StrYke přečtené 276

Divá Bára 2018, Božena Němcová

Divá Bára je krátkou povídkou popisující život dívky, které bylo navzdory jejím kvalitám předurčeno žít vesnický život vyvrhele. Příběh je díky místu a době zasazení (povídka byla poprvé publikována v roce 1856) protkán různými pověrami a iracionálními strachy, které mu dodávají jistou magičnost. Zároveň je roztomile naivní, postavy jsou většinou buď vyloženě dobré či špatné, a od počátku se nemusíte bát, že by příběh neskončil dobře. Kdysi jsem Divou Báru četl jako povinnou četbu k maturitě. Nyní bych to neoznačil za nejlepší rozhodnutí, protože děj není příliš dynamický a spíše utáhne na fantazírování typu "Jaké to asi tenkrát bylo?" než na nadupané dějové zvraty. Dnešní čtenář, který toto dílo ocení, je tedy specifický, a určitě ne průměrný žák střední školy.... celý text

Trapné povídky 2018, Karel Čapek

Trapné povídky jsou jednou z Čapkových prvotin, na stylistice textu byste to ale nepoznali, protože ta je již tady naprosto perfektní. Oproti pozdějším dílům jsou ale jednotlivé povídky mnohem pesimističtější a melancholičtější. O to více, že pojednávají o běžných životních situacích, se kterými se může setkat každý z nás (byť, pravda, některé z nich jsou dnes neaktuální, např. už nejspíš nepůjdete dělat chůvu německému hraběti). Po dlouhou dobu jsem chtěl tuto sbírku hodnotit plným počtem bodů, posledních pár povídek mě ale bohužel tolik nenadchlo a označil bych je spíš za průměrnější (Otcové, Tribunál...). Obecně je asi můj největší problém s Čapkovými sbírkami takový, že zpočátku jsem nadšený a postupně toto mé nadšení vyprchává, protože povídky jsou si navzájem často velmi podobné. Nicméně všem vřele doporučuji!... celý text

Trosečníci 2022, Lucy Clarke

Trosečníci jsou dobrou, čtivou a napínavou knihou. Bohužel mám ale pár výtek, kvůli kterým nemohu hodnotit plným počtem hvězdiček. Příběh je vyprávěn z pohledu dvou sester (retrospektivně a investigativně), z čehož velice dlouho mi perspektiva jedné z nich přišla zbytečná. Čtenář se totiž z retrospektivního vyprávění dozví nějakou část příběhu a tato část je mu potom pouze zopakována v části investigativní. Sice mě to příliš nerušilo, ale ve výsledku by se nic nestalo, kdyby byla většina investigativní části zanedbána. Dále... Příběh je napínavý, ale konec je z velké části předvídatelný až běda. Na začátku knihy mi byla nastíněna nějaká vodítka, která jsem pak bral jako něco jasného a již odhaleného. Celou knihu jsem pak víceméně nevědomky čekal jen na to, abych tato vodítka viděl vysvětlená, ačkoliv to nebylo potřeba. Navzdory mým výtkám jsou ale Trosečníci velmi dobrou knihou a vyhledám i další autorčina díla.... celý text

Hra o život 2023, Diana Urban

V zásadě pohodové, nenáročné čtení. Při koupi jsem přehlédl, že se Hra o život řadí do young adult. V jejím průběhu mi tedy vadily věci, které se nejspíš dají vysvětlit tím, že jsem nebyl cílovou skupinou. Rušila mě především přílišná naivita (možná občas až hloupost?) příběhu a jakási plytkost, protože děj se poměrně často vlekl. Kdyby autorka některé pasáže osekala, byla by kniha, myslím, mnohem údernější. Na druhou stranu musím pochválit styl psaní, protože jsem byl i přes výše uvedené výtky do knihy zažrán a bavila mě.... celý text

Svět může být i jiný 2005, Sergio Bambarén

Knížku jsem dostal jako putovní. Věřím, že mnohem hodnotnější může být pro někoho, kdo něco ve svém životě hledá. Já jsem ji s tímto záměrem nečetl. Dostalo se mi tím pádem několika hezky psaných, roztomilých příběhů, ve kterých jsem ale nenašel žádnou větší hloubku. Jednu povídku bych dokonce nazval vykrádačkou Malého prince. Občasná moudra mi ve skutečnosti příliš moudrá nepřišla, spíše mi přišla prázdná a nicneříkající. Navíc na ně autor vždy upozorňuje zvýrazněním textu, což mi přišlo úsměvné, protože nejspíš ani on sám si nebyl jistý jejich úderností. Ve výsledku se mi tato útlá knížka líbila, ale nenašel jsem v ní nic speciálního. Nejspíš jsem nebyl cílovou skupinou.... celý text

