TerapieKNIHOU
přečtené 119
Sladká nevědomost
2022,
Danielle Lori
Už dlouho jsem nenarazila na knihu tohoto žánru, co by mě takhle chytla a nemohla se odtrhnout. Podle anotace jsem předpokládala ten klasický kýč jak bič a nenechte se zmást ona to je mafiánská pohádka pro dospělý holky, ale hrozně čtivá. DOPORUČUJI! Elena, na první pohled jemná, občas naivní, empatická mladá žena, která vyrůstala ve světě tradiční mafiánské rodiny a moc dobře ví, jak se má chovat a co se od ní očekává. Alespoň na první pohled. S každou další kapitolou odhalujete její pravou tvář a nahlédnete pod její pečlivě udržovanou masku dokonalé dcery. Na druhou stranu, dominantní, majetnický, arogantně působící mafiánský boss Nicolas. Ten typ muže, který bez mrknutí oka zmáčkne spoušť. Typický bastard který Vás bude tak dlouho vytáčet a dohánět k nepříčetnosti až mu stejně podlehnete. Za tímhle vším však pečlivě skrývá nejen svoji minulost ale také lidskou stránku. Tito dva se setkávají, za ne zcela standartní situace. Okolnosti a zákon přitažlivosti však zamíchají kartami osudu. Přiznávám, že tato kniha skrývá takové moje guilty pleasure: mafiánské prostředí, slow burn romance, spicy momenty. Chemie mezi postavami fungovala na 1* a s každou další kapitolou se sexuální napětí jen stupňovalo, zároveň to však nebylo jen o sexu, a co oceňuju je ne úplně standartní zápletka, žádné únosy. Pokud Vás tohle baví tak s touto knihou nešlápnete vedle a nebudete ji chtít pustit z rukou. Za co dávám + body je střídání pohledů hlavních postav a úvodní citáty. Autorka svým stylem psaní umí vtáhnout do děje. Pro dokreslení atmosféry používá v knize řadu italských slov a slovních spojení, což se mi líbilo. Už se těším na další díly z této série a jen tajně doufám, že budou takto dobře napsané, protože Sladká nevědomost nastavila laťku poměrně vysoko.... celý text
Molly
2022,
Agnieszka Lingas-Łoniewska
Tato kniha mě na první pohled zaujala svoji obálkou a i dle anotace jsem se na ni těšila. Ani ve snu by mě nenapadlo, že se budu při čtení spíš trápit. Molly mi od začátku nesedla, nenadchnula mě, do čtení jsem se musela spíš nutit a rozhodně to pro mě nebyla zběsilá jízda emocí, jakou jsem ještě nezažila. Spíš jsem žádné emoce necítila a ani jsem si k postavám nebyla schopná vytvořit nějaký vztah. S Molly se život zrovna nemazlil, smrt jednoho z rodičů, otec ve vězení, vyrůstání v náhradní rodině a dětském domově. To člověka poznamená. Molly se s tím, co ji život naložil, vypořádává po svém - užívá si života a nic moc neřeší. S nejlepším kamarádem Robsonem, který je do ní btw platonicky zamilovaný, vymetá bary, kradou peněženky a občas si i vypůjčí nějaké to fáro. Tenhle její neřízení lifestyle ji naruší náhodné setkání se spořádaným sympaťákem Viktorem - známým z dětství, kterého s Molly spojuje tajemství z minulosti. Hlavní hrdinka mi vyloženě lezla na nervy. Chovala se někdy až otřesně, jako neřízená střela. Viktor na mě naopak působil jako její pravý opak, rozvážný, klidný, měl to v hlavě srovnané, ale ve vztahu k Molly jsem si často říkala, co na té holce vůbec vidí a proč se na ni nevykašle ,,Já žiji jen tím, co je dneska. Zítřek ještě není a možná ani nebude" Chemie mezi hlavními hrdiny téměř nulová, sexuální scény plytké. Co se týče děje ze začátku hrozně natahovaný, předvídatelný, plný klišé momentů. Konec mi naopak přišel jak z rychlíku, všechno hrozně hrc prc Abych však nebyla úplně kritická, ke konci se naše hlavní hrdinka výrazně posunula, dospěla. Zakončení se mi líbilo a hodně celkovému hodnocení pomohlo. Podtrženo sečteno příběh neurazil, ale ani nenadchnul. Určitě se ale nenechte odradit. Molly si své čtenáře našla a určitě i do budoucna najde.... celý text
