uxor
přečtené 973
Vánoční koleda
2016,
Charles Dickens
Vánoční koledu jsem tentokrát poslouchala v podání pana Somra. Krása, která se dotkne všech našich citlivých srdcí. Problém je v tom, že lidé, rozhodující o našich životech a chodu světa žádné srdce ani svědomí nemají. NIC je nikdy nezměnilo a nezmění. Ducha pana Marleye by si pravděpodobně prohlédli s přezíravým úsměvem a s přesvědčením o své jedinečnosti by jej nevzali vůbec na vědomí. Duch minulosti by nemohl ukázat nic cituplného, protože city se v těch nejvyšších kruzích považují za slabost. Duch současnosti, nu, to by se těmto lidem moc líbilo, mají přece moc a všeho moc a mohou všechno. Duch budoucnosti by pak měl smůlu, protože " Po nás potopa". Spokojeně by spočívali v mramorových hrobkách a potomci by je velebili za rozmnožení už tak obrovského majetku. Mám knihy pana Dickense moc ráda, ale asi jsem moc cynická..... A moc bych si přála nebýt, ale takhle mě zformoval život a současná neutěšená situace. Přesto nám všem ( ještě věřícím v dobro) přeji klidné a krásné Vánoce.... celý text
Vánoce v Praze
2024,
Jaroslav Rudiš
Ještě není Štědrý den, ale my jsme šli s mužem po stopách pana Rudiše, tedy abych nelhala, jeli jsme autem. Nejdřív na Hlavní nádraží, kde jsem nebyla už mnoho let a kde jsem jako malá holčička zůstala v secesní hale úplně omráčená, myslela jsem, že jsem v kostele. Ne, neztratila jsem se, ale zamkla jsem se v kabině WC a nemohla jsem se dostat ven. To je vzpomínek.... Pak jsme šli do pivnice U Černého vola, kde jsme u dlouhých stolů kdysi plánovali cesty do světa, to je let.... Nu a pak k železničnímu mostu, kde jsme nepotkali ani pana Kavku, ani pana Kafku, ale několik ptáků tam létalo a představa, že jsou to básníci, spisovatelé a malíři se mi moc líbila. Kéž by to byla pravda. A tak jsem zašeptala: " Vltavo, Vltavo, vpřed mě unášej Vltavo, Vltavo, polibek mi dej". Pak už nám ( I psovi) byla zima a vám doporučuji si tuhle neobyčejnou knihu přečíst a putování po Praze za nás dokončit.... celý text