Lakomec 2012, Molière (p)

Lakomec je perfektní, nadčasovou divadelní hrou fungující i téměř po 400 letech od jejího napsání. Je v ní tolik paradoxních a ironických situací, které se navíc postupně v příběhu hromadí, že jsem si říkal, jak z toho všeho nakonec Molière vybrousí (a nakonec musel použít nejmenovaného žolíka). Kdysi jsem Lakomce četl k maturitě. Už tenkrát se mi sice líbil, jeho pravou dokonalost jsem však ocenil až při opakovaném přečtení v dospělosti. Všem doporučuji!... celý text

Povídky z jedné kapsy 2018, Karel Čapek

Pěkná sbírka povídek, často z detektivního prostředí. Některé povídky skrývají poučení na konci, některé odkazují na lidskou hloupost, jiné nemají nic z toho (nebo jsem to neodhalil). Některé jsou opravdu výborné (Zločin na poště, Případ Selvinův), jiné jsou o něco slabší (Pád rodu Votických). Všechny ale sdílejí společnou stylistiku textu, která je naprosto skvělá. Lze pouze doporučit.... celý text

Suzy 2024, Jana Pacáková

Bohužel souhlasím s názorem, že Suzy je zatím nejslabším Zrnkem temnoty. Celkovou náturou se blíží Stopám hrůzy (jako jedno z velmi mála Zrnek), mohla by tedy být přístupná i mladším čtenářům. Autorka zpracovává již mnohokrát zpracované téma, byť, pravda, ne tolik typickým způsobem. Největším nedostatkem této novely je jakási nekonzistentnost textu, kvůli které jsem měl veliký problém se do ní začíst. Na jednu stranu děj ubíhá urychleně a chaoticky, což bych možná odpustil kvůli krátkému rozsahu, na druhou stranu se ale některé pasáže opakují a působí dojmem, že autorka potřebovala něčím zaplácnout místo. Není to vyloženě žádná tragédie, ale možná by autorce (i dle místního hodnocení jejích ostatních počinů) neuškodil nějaký literární kurz. Potenciál je tam, myslím, obrovský, ale něco tomu prostě chybí... Pořadí Zrnek temnoty, jak se mi líbila: 1. Pomiluj smrt; 2. Líp už bylo; 3. Kyselé bonbony; 4. Oko čarodějnice; 5. Sklíčenost; 6. V pekle jsme všichni Hébert; 7. Billy Silver; 8. Vzácný druh; 9. Zůstanou jen skvrny; 10. Bledá trojka; 11. Troll; 12. Virální životy; 13. Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech; 14. V rozkvětu; 15. Pan Nikdo; 16. Suzy... celý text

Stanice hrůzy 1999, Steve Perry

Stanice hrůzy je napsána stejně jako předchozí díl Hnízdo na Zemi. Postavy jsou buď čistě kladné nebo záporné, a děj je plochý, bez větších zvratů a jeho průběh můžete predikovat již po prvních pár desítkách stránek. Důvodem je, že jde opět o transkript stejnojmenného komiksu (Aliens: Nightmare Asylum). Nicméně, na rozdíl od předchozího dílu má Stanice hrůzy výrazně kratší rozjezd a tedy více prostoru na akci. Jak to u druhých dílů podobného žánru bývá, samotní vetřelci jdou do pozadí a hlavním záporákem se stává - opět - člověk. Celkově je příběh dynamický, zábavný a pokud neočekáváte hluboké filozofické dílo a nevadí vám představa ozbrojených vetřelců, mohu jen doporučit.... celý text

Líp už bylo 2022, Jiří Sivok

Pokud bych měl popsat tuto novelu jedním slovem, byla by to surovost. Čistá, nefalšovaná surovost. I díky ní je Líp už bylo skrz naskrz protkáno špínou, depresí a beznadějí. Tím se snaží být definována i kdejaká jiná postapokalyptická kniha či film, je ale veliký rozdíl si na to neúspěšně hrát (např. "hororová" série Bílá tma) a umět tuto atmosféru opravdu vytvořit. Samotná kostra příběhu sice není zrovna nejoriginálnější (co ale chcete pořád vymýšlet), ale svým zpracováním a zasazením do končin Jižních Čech (a mé oblíbené zoo na Hluboké) nabírá spousty a spousty bonusových bodů. Mohu všem vřele doporučit a řadím tuto novelu mezi jedny z nejlepších Zrnek temnoty. Pořadí Zrnek temnoty, jak se mi líbila: 1. Pomiluj smrt; 2. Líp už bylo; 3. Kyselé bonbony; 4. Oko čarodějnice; 5. Sklíčenost; 6. V pekle jsme všichni Hébert; 7. Billy Silver; 8. Vzácný druh; 9. Zůstanou jen skvrny; 10. Bledá trojka; 11. Troll; 12. Virální životy; 13. Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech; 14. V rozkvětu; 15. Pan Nikdo; 16. Suzy... celý text

