SBH přečtené 693
Smrtící bílá
2019,
Robert Galbraith (p)
Jasně že plný počet! Naprosto vymazlená detektivka ve stylu Hercule Poirota, brilantní komplikovaná zápletka s důkladným vyřešením v závěru. Úžasné popisy, skvělé dialogy, užívala jsem si každý řádek. Cormorana a Robin prostě miluju a děkuji autorce, že tentokrát nasměrovala jejich soukromý život trochu příznivějším směrem. Ke knize se určitě vrátím.... celý text
Láska v knihkupectví
2018,
Annie Darling
Zatímco v prvním dílu série kontrastoval příběh ze současnosti s fiktivním historickým výtvorem hlavní hrdinky, v této knize se Verity stále konfrontovala s dějem a postavami své oblíbené Pýchy a předsudku. Autorka se mohla spolehnout, že tuto knihu všichni znají, na druhou stranu přepracovávání této klasiky je už pomalu kýčovitým způsobem, jak zaujmout. Takže za mě ne. Tři hvězdy dávám za vymazlený závěr, kdy se i příšerný Johnny vzpamatoval a opustil (aspoň částečně) svoje bludy. Ovšem žít bych s takovým člověkem nechtěla, ani kdyby mi platili. Jo, byl hezkej. Jestli to na soužití stačí, nejsem si jistá. A Veritin autismus (či co) byl popisovaný nehodnověrně. No, občas jsem se zasmála.... celý text
Zajímavé časy
1998,
Terry Pratchett
Další z Mistrových lahůdek. Tentokrát se dokonce skamarádil s Mrakoplašem. Stříbrnou hordu vyloženě miluju a první půlku knihy jsem se smála, až mi tekly slzy. Téma revoluce mi není blízké, dokonce ani v tomto zpracování, na druhou stranu musím vyzdvihnout tentokrát jednoznačný a nepřekombinovaný závěr.... celý text
O ztracené lásce
2002,
Eva Hudečková
Jsem z knihy v rozpacích. Obsahovala spoustu moudrých myšlenek vyprávěných excelentním básnickým jazykem. A tím končíme. Děj veškerý žádný, přesněji řečeno rozjezd jako u Pána prstenů, ovšem zápletka vyřešená na padesáti stránkách. Vyznění a poselství mi připadnou taky nanicovaté. Honza byla rozhodně velkou bojovnicí, ovšem trocha nadhledu a odstupu by neuškodila. A jakou životní lásku chtěla potkat ve své rodné, zatuchlé vesnici, to by mě zajímalo. A ještě víc bych si přála vědět, jak se z této knihy "o ničem" dal natočit televizní seriál. Postavy a charaktery byly vykresleny skvěle, ale všechny byly děsivě těžkopádné. Čekala jsem víc.... celý text
Případy soudce Ti. Tajemství čínské zahrady
2016,
Frédéric Lenormand
Deset malých černoušků po čínsku. Bez napětí, brilantní logiky a uvěřitelného příběhu. Text se četl snadno, byť byl psaný neosobním stylem. Barvité popisy a téměř básnické vyjadřování mě do Číny 7. století doslova přeneslo. Ale nad dějem bych zaplakala. Překombinovaný a v důsledku nesmyslný. Navíc se autorovi podařilo porušit jedno základní pravidlo detektivek. Za mě zklamání.... celý text
Jak zabít svého šéfa
2015,
Shane Kuhn
Bylo to čtivě napsané a občas jsem se zasmála, což jsou asi jediná pozitiva. Namísto příručky stážisty jsem dostala životopis nájemného vraha. Jednoznačné zklamání. Děj byl nesmyslně překombinovaný - opravdu Bobovi odstranění jedné osoby stálo za tolik let úsilí? S mizivou pravděpodobností úspěchu? Thriller to taky nebyl, protože jsem se nebála ani o jednu postavu. Novela vložená za konec hlavního příběhu zopakovala tentýž děj hrubšími literárními prostředky. Naprosto zbytečné omílání jednoho tématu. Takže zase omyl na základě nepřesné anotace.... celý text