Neonoví bohové
2022,
Katee Robert
"Žena, kterou si nesu na rameni, se stane nástrojem, s jehož pomocí konečně svrhnu Dia, nebo se stane mou zkázou." VE ZKRATCE: jako takhle, nápad zajímavý, velká očekávání jsem neměla jen mi to celé trochu připomínalo 50 odstínu šedi v trošku jiném hávu a light verzi. Možná otázka, proč zrovna Neonový bohové? Pravidelně po přečtení detektivky nebo thrilleru šáhnu po něčem na odlehčení, něčem, u čeho můžu vypnout. U této knihy mě zaujala v prvé řadě čučavá obálka a pak anotace lákající na moderní převyprávění řecké mytologie. Jako malá jsem ujížděla na Disney pohádce Herkules, tak co bych to nezkusila :D Moderní pojetí Olympu, kde bohové nemají žádné zvláštní schopnosti a žijí si v mrakodrapech jako tzv. Manhattanská smetánka. Do tohoto prostředí je zasazen příběh Persefony (která jak napovídá anotace, utíká před manželstvím s Diem) a Háda, který je pro tamní obyvatele jedna velká neznámá. Musím se přiznat, že knihu jsem všeho všudy četla asi týden, začátek mě úplně nechytnul, postupně jsem však knize začala přicházet na chuť a celkově ji hodnotím jako originální oddechovku s ne úplně špatným příběhem. Líbilo se mi, že hlavní hrdinka nebyla žádná křehká květinka, ale spíš cílevědomá žena, co ví, co chce a jen to pečlivě skrývá za maskou naivní a usměvavé slečinky. Hádes jako takový nezklamal, jen bych čekala, že se bude trochu víc cukat a nepropadne kouzlu Persefony tak snadno. A upřímně? Ten konec jsem čekala trochu víc akčnější. NOTES: je to erotický román, takže peprné scény tu máme. ALE, boha jeho opravdu mám bytostný problém s pro mě rádoby sexy názvy typu mušlička, lasturka, štěrbinka - to se mi spíš chce smát, když to čtu :D Ale s tím bojuju u více knih tohoto žánru.... celý text
Smlouva na lásku
2021,
Alessandra Torre
"I can do this. Life as a trophy wife? Piece of freaking cake." U této knihy mě zaujala anotace a řekla jsem si, že by to mohlo být fajn oddechovka, má to však jedno velké ale... Erotické romány mě normálně baví a odpočinu si u nich, ale jáj bože... tenhle absolutně nebyl my cup of the tea. Celkově bylo v příběhu hrozně moc věcí, co mě doslova praštily do očí a říkala jsem si: What the fuck?. Kámen úrazu byl i styl psaní autorky, kdy ženský pohled byl psán v ich-formě a můžský v er. Tohle střídání mě vždycky zaručeně rozhodilo. Začátek byl hrozně utahaný a do příběhu jsem se pořádně nemohla začíst. Samotný děj se pořádně rozběhl až za polovinou, kdy se konečně začalo něco dít. Kniha si udržela moji pozornost hlavně ze zvědavosti... Ale abych nebyla jen kritická - námět se mi jako takový líbil, nebyla to hned pohádka alá žili spolu šťastně až do smrti. Nicméně chyběl tomu ten drive. Ve zkratce to byla taková jiná verze 50 odstínů šedi říznutá Pretty Woman. Candace - chudá holka, co se sotva protlouká životem a pracuje jako striptérka. Má sotva na zaplacení účtenek, natož aby se postarala o svého nemocného otce...a s touhle situací ji milerád pomůže boháč Nathan, který přitom sleduje vlastní zájmy a Candace bere jako prostředek k dosažení svým cílů. Ale jakých? A proč si vybral zrovna Candance?... celý text
Vzdorující královna
2021,
Meghan March