R.U.R. 2018, Karel Čapek

R.U.R. je, alespoň dle mého skromného názoru, na celosvětovém měřítku jedním z nejvýznamnějších českých literárních děl. Tato divadelní hra dala světu slovo robot (odvozeno od českého slova robota) a představila příběhový koncept, který se později stal jakousi šablonou pro téměř každé antiutopistické dílo s roboty v hlavní roli (resp. vzpouru robotů proti jejich lidským stvořitelům). Pohledem současného čtenáře se R.U.R. svým stylem příliš neliší od jiných Čapkových divadelních her (např. Bílá nemoc). Děj se chronologicky příliš nehýbe a spíše se zakládá na komentování a diskutování hlavních protagonistů. Ačkoliv pojem umělá inteligence je dnes velmi populární, každý, kdo ví, jak např. takový ChatGPT funguje, také ví, že k R.U.R. máme (naštěstí) ještě velmi daleko. Ale je také nespornou pravdou, že se blížíme.... celý text

Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky 1994, J. R. R. Tolkien

Hobita jsem přečetl přeloženého do češtiny i v originále. Jistě jde o velmi dobré multigenerační dílo vhodné od vyzrálejších dětí až po ty nejstarší. Je rozdělené na jakési úseky, díky kterým lze na čtení navázat i po delších intervalech. Mými nejoblíbenějšími "epizodami" jsou trolové a hádání s glumem. Vlastně právě kvůli této části jsem si kdysi Hobita přečetl poprvé (dávno před vydáním za mě naprosto tragických filmů). Kniha ale bohužel obsahuje i hluchá místa, která jsou sice stále zajímavá a zábavná, nedovolují mi ale udělit plný počet hvězdiček. Udílím tedy pomyslné velmi silné čtyři hvězdičky a doporučuji všem fantasy fanouškům. V kontrastu s filmovým zpracováním jde o velmi pěkné doplnění událostí z Pána prstenů, kdy svět byl více pohádkový.... celý text

Až delfín promluví 1974, Robert Merle

Jaké milé překvapení od staré, vzhledově nepříliš zajímavé knihy z antikvariátu za 20 Kč. Zpočátku jsem byl nesvůj z těžkopádně psaných úseků, složených z i několikastránkových souvětí (resp. z úseků bez odstavců a s větami oddělenými čárkami namísto teček). Smysl této stylistiky mi sice unikl, ale poměrně rychle jsem se na ni adaptoval a ve výsledku mi přišla přinejmenším zajímavá. Merle pro napsání této knihy musel udělat podrobnou rešerši problematiky delfíní biologie a jejich komunikace. Vychází tedy z reálných výzkumů a mnoho z nich uvádí v textu. Následně pak na ně navazuje již svým fiktivním, ale ne tolik neuvěřitelným příběhem. Mně kniha bavila moc, chápu ale i kritičtější ohlasy, protože především již zmíněná stylistika textu nemusí sednout každému.... celý text

Ze života hmyzu 2023, Karel Čapek

Zajímavá divadelní hra se spoustou paralel mezi lidským a hmyzím chováním, která nutí jednoho k zamyšlení. Musím ale poznamenat, že zatímco psaná forma mě bavila a přečetl jsem ji za pár dní, záznam divadelního představení mě nijak zvlášť nezaujal a vypnul jsem ho již během prvního dějství.... celý text

Mumie 1999, Max Allan Collins

Mumie je jeden z mých nejoblíbenějších filmů a mám ji nakoukanou přinejmenším tisíckrát. Komentář k jejímu knižnímu zpracování bude tedy nejspíš o něco delší. Zpočátku musím říct, že mi konečně začaly dávat smysl věci, které mi dosud ve filmu přišly nelogické nebo nad kterými jsem nepřemýšlel (protože na Mumii stále koukám dětskýma očima a spoustu věcí v ní beru zkrátka automaticky). Tato kniha vychází přímo z původního scénáře, proto příliš nedávají smysl výtky, že se autor snažil na sílu odlišit od filmu. Původní scénář jsem samozřejmě nečetl, ale dohledal jsem si, že některé scény, které jsou v knize popsané, opravdu ve filmu být měly (např. Imhotepova citlivost na dotyk). Knižní Mumie mě moc bavila a četla se mi sama. Bohužel k ní mám ale dvě výtky. První, která tu je již také zmiňována jinými uživateli, je odlišnost chování hlavních postav. Dokonce bych řekl, že kniha a film mají sice stejný příběh, ale žijí ho jiné postavy. Nejvíc jsem to vnímal u amerických dobrodruhů a u Beniho - ve filmu k nim lze cítit určité sympatie, v knize ne. Druhou výtkou je, že do oživení Imhotepa je kniha popisována velmi barvitě a podrobně, zatímco po jeho oživení (což je ta zábavnější část) se příběh až nepříjemně urychluje. Možná i proto, že mám Mumii silně spojenou s dětstvím, mě však tato kniha velmi bavila a nebojím se jí přidělit silné čtyři hvězdičky.... celý text

