteřinku. Katie je báječná, nejvíc si cením, jak je především sama k sobě upřímná. Ano, dělá blbosti, ovšem z pochopitelných důvodů a nenamlouvá si, že to je něco jiného. Další plusy - nejedná se o milostný příběh, nýbrž o dozrávání sebevědomí a nalezení (či potvrzení) toho, o co hrdince vlastně jde (a není to charismatický muž). Všechny postavy díla mají své dobré i špatné stránky, padouši nejsou jednoznační, ovšem dobráci taky ne. To se mi moc líbilo. A hlavně to bylo vtipné. Nad lekcemi "jógy" pro Deméter jsem se smála, až mi tekly slzy. Rozhodně doporučuju.... celý text

Eleanor se má vážně skvěle 2017, Gail Honeyman

Ještě pár stránek (tím myslím fakticky dvě nebo tři) před koncem jsem knihu považovala za jednu z nejlepších vůbec. A pak přišlo "překvapení", které logiku většiny událostí postavilo na hlavu a já uvažuju, zda ty 4* nejsou i tak moc. Do té doby silný a emocionální příběh se naprosto rozpadl. Na konci se tudíž nemělo řešit "proč", ale hlavně "co" (se stalo v tom hořícím domě) a především "jak". Postava Eleanor, která vykazovala mírnou, odpustitelnou nekonzistenci (vyčítá mužům, že nevidí klady skryté uvnitř, a sama nevnímá Raymondovu kvalitu, ani když ji praští po hlavě), se závěrečným obratem změní v trosku s přehledem všech psychiatrický diagnóz souběžně, což snad ani není technicky možné (opravdu by se tak chovala účelně a racionálně uvažující žena?). Navíc je ono "překvapení" nelogické i vůči ději. E. upozadí důležitého člověka ze své minulosti (pochopila bych), ale pamatuje si, že matka pracovala jako krupiérka v Tangeru? A podobně. Dštím síru, jenže to zklamání bylo tak obrovské. A bohužel na otázky, jak k celé tragédii došlo a jaké byly motivace padoucha a zda to vůbec byl padouch, už useknutý konec neodpověděl. Radši končím.... celý text

Má chudinka Jane 2019, Cynthia Hand

Tři hvězdy dávám jen z lásky k předloze a důvěře, že se jedná o typickou nemoc druhého dílu. Kniha je strašná. A nikoli proto, že v ní straší tolik duchů. To je naopak osvěžující a vtipné. Úvod byl vůbec velmi podařený, protože snad každá čtenářka chtěla zavraždit pana Brocklehursta. Ovšem tam pozitiva končí. Děj překombinovaný, emoce veškeré žádné, text je napsaný jako vyprávění z druhého stupně základní školy. Knihu sepsaly tři autorky, ale výsledek neodpovídá ani půlce jedné.... celý text

Upír z činžáku 2012, Andrzej Pilipiuk

Bylo to vtipné, byť chvílemi křečovitě východoslovansky bodré. Ale jak kontrast nanicovatých upírů a drsného komunismu ocenili lidé, kteří jej nezažili, nedokážu odhadnout. Bavilo mě to, ačkoli se nejednalo o román, ale spíš koláž příhod, které spolu nesouvisely. Což mi tedy trochu vadilo. Ke konci mi už přišlo úmorné, jak jediným zájmem všech postav bylo a) sehnat dolary, b) boj s StB. Jsem pamětník, a TAK jednoduchý život to zase nebyl. Ovšem po druhém dílu se poohlédnu.... celý text

Kdo mě zabil? 2018, Bernard Werber

Jak zkazit neotřelou zápletku? Nechte postavy dlouhosáhle vyprávět cimrmanovským stylem: "To bylo tak..." Porušte mnoho základních pravidel detektivních příběhů včetně použití prvku deus ex machina způsobem, za něž by se i starověcí Řekové styděli. Nejvyšší moc je v autorových představách machiavelistické hnutí Greenpeace. No prostě tragédie. Na druhou stranu to bylo napsáno překvapivě čtivě se sympatickými postavami. Ale víckrát rozhodně ne.... celý text

