trudoš
přečtené 6905
Modrá dahlia
2012,
Raymond Chandler
Skvělá věc, jen je škoda, že si nakladatel nedal tu práci a ke scénáři nepřipojil výpravnější doprovodný materiál. Jistě by neškodilo nabídnout kromě tuctu nádherných fotografií i nějaké další bonusy. Osobně bych uvítal informace o samotném filmu, jeho vzniku, zákulisních drbech a podobně. Ale uznávám, že po pětašedesáti letech se budou smysluplné články dávat dohromady těžko. Každopádně oceňuji otisknutí pracovního textu, který trefně evokuje filmařskou praxi měnit detaily za pochodu, o to víc, že sám autor do poslední chvíle neměl závěr hotový. Jazyková bravura je ovšem ohromující. Raymond Chandler perlí v dialozích takovým způsobem, že děj bez problémů šlape jen na jejich základně a pohyblivé obrázky doslova samy naskakují ve čtenářově fantazii. Přestože už jde o literárního dědečka, těch šest křížů na hrbu by mu hádal málokdo. Jako vybroušený klenot brožura sice neobstojí, ale jako nezbytný sběratelský kousek rozhodně ano. Udělat z toho pravidelnou edici, chrochtal bych blahem.... celý text
Strážci dnů
2012,
Alberto Granados
Nečekal jsem příliš, přesto mě thriller Alberta Granadose dokázal otrávit hned v několika bodech. Především mě drala šílená stylistika, kdy takřka nesmyslné dialogy zahlcují absurdně použité vykřičníky. Chápu, že španělština je v tomhle ohledu jiná, protože tam když mluvené slovo nekončí interpunkčním znaménkem, jako by nebylo vysloveno, ale v češtině to zní hrozně: „Ahoj! Jak se máš! To je hodin! Tak čau!“ A teď si to představte v třísetstránkovém rozsahu. Další věcí je průhledná zápletka, která se ani nesnaží čtenáře něčím překvapit a bez jediného ohlédnutí vesele šlape ve vyjetých kolejích. Kvůli tomu celé to tajemno kolem mysteriózních vražd rychle ztrácí na síle, což jako by si autor i uvědomoval, a tak to čtenáři vynahrazuje nudnou exkurzí do tajů a krás mexické kuchyně. No, a aby se držel tématu, přihodí několik povšechných informací o mayské kultuře. Ve výsledku třetiřadé béčko, se vším co k tomu patří - šablonovité postavy, imbecilní padouši, nějaké to násilí a slaboduchý děj.... celý text
Oltář z kostí
2012,
Philip Carter
Nenáročný konspirační thriller, jehož plusem je čtivost. Vše ostatní už jde na vrub čtenářova vkusu a času. Philip Carter bohužel nelituje jediné vycpávky, kterou by mohl v příběhu použít, díky čemuž mu akční zápletka pro dvě stě stran nabobtnala málem na trojnásobek. Ohledně autentičnosti při zemi taky příliš nezůstal, přestože se bere smrtelně vážně. Práci si navíc zjednodušil vytvořením fádně kýčovitých postav, kterým prochází i ty nejkrkolomnější kaskadérské kousky, takže bez problémů zvládnou prakticky cokoliv. Podobné je to i s padouchy, kterých je tu požehnaně a každý jeden z nich je ztělesněním toho největšího zla. Naneštěstí jejich role v příběhu není moc uspokojivá, o čemž svědčí hlavně jejich odbytý skon. Celkově na mě Oltář z kostí působil dojmem, jako by si autor nemohl vybrat, zda chce paběrkovat na Danu Brownovi, nebo Jamesi Rollinsovi. A ta kombinace obou mu na výbornou úplně nevyšla. Zabít čas s tím šlo ideálně, ale na vlastní místečko v knihovně to rozhodně nestačilo.... celý text
Smrt s vůní pomeranče
2008,
T. Jefferson Parker
Perfektní zádumčivá atmosféra, zajímavý styl vyprávění a pro mě samotného sympatické rozdělení příběhu mezi tři hrdiny/bratry - pastora, detektiva a novináře. Tahle kombinace prostě nemůže dopadnout špatně. A taky nedopadla. Přesto nedokážu autorovi odpustit, že si víc dal záležet na literární formě, než propracovanosti dějové linky. I když postavy to vědět samozřejmě nemohou, čtenáři je od první stránky jasné, že události před třiceti lety nedopadly právě podle představ paní spravedlnosti. Takže čeká, než se hnou ledy a boží mlýny pomelou, co mají. Jenže ono ejhle, T. Jefferson Parker si všechno podstatné ponechává na závěr a ani z toho neudělá moc velké překvapení. Smysl zápletky tak vlastně ani nespočívá v dopadení viníka, jako spíš v depresivní retrospektivě osudů, které byly s vraždou tak či onak spojeny. Postupné odkrývání tajností maloměstských obyvatel mě pak příliš nedojalo, především proto, že šlo o jedno klišé za druhým. Ale ta atmosféra, styl a hrdinové - to se vážně povedlo.... celý text
Není cesty zpět
2010,
Michael Marshall Smith (p)