Žár a led
2019,
Simona Ahrnstedt
Naprosto dokonalá romantika. Ambra byla sympatická a ta jediná hloupost, kterou vyvedla - útěk z domu za sněhové bouře, se dala i pochopit vzhledem k její nešťastné minulosti. A Tom byl k sežrání. Z celé trilogie jsem si tohoto hrdinu oblíbila nejvíc. Tísnivá tajemství sice tentokrát autorka odhalovala víc po lopatě, na druhou stranu mě bavilo, jak k sobě ústřední dvojice hledala cestu. A Jill s Mattiasem byli okouzlující.... celý text
Praštěný
2013,
Kevin Hearne
Těžko se vyjadřovat k jednotlivým dílům, protože celé Kroniky železného druida představují dokonalou směs vtipu, akce a střípků moudrosti s úžasným hlavním hrdinou, barvitými postavami, nečekanými zvraty (uprostřed nervydrásající scény neotřelý vtípek, posunuté stereotypy) a tak dál. Takže jediná a celkem nepodstatná závada: Atticus má ve zvyku ve vypjatých situacích (souboj s padlým andělem, s Bakchem, s Thórem) pronášet obsáhlá hlubokomyslná moudra. Vždy má naprostou pravdu, ale za těchto okolností by měl z úst vypouštět akorát jednoslovné věty, a to složené nanejvýš z citoslovcí. Drahý Kevine, odpouštím Ti. Piš dál.... celý text
Okřídlená duše
2012,
Amanda Stevens
Nemohla jsem knihu odložit, dokud jsem ji nepřečetla. Což hodně vypovídá o tom, co se mi na ní líbilo. Skoro všechno. Amelie byla i se svou podivností sympatická, kupodivu mi nelezl na nervy ani démonický muž Devlin, jejich vzájemná přitažlivost a zároveň prokletí vztahu vyvolávaly správné napětí. Co se týče detektivní linie, byla dobře vystavěná, vyjma úplného závěru, kdy mně osobně chybělo vysvětlení některých aspektů. Vraha jsem neodhadla předem, takže další plus. Co mi pohladilo duši úplně nejvíc byly poetické popisy. Skoro se mi začaly líbit hřbitovy :-). Knihu si koupím, určitě se k ní někdy vrátím, ale plný počet dát nemůžu. Těžko se totiž přenáším přes americký patos a nedostatek ironie a nadhledu. Jižanské krásky mi lezly celou dobu krkem. Autorka píše skvěle, akorát se měla narodit v Čechách.... celý text
Těžké melodično
1998,
Terry Pratchett
Byť se jedná o Mistrovu knihu, nemůžu dát plný počet. Ano, máme tu Smrtě, mnoho neuvěřitelně vtipných a moudrých postřehů, ale... Autor honí příliš mnoho zajíců najednou a jako obvykle na konci vznikne tak nepřehledný guláš, že si člověk i při několikátém čtení marně vybavuje, kam jednotlivé postavy dospěly. U tohoto dílu Zeměplochy prostě platí třikrát a dost :-).... celý text
Stín katedrály
2003,
Miloš Urban
Příběh plný mystiky, tajemna, vědomostí a kupodivu i vtipu. Krvavá detektivka, v níž o pátrání po vrahovi jde až na druhém místě. Což se ukázalo jako problém. Naštěstí autor všechny zločiny v závěru objasnil. Ovšem jednak mi osudy hrdinů připadly neuzavřené, ale především plošně všechny postavy byly bizarní až psychopatické, ponejvíce hlavní hrdina Roman. Taky se autorovi v případě Kláry moc nepodařilo vystihnout ženské uvažování. Takže největším přínosem jsou zajímavosti o Svatovítské katedrále. No ale to si člověk skoro mohl přečíst průvodce od Lonely planet.... celý text
Nejkrásnější čas v roce
2018,
Joanna Bolouri
