Tyyynab
přečtené 626
Zvonokosy
2006,
Gabriel Chevallier
Tak tohle byl absolutní děs. Čekala jsem něco ve stylu našeho Kocourkova... Ale dočkala jsem se pouze nekonečného, resp. nekončícího se příběhu o tom, kdo s kým, jak je to fajn a jak ty staré panny jsou nejhorší na světě a beztak by taky rády, ale měly v životě smůlu, neboť nebyly dost hezké, což je ten největší hendikep v životě člověka, že... Nevím popravdě, co chtěla kniha zesměšňovat, moc vtipné mi to nepřišlo, spíše ubohé (možná proto, že takto vypadá dnešní svět, což mě spíš znechucuje, než že bych se tomu smála). A po pár stránkách člověk úplně zapomněl, že to má být satirické a že se má smát. Fakt nebylo čemu... Hvězdička za překlad a za nápad zparodovat žánr kroniky.... celý text
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
2012,
Jonas Jonasson
Velké zklamání. Oceňuji kompozici střídání minulosti a přítomnosti, ale vkrádá se otázka, proč tam ta minulost sakra byla? Kniha by si vystačila s příběhem o podivné skvadře lidí s kufrem, jestli bylo jediným cílem vytvořit dojem cykličnosti, jak se na konci ukáže, ta námaha za to nestála. Dále se vkrádá otázka, jak je na tom stařík morálně - říct na všechno ano a pomáhat k utrpení jiných lidí jen tak, abych pak mohl vyprávět, jak jsem se setkal s tím a tím... Vím, že někdy někoho i zachránil, ale pořád k tomu byly prostředkem výbušniny, které připravily o život jiné lidi. Srovnání s Forestem se nelze ubránit, ale spíš ke škodě. Nevím, jestli tyto otázky byly autorovým záměrem, řekla bych spíš, že mu šlo hlavně o humor. Ale zas taková bžunda (až na některé okamžiky z přítomnosti) to teda nebyla.... celý text
Zkrocení zlé ženy
2011,
William Shakespeare
Nemůžu si pomoct, ale mám dojem, že Shakespeare psal komedie jenom proto, aby se zavděčil prostému lidu a vydělal si nějaký ten peníz, aby pak mohl psát své geniální, a pro prostý lid tedy nevhodné tragédie. Ok, proč ne, i dnes se dobří herci živí hraním v Ordinacích a Ulicích... Ale proč se tedy dodnes tyto pitomoučké komedie hrají a opěvují? Jenom proto, že je napsal velký Shakespeare! Číst tuto hru bylo utrpení, vydržet se na ni v divadle dívat by bylo asi ještě horší. Hluboká myšlenka či zásah do srdce samozřejmě chybí. To, že hra pracuje s jistými stereotypy o ženách, ponechme době, ve které hra vznikla, s tím člověk nic nenadělá (a asi jsme to my a naše doba, co jest zdeformováno optikou genderových rovností a korektností). Ale i tak mi připadá hodně pitomoučké zkrotit ženu tím, že budu oblečený jako tajtrlík, že budu mluvit sprostě a nedám jí najíst... Přijde mi to jaksi prvoplánové a nepravděpodobné. A ještě hloupější mi přijde, že hlavním cílem má být žena, jež poslouchá jako pejsek, který na zavolání přiběhne. Ani "slovní šerm" Kateřiny a Petruccia mi nepřijde kdovíjak vtipný, prostě odsekává jeden druhému, ale není to nijak zvlášť vybroušené, prostě se jen předhání, ale nic sofistikovaného, jen mlácení prázdné slámy. Inu, myslím si, že měl Shakespeare na víc, což dokázal ve svých jiných hrách...... celý text
Ostrov tučňáků
1978,
Anatole France
Tato kniha je pro mě zklamáním, protože již od střední mě lákala a očekávala jsem humor a hlavně teda ty tučňáky... No, začátek byl velice slibný, teologické hádky o platnost křtu tučňáků skvěle parodují disputace tohoto typu. Skvělý je také konec, tedy vize budoucnosti, kde se France trefil do podoby dnešní doby neuvěřitelně. Ale to, co je mezi tím? Člověk málem zapomněl, že je na ostrově tučňáků, kdyby to byla jen parodie na francouzské dějiny s žertovnými jmény, co by se změnilo? K tomu ti tučňáci vůbec nebyli potřeba (čímž byl hlavní nápad trochu zabit). Nehledě na to, že i člověk francouzských dějin relativně znalý se ztrácel a moc nevěděl, kdo nebo co je parodován(o). Pro středoškoláky naprosto nevhodné, i pro dospělého je to dost nuda a žádná třeskutá bžunda to také není.... celý text
Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho
1985,
Laurence Sterne
Většina hvězd je za vypravěčské postupy a strategie, v dané době neuvěřitelně inovativní. Ale slovy klasiků: ta kniha je především dlouhá, a to tak, že i kdyby byla o polovinu kratší, pořád by byla dlouhá. A tp je pravděpodobně důvod, proč se o ní neučí ani ji skoro nikdo nečte.... celý text
Ty jsi kněz navěky
2020,
Zdeněk Jančařík
Velmi mě potěšilo, že se kniha nesoustředí na fakta o Koinotes (toho už bylo řečeno dosti), ale na pocity a psychologickou motivaci dvou nejvíce pozoruhodných postav - Ludmily a Felixe. Moc se mi líbilo, jak byl rozhovor veden, zdá se mi, že Jančařík se ptal opravdu citlivě a možná byl i sám některými odpověďmi fascinován (Ludmila má jasno a umí formulovat prožívání svého kněžství tak, že by jí mnohý farář nestačil). Z knihy každopádně působí tak, že bere Ludmilu jako sobě rovnou, s úctou a respektem, což mě opravdu mile překvapilo. Jen je škoda, že v rozhovorech, které pak poskytoval médiím, se snaží být zdrženlivý a opatrný - no aby to nevypadalo, že s ní sympatizuje moc a aby někde "nahoře" nebyl problém... Trochu škoda.... celý text
