Selket
přečtené 571
Noční cirkus
2012,
Erin Morgenstern
Úžasná atmosféra, poutavý romantikou naplněný příběh a skvělá komunikace se čtenářem. Kniha plná imaginativních obrazů, která mě nejspíš neopustí ještě hodně dlouho!... celý text
Záhada panství Bainbridge
2021,
Laura Purcell
Strašně se mi líbilo prostředí, atmosféra, náznakovost místo polopatismu, neokoukané rekvizity, i to, že jsem si kvůli ději musela dávat chvíli pauzu, abych se nepropadla do deprese. Z téhle knihy prostě temnota sálá a světlo tu probleskuje jen v malinkých vzpomínkových paprscích, na které se velice rychle zapomene, hrdinové se prostě nemají čeho chytat a já se do toho zoufalství prostě pomalu propadala spolu s nimi. Skvěle napsáno. Jen konec mi přišel do jisté míry předvídatelný.... celý text
Podivný počátek
2023,
Deanna Raybourn
Do čtení jsem se musela nutit. Těšila jsem se asi na něco úplně jiného. Možná něco, co není utopené v miriádách popisů a nepříliš funkčních vedlejších linkách. Špičkování mezi Veronikou a Stokerem bylo zábavné a jejich vztah byl asi nejpovedenější věcí v celé knize, která si velice často protiřečila, sklouzávala k šablonové historické romanci (což by mi nevadilo, kdybych ji četla bez dechu a ne s lapáním po něm) a rozuzlení mě příliš nenadchlo. Kniha prostě není pro mě a poputuje dál.... celý text
Píseň, kterou se objasňuje svět
2023,
Brian Evenson
U povídkových knih to bývá tak, že se člověku vždy něco líbí víc a něco míň, nebo se stává postupem času kniha taková zvláštně repetitivní, kdy už ví, co čekat. Ale tady ne. Těšila jsem se na zvrat každé jediné povídky! Možná proto, že jsou povídky často spíš "podivné" než hororové? A moc jsem si užila tu nedoslovenost, to, že si tu čtenář nesmí odpočinout. Paráda, jsem v sedmém nebi!... celý text
Lovci
2015,
František Kotleta (p)
Můj první Kotleta - přiznávám. A bavila jsem se, smála. Zápletka byla jednoduchá a vcelku předvídatelná, ale prostředí a humor to celé zabalili do slušivého (jasně, i trochu umazaného a prostříleného) hávu. Jediné, co mi opravdu docela vadilo, bylo přepalování honiček a napětí.... celý text
Dům na tekutých píscích
2021,
Carlton Mellick III
Skvělá atmosféra, skvělé twisty. Tajemství a odhalování jakoby nikdy nekončilo.A taky jsem ocenila vtipné ztvárnění sourozeneckých vztahů :-)
Koralina
2007,
Neil Gaiman
Dohánění restů. Protože ji znám jen z filmové verze. Kniha mi přišla o dost temnější a jako fíha, ty dveře v knize vůbec nejsou malý?? :-)
Stíny Halloweenu
2022,
* antologie
Tak tři a půl hvězdy. Některé povídky lepší, jiné horší. Některé ne-hororové, spíš jen atmosférické. Ovšem výběr je na sebe hezky provázaný a od každého halloweenu jsem si ukousla něco. Já osobně nejvíc ocenila Ztraceni ve tmě, kde chápu, že může být pro někoho opravdu zdlouhavá, já si jí ale hodně užila, mám takovéhle vyprávěnky cáklé zdánlivým "podle skutečných událostí" feelem ráda. Neotáčej se bylo super i stwistem na konci a Pekelné svědění mě vážně pobavilo.... celý text
Pláč zavržených předků
2022,
Angela Slatter
Tahle knížka mě fakt překvapila. Koupila jsem jí zcela náhodně s tím, že mi jí k nákupu nabídl obchod. Když jsem v komentářích viděla slovo "divná", tak jsem jí do košíku přihodila. Při čtení jsem si nejdřív s povzdech řekla: Kruci, tohle bude zase nějaké tragické ÍÁ a já to pak zase pošlu někomu dál, ale pak se to zvrtlo a znovu a já se nemohla odtrhnout. Líbil se mi příběh z přetvořených starých pohádek se vší tou čerstvou krví v základu. Líbila se mi rodinná tajemství a atmosféra, která je tedy parádní. Co se mi líbilo méně byla občasná nedovtípivost údajně inteligentní hlavní hrdinky, která měla podle všeho toho, co o ní autorka píše, odhalit závěrečná tajemství téměř okamžitě. I když chápu, že by to pro děj nebylo ončo, mohla autorka trochu zapracovat na mlžení, aby to, nám čtenářům, nebylo jasné hned jak postavy otevřou pusu.... celý text
Zvonkohra
2023,
Eliška Václavíková
Vlastně mě to docela překvapilo. Milé, hravě napsané, občas se některé věci přehnaně opakují a konec mi to svými vysvětlivkami trochu pokazil, ale i tak jsem se dost bavila. Tak 3,5 *... celý text
Měsíční zahrady
2008,
Steven Erikson (p)
Ke knize jsem se vrátila po dlouhých letech (kdy jsem si slibovala, že si to celé přečtu zase znovu). Poprvé jsem jí četla v době vydání, kdy mi bylo 14 a říkám si, jak je možné, že mě to tak strašně chytlo už tenkrát. Že jsem vnímala všechny ty niance a drobné náznaky mezi postavami. Nemusela jsem řešit nějaké jmenné rejstříky a prostě jsem se do toho vnořila. Po té dlouhé době to má ještě pár bonusů navíc, protože si pamatuji i to, co se bude dít dál a nevyhnula jsem se tedy pár pousmáním, když jsem našla odkazy na nastávající díly, nebo si vzpomněla, co kterého hrdinu ještě čeká. Pokud mám s odstupem (a znovu) zhodnotit Měsíční zahrady, tak jsem si spousty věcí pamatovala trochu jinak a jsem překvapená, jak moc věcí jsem vlastně přehlédla a které jsou vlastně ještě geniálnější, než jsem si původně myslela. Že i zdánlivá roztříštěnost děje a zmar (vlatně všech) postav tu má svůj důvod. Teď už jen najít ve svém TBR časovém harmonogramu místo pro další díl - protože cítím potřebu si jej přečíst v co nejbližší době!... celý text
Bezva kamarádi z 1. třídy
2023,
Zuzana Pospíšilová
Každý večer dvě kapitolky, tak akorát na zapamatování. Jednoduché úkoly děti baví - alespoň ty moje.
Věčná noc
2021,
Ross MacKenzie
Moc se mi líbil příběh, nápady, obálka i spád. Kniha mi nejvíc připomněla Zlatý kompas, který je ovšem obsáhlejší a proto jsem se u něj také lépe napojila na hrdiny, tady je takových zvratů, postav, které zmizí během několika minut čtení a nejspíš nás má jejich ztráta bolet, ale na tyhle emoce tam není čas. Co se týká násilí, ano, je ho tam víc, ale pořád mi to nepřijde tak hrozné (Kniha je myšlena pro děti od 12 let, a já v té době četla Malazskou knihu padlých a Cusslerovky...)... celý text