Emily je stejně jako hrdinky předchozích knih příšerně neupřímná jak vůči okolí, tak především sama k sobě. Rádoby vtipný způsob vyprávění v obecné řeči se spoustou vulgarismů mi připadl spíš toporný a hloupý. Kladně hodnotím nečekané zvraty a neotřelá řešení typizovaných situací, což je v romantice velmi vzácné. O to víc mě naštvalo obligátní klišé v závěru včetně srdceryvného jakoby rozchodu. Anglosaské autorky zdá se píšou romantiku podle pevně daného mustru, což je dočista úmorné. Takže byť se příběh četl celkem dobře, tuhle knihu si rozhodně kupovat nebudu a další tvorbu paní Bolouri raději vynechám.... celý text
Smrt a jiné vrcholy mého života
2016,
Sebastian Niedlich
Z čtenářského optimismu dávám za pět. Kniha se čte báječně, Martin mi byl ohromně sympatický. A jako originální vidím personifikaci života (holčičku Bibi), snad první v historii lidstva, tolik posedlého smrtí a vidinou věčného života. Takže - napsat silný příběh na silné téma není zas takové umění. Smrt se nechovala jako několik staletí stará osobnost, ale jako nezralý puberťák. Jako kdyby za ta léta nevěděla, že čím víc někomu bráníte, tím víc po té věci touží. Celou dobu Martinovi vyčítala, že není schopen přijmout nevyhnutelné, ale jakmile on svůj boj konečně vzdal, zase to bylo špatně a dostal vycinkáno! Tak co teda? Taky mi strašlivě vadilo, když už byla Smrt zpodobněna jako muž, to skákání mezi rody (byl/ dělala často v jedné větě). POZOR SPOILER! Ovšem za ten konec dostává autor plný počet bodů. Zastávám názor, že opravdu povedený happy end (a tenhle byl povedený!) dostává příběh na vyšší level. Chvílemi to bylo vtipné, ovšem že bych se nad knihou válela smíchy, to zase ne. Zkrátka nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní.... celý text
Knihkupectví u osamělých srdcí
2017,
Annie Darling
Rozhodla jsem se pro čtenářský optimismus. Vtipné propojení románu, který psala hlavní hrdinka, s dějem mě dostalo a znamená osvěžující prvek poměrně stereotypního žánru. Sebastian byl k pomilování a Posy se chovala přiměřeně normálně. Další bod za sympatického bráchu. A nápad s knihkupectvím. A za spoustu vtipných hlášek. Bohužel musím zmínit dvě závady. Rozjezd příběhu. Ten jsem dávala na dvakrát. Závěrečný propletenec naštěstí napravil dojem (díky autorce za to, že vynechala obvyklé rozchodové klišé). A potom příšerné množství pravopisných chyb, chybějících slov, nesmyslných spojení. Jednoznačně odfláknutá korektura překladu. Hanba nakladatelství!!! Ale jinak vřele doporučuju a sama se ke knize určitě vrátím, až budu potřebovat vyloudit úsměv na líc.... celý text
Den falešné kočky
2018,
Pasi Ilmari Jääskeläinen
Velmi podivné. A velmi čtivé. Hlavní hrdina byl úžasný sympaťák, který sám sebe viděl se zdravým odstupem a snažil se konat dobro s plným vědomím toho, že je chybující člověk. Celou dobu jsem čekala drsný dramatický konec a on opravdu nastal, jenže zároveň mu bylo vdechnuto obrovské množství naděje. Moc se mi líbil poetický jazyk a moudré myšlenky. Záhada byla napínavě odkrývána, ovšem už v půli knihy mi došlo, v čem je zakopaný pes. Proto mě na konci překvapilo, že autor daný fakt znovu zdůraznil. A nejhorším padouchem je matka. Ale to jako fest. Hvězdu dolů dávám za absolutní nedostatek humoru. Obdobných situacím by slušel obzvlášť hodně. A taky za to, že jsem nakonec docela ráda děsivé uličky Marrasvirty opustila.... celý text
Milostné pletky Nathaniela P.
