TerapieKNIHOU
přečtené 119
Bouře a vzdor
2021,
Leigh Bardugo
"When people say impossible, they usually mean improbable." Z tohoto dílu jsem tak trochu na vážkách, úplně nevím co si myslet a nejsem nadšená z toho, jakým směrem se série začala ubírat. Knihy od Leigh jsou fakt chytlavé a její styl mě baví ALE Tento díl ve mně ve směs zanechal pocit takové vyplňovačky. Nejvíc akce se odehrává v podstatě na začátku a na konci. Některé pasáže mě bavily, některé naopak méně. (třeba Mal) Celkově byl děj jak na houpačce a točili jsme se v kolečku :D útěk, honba za umocňovačem, zajetí, boj, politika atd. Alina se opět obrátila na Mala, jako svého zachránce a vrátila se do role podceňujícího se ubohého sirotka. A Mal? Jak ten mi lezl na nervy :D jediný co chce je, aby se věci vrátily do starých nudných kolejí a Alina zůstala bezmocná laňka, kterou je třeba chránit. To je fakt dvojka k pohledání. Neustále neshody a hádky, trust issues, žárlivost a sobecký Mal. Romantická linka a chemie mezi Alinou a Malem na bodu mrazu - tohle za mě nefungovalo. Tahounem a zároveň i spasitelem byla nepochybně postava Nikolaje, hodně rychle se zařadil k mým oblíbencům. Ten jeho humor a charisma, díky bohu za něj a za jeho posádku v čele s Tamarou a Toljou. Nejvíc mě ale stejně bavily části, kdy se na scéně konečně objevil Darkling. Těch bylo ale jako šafránu - žalostně málo. Přitom on je tak nepochopená, šíleně zajímavá a dynamická postava. Je manipulativní, zlomyslný, ale skutečně věří, že dělá to nejlepší, co může. To jak každého znervózňoval, bylo fantastický. Jop, moje slabost pro něj je dost očividná.... celý text
Světlo a stíny
2022,
Leigh Bardugo
K autorce a jejím knihám jsem se dostala po zhlédnutí seriálu, kdy jsem se platonicky zamilovala do Bena Barnesa a jeho postavy Temnyje "Make me your villain." Knihy tak na sebe nenechaly dlouho čekat a já se naplno vrhla do světa Grišů. Musím přiznat, že tím že jsem napřed viděla seriál, jsem měla 1. díl knihy hodně zkreslený, zápletka už mě nepřekvapila a postavy jsem si představovala podle seriálu. Nicméně bylo zajímavé sledovat vývoj jednotlivých postav, jejich růst a transformaci v knižní podobě. Takže napřed doporučuji určitě knihu! I přesto mě však kniha bavila. Měla rychlý spád, od samého začátku se něco dělo. Leigh píše fakt chytlavě a stránky rychle odsýpají. Musím pochválit také mapu, kterou autorka pro příběh vytvořila a celý magický svět, jež byl do detailu propracovaný. Je to skvělá fantasy pro všechny věkové kategorie. V úvodu této série se seznamujeme s originálním světem inspirovaným carským Ruskem. Zemí sužovanou existencí vrásy stínu - pruhem temnoty, uvnitř kterého číhají nebezpečná monstra. A dívkou, která je se svým nově objeveným nadáním schopná přinést naději a změnu. Postavu Aliny jsem si úplně neoblíbila. Kartografka, která má pocit, že tak úplně nikam nezapadá a nepřipadá si ničím výjimečná. Po získání moci se v tom vyložené plácá a některé její myšlenkové pochody mi hlava prostě nebrala. Její nejlepší přítel z dětství Mal můj favorit bohužel taky nebyl, asi mi pohled na něj zkreslil seriál, ale i přes něj jsem jim to prostě nevěřila. To nejlepší nakonec - Temnyj fascinující postava s velkou mocí, která prahne po změně, ke které však potřebuje Alinu. Za mě bohužel hodně nepochopený. "Čekal jsem na tebe dlouho, Alino. Ty a já změníme svět."... celý text
Rod země a krve
2022,
Sarah J. Maas
