Ve srovnání s těmi, kdo francouzskou poezii překládali před Čapkem, působí Čapkova poezie skutečně jako zjevení (úspornost výrazu, která však nezbavuje báseň významové hloubky, něha a citlivost, neuvěřitelně precizní práce s jazykem). Musím si spolu s Nezvalem povzdechnouti - škoda, že Čapek po sobě nezanechal žádného vlastního díla básnického - neboť nikdo jiný, než skutečný básník by nedokázal tak skvělé překlady vytvořit!... celý text