Druhý díl série vyprávějící příběh Kiery a Mounta začíná přesně tam, kde skončil. Opět jsou zde pohledy obou a z Mountova POV nahlédneme tentokrát i do jeho dětství, což cením. Přestává být taková velká neznámá. Podrobněji se nastiňují motivy chování a ne všechno je tak, jak se na první pohled zdá. Kiera se snaží zpracovat zjištění, která vyšla na povrch a je pořád stejně svérázná a neovladatelná. Jediné, co ji však od začátku hází klacky pod nohy je její tělo, které Mountovi nedokáže odolat. Mount si naopak pomalu, ale jistě uvědomuje, že Kiera by mohla být ta pravá a úplně neví, jak si se svými pocity poradit. Pro své okolí si pořad drží masku toho drsného bosse, ale před Kierou se tahle jeho maska začíná pomalu, ale jistě rozpadat a ukazuje jí i svou druhou stranu. Závěr knihy je jako u předchozího dílu otevřený a nutí Vás sáhnout hned po dalším díle. Sérii určitě doporučuji, mně osobně styl psaní sedl a tyhle jednohubky si dost užívám... celý text
Nemilosrdný král
2021,
Meghan March
"You know what else power is, Keira? An aphrodisiac. You can fear me and still want me at the same time. It will heighten every experience." Skvělá oddechovka o 250 stránkách, kterou přelouskáte za den u bazénu! Nalijte si panáka whisky, pohodlně se uvelebte a užijte si tuhle hru kočky s myší. Musim říct, že autorka mě svým stylem psaní opravdu mile překvapila a hrozně dobře se četla. Kniha je úvodním dílem Mount Trilogy a jsem ráda, že jsem měla všechny 3 díly a nemusela čekat. Protože ten konec budete potřebovat další. Děj se odehrává v New Orleans, hlavní hrdinka temperamentní zrzka Kiera je majitelkou tak trochu zadlužené palírny na whisky - nutno dodat, že dluhy ji nasekal její ex manža a nezadlužil se, jak jinak než u krále New Orleans Lachlana Mounta (s tímhle jménem jsem teda neskutečně bojovala a pořád mi v hlavě najížděl obrázek lachtana :D :D jediné štěstí, že ho Kiera nejčastěji oslovovala příjmením Mount). Ovšem nic není, jak se na první pohled zdá a dluh nevznikl tak úplně náhodně, ale spíš hodně cíleně získat Keiru. A ji ve výsledku nezbude nic jiného, než se tomu panovačnému, sexy, dominantnímu chlápkovi v obleku odevzdat. Cením, že odolávala statečně a občas ho doháněla k šílenství - potřeboval srazit hřebínek. Stánky rychle ubíhaly, děj se začal rozjíždět a já najednou zjistila, že jsem na konci. Fakt je to taková jednohubka. Kladně hodnotím i POV obou hlavních hrdinů.... celý text
Hana
2020,
Alena Mornštajnová
Na tuhle knihu jsem v knihkupectví koukala nespočetkrát, ach - jak mě lákal ten žloutkový věneček s cukrovou polevou na titulní stránce, který ve mně evokoval romantický příběh z cukrárny...ale pokaždé jsem ji tam díky anotaci a hypu okolo knihy nechala. Tento žánr a obecně české autory ve většině případů nevyhledávám, a tak jsem si říkala, že kniha nebude nic pro mě. Jak jsem byla blbá. Po přečtení bych Hanu od brilantní Aleny Mornštajnové zařadila do povinné maturitní četbyprotože odkaz této knihy by měly mít na paměti všichni. Nezapomenout a hlavně neopakovat. Zřejmě jsem musela do knihy dozrát, a tak jednoho dne při objednávce z @knihobot.cz skončila u mě v košíku. Přečetla jsem ji za den a s čistým svědomím můžu říct, že lepší knihu jsem dlouho nečetla, jestli vůbec. Žádná kniha ve mně nikdy nevyvolala takový hluboký zážitek a emoce, nikdy jsem u knihy neuronila ani slzu u Hany se mi to povedlo už před 40 stránkou, a to nemluvím o závěrečné kapitole, kdy se mi po tváři kutálely slzy jako hrachy Už ani nevím, kolikrát mi při čtení přejel mráz po zádech nebo jsem se jen tak zarazila a přemýšlelao minulosti, budoucnosti, zkrátka o životě jako takovém. Celý zážitek z knihy jen umocňuje to, že autorka čerpala ze skutečných událostí. "Neměla jsem proč žít, ale neuměla jsem umřít." Těžko říct, jestli by mě kniha pohltila stejně i v mladším věku, kdo ví... ale teď, ve svých 28 letech můžu s určitostí říct, že zážitek z této knihy ve mně zůstane dlouho troufnu si říct i napořád. Tolik hlubokých myšlenek, které mi z hlavy jen tak nezmizí, na pouhých 300 stránkách. Každý den bychom si měli připomínat, jak se vlastně máme dobře, protože to, co bereme v dnešní době, jako samozřejmost byla v minulosti pouze výsada. Nečekejte knihu o II. světové válce, holocaustuprotože tím Hana opravdu není. Je to příběh židovské rodiny mapující život a osudy 3 generací, zejména Hany. Příběh o hrůzách, lidské krutosti, nepřízni osudu, neopětovaných citech, ale také o naději, víře a lásce. Ve třech časových rovinách se prolínají osudy jednotlivých postav a celý příběh získává postupně ucelený obraz.... celý text