"Through love, all is possible." Přiznám se, že do této série se mi úplně nechtělo. Asi jsem měla trošku obavy z toho moderního pojetí. Díky bohu, že jsem se nechala touhle skoro 800 s. bichlí zlákat! Svět SJM, kde hrdinové chodí do práce, na rande, dávají si pizzu, píšou emaily, ale zároveň mají magické schopnosti? Totálně mě vcucnul. Byl svým způsobem tak odlišný a já si ho zamilovala, stejně jako tu obálku.. Při čtení knihy jsem se smála, uronila slzu a občas koukala jak péro z gauče. Připravte se na to, že děj knihy ubíhá opravdu pomalu. Až teda na posledních 200 stran. Autorka nás hodně seznamuje s novým světem a jeho fungováním. A že to teda má zase perfektně propracované. Bylo tam tolik informací, že jsem si musela psát poznámky, než jsem si v tom udělala přehled. Jakmile se však příběh konečně rozjede, je to rozhodně fičák. A tu jízdu, kterou nám autorka připravila na závěr, jsem si neskutečně užívala. Hned v začátku knihy sice naše hlavní hrdinka poloviční víla Bryce - ztratí své přátele, ale hlavní děj tímto teprve začíná. Na scénu přichází padlý anděl Hunt, aby společně s Bryce odhalili skutečného viníka smrti jejich přátel. Každý přitom z počátku sleduje své vlastní cíle. Postupně se však začínají sbližovat a přicházet všemu na kloub. Romance vznikající mezi Bryce a Huntem je opravdu pozvolná, autorka si se čtenářem v tomhle ohledu opravdu pohrává. SJM v této knize krásně ukázala důležitost, sílu a hodnotu přátelství. Pokud jste knihu četli, taky mi sami dáte za pravdu, že Bryce by tolik věcí bez lásky a podpory svých přátel, sama nedokázala.... celý text
Zmizela v mlze
2017,
Michaela Klevisová
Na tyto detektivky jsem ve směs slyšela jen samou chválu. Takže když jsem po delší době zašla do knihovny, byla to jasná volba. Severská tématika = sázka na jistotu opak byl pravdou a kniha mě zrovna neoslnila. Možná to bylo způsobeno tím, že od spojení severu a detektivky automaticky očekávám určitou míru surovosti a brutality, a to tady prostě nenajdete. Jak už anotace napovídá, norská vesnička na konci světa, kde dávají lišky dobrou noc, skrývá nejedno tajemství. A to se rozhodne rozluštit český kriminalista Bergman, který zde tráví dovolenou. Ta se mu ale trochu vymkne z rukou, když při rybaření náhodou narazí na mrtvolu mladé ženy. Policejní instinkt se v něm nezapře, a přestože si chtěl od všeho odpočinout, pomalu z počátku nevědomky začíná pátrat. Už od začátku knihy jsem se nedokázala ztotožnit se stylem psaní autorky. Místo detektivky to bylo takové vyprávění s detektivní zápletkou. Nápad jako takový by možná zajímavý byl, ale to by knihu nesmělo tvořit 70% sáhodlouhých popisů přírody a okolního prostředí, osudů tamních obyvatel a jejich vzájemné vazby a v neposlední řadě zdlouhavé myšlenkové pochody. Ne, že by na tom bylo něco špatného, ale co se mě týče, s detektivkou to mělo pramálo společného. Žádný drive, napětí, a hrozně předvídatelný vývoj zápletky a místy trošku nereálný. Opravdu český kriminalista na dovolené vyřeší vraždu dřív než tým kriminalistů? A to jen na základě povídání? Celkově bych knihu zhodnotila ve stylu neurazí, ale ani nenadchne. Bergman mi po 1. knize také nějak zvlášť k srdci nepřirostl, takový nemastný, neslaný. Nicméně autorce dám ještě šanci a přečtu si něco z prostředí českých luhů a hájů.... celý text
V lese visí anděl
2016,
Samuel Bjørk (p)
"Máme sice internet v mobilu a lety na Mars, ale z mentálního a emocionálního hlediska žijeme ještě pořád ve středověku." Představte si, že se jdete ráno s kocovinou projít se psem na trochu čerstvé vzduchu a narazíte přitom na holčičku visící na stromě. Naaranžovanou v panenkovských šatičkách, s aktovkou na zádech a cedulkou kolem krku s nápisem CESTUJI SAMA. Tak přesně takhle začíná tenhle nordic noir crimea aby toho nebylo málo, děvčátko má na nehtu vyrytou nepatrnou číslici, což znamená jediné bude jich víc. Případ je tak zvrácený a šokující, že na scénu přichází obnovená zvláštní vyšetřovací jednotka v čele s detektivy Holgerem a Miou. Musím říct, že dramatik se v autorovi opravdu nezapře a rozjíždí hru hned s několika postavami najednou. Začátek je poněkud složitější a zamotanější. Střídání několika různých pohledů, pasáže vnitřních monologů sloužících jako náhled do osobnosti detektivů a krátké kapitoly, které pokaždé skončí tak, že prostě musíte číst dál a dál. Při čtení narazíte na několik dějových linek, o kterých si říkáte, že jsou naprosto nonsense. Ale čím blíž jste závěrečným kapitolám, tím do sebe