Válečný deník 2022, George Orwell (p)

Válečný deník není přirozeně příliš čtivý. Je to totiž deník. Vedený během 2. světové války. Proto mi přijdou komentáře, že je příliš "faktografický", zcestné. Pravdou ale je, že se mi tato publikace těžko hodnotí. Protože její obsah dnes není tak aktuální, neinformovaný čtenář se velmi lehce ztratí ve spoustě jmen a názvů, kterých je na každé straně tuny. Je ale zajímavé číst svědectví z první ruky, jak válku vnímali a žili běžní Britové. Člověk si pak uvědomí, že navzdory častému konstatování kdejakých rozumů, že lidstvo je stále horší a horší, jsou lidé stále stejnými lidmi. Pro příklad paralela mezi plynovými maskami během 2. světové války a chirurgickými rouškami během covidové pandemie: První byli "nepřátelé" ti, co ji nenosili, a za krátkou dobu ti, co ji nosili.... celý text

Připoutaní 2022, Ross Jeffery

Krátká novela skládající se z kratších povídek, které se postupně spojují v jeden celek. Napsáno poutavě a čtivě. Příběh silný, postavy trojrozměrné, se svými klady i zápory. Ne vše je čtenáři vysvětleno, což dává prostor alternativním interpretacím děje a jednotlivých epizod. Připoutaní se mi líbilo o něco více než druhý do češtiny přeložený autorův počin Zůstanou jen skvrny.... celý text

Petr a Lucie 2018, Romain Rolland

Já budu k této novele poněkud kritičtější. Snažím se poslední dobou vracet k titulům, které byly povinně či dobrovolně součástí mé maturitní četby. Zpravidla ta díla, která se mi tehdy líbila, se mi líbí stále, a k dílům, která se mi nelíbila, jsem konečně dozrál. Petr a Lucie je první knihou, která se mi nelíbila tehdy a nelíbí se mi ani teď. Stále mi vadí přehnaná naivita, kterou není dílo pouze protkáno, ale kterou je přímo tvořeno. Stále mi vadí stylistika textu, do kterého jsem měl obrovský problém se začíst a ke kterému jsem se vracel jen kvůli svému nediagnostikovanému autismu. A nejvíc mi asi vadí naprostá absence jakéhokoliv děje, který by knihu dělal zajímavou. Tím se Petr a Lucie liší od dějově i mírou naivity podobných děl (např. Romeo, Julie a tma), která nabízejí i nějaký příběh. Omlouvám se všem příznivcům této novely, ale já ji nedoporučit nemohu.... celý text

Stroj času 2021, Herbert George Wells

Jak jsem již psal v komentáři u Války světů, H. G. Wells byl génius. Jeho knihy jsou nadčasové a funkční i po více než 100 letech od jejich napsání. Stroj času je jednou z Wellsových prvotin, což lze poznat na jisté povrchnosti textu (pozdější díla rozpracovával znatelně více) a na absenci sofistikovaného smyslu pro humor, díky kterému jsem si zamiloval např. o dva roky starší knihu Neviditelný. Upřímně nevím, co ostatní uživatelé na Stroji času shledávají tak naivním. Je to staré sci-fi a cestování časem je pojaté trochu jinak, než tomu bývá v dnešní době zvykem, ale že bych v něm našel něco vyloženě "naivního" se říct nedá. Každopádně ať tak či tak, určitě stojí za přečtení!... celý text

Můj život v Severní Koreji 2023, Serin Čche

Dá se říci, že Můj život v Severní Koreji je takovou kombinací dvou posledních knih od české koreanistky Niny Špitálníkové. Jde totiž o celistvý a pravdivý příběh života a útěku z KDLR. Přidanou hodnotou pak není jen samotná autenticita textu, ale i pohled spisovatelky Serin Čche, která hodnotí život hlavní protagonistky Čihjon Pak očima Jihokorejky. Samotná kniha se mi četla velmi dobře a těžko jsem se od ní odtrhával. Příběh je silný a znepokojivý (jak bývá v této tématice zvykem). Chvílemi mě mrzelo, že některé pasáže nebyly více rozpracovány, ale chápu že podat už toto svědectví vyžadovalo spousty odvahy. Za to, jako konečný spotřebitel, děkuji a vřele doporučuji všem ostatním.... celý text