2015,
Adelle Waldman
Začínám podléhat dojmu, že knihy označené "bestseller New York Times" patří plošně mezi brak. U této knihy tomu bylo nejinak. Nudný styl vyprávění, úmorné ufňukané pasáže (opravdu takhle uvažují muži? - nemyslím si!), dějová linka bez nejmenšího zvratu (večírek - povrchní známost - večírek - povrchní známost, uf!). Z mé strany jednoznačně špatná volba zapříčiněná zmínkou na obalu "strašně, strašně vtipné" - strašné to tedy bylo, ale vtip jsem nenašla ani s lupou. Nebrat!... celý text
Teta Poldi a sicilští lvi
2016,
Mario Giordano
V rámci čtenářského optimismu dávám plný počet. V kritičtější náladě bych asi jednu hvězdu ubrala za hloupé chyby překladu (chybějící slova, špatný slovosled, "ránno" místo "ráno" a podobně). Ale jinak se kniha četla báječně, moc se mi líbily poetické popisy krajiny, charaktery postav, zajímavé dialogy. Převelice mě zaujal způsob, jakým autor vkládá do textu pocity hlavní postavy - formou dialogu tety se synovcem. Tím elegantně vyřešil problém, že jako relativně mladý muž nemůže "vidět" do myšlenkových pochodů šedesátileté ženy. Fakticky super nápad. Vraha jsem neodhadla, vyřešení případu bylo překvapivé. Další palec nahoru za četné vtipné momenty. Rozhodně doporučuju.... celý text
Losing it
2014,
Cora Carmack
Skvělá ukázka, z jakého braku se může stát bestseller New York Times. Hlavní hrdinka dětinská a afektovaná. Skutečnost, že by měla být nevinnou pannou, jsem jí nevěřila ani jediný řádek. O to hůř působila hned úvodní scéna - Bliss se nejdřív chová jako nadržená prostitutka a náhle podlehne záchvatu neodůvodněných obav. Umělé. Stále o sobě mluví jako o organizovaném, chladně uvažujícím člověku, ale její chování tomu neodpovídá ani vzdáleně. A pokud ji láska tak zásadně změnila, bylo to popsané špatně. Hlavní hrdina spadl nejspíš z Marsu, protože se skutečným mužem neměl nic společného. Děj prostinký, což by mi vadilo nejméně, ovšem jednotlivé epizody vyloženě hysterické. Takže jednu hvězdu za poměrně vydařený popis milostného trojúhelníku a připomenutí zápletky dramatu Faidra.... celý text
Proklatý
2012,
Kevin Hearne
Atticus je prostě můj kluk. Směsice všech možných nadpřirozených bytostí od upírů po bohy působí naprosto přirozeně. Autor pokračuje v typické hrdinské fantasy, kdy rvačka střídá rvačku a další rvačku. Kdyby byly odebrány, děj by zmizel. To mi trochu vadilo. Nějaké odkrývání tajemství, směřování hrdinů, aspoň náznak cíle? Ještě že ostatní složky odpovídaly mým nárokům - humor, dialogy, postavy. Ale stále se v tomto žánru jedná o špičku.... celý text
Zázrak svaté Winifredy
2005,
Ellis Peters (p)
Legendární a především klasická detektivka. Postava bratra Cadfaela je pro mě zářícím skvostem mezi literárními hrdiny. Způsob vyšetřování, kdy trpělivě shromažďuje stopy, dedukuje motiv činu a způsob provedení, odkazuje na mistry žánru (Doyle, Christie), k nimž se Petersová směle řadí. Ale její knihy mají něco navíc. Perfektní psychologii postav, romantickou vedlejší linku a hlavně naprosto úchvatné popisy krajiny či osob, básnický jazyk a hluboké myšlenky jdoucí až na dřeň. Není jich mnoho, o to jsou údernější. Zároveň chci vyzdvihnout obálku, která evokuje závěrečnou dramatickou scénu v kapli, zaujme na první pohled, dýchá gotikou a zároveň vystihuje moderní pojetí Cadfaelova uvažování, byť to byl středověký benediktinský mnich. Dokonalá kniha, doporučuji.... celý text