jednotlivé díly skládačky začnou krásně zapadat a vytvoří tak perfektně promyšlený celek, který neponechá nic náhodě. Autor Vás neustále nutí k vytváření různých domněnek a hypotéz, ale ve výsledku budete vedle jak ta jedle :D Ale nebojte nic nezůstane neodhaleno. Kniha má za mě vše, co správná detektivka mít má - napětí, mrazivou, dobře vykreslenou zápletku, psychicky narušeného pachatele a soudržný vyšetřovací tým. Navíc ta chladná pochmurná severská atmosféra, to já prostě můžu. Rozhodně stojí za přečtení Jen musím říct, že samotný závěr na mě byl moc rychlý, tak nějak málo propracovaný a něco mi tam chybělo.... celý text
Dokonalá smrt
2019,
Helen Fields
Dokonalá smrt je od předchozího dílu diametrálně odlišná. Žádné drsné a brutální vraždy. Byla méně napínavá a akční? Měla pomalejší rozjezd? Yop, ale nevadilo mi to. Autorka nám kromě zapeklitého vyšetřování sebevraždy bývalého šéfinspektora Begbieho, naservírovala také dokonale propracované a precizně provedené vraždy. Ty mohou na první pohled vypadat jako nešťastné nehody. Vrah zabíjí velice promyšleným způsobem, přičemž jeho oběti si vůbec nejsou vědomy toho, že je látky v jejich krevním oběhu pomalu přibližují smrti. Až dokud není příliš pozdě. Vraždy jsou motivovány jediným účelem žalem. Pachatel, ukázkový sociopat má zvláštní potřebu - obklopit se zármutkem pozůstalých a doslova se jím opájet. Je až znepokojivé, jak snadno se dají lidé zmanipulovat a jak málo stačí k tomu, abyste si pustili k tělu sociopata. Co se týče osobní roviny vyšetřovatelů, tak v minulém díle jsme měli možnost nahlédnout do toho Avina. V tomto se svými démony z minulosti naopak vypořádává Luc. Jejich vzájemný vztah je víceméně na mrtvém bodě, a to díky nedávnému povýšení Avy na pozici šéfinspektory. Oba se srovnávají s tím, že jsou postaveni do pozice podřízený/nadřízená. Překvapivě Vás tu čeká spousta úsměvných situací, seržant Lively prostě rád brousí na hraně, ale myslím že se z něj nakonec vyklube ještě fajn chlápek :D Opět se setkáváme i s novinářem Lensem, který snad už dostal svou dávku vzrušení :D Budu se opakovat, ale styl psaní autorky je neuvěřitelně chytlavý. Vždy mě ohromí, jak je příběh propracovaný a vše se na konci hezky sejde. Helen má opravdu až neskutečnou fantazii, klobouček. A Jan Šťastný? Opět pecka.... celý text
Dokonalá kořist
2018,
Helen Fields
Again Helen Fields a její mistrovský talent. Ona je takový Christ Carter v sukních, a to já můžu. Knihu jsem pro oživení děje opět poslouchala jako audioknihu a znovu musím pochválit pana Šťastného. Skvělý přednes, intonace, změny hlasů u jednotlivých postav jednoduše perfektní. Inspektoři Luc a Ava jsou zpět, a tato kniha je ještě děsivější a brutálnější než ta první. V tomto díle nás autorka nechá nahlédnout za oponu dark webu, který se sám o sobě považuje za temné místo, ale hra odehrávající se na pozadí tohoto webu je daleko temnější a zvrácenější, než si dovedeme představit. Úroveň brutality a násilí je tady na zcela jiné úrovni. V ulicích Edinburghu se rozjede doslova vražedná horečka. Na hudebním festivalu je všem na očích rozpáráno břicho mladíka, takovým způsobem až mu vypadnou vnitřnosti. Pachatel, jemuž Luc přezdívá vrah profesionální úrovně však nezanechá sebemenší stopu a místo činu je samo o sobě forenzní kalamitou. Tu samou noc je Ava povolána k nálezu ženy, jež byla doslova rozdrcena komodou a náš drtič toho po sobě kromě brutální spouště taky nezanechá o moc víc. Těmito případy však zvěrstva nekončí, vražedné řádění pokračuje a i zkušení vyšetřovatelé jsou při pohledu na oběti vyvedeni z míry, a to se mají pramálo čeho chytit. Fuha, hodně intenzivní vyšetřovací jízda když už si člověk myslí, že zná pachatele, ocitnete opět na mrtvém bodě a zjistí, že byl naprosto vedle. Zápletka opět dokonale promyšlená do nejmenších detailů, napínavá, brutální, mraziváPokud se Vám však zajídají popisy provedení vražd a pitev, tak tuto knihu ani raději neotvírejte. Pro ty, kteří milují detektivní žánr a napětí, je ale tato kniha rozhodně perfektní volbou.... celý text