Dvůr křídel a zmaru
2022,
Sarah J. Maas
"What we think to be our greatest weakness can sometimes be our biggest strength." Nedávno jsem měla takovou naivní představu, že si znovu přečtu Dvory a vezmu to rychle :D Hmm, jop hltala jsem slovo od slova. Některé věci jsem úspěšně zapomněla a nad některými jsem se při 1. čtení ani nepozastavila. Mým neoblíbenějším dílem je jednoznačně 2. Srdcovka, kterou nic nepřekoná. Některé části mě bavili moc, některé méně, něco mi přišlo zdlouhavé a něco zase hrozně hrc prc :D nicméně četlo se to samo. To je prostě specialitka SJM, píše neskutečně čtivě a prostě Vás vcucne. SPOILERY Z knihy bych vypíchla několik věcí. - začátek na Jarním dvoře... pomsta a mistrná manipulace Feyre - KRÁSNĚ si je omotala okolo prstů. - setkání vladařů ta debata byla skvostná, navíc jsme blíže poznali jejich charakter a schopnosti. Nejvíc mě zaujal asi Helion. - Celý vnitřní kruh a jejich dynamika, tam není o čem - každý dostal i víc prostoru. - Suriel, Řezbář, Tkadlena a Bryaxis. Trošku rozporuplné pocity mám z konce, všech těch událostí na závěr. V krátkém časovém úseku jedna akce střídala druhou, bylo toho hrozně moc. Celkově to na mě působilo jak z rychlíku a hodně věcí mi chybělo dovysvětlit. Otec sester, který se z ničeho nic zvencl. Léta jen seděl na prdeli a najednou takový game changer, co se rozhodne na stará kolena zachránit celý svět? FAIL. Jaktože Tkadlena mohla tak snadno umřít? Opravdu by Rhyse nenapadlo, že se Drakon a Miryam jen skryli? A tak.. Celkově bych ocenila, kdyby to nebyl takový HAPPY END. Asi by ve mně kniha zanechala trošku větší dojem, kdybychom o nějakou hlavní postavu přišli a vše nebylo tak sluníčkové.... celý text
Dvůr mlhy a hněvu
2021,
Sarah J. Maas
"To the stars who listen and the dreams that are answered." S čistým svědomím můžu napsat, že od knihy jsem se absolutně nebyla schopná odtrhnout a v určité části mě naprosto pohltila. M I L U J U. A vůbec mi nevadilo, že má bez mála 700 s. - Give me more Ten příběh, jenž se mi zdál na začátku 1. dílu celkem nudný, dostal zcela jiný rozměr. Ta propracovanost do nejmenších detailů, vývoj postav a jejich dynamika. Hltala jsem každou stránku. Budování magického světa a vše kolem něj, získávání ucelenějšího obrazu o Prythianu, objevování dalších dvorů a zákulisních pletich, ale hlavně seznámení s Mor, Amren, Azrielem, Cassianem. U Feyre se mi líbilo, jak se její postava pozvolně vyvíjela, zpracovávala důsledky svých činů a učila se používat své schopnosti. Určitě se emocionálně posunula. Ale to ustavičné zvracení a dávení bych vynechala :D A ten Tamlin, achjo jestli mi nebyl v minulém díle moc po chuti, tak tady mě vyloženě vysíral. Od Luciena bych také očekávala víc. To nejlepší nakonec - Rhys - s jeho postavou si autorka neuvěřitelně pohrála. Ta tajemství, která jsou nám postupně odkrývána. Oblíbila jsem si ho už v prvním díle, ale tady jsem si ho zamilovala. Určitě musím vyzdvihnout a dát 1* za nenapodobitelnou chemii mezi Feyre a Rhysem. Neskutečně jsem si užívala ten pozvolný vývoj jejich vztahu, to jiskření a škádlení, vzájemné porozumění, ale především to odhalení s přesahem! Z toho jsem si sedla na prdel. Mohla bych toho napsat tolik...Neskutečně závidím těm, co knihu ještě nečetli, ikdyž napodruhé byla taky skvělá. Všímala jsem si i sebemenších detailů, které jsem třeba ani nepostřehla.... celý text