Nikdykde 2006, Neil Gaiman

Krásně vystavěný a vypointovaný příběh, živé a sympatické postavy (mým favoritem je markýz), s nimiž jsem se nerada loučila, nesmírně čtivá kniha. Na plný počet to ale není. Na můj vkus to bylo příliš násilné, krvavé, slizké a chvílemi nechutné. Britskou frustraci dickensovským Londýnem taky nemusím. Ale především nesnáším nepoměr sil mezi všehoschopnými, vševědoucími, nesmrtelnými padouchy a zcela normálními hrdiny, kteří krvácejí, potřebují jíst a spát a k informacím se dostávají obtížně.... celý text

Lásk@ na prvý klik 2017, Rainbow Rowell

Chtěla jsem něžnou a naivní romantiku a dostala jsem ji. Lehkou bizarnost příběhu beru, o obyčejných věcech číst nechci. Jak je autorky obvyklé, hodila mě přímo doprostřed příběhu a chvíli trvalo, než jsem se zorientovala v postavách a ději. Ale aspoň na chvilku zaměstnala mé šedé buňky mozkové. Jednu hvězdu odebírám, protože zrovna u Rainbow jsem čekala, že mě postavy víc chytnou za srdce. Ale i tak dost dobrý.... celý text

Veselou sebevraždu a šťastný Nový rok! 2017, Sophie de Villenoisy

V rámci čtenářského optimismu dávám o jednu hvězdu víc, než jsem měla původně v úmyslu. Protože - knihu jsem přečetla za jeden večer a nedokázala se odtrhnout. Ukňouraná hlavní hrdinka mi kupodivu nelezla na nervy a duševní pochody jsem jí baštila. Katarze s bezdomovkyní v metru mi připadla naprosto dokonalá. A závady? Kupodivu asi nedostatek patosu. A to ho nemám ráda. Ale tohle bylo střízlivé a cynické prostě příliš. Na závěr jedna hrubá chyba - když si Sylvie představuje svůj pomník, splete se v datech (tedy samozřejmě autorka a všichni korektoři a překladatel a... sakra!) a najednou je jí o deset let více a příběh by ztratil smysl. Ale za mě dobrý.... celý text

Láska v knihkupectví 2018, Annie Darling

Zatímco v prvním dílu série kontrastoval příběh ze současnosti s fiktivním historickým výtvorem hlavní hrdinky, v této knize se Verity stále konfrontovala s dějem a postavami své oblíbené Pýchy a předsudku. Autorka se mohla spolehnout, že tuto knihu všichni znají, na druhou stranu přepracovávání této klasiky je už pomalu kýčovitým způsobem, jak zaujmout. Takže za mě ne. Tři hvězdy dávám za vymazlený závěr, kdy se i příšerný Johnny vzpamatoval a opustil (aspoň částečně) svoje bludy. Ovšem žít bych s takovým člověkem nechtěla, ani kdyby mi platili. Jo, byl hezkej. Jestli to na soužití stačí, nejsem si jistá. A Veritin autismus (či co) byl popisovaný nehodnověrně. No, občas jsem se zasmála.... celý text

Smrtící bílá 2019, Robert Galbraith (p)

Jasně že plný počet! Naprosto vymazlená detektivka ve stylu Hercule Poirota, brilantní komplikovaná zápletka s důkladným vyřešením v závěru. Úžasné popisy, skvělé dialogy, užívala jsem si každý řádek. Cormorana a Robin prostě miluju a děkuji autorce, že tentokrát nasměrovala jejich soukromý život trochu příznivějším směrem. Ke knize se určitě vrátím.... celý text

Zajímavé časy 1998, Terry Pratchett

Další z Mistrových lahůdek. Tentokrát se dokonce skamarádil s Mrakoplašem. Stříbrnou hordu vyloženě miluju a první půlku knihy jsem se smála, až mi tekly slzy. Téma revoluce mi není blízké, dokonce ani v tomto zpracování, na druhou stranu musím vyzdvihnout tentokrát jednoznačný a nepřekombinovaný závěr.... celý text

