tsai.
přečtené 86
Pýcha a předsudek
2008,
Jane Austen
Konečně jsem se k této klasice dostala, i když skrze povinnou četbu... nejlepší čtivo za semestr. Chvíli mi trvalo zvyknout si na autorčin styl a slovíčka ze začátku dělala trošku problém, ale jakmile jsem se do toho začetla, bylo jasné, že bude patřit mezi mé favority. Konec dobrý, všechno dobré, i když jsem se během čtení nemohla ubránit myšlenkám, že nebýt toho, že oba Darcyho rodiče již zemřeli, nic z toho by se neudálo. Právě jejich absence v době, kdy potkal Elizabeth, mu dala možnost ke změně. Mám ráda naivní představy, že láska překoná všechny překážky, a to i společenské rozdíly v zemi, která si na tento pořádek velmi potrpěla a částečně potrpí dodnes, protože realita v tomto ohledu byla poměrně krutá. A právě v tom je kouzlo podobných děl, možnost utéct od reálného fungování světa a předstírat, že všechno vždy dobře dopadne a každého čeká osud podle zásluh. dopíšu, až si utřídím myšlenky Čteno v AJ... celý text
Carmilla
1992,
Joseph Thomas Sheridan Le Fanu
Jelikož už jsem několik gotických románů četla, věděla jsem, že žádné extra drama a akci očekávat nemůžu. Není to pro tato díla až tak typické (samozřejmě se najdou výjimky), proto, pokud chcete pořádnou akci od tohoto ruce pryč. Děj v těchto dílech se vyvíjí trochu jiným tempem, než jsme zvyklí (i když čtenář už si samozřejmě věci spojí mnohem dřív) a pro hodně lidí může působit nudně, nedivím se, jak říkám, není to pro každého a nelze na ně klást požadavky dnešní doby. Na druhou stranu se jedná o novelu, která se dá slupnout na posezení, na rozdíl od Drákuly, který čítá 400+ stran. Pokud chce člověk nahlédnout do tohoto žánru, řekla bych, že kniha o upírce Carmille, alias Marcille, alias Millarce, ano, hned dvě přesmyčky téhož jména (a The Castle of Otranto), je ideální. Určitě už to tu bylo zmíněno, čím je Carmilla důležitá: vyšla ještě před Drákulou (dělí je přibližně čtvrt století) a do určité míry Stokera inspirovala. Další věc je ta, že tato kniha bývá předmětem analýzy na téma homosexuality a lesbismu, jelikož Carmillino zalíbení v naší hlavní postavě je vyjádřeno poněkud explicitněji: "You are mine, you shall be mine, you and I are one for ever." "But to die as lovers may—to die together, so that they may live together." "...You will think me cruel, very selfish, but love is always selfish; the more ardent the more selfish... " Co považuji i já za zbytečné, je závěrečná 16. kapitola, v podstatě se jedná o jakýsi autorův doslov ohledně celé knihy a tématu vampirismu, který realizuje prostřednictvím vypravěčky. Čteno v AJ... celý text
Sbohem, věci. Nový japonský minimalismus
2019,
Fumio Sasaki
Pořád to samé dokola. Pokud jde o knihy o minimalismu, tak jsou jako Miss Korea, jakmile jste viděli jednu, viděli jste všechny. Taky mě docela odrazoval ten důraz, jaký autor klade na značkové věci. Chvílemi jsem si připadala podobně, jako když projíždím e-shop. Jediné plus jsou snad fotky. Čteno v AJ.... celý text
Soukromá záležitost
2010,
Kenzaburó Óe
Tato kniha se mi velmi těžce hodnotí, protože jsem během její četby byla na můj vkus příliš mnohokrát znechucená z hlavní postavy, Vrabčáka. Zpočátku mi to přišlo jako čtení o naprostém ubožákovi, který se nedokáže postavit životu čelem a chce se za každou cenu zbavit odpovědnosti. A přesně tak to taky je. Pro ty, kteří nečtou nebo nemají žádnou zkušenost s japonskými autory, může být popis událostí v této knize příliš surový a depresivní. Pro lidi, jako je Vrabčák, je narození postiženého dítěte apokalypsa, před kterou je potřeba se schovat do úkrytu. Tento mu poskytne bývalá spolužačka, která na tom osobnostně není o moc líp (opravdu pro mě individuum, nad kterým by jeden zaplakal) a ve finále ho stahuje s sebou ke dnu. Během čtení knihy jsme svědkem vývoje Vrabčáka ze zavrženíhodného ubožáka na vyspělou osobnost, která již neutíká. Co si z toho vzít? Pro mě je to myšlenka, že ty, které zplodíme a přivedeme na tento svět, v něm musíme přivítat a postarat se o ně, i kdyby to mělo být pouze na krátkou dobu. A také ta celkem otřepaná, ale stále neumírající a vždy aktuální, že vždy je potřeba dívat se směrem dopředu s čistou myslí, i když jsou nám to okolnosti ztěžují. Ať už to bylo na začátku jakkoliv neuvěřitelné, na konci jsem musela uznat, že se mi kniha líbila. Takové zakončení jsem od autora nečekala.... celý text
Frankenstein
2008,
Mary Wollstonecraft Shelley
Jednoznačně nadčasová záležitost, která si ty hvězdičky zaslouží. A ano, i já jsem chtěla dát Viktorovi mockrát pár facek! Čteno v AJ.