Dvůr trnů a růží
2021,
Sarah J. Maas
"Pity those who don't feel anything at all." Moje úplně první kniha od SJM, které jsem se vyhýbala jak čert kříží :D Víly? To nebude můj šálek kávy. Ani ta obálka mě nenadchla, ale co si budem - nakonec jsem podlehla. Upřímně? Začátek byl pro mě menší utrpení, nemohla jsem se začíst. Hlavou mi běželo, jestli je to jen nějaká nová verze Krásky a zvířete. Vůbec jsem to nečekala - jediné co jsem si přečetla, byla anotace. Celý ten úvod a pobyt na Jarním dvoře na mě působil moc pohádkově a zdlouhavě. Místy jsem se nudila a hlavou mi běželo: bude se něco dít a kdy? Proč je kolem toho takový rozruch? Já bláhová. Naštěstí se to cca v polovině knihy zlomilo, na scénu přišel Rhys a konečně se příběh rozjel. Od té doby jsem v knize byla lapená jak muška v pavoučí síti. Nejvíc mě v první polovině asi bavila postava Luciena. Tamlinovy jsem nemohla přijít na chuť a něco mi na něm prostě nesedělo. Ty zlaté vlasy a všechno zalité sluncem. Takový goldenboy. S Feyre jsem ze začátku taky úplně nesympatizovala a občas mě dost iritovalo její chování. V jejich vztahu s Tamlinem mi hrozně chyběla chemie. Zatím je to asi jen negativní co? První polovina knihy mě sice moc nebrala, ale ta druhá? Jednoznačně mi to trápení vynahradila, změnila se celá dynamika příběhu, rozjela se spousta akce a já knihu nemohla dát z ruky. Přiznávám iam in - Acotar fan jak vyšitej. Recenzi píšu až po dočtení celé série, takže s čistým svědomím můžu napsat, že ikdyž moje recenze na 1. díl není, kdo ví jak pozitivní, tak ty další dílyLove it. Ten hype naprosto chápu. A pokud se s prvním dílem trápíte jako já doporučuji tomu dát šanci. Maas píše neskutečně čtivě a opravdu umí čtenáře vtáhnout do děje, celý svět Prythianu je dokonale promyšlený do nejmenšího detailu.... celý text
Zkáza a naděje
2021,
Leigh Bardugo
"Na razrusha'ya. I am not ruined. E'ya razrushost. I am ruination." Z 1. jsem byla poměrně nadšená. Druhý na mě působil jako taková vyplňovačka - mezi slibným začátkem a samotným závěrem se nic moc neudálo. A třetí? Lepší jak dvojka, ale zase o kapánek horší, jak 1. Alina si po předchozích událostech líže rány v úkrytu podzemí, kde dějově strávíme takmer 70 stran...Strašně nezáživný a zdlouhavýAparatus byl něco na moje nervy. Poté se KONEČNĚ vyhrabeme na povrch zemský a člověk se nestačí divit. Děje se toho až příliš, jeden zvrat za druhým. Zanechalo to ve mně dojem, jako by autorka chtěla dohnat to, co do té doby nestihla. Spousta věci mi přišla nedovysvětlena, nedotažená i co se týče magického světa. Potřebuje Alina slunečný světlo k přivolaní moci či ne? Alina byla pro mě jako hlavní hrdinka hrozně nemasná a neslaná. Mal ten tu konečně dostal směr a já ho vzala na milost. Daleko víc jsem si užívala vedlejší postavy - Nikolaj, Genya, dokonce i Zoya. Nejzajímavější postavou celé série pro mě ale bude vždycky Temnyj. A je velká škoda, že autorka jeho příběh víc nerozvedla. Střípky z jeho minulosti ale cením. A samotný závěr? Hrozně zrychlený. Po tom všem jsem očekávala nějaký epický battle, něco propracovanějšího. Za mě spousta nevyužitého potenciálu. A o tom happy endu a klišé ani mluvit nebudu. Griša je asi první knižní série, kdy se mi líbí víc seriálové zpracování. Suma sumárum. Zarytý fanoušek Grishavers nejsem, ale i tak si myslím, že celá série za přečtení stojí minimálně jednou. Kdybych ji měla hodnotit jako celek, dávám 6/10. Určitě ale doporučuji duologie Šest vran.... celý text