Dokonalé stopy
2018,
Helen Fields
První díl ze série případu inspektorů Luca a Avi. Dokonalé stopy jsem četla snad už 5 let zpět a musím říct, že mě kniha tenkrát naprosto pohltila. Nicméně nastal čas pro opáčko a tentokrát formou audioknihy, kterou předčítá Jan Šťastný. V podstatě to byla moje první zkušenost s audioknihou a musím říct, že mě hlas pana Šťastného doprovázel snad všude. Při vaření, procházkách, ve vlaku Bravurně Vás vtáhl do děje, obratně si pohrál se střídáním mužských a ženských postav, poradil si i s hrubými dialogy a pachatelovou vyšinout povahou. Za mě 100% doporučuji, i když už máte knihu třeba přečtenou. Anotace čtenáři v podstatě hodně napovídá, čeho se bude hlavní vyšetřovací linka týkat. Co nám už, ale neprozradí je to, že identitu hlavního pachatele známe už od prvních stránek. Kapitoly se střídají jak z pohledu vyšetřovatelů, tak z pohledu vraha. Dostává se nám tak možnost nahlédnout do jeho mysli, postupně nám odhaluje své motivy, vyšinutý způsob myšlení a pečlivě zvolené způsoby zabíjení. Což osobně považuji za naprosto neotřelé a vůbec to knize neubralo na napětí. Co se děje týče, paralelně zde sledujeme dva různé případy. Oba jsou ale stejnou měrou zajímavé. První případ se nám začíná komplikovat v tom okamžiku, kdy dojde k zmizení další ženy reverendky s velice podobným modusem operandi. Luc si tak uvědomí, že má ještě méně času na její záchranu a vše závisí na něm a jeho týmu. S druhým případem, za mě na daleko citlivější téma, a tím jsou nálezy odložených mrtvých novorozeňat, se potýká inspektorka Ava. Kniha je velice čtivá, napínavá, promyšlenost děje naprosto brilantní a má za mě vše, co od dobré detektivky očekávám, takže pokud jste ještě nečetli DOPRUČUJI. Ale žádnou oddechovku nečekejte. Navíc Luc i Ava spolu tvoří sympatické vyšetřovací duo.... celý text
Znamenitá mrtvola
2022,
Agustina Bazterrica
"Maska zdánlivého klidu, obyčejného lidského štěstí, drobných záblesků radosti, protože nevím, kdy bude to, co nazývám kůží, rozřezáno, kdy to, čemu říkám ústa, přijde o maso v okolní tkání, kdy se to, co nazývám očima, náhle setká s černým mlčením nože." Přečtěte si anotaci a položte si otázku: DOKÁŽETE SI PŘEDSTAVIT, ŽE SE TATO FUTURISTICKÁ NOČNÍ MŮRA STANE SKUTEČNOSTÍ? Protože řekněme si to na rovinu, ta myšlenka zase tak nepředstavitelná není a naše společnost k ní možná pomalu, ale jistě spěje. V dnešní době už ani nevíme, co všechno se může stát a realita někdy daleko přesahuje fikci (a někdy i dystopii). Kdybych měla knihu popsat jedním slovem, tak jedině bizár. Je to brutální a syrové. Nemilosrdná, znepokojivá a zároveň neskutečně fascinující, uvěřitelná dystopie. Fráze, kterou kniha začíná je naprosto všeříkající. Autorka nás neutrálním, hypnotickým způsobem a naprosto bez filtru vtáhne do příběhu, který Vás totálně vcucne, nutí Vás přemýšlet, a to i dost dlouho po tom explicitním, ale silném konci. Cenu Clarina 2017 si kniha rozhodně zaslouží. Upřímně jsem knihu nemohla odložit, dokud jsem se nedostala na poslední stránku. Kvůli smrtelnému viru, který postihuje zvířata a konzumace jejich masa je tak pro lidi smrtící, se svět stal šedým, skeptickým a nehostinným místem. Společnost je rozdělena mezi ty, kteří jedí a ty, kteří jsou chování a následně jedeni. Hlavní protagonista Markus svádí vnitřní boj s novým fungováním světa, svým svědomím a zármutkem, svou prací a snaží se nějak přizpůsobit. Prostřednictvím svých myšlenek nám ukazuje, jak se svět transformoval a legalizoval kanibalismus. Sledujeme různé aspekty jeho osobnosti jeho roli manžela, otce, bratra, syna a zaměstnance. Ve světle všech událostí ho považujete za takový světlý bod, ale jediným svým rozhodnutím Vámi otřese takovým způsobem, jakým opravdu nečekáte. Myslím, že poselství této knihy je celkem do očí bijící a reflektující naše konzumní návyky.... celý text