O ztracené lásce 2002, Eva Hudečková

Jsem z knihy v rozpacích. Obsahovala spoustu moudrých myšlenek vyprávěných excelentním básnickým jazykem. A tím končíme. Děj veškerý žádný, přesněji řečeno rozjezd jako u Pána prstenů, ovšem zápletka vyřešená na padesáti stránkách. Vyznění a poselství mi připadnou taky nanicovaté. Honza byla rozhodně velkou bojovnicí, ovšem trocha nadhledu a odstupu by neuškodila. A jakou životní lásku chtěla potkat ve své rodné, zatuchlé vesnici, to by mě zajímalo. A ještě víc bych si přála vědět, jak se z této knihy "o ničem" dal natočit televizní seriál. Postavy a charaktery byly vykresleny skvěle, ale všechny byly děsivě těžkopádné. Čekala jsem víc.... celý text

Případy soudce Ti. Tajemství čínské zahrady 2016, Frédéric Lenormand

Deset malých černoušků po čínsku. Bez napětí, brilantní logiky a uvěřitelného příběhu. Text se četl snadno, byť byl psaný neosobním stylem. Barvité popisy a téměř básnické vyjadřování mě do Číny 7. století doslova přeneslo. Ale nad dějem bych zaplakala. Překombinovaný a v důsledku nesmyslný. Navíc se autorovi podařilo porušit jedno základní pravidlo detektivek. Za mě zklamání.... celý text

Žár a led 2019, Simona Ahrnstedt

Naprosto dokonalá romantika. Ambra byla sympatická a ta jediná hloupost, kterou vyvedla - útěk z domu za sněhové bouře, se dala i pochopit vzhledem k její nešťastné minulosti. A Tom byl k sežrání. Z celé trilogie jsem si tohoto hrdinu oblíbila nejvíc. Tísnivá tajemství sice tentokrát autorka odhalovala víc po lopatě, na druhou stranu mě bavilo, jak k sobě ústřední dvojice hledala cestu. A Jill s Mattiasem byli okouzlující.... celý text

Jak zabít svého šéfa 2015, Shane Kuhn

Bylo to čtivě napsané a občas jsem se zasmála, což jsou asi jediná pozitiva. Namísto příručky stážisty jsem dostala životopis nájemného vraha. Jednoznačné zklamání. Děj byl nesmyslně překombinovaný - opravdu Bobovi odstranění jedné osoby stálo za tolik let úsilí? S mizivou pravděpodobností úspěchu? Thriller to taky nebyl, protože jsem se nebála ani o jednu postavu. Novela vložená za konec hlavního příběhu zopakovala tentýž děj hrubšími literárními prostředky. Naprosto zbytečné omílání jednoho tématu. Takže zase omyl na základě nepřesné anotace.... celý text

Praštěný 2013, Kevin Hearne

Těžko se vyjadřovat k jednotlivým dílům, protože celé Kroniky železného druida představují dokonalou směs vtipu, akce a střípků moudrosti s úžasným hlavním hrdinou, barvitými postavami, nečekanými zvraty (uprostřed nervydrásající scény neotřelý vtípek, posunuté stereotypy) a tak dál. Takže jediná a celkem nepodstatná závada: Atticus má ve zvyku ve vypjatých situacích (souboj s padlým andělem, s Bakchem, s Thórem) pronášet obsáhlá hlubokomyslná moudra. Vždy má naprostou pravdu, ale za těchto okolností by měl z úst vypouštět akorát jednoslovné věty, a to složené nanejvýš z citoslovcí. Drahý Kevine, odpouštím Ti. Piš dál.... celý text

Okřídlená duše 2012, Amanda Stevens

Nemohla jsem knihu odložit, dokud jsem ji nepřečetla. Což hodně vypovídá o tom, co se mi na ní líbilo. Skoro všechno. Amelie byla i se svou podivností sympatická, kupodivu mi nelezl na nervy ani démonický muž Devlin, jejich vzájemná přitažlivost a zároveň prokletí vztahu vyvolávaly správné napětí. Co se týče detektivní linie, byla dobře vystavěná, vyjma úplného závěru, kdy mně osobně chybělo vysvětlení některých aspektů. Vraha jsem neodhadla předem, takže další plus. Co mi pohladilo duši úplně nejvíc byly poetické popisy. Skoro se mi začaly líbit hřbitovy :-). Knihu si koupím, určitě se k ní někdy vrátím, ale plný počet dát nemůžu. Těžko se totiž přenáším přes americký patos a nedostatek ironie a nadhledu. Jižanské krásky mi lezly celou dobu krkem. Autorka píše skvěle, akorát se měla narodit v Čechách.... celý text