Tsabo
přečtené 135
Legendy: Prokleté knihovny
2013,
Michael Bronec
Prakticky mohu jen souhlasit s KellyH...ve sbírce jsou opravdu výborné kusy, ale taky takové, bez kterých bych to taky přežil. Nejvíce mě zaujaly kousky: Andělíčkářka, Hex libris, Popel, nebo prach, Povstaňte z popela, Svazek číslo 25 a vrcholný závěr Svědectví kamene. Ty všechny ode mne obdržely zasloužených 100%.... celý text
Zlatý věk Keltů v Čechách
2004,
Anna Bauerová
Zajímavá knížka, která shrnuje hlavní historická fakta o historii Keltů obecně a dále se zaměřuje na působení Keltů na našem území. Odnesl jsem se v ní pár zajímavostí, které jsem ani netušil a velmi mne zaujaly. Na některá místa se snad i v budoucnu podívám, ale bez obecných základů archeologie a historie jsou mnohé pasáže velmi náročné a těžko čtivé.... celý text
Milenky a hříšníci
2010,
Lenka Lanczová
Lanczová je autorkou mé manželky. Rozhodl jsem se přečíst tuto knížku, abych získal vhled do ženské duše a nebyl to krok vedle. Jelikož obsahuje dost erotiky, má šanci zaujmout spoustu chlapů:o) Knížka mě bavila a měla spád. Nemohu říct, že by mě závěrečné odhalení nějak překvapilo. Dost jsem ho čekal. Nicméně jsem očekával, že také další dějové linky se dočkají nějakého závěru, ale pravděpodobně nebyly považovány za dostatečně důležité, aby s nimi autorka...a také čtenáři...měli ztrácet čas...alespoň poskytují prostor čtenářově fantazii. Ono ani hlavní dějová linie se v mém případě neubránila několika konspiračním teoriím...... celý text
Legenda o Sigurdovi a Gudrún / The Legend of Sigurd and Gudrún
2012,
J. R. R. Tolkien
Neskutečná knížka, která ve své úvodní části objasňuje spostu věcí kolem Písní o Nibelunzích a severské hrdinské poezii obecně. Následně pak mistr Tolkien prostřednictvím svého syna Christophera překládá svou vlastní verzi Písně o Nibelunzích rozdělenou na známější tragických příběh o Sigfriedovi a Brunhildě a druhou část po smrti těchto hrdinů, tedy hlavně o Gudrun, Siegfriedově manželce. Příběh je předkládán dvoujjazyčně, tedy anglicky a česky. Angličtina je poněkud archaická a připomíná Shakespearovskou anličtinu, zároveň je však vcelku jednoduchá, protože velkou část slovní zásoby se jde naučit během chvíle a pak už četba slušně odsýpá. Za sebe jsem si zvolil hlavně anglickou verzi a český překlad využívám "jen" jako překladovou pomoc, nicméně také české zpracování jistě má své osobité kouzlo, takže pro ty "slabší v angličtině" může skýtat zcela plnohdnotný zážitek. Doporučuji jak pro obdivovatele Tolkiena, tak pro zájemce o Nibelungy.... celý text
Švédské zlaté poklady a umění Vikingů
1968,
Jan Filip
Hezká brožůrka úzce svázaná s jednou dávnou výstavou. Odborné čálánky se týkají historie šperkařství a vývoje šperkařských technik v evropě a obzvláště na jejím severu. V obrazové sekci jsou pak ukázky skutečných nálezů a exponátů.... celý text
Húrinovy děti
2007,
J. R. R. Tolkien
Jedna z méně známých knih z prostředí Středozemě, která se odehrává poněkud dříve, než samotný příběh Pána prstenů. Podobně jako u jiných příběhů z té doby, hůře se mi v tom orientovalo. Na druhé straně ale o dost lépe, než v Silmarillionu... Jinak pěkný příběh...ale spíš pro fandy Pána prstenů, než pro náhodného čtenáře...... celý text
Kalevala
1980,
Elias Lönnrot
Je to neuvěřitelný zážitek...byla to pro mě opravdu výzva...často jsem u téhle knížky usínal, ale to bylo asi hlavně proto, že jsem ji četl po večerech. Občas to byl boj...hlavně na začátku, než jsem si našel správný rytmus, jak to číst...v jednom místě jsem se dokonce sekl...a chtěl jsem s tím seknout...ale jsem moc rád, že jsem to nevzdal. Je to opravdový zážitek...doporučuji všem, kteří se alespoň trochu zajímají o legendy severu. Já třeba miluji kapelu Amorphis a jejich úžasnou hudbu...a Kalevala byla inspirací mnoha jejich písní...... celý text
Pomsta Nibelungů
2011,
Wolfgang Hohlbein
Kniha Pomsta Nibelungů je volným pokračováním knihy Prsten Nibelungů, čímž se řadí na druhé místo celé trilogie. Po tragických událostech prvního dílu se Pomsta Nibelungů klidně rozjíždí na mrazivé půdě ledového Islandu, kde vyrůstá princ Sigurd, rozený jako Sigfried v blažené nevědomosti svého pravého původu. Jeho krev se však nezapře a vaří mu v žilách. Výchovné postupy mírumilovných rodičů na něm nechávají jen málo znatelné stopy. Tato krev ho láká do Dánska, kam ho jeho rodiče slíbili poslat na zkušenou. Když je mu však dlouho očekávaný výlet nakonec upřen rozhodne se i se svými přáteli uprchnout a kola osudu poprvé démonicky zavržou. V Dánsku se mu dostane všeho, na co se těšil...nezřízené pití, vášnivá noc s šenkýřkou, vše ještě pikantně okořeněné příchutí zakázaného. Zatímco si Sigurd užívá v Dánsku pod přezdívkou Sig (a své jméno v průběhu příběhu změní ještě několikrát), Island je dobyt vojsky krále Hjalmara, který v současnosti vládne despotickou rukou nad královstvím Xanten, které, aniž by to Sigurd věděl, je jeho právoplatným dědictvím. Když se to Sigurd doví, roztočí se kola osudu na plné obrátky...a na mnoha místech by ho jistě rozdrtily, nebýt zásahu různých přátel. Tito usměrňují Sigurdovy horkokrevné kroky tak, aby jeho osud, který je v knize skloňován všemi pády, nebyl ukončen předčasně. Snad nejvíc se v Sigurdově osudu angažuje valkýra Brunhilda. Její jméno vám jistě není neznámé, pokud jste se prokousali přes Prsten Nibelungů. Brunhilda má slabost pro syna muže, kterého kdysi tak milovala a proto ho usměrňuje co to dá a když ho zachrání od jisté smrti na lodi, poštve proti sobě samotné Nibelungy, kteří se těší, jak smrtí Sigurda ukončí starodávnou kletbu. Když se tak nestane, postěžují si Nibelungové samotnému Ódinovi, který ač Nibelungy nenávidí, přec si poslechne dost na to, aby se na Brunhildu pořádně rozezlil a sám začne určovat Sigurdův osud až do tragického konce. Nicméně, kde je třetí pokračování příběhu, tam v druhé knize nemůže vše končit, takže i tentokrát vysvitne paprsek naděje tam, kde ho může čekat jen málo kdo (ale já to tušil:o)... Negativa: - pořád stejné omílání osudovosti pořád dokola - některé situace vypadají příliš uměle vykonstruované - z důvodu osudovosti - absurdní situace, ve kterých se hlavní hrdina ocitá na pokraji smrti, ale stejně se z toho dostane, protože je to jeho osud - Hollywoodští režiséři akčních snímků by se mohli červenat - v závěru knihy až nepříjemné a nucené prodlužování útrap a utrpení - nejspíš opět značně účelové Pozitiva: - úvod knížky - kouzelné popisy Islandu, počáteční vývoj hrdiny - pokud máte rádi lehkou erotiku, najde se pár šťavnatých soust - vazby na severskou mytologii - z mého pohledu je postoj autora mírně negativní, Ódin je vykreslen jako zlostný, krutý a pomstychtivý parchant - spíš připomíná povahově Lokiho, nicméně jiné scény jsou hodně zajímavé a závěrečné pasáže v utgardu mají hodně odkazů na původní mytologii, i když názvosloví je pro mě hodně odlišné Závěr: Knížka jako celek ode mě dostane celkově nižší hodnocení, než první díl. I když jsem se přes ní překousal, nebavila mě tak, jak jsem očekával po přečtení prvního dílu. Třetí díl zatím nechám ležet - necítím se na něj.... celý text
Potomci Amarida
2008,
David Coe
Je už to hodně dávno, kdy jsem četl tuto knihu...vzpomínám si akorát, že jsem celkem litoval, že nebyly do češtiny přeloženy další díly cyklu...a to je asi jeho zatím fatální nevýhodou. Jinak kniha byla zajímavá...velmi čtivá...a potkávají se v ní prvky fantazy a sci-fi, kde na jedné straně vystupují mágové a na straně druhé pak tajemní cizinci, kteří využívají k boji jakési hole se smrtícími paprsky...dostupné indicie však napovídají, že magie to nebude...no a dál jsem se kvůli chybějícím překladům nedostal...... celý text
Strýček Indián
1956,
Alberto Vojtěch Frič
Mám doma vydání z roku 1956...a už si na obsah moc nepamatuji, protože jsem jí čítával jako malý kluk. Vlastně ani nevím, jestli jsem ji tenkrát dočtl celou, protože si akorát vzpomínám, že jsem ji rozečetl několikrát... Kniha je úžasná tím, že v sobě spojuje dobrodružnou literaturu a cestopis...je doplněná jak kresbami pana Buriana, tak i dobovými fotografiemi ze života indiánů a místní fauny.... celý text