Svérázná kombinace thrilleru a komiky, kdy jedno nezůstane nic dlužné druhému. Michael Marshall Smith dokáže stejnou měrou pobavit sarkasmem drsné školy, jako zaujmout nápaditou akcí, která má šťávu. Naneštěstí tam, kde končí přestřelková část románu, začíná snový surrealismus, jenž mi drobně zamotal hlavu. Na autorovu obranu musím říct, že když si nakonec zvyknete, zjistíte, že to všechno drží inteligentně pohromadě. Což vás donutí ke zpětnému přehodnocování. Kde předtím byla jen nahláškovaná pranice, se začne rýsovat příběh zapomenuté křivdy a nechtěné zrady. A následků, před kterými nejde uniknout. Pouze se jim postavit čelem. Kromě hlavní dějové osy mě však nejvíc bavily detaily v podobě hypermoderních přístrojů, které díky kybernetice získávají lidské vlastnosti. Jenže vlastnosti pětiletého dítěte, které právě zažívá rebelantské období. Tyhle střípky pak všechnu tu chlapáckou vážnost shodily do roviny příjemné relaxační četby, po jejíž otevření už pro mě nebylo cesty zpět.... celý text
Zjizvená tvář
2012,
Stuart MacBride
Hned zkraje musím nadšeně konstatovat, že Stuart MacBride je knihu od knihy lepší a lepší. Ve Zjizvené tváři opět rozjel několik dějových linií, které však násilně nekombinuje, ale zároveň má každá z nich nějaký smysl pro ústřední záplatku. Co mě ovšem dostává nejvíc, je jeho přehnaně morbidní až zle cynický humor, který jako kyselina rozežere duši i toho největšího optimisty. To ještě podtrhuje tendence zaměřovat se na paradoxy moderního zločinu, jako je osmiletý násilník a vrah, nebo šedesátiletá babička šéfující vymahačskému gangu. Věřte, že Logan McRae to opravdu nemá jednoduché. O to víc, že tenhle hrdina není žádný osvalený macho, hláškami bořící administrační překážky. Hierarchie policejního aparátu mu to ani moc neumožňuje. Takže místo toho, aby řešil zločiny podle vlastního rozvrhu, musí pracovat vždy na tom, co mu určí jeho nadřízení. A vzhledem k tomu, že jeden z nich je podlá a zvrácená lesbická mrcha, je jasné, že o zábavu je vrchovatě postaráno. Alespoň v mém případě.... celý text
Smrtící záře
2011,
Stuart MacBride
Stuart MacBride od prvních stran rozjíždí několik vyšetřovacích linií, které spolu zdánlivě nesouvisejí, ovšem místo toho, aby komplikovaně šrouboval případy do jednoho, spojí je důmyslně tak, že každá linie nějakým přímým nebo nepřímým způsobem rozvíjí či osvětluje jinou, aniž by celek zaváněl předem vytvořeným konstruktem. A i když člověk tuší, kam se bude scénář ubírat, stejně mu občas spadne brada nad některými zvraty a jejich fatálními důsledky. Čím si mě však román získal nejvíc, je silná dávka černého humoru, která všechnu tu lidskou bestialitu, se kterou se policejní oddělení Aberdeenu musí potýkat, dokáže spolehlivě odlehčit. A že v tomhle ohledu autor předvádí pěkně odporné kousky. Přesto mu nedokážu zvrácenost vytknout, páč většinu nejnechutnějších detailů nechal na mojí fantazii. Prevít jeden sadistickej. Za naprosto dokonalé pak považuji scény, kdy se realita amerických filmů střetává se skotským právním systémem, což mnoha zločincům dělá docela problém rozumně pobrat.... celý text
Údolí kostí
2006,
Michael Gruber
Poté, co miamský detektiv s kubánskými kořeny Jimmy Paz vyřešil sérii rituálních vražd, znovu se pouští do problému, jehož tajenka se nalézá někde mezi nebem a zemí. A Fox Mulder v rohu tiše pláče závistí. Údolí kostí a předchozí Obratník noci jsou si v lecčems podobné a přesto zcela jiné. Michael Gruber se opět s bravurou sobě vlastní pohybuje v několika různých liniích, v různých časech a v různých vypravěčských stylech. Přitom se však nijak neopakuje, protože pracuje s úplně jinými motivy i tématy. Navíc už tolik neapeluje na mnohastránkové popisy a spíše se soustředí na záhadu jako takovou. Tu pomalu odkrývá jak Jimmyho nestandardní vyšetřování, tak především příběh hlavní podezřelé Emmylou Dideroffové, jejíž osud je pevně spjat se silami, které lidská mysl dokáže pochopit jen těžko, natož je ovládat. Chytrý moderní thriller okořeněný špetkou mystiky, jehož největší předností je čtivost, jež i přes pomalou gradaci člověka pevně připoutá do sedačky a drží nekompromisně až do přistání.... celý text
Obratník noci
2005,
Michael Gruber
Dějové rozvržení románu Obratník noci je složeno hned ze tří linií a každá je v jiném vypravěčském stylu. A to je jen rozehrávka perfektně zvládnutého řemesla. Další zvláštností oproti jiným thrillerům je autorova záliba v popisech. Téměř polovinu knihy tvoří antropologické poznatky ze života různých primitivních kmenů a především jejich rituálů. Uznávám, že to zní divoce, ale faktem zůstává, že jsem se u čtyřsetstránkového románu, který se prakticky rozjede až někde v polovině, nenudil ani na vteřinku. V autorově podání všechna ta vata tak nějak zvýrazňuje reálnost příběhu, až jsem byl i já, starý nevěřící Tomáš, chvílemi na pochybách, co by mohla být pravda a co jsou jen výplody fantasty. Jak jedna z postav románu říká: „Dva lidi objeví neutrio, a hned se to pokládá za seriózní vědu. Deseti tisícům lidí se na sicilském kopci zjeví Panna Marie, ale to se označí za masovou hysterii…“ Fox Mulder by plesal blahem.... celý text