ThrisaManx
přečtené 598
Okresní město
1994,
Karel Poláček
Od Karla Poláčka jsem dosud nečetla nic, ani Bylo nás pět. To jsem měla ráda jako televizní seriál kdysi, ještě v dětství. Okresní město ale bylo úplně jiné. Poslouchala jsem ho jako audioknihu, která byla docela dlouhá, a docela špatně se mi poslouchala. Atmosféra a charaktery postav byly vykresleny opravdu bravurně, dílo nechci nijak shazovat, ale často jsem nedokázala udržet svou pozornost a v myšlenkách odbíhala jinam. Možná by spíš stálo za to knihu přečíst.... celý text
Elegie
1989,
Jiří Orten (p)
Orten byl a je jistě velkým básníkem a jeho verše jsou v mnohém geniální. Dílo je takové pochmurné, rozděleno na devět básní. Je tam smutek, je tam strach a smrt, je tam bolest. V těch básních bylo všechno. Orten toto napsal ve velice mladém věku a je to obdivuhodné, co vše dokázal ve verších čtenářům sdělit, jak hluboké myšlenky. Přesto musím říct, že s odstupem času mi sbírka hodně splývá s jinými díly.... celý text
Já jsem hlad: Příběh o zápasu s mentální anorexií, hledání, cestě a návratu k ženské duši
2009,
Petra Dvořáková
Z této knihy mám velmi rozporuplné pocity. Na jednu stranu je toto téma důležité, a to nejen téma anorexie, ale problémového vztahu s matkou, strach z odmítnutí, deprese, domácí násilí. Na druhou stranu jsem měla pocit, že autorka neustále osočuje svou matku za to, že se ráda stavěla do role oběti. Přitom to sama dělala taky. Vinila všechny ostatní za vše, co se jí stalo, nejvíce pak svou matku, místo aby převzala zodpovědnost za vlastní život. Vše brala jako křivdu, a to pak i takové věci, které se lidem dějí běžně. Mně tedy také matka neuspořádala oslavu mé první menstruace, a necítím se tím nijak ochuzena. Vlastně jsem za to docela ráda. Také několikrát zmínila negativní dopad Barbien na malé holčičky, s čímž zásadně nesouhlasím. Kniha je hodně upřímná a otevřená, a to je dobře. Je doplněná nádhernými fotkami. Ale občas to bylo moc. Abych se cítila ženou, asi úplně nemusím strkat ruce do vlastní menstruační krve. Ale témata zde jsou důležitá a je škoda, že je kniha docela opomíjená.... celý text
Aerie
2018,
Maria Dahvana Headley
Opravdu lepší než první díl. Moc se mi líbilo, že autorka vhodným způsobem občas zrekapitulovala, co se vlastně v předchozím díle stalo, takže jsem nemusela zbytečně tápat a složitě lovit v paměti. Taky bylo fajn, že zde dostal více prostoru Jason, který je jako postava zajímavý a jeho kapitoly mě bavily. Některé zvraty byly fakt super. Hvězdu strhávám za to, že se stále nic bližšího nedozvídáme o Magonii, jako by celý svět sama autorka neměla domyšlený. Ale jinak to doporučuji, je totiž škoda, že má série až tak špatné hodnocení. Druhý díl je opravdu mnohem lepší!!... celý text
Struny ve větru
1927,
Josef Hora
Básně, které měly za úkol zachytit soudobou situaci a ukázat na poměry v Sovětském svazu a celé společnosti, obvykle nejsou úplně čtivé. Alespoň pro mě ne. Ale tato sbírka byla nádherná. Lyrické verše zde neměly pouze líčit život v Sovětském svazu, neměly jen sociálně - kulturní rozsah, ale básník v nich líčí své vlastní zážitky a pocity, je tam duchovno, neklid, problematika času. Čte se to hezky a mně se to opravdu moc líbilo... celý text
Krysař
2005,
Viktor Dyk
Krysař je jednou z nejznámějších klasik, a ačkoli jsem příběh znala tak, jako asi každý, nikdy jsem knihu nečetla. Dlouho jsem si ji přečíst chtěla, ale nějak jsem se k tomu stále nemohla dostat. A tak když se mi do rukou dostala audiokniha, konečně jsem se mohla s Krysařem osobně seznámit. A příběh to byl krásný. Namluveno to bylo opravdu hezky, není to nijak dlouhé, celá atmosféra příběhu byla popsána skvěle, a i když je to smutný příběh, stojí za přečtení.... celý text
Utrpení knížete Sternenhocha
2010,
Ladislav Klíma
Tato kniha se určitě objeví v mém výběru nejlepší klasiky. I když vlastně jen těžko bych se odvážila vám ji doporučit. Je to drsné. Drsné, brutální, nechutné, jen pro silné žaludky. Kolikrát vám bude u knihy zle. A stejně budete číst dál a tak nějak se možná stydět za to, že se vám to vlastně líbí. Že číst dál musíte, protože vás to jinak nepustí. Nepřiznáte to. Ale tak to bude. Možná to má nudnější části, ale jako celek...to prostě asi stojí za to, no. Jen si připravte kýbl a pořádné nervy.... celý text
Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le
2017,
Mark Manson
Kniha, která v první řadě upoutá svým názvem, ačkoli je silně zavádějící. Nejde tam totiž o to, mít u pr**le VŠECHNO, ale jen to, co by tam být mělo. Srovnat si priority. Neřešit prkotiny. Myšlenka jednoduchá, přesto je důležité si ji připomenout. Kniha byla fajn. Ne se vším jsem souhlasila, ne vše mi sedlo, občas jsem měla pocit, že si autor trochu protiřečí a někdy zas nechápala, co se tím vlastně snaží říct. Ale spoustu věcí jsem si také mohla uvědomit. Autor hlavně vede čtenáře ke zodpovědnosti za vlastní život i pocity. Některé myšlenky byly velice zajímavé. Styl psaní poutavý a čtivý. Nic extra světoborného, ale v podstatě jednoduché myšlenky, které si ale v životě málokdo vlastně uvědomuje. Za mě to bylo super a určitě nelituji, že jsem si knihu přečetla, rozhodně má co předat. Jen škoda, že to kazí ty zbytečné chyby, kdy překladatel nezná rozdíl mezi díky/kvůli, nebo můj/svůj.... celý text
Odpusť mi. Megan
2016,
Abbie Rushton
Kniha rozhodně není žádný extra zázrak, ale protože jsem čekala, že se mi líbit nebude, musím dát 5 z 5. Byla super. Opravdu velice čtivá, oddechová, ale zároveň i napínavá. Čekala jsem, jak to celé skončí a celou dobu jsem si myslela, že je to docela předvídatelné. A ono nebylo, několik zvratů a poměrně překvapivý konec. Ve zkouškovém období to byla přímo skvělá kniha, protože jsem si u ní odpočala, ale zároveň se nenudila. Megan jsem nechápala a občas se chovala dost divně, ale jinak byly postavy docela sympatické a vše jako celek zkrátka tak nějak fungovalo.